Obavy z chudoby a stáří vedou Čechy do ordinací psychiatrů

Ale to v USA taky. Po 75...mám zkušenost z Irska, Švédska a Dánska.
Lidi se musí postarat o sebe.
3 měsíce mateřