Reklama

nutkavá neuróza, obsese, OCD

Nada ovecka (Po, 14. 6. 2004 - 18:06)

ahojte vsetci. Trpi niekto z vas OKP. mam ju uz od detstva, ale dignostikovali mi to pred tromi mesiacmi. Beriem serlift a zatial nevidim ziadne vysledky, az nato, ze nemozem spavat.. . Ozvite sa Nada rada by som o tom vedela viac

Zaza (Ne, 30. 5. 2004 - 22:05)

Petie, myslim, ze jsi zatim mela smulu a nepotkala jsi jeste toho praveho. Vsechny veci pak dostanou novy uhel pohledu, vetsina veci,k nad kterymi presmyslis se stane uplne nepodstatnych. Mam svou vlastni zkusenost a i kdyz se tim nikdy odbornik nezabyval, v tom co pises se trochu poznavam. Obcas to na me jeste padne, ale jen z nedostatku jine cinnosti. To se pak koukam rychle necim zamestnat.

petite (Ne, 30. 5. 2004 - 16:05)

To Přemek:Psala jsem Vám na email,neodpověděl jste,což respektuji, nicméně díky za to, že jste tuto diskuzi zde otevřel.OCD mi byla diagnostikována v 18 letech a podobnými "záchvaty" jsem trpěla zhruba od 11, 12 let. Týkaly se témeř výhradně ublížení svým rodičům, po velkém stresu i spoustě dalších lidí. Ze začáku i sebevraždy. Byla jsem vždy opatrné dítě. V mých 18 jsem ale už po neúnosném období vyhledala lékaře,který mi diagnostikoval tuto poruchu. Věc se ale obrátila. Najednou mě začalo násilí zajímat, přitahovat ublíéžit někomu. Jsem pod dohledem psychaitra a po absolvování 6-týdenního pobytu na oddělení neurotiků v léčebně pravidelně týdně navštěvuji psychologa. Jde spíš o to, že se mi nezdá, že by šlo teď o OCD, samozřejmě sem tam nějaké deprese(ale to spíš v tom nejkrizovějším období, teď už je mi velice dobře, nicméně STÁLE mi to překáží v životě) a mám problémy ve vztazích, jsem nevyrovnaná, nezodpovědná, nemůžu najít způsob života,který by mi vyhovoval. Často mám chuť ode všeho a všech utéct a žít nějak úplně jinak. V přírodě, nebo já nevím. zkrátka jsem někdy velmi zmatená a nemůžu si odpovědět n základní životní otázky,jako se. Co chci v tomto životě a především JAK CHCI VŮBEC ŽÍT?Nevím, proč zde jsme jako lidé...proč jsem zde já. Běžný život mě uspokojuje vždy jen na chvíli a pak se mi zase vrátí tyto otázky. ve vztazích se snažím nebýt,ale velice často jsem závislá. Myslím, že i takovéto vztahy vyhledávám...Kdokoli mi na to cokoliv napíše,. budu ráda...Díky

Jana (Pá, 28. 5. 2004 - 22:05)

Trpím OCD od 3 let-co si pamatuji.V 25 letech jsem po úporném souboji s OCD musela vyhledat odborníka, kterému jsem se vyhýbala, pro pracovní neschopnost - v práci jsem nedokázala toho dne fungovat! Od té doby je mi stále "zle" i s léky. Mohla by pomoci terapie, ale já jí sama odmítám! Léky moc nepomáhají a tak chápavých lidí, jako jste vy, mnoho není - ani mezi blízkými! - myslí si - zdravá, co chce? Je to smutné!!! Díky za ta povzbuzující slova, je to opravdu nesnesitelné:-(

Přemek (Út, 30. 9. 2003 - 16:09)

Pár slov k dlouhodobějšímu užívání antidepresiv:Při podávání léku (nejen antidepresiva), je vždy důležitá spolupráce mezi lékařem a jeho klientem. I velmi si vzájemně blízká antidepresiva III. generace (Fevarin, Seroxat, Citalec, Deprex, Citalopram, Zoloft aj.) mohou u každého působit různě. Jeden klient snese velmi dobře jedno antidepresivum o proti druhému, ačkoliv není důvod předpokládat rozdíl. K tomu všemu se pojí i vysoká interindividuální (mezi jednotlivci) variabilita (proměnlivost) hladiny léčiva v krvi. Je to způsobeno složitým systémem enzymů jater, který je u každého díky genetické výbavě jiný.Pokud je prováděno bezpečné řízené dávkování, kdy klient podáva zpětnou vazbu svému lékaři, o tom jak lék snáší, a pokud ten stoupá k terapeutické (účinné) dávce přiměřeně pomalu, je dosti nepravděpodobné poškození klienta (tzv. iatrogenita).Zpětná vazba, kterou poskytuje klient lékaři odráží subjektivní hledisko, to musí být v případě dlouhodobého užívání antidepresiv podpořeno objektivním sledováním, což znamená laboratorní testování např. aktivity některých "jaterních faktorů", které odkazují na činnost jater. Takový test se vždy musí provést na počátku farmakologické léčby, aby se vědělo jak byl lék přijat. Avšak, aby se zabránilo některým komplikacím dlouhodobé léčby, je třeba pravidelně hlídat klíčové biochem. markery (ukazatele), optimální se zdá 4-7 měsíční interval.Nová antidepresiva jsou bezpečná i při předávkování, což je jejich obrovskou výhodou (snášen je více než jedenáctinásobek najednou podané dávky).V případě, že lékař zjistí, že existuje určité nebezpečí ohrožení jater (hepatotoxicita) přeruší podávání antidepresiva, i když je docela možné, že příčina těchto potíží může být úplně jinde, a preventivně začne podávát takové léčivo, které stabilizuje membránu jaterní buňky. Jedná se většinou o vitaminové přípravky typu Essentiale forte a nebo lék s obsahem silymarinu (výtažek z Ostropestřce mariánského). Silymarin je obsažev v léku FLAVOBION.Ale přece jen je nutné varovat před zobecněním, že antidepresiva jsou léky, které zákonitě působí škodlivě na jatra, to je nesmyslné zevšeobecnění, které se jeví jasně, když člověk zváží terapeutický efekt dobře podaných antidepresiv.Antidepresiva i třeba ve spojení s tzv. atypickými neuroleptiky (v případě komplikovanějších potíží psychiatrického rázu, např. OCD ve spojení s některými projevy postratraumatické poruchy), nemohou zajistit CELKOVOU léčbu. Kvalitně ordinovaná psychofarmaka, poměrně dobře odstraňují znehybňující pocity hrůzy, hluboké únavy, depersonalizace aj., ale neodstraní vyhýbavé chovaní, které bylo indukováno těžkými např. úzkostnými potížemi. Zde je třeba nového účení se, uvědomování si nových věcí, nových výzev. Toto zcela zvláštní učení je doménou kvalitní psychoterapie. Přemek

Lucka (St, 27. 8. 2003 - 16:08)

Ahoj M.,chtěla jsem se Tě zeptat,léčí tě psychiatr/ička nějakým způsobem, či Ti předepisuje pouze antidepresiva?M.,Ty jsi vyrůstala pouze s maminkou, či u Vás byla dominantnějším rodičem?Nestalo se mamince někdy něco v minulosti, nebo neměla jsi někdy o maminku veliký strach? Vyptávám se proto,že je to možná jeden z důvodů, proč máš tak panický strach o svou maminku a proč jsi na ní tolik fixovaná.Myslím, že by bylo vhodné,kdyby jsi navštívila i psychologa/žku, která by s Tebou Tvou minulost a vztahy k mamince probrala a mohohla Ti toto rodinné pouto řešit.Budu ráda,za Tvou odpověď.Neboj,Tvůj problém není neřešitelný,jen chce najít začátek dlouhé nitky.Měj se hezkyLucie

Lucka (St, 27. 8. 2003 - 14:08)

Vážený pane Zdeňku,nejsem žádný lékař ani odborník, ale mohuVám říci, že užívání Vámi uvedeného léku na OCPmohlo Vašemu synovi poškodit játra a narušitkrevní obraz. Každý lék, byť i acylpiryn negativněovlivňuje činnost jater a pokud je užíván lék ve většímmnožství, pravděpodobnost se zvyšuje.Možné poškození jater, je u každého léku užívaného ve větším množství velké negativum. V každémpříbalovém letáku naleznete informaci o vlivu lékuna játra.Doufám, že Vám lékař poskytl informaci, jak máte v případě zvětšených jater a zvýšené hladiněbulirubínu postupovat.Bohužel každý lék má pozitivní účinky, ale bohuželi řadu negativních. Je to daň za užívání léků.Hezký den přejeLucie FialováP.S.Bohužel Vás e-mail nefunguje,proto příspěvek posílám sem.

Chmelka Zdeněk (Út, 26. 8. 2003 - 22:08)

Dobrý den,syn bral po dobu asi 2 let lék Fevarin 50/100 a nyní mu zjistili, že má zvýšený bilirubín a zvětšené játra. Neprodělal žádnou závažnou nemoc, může to být způsobeno braním léku Fevarin?prosím o zaslání odpovědi na moji e-mailovou adresu, předem děkujimgr. chmelka

M. (So, 10. 5. 2003 - 13:05)

Trpím OCD už několik let, je mi 16 a hrozně mě to sužuje. Chodím k psychiatričce, beru antidepresiva, ale nějak to nezabírá. Bojím se přehnaně o svou maminku, že se jí něco stane, nebo že jí něco je. A taky mám nechtěné sexuální myšlenky, že se chci s někým vyspat, koho třeba nemám ráda nebo tak... Nebo že někoho miluju víc než svou mamku. Jsem na ní hrozně závislá a nedokážu se těchto myšlenek zbavit. Poradíte mi, co mám dělat?

Eva (Ne, 30. 3. 2003 - 18:03)

Kamarádka se mi svěřila, že od dětství trpí OCD. Já sama se zajímám o alternativní medicínu, i když nijak hluboce. Moc ráda bych jí nějak pomohla, ale nechci ji zahltit amatérskými názory nebo ji dělat zbytečné naděje. Máte tu tedy někdo z vás zkušenost například s kineziologií, případně s regresí jako s prostředkem, i kdyby jen podpůrným, jak se zbavit obsesí? Některá antidepresiva jí prý způsobovaly stavy podobné epilepsii, proto si myslím, že by mohly prospět i takové metody bez léků, které se zaměřují na nalezení příčin problémů. Vám, kteří obsesemi trpíte, přeji dostatek síly. Neumím si to sice představit, ale musí to být hrozné... Držte se.

evka (Út, 4. 2. 2003 - 15:02)

Hezky den,pripojuji se k diskusi se svou vlastni zkusenosti... v podstate humornou... patrne take trpim formou lehke nutkave neurozy, nebot se mi obcas pri prednasce na pravnicke fakulte stavalo, ze jsem mela silnou potrebu vykriknout nejake sproste slovo nebo alespon nejakou absolutni blbost a to pokud mozno pred co nejvice lidmi (svymi kolegy) a take pred co nejvazenejsimi profesory. Jednou to doslo tak daleko, ze jsem si drzela ruku pred pusou, kdyby mi to nahodou "vyklouzlo". Desil a zaroven lakal me pocit mozneho ztrapneni...(duvodem je patrne prave ta skutecnost, ze mi velmi zalezelo na tom, co si ostatni kolegove ci profesori mysli o me osobe co se profesionalni zdatnosti tyce...obracena reakce). Nicmene skolu jsem nedavno uspesne dokoncila a od te doby mam klid. Uvidime jak v praxi... (omlouvam se za interpunkci..momentalne v zahranici) E.

Studnickova (Út, 4. 2. 2003 - 12:02)

Mnohokrát děkuji za odpověď.Vlastně jsem ji slyšela mnohokrát,ale je potřeba se ujistit...

Přemysl Vlček (St, 29. 1. 2003 - 18:01)

Především je dobré si uvědomit, že možnost léčby je, že obsesí se lze zbavit a nebo je alespoň zmírnit na přijatelnou úroveň.Obsese o ublížení či zabití vlastního dítěte není až tak neobvyklá, původně je snad zdrojem původní strach pacienta, když byl ještě malý, že on sám bude zabit svým rodičem (protože je přísný, velký atp.), ale to je pouze základ, tento základ se většinou objeví ve chvílích SILNÉHO ŽIVOTNÍHO stresu, který může souviset např. s tím, že matka skrze dítě odložila kariéru, nebo je dítě překážkou pro odchod z neuspokojivého manželství atd.Žijeme v představě, že nenávist vylučuje lásku, ale tak tomu vůbec není, na 99% matka své dítě miluje, miluje ho hluboce a vřele, ale právě i to může být podstatou silné úzkosti, když si uvědomí, že zájmem v jejím životě není jen dítě, ale i ona sama (pocit viny ze sebe samé atd).Účinné metody pro OCD jsou: Franklova logoterapie a Kognitivně-behaviorální terapie.Velmi důležitá je nejméně půlroční farmakologická terapie, kde se nesmírně osvědčila antidepresiva SSRI (např. Fevarin v dávce 200-300 (400mg (!)) mg nebo vynikající Seroxat (50 mg), doposud nepřekonaným u určitých subtypů OCD zůstal klomipramin (lék: ANAFRANIL), je to starší, ale vynikající antidepresivum, které je pro řadu nemocných nejen s OCD doslova blahorodím, dávkuje se tak, že první den se podá 25 mg poté se každé dva dny stoupá po 25 mg až na dávku nejméně 250 mg, může se pokračovat až na dávku 325 mg (!).Antidepresiva:a) je nutné užívat nejméně 4 týdny (jsou to strukturální regulativa 5-HT, a to pro typ regulace UP-DOWN!)b) nejsou návykovác) při opatrném a řízeném dávkování mají přijatelné vedlejší účinkyd) lze je užívat i mnoho let, aniž by poškozovaly organismus (Fevarin, Seroxat).e) začnou účinkovat nejdříve po 4 týdnech (viz a)!k bodu d) ještě jedna zajímavost, podle některých vědců, kteří zkoumají antidepresivní účinek u depresí spojených s Alzheimerovou poruchou, je možné, že antidepresiva SSRI pomájí zlepšit poznávací (kognitivní) funkce.Zdraví: Přemysl Vlček (Přemek)

Přemysl Vlček (St, 29. 1. 2003 - 18:01)

Především je nutné říct, že obsese zvladatelné jsou, i když ve velkých krizích se zdá, že nic nepomůže, v tom případě jde o komplikaci OCD s depresí

Studnickova (Po, 20. 1. 2003 - 18:01)

Dotaz :Moje známá trpí tzv. obsedantně kompulsivní poruchou.Obsese se týkají ublížení svým dětem.Ráda bych věděla,jestli je možné a jestli už byl popsán takový případ,kdy takto nemocný člověk někoho např.zabil.Také bych ráda věděla,jaká je úspěšnost léčby a zda tato porucha nemůže přerůst v nějakou závažnější.Děkuji.

Návštěvník (Po, 8. 7. 2002 - 00:07)

Existuje mnoho psychoterapeutických směrů, které mohou být prospěšné v léčbě neuróz - nejvhodnější je se poradit s psychologem v blízkosti vašeho bydliště. Konstituční homeopatie by též mohla být účinná, protože se zabývá člověkem jako celkem, tzn. jeho tělesnými i duševními problémy. Konstituční lék však musí určit lékař pracující metodou konstituční homeopatie, nedá se říct že to a to homeopatikum zabírá na neurózu. Každý člověk je jiný a potřebuje tudíž jiný lék. Někdy to trvá delší čas, než se podaří ten správný lék nalézt, ale určitě bych vám tuto metodu u zkušeného homeopata doporučila. Seznam homeopatů naleznete na www.homeopatie.cz nebo na www.osud.cz/homeopatie

Návštěvník (Ne, 7. 7. 2002 - 22:07)

Mám dotaz na paní doktorku. Moje obvodní lékařka mi řekla, že jsem neurotik. Poznala to z nepravidelného tlaku a z arytmického tlukotu srdce. srdce. Není to žádná vážná choroba, ale chtěla bych se toho zbavit. Jsem hodně často nervózní, mívám trému a ztěžuje mi to život. Existují nějaká homeopatika, nebo cviky, pomocí nichž bych se mohla vyléčit?K.

Návštěvník (Pá, 30. 11. 2001 - 08:11)

Obsese znám z vlastní zkušenosti. Sice ne v tak rozvinutém stadiu, jako je popsáno v prvním příspěvku, ale přece nějaké mám. Když ráno odcházím z domu, vědomě si musím být jistá toho, že jsem zkontrolovala, jestli se někde nesvítí, jestli neteče proudem voda, jestli jsem zamkla... Prostě si projdu byt. Myslím, že to pochází z doby, kdy jsem se musela ráno začít vypravovat sama do školy. Maminka mi kladla na srdce, že musím všude zhasnout světlo, že nesmí moc kapat voda, že musím zamknout. Později to přenesla i na to, že nesmím zapomenout vypnout sporák... Tak mi ta starostlivost zůstala dodnes. Myslím, že si ještě stále dostatečně uvědomuju, že když si ráno na zastávce tramvaje vzpomenu, jestli jsem zamkla nebo ne, prostě si řeknu, že jo (nikdy se mi nestalo, že ne) a zakážu si na to myslet. Prostě vím, že to jsou vtíravé myšlenky. Myslím, že tohle se ale občas stává každému. Aspoň podle toho, co jsem mluvila s přáteli, jsem nabyla toho dojmu. Taky si uvědomuju, že ty vtíravé myšlenky se nemusí týkat jen kapajícího kohoutku, ale můžou se přenést do všech oblastí života - třeba partnerského vztahu (Co když má manžel milenku?)... Snažím se s myšlenkami pracovat, právě možná tohle mě k tomu vede, vím, že to jsou jen myšlenky a vím, že jen já rozhoduju o tom, na to budu a nebudu myslet. Tedy aspoň prozatím. Tak nějak mi dochází, že opravdu nemocní lidé tohle už asi nedokáží, že to jde mimo ně, nebo se pletu?

Návštěvník (Čt, 29. 11. 2001 - 16:11)

Mám pocit,že to je v manželově rodině:- takové puntíčkáře jsem ještě v životě neviděla!Otec jej nutil srovnávat rohy polštáře tak,aby byly "stejně",matka jej pak nutila srovnávat nože v příborníku tak,aby ostří mířilo jedním směrem,utěrky musel věšet tak,aby byly cedulky uvnitř a byly srovnány všechny cípy do stejné úrovně..).Ale - to jen na úvod.Domnívám se,že jeho matka má obsese:V jejich bytě to vypadá jako ve velkoskladě Billy,kam chodí pravidelně nakupovat - všude ohromné komíny plných i prázdných krabic s botama,utěrkama,přeplněné skříně třicet let starých punčocháčů,nočních košil a prádla,které nikdy nenosila a nosit nebude,protože nemá šanci to stihnout,ani kdyby se narodila ještě šestkrát,skříně ,skříňky,špajz a komůrka pak překypuje nejrůznějším zbožím tu trvanlivějším,tu méně trvanlivým,z velké části ještě z dob předrevolučních,například kakao,káva,prací prášky,jary,toliet ducky,deodoranty,alobal,sirky,ananasové i jiné kompoty,čokolády...Většina z těch věcí je již - i přes svou dlouhodobou trvanlivost - dávno zkažená,v prášcích jsou hrudky,kompoty se kazí a kakao vlhne a hrudkovatí..Hodí se jí však i papíry od salámů a jiného baleného zboží,různé kelímky,igelitové pytlíky,kterých má snad tisíce,schovává i prázdné krabičky od zubní pasty.Podotýkám,že nějak zvláčtě majetná není,spíše naopak.V současné době je to ještě horší,protože začala pobírat starobní důchod (tchán je již v důchodu dávno),na rozhazování tedy opravdu nemají.Tchán je z toho na mrtvici,nedávno malovali komůrku a špajz a vyhazovali z tama zásoby prošlého zboží za tisíce,spíše desetitisíce korun.Pro mne je to nepochopitelné plýtvání,jelikož jsem na mateřské a tomu odpovídají naše příjmy...Přesto tchýně zítra zase půjde do Billy a zase si koupí desatery punčocháče,tři ananasové kompoty a čtyři marmelády...Na základě svých chabých psychologických znalostí čerpaných z populárně -vědecké literatury se domnívám,že má obsese..Myslíte si to také? Co s tím? Domníváte se,že i tchánovo přepuntíčkářské chování vypovídá o něčem podobném?díky.P.S.: Nicholson v "Lepší už to nebude" je proti nim břídil,a to i přesto,že přeskakuje chodník,což oni nedělají.

Návštěvník (Čt, 27. 9. 2001 - 18:09)

Chtěl bych tímto otevřít diskuzi na téma nutkavá neuróza, o co jde?Začnu příkladem:Pan xy, než odejde ráno do zaměstnání, to nemá lehké- musí alespoň desetkrát zkontrolovat zda zavřel okno, zda neuchází plyn, jestli neteče voda a samozřejmě jestli zamknul. Co když ne? Ujde 200 m od domova, ale musí se vrátit, ne jednou, ale třeba pětkrát. Mezitím si musí odříkávat řadu slov přesně zasebou, kdyby to neudělal mohlo by se něco stát, buď jemu, nebo třeba někomu z blízkých. Pani xz, je v bytě s malým děckem, když ji napadne myšlenka, že by mohla své milované dítě těžce uhodit, okamžitě odříká nějakou svoji modlitbu, opakovaně 10 později 40 i 100 x. Kontroluje své dítě jestli nemá někde modřinu, co kdyby ho uhodila.Základem obsesí jsou myšlenky, nápady, které považujeme za nesmyslné, absurdní.Důležité je, že tyto myšlenky jsou:-vtíravé-rázu, který nás obtěžuje, děsí, ztrapňuje-jsou motivem pro kompulze.Kompulze jsou RITUÁLY, kterými sea) odčiňujeme za "zlou" myšlenkub) kontrolujeme, to aby se nenaplnil obsah myšlenky.Například:-rituál modlitby či nesmyslné říkanky, odčiňuje zlou myšlenku.Rituál, kdy KONTROLUJEME dveře jestli jsou zamčené, nás má ujistit, že dveře jsou zamčené.Obsese je tedy nutkavá (vtíravá, opakujicí se) myšlenkaKompulze je reakcí na tuto myšlenku ve smyslu RITUÁLU.Možné příčiny, léčbaBiochemická hypotéza:Příčina: porucha v regulaci serotoninu v mozkuLéčba:antidepresiva SSRI, klomipramin (Anafranil) Psychoanalýza, psychodynamika:Psychoanalytik těžko sdělí jednotnou hypotézu o této nemoci, je výsledkem zažité minulosti jedince. Obsese plní nějaký obranný úkol nebo je řešením přání.Onemocnění je formováno anální vývojovou fází.Příklad:Onen pan XY, může mít ve svém zaměstnání takovou novou situaci, která u něho vyvolá nepřijatelné (pro něho) přání. Navracení se ke dveřím bytu je vlastně výrazem konfliktu: jít do práce a vystavit se rizikové situaci (přání) nebo raději zůstat doma, ale tím riskovat důsledky z toho vyplývající?Matka, která chce zranit své dítě, mělamožná v podvědomí skutečně agresivní myšlenku k dítěti, jejíž původ je v jejím dětství, kdy si vůči rodičům připadala naprosto bezmocná, uvědomilasi, že je naprosto v jejich moci a že jimohou i ublížit. Myšlenka poranit dítě, je potom projekcí sama sebe do dítěte, je projekcí (promítnutím), obrácením agrese, která řeší původní bezmocnost nad rodiči tak, že se s nimi (fantazijní představou agresora) identifukuje (ztotožní).Humanistický přístup (Rogers)Terapie humanistů by se nezamýšlela nad obsemi, ale na to, kde se zastavil lidský růst, co svazuje, co brzdí, dusí?Důraz je tu na sebevyjádření, sebepochopení, sebeztotožnění, přijetí.Tvarová hum. psychoterapie (Perls)Obsese je vlastně důssledkem takových stavů jako: rozpolcenost, rozervanost, nesjednocenost, kdy jeden systém člověka narušuje jiný, nemocný je není chopen chápat jako jeden, a tak z jednoho jakoby cizího systému přicházejí nesmyslné myšlenky, které jsou nesmyslné jenom proto, že vycházejí z nesloučené části systému (tvaru).Systemická terapie:Chápe obsese ve vztahu k jejich odrazu na okolí a zpět.Behavioristický a kognitivistický přístup:Obsese i kompulze jsou důsledkem nesprávného zpracování vlastních myšlenek, na což navazuje i sebeposilující chování. Vím, řeknete mi, že takhle škatulkovat to moc nejde, máte pravdu, není nad zkušenost.

Reklama

Přidat komentář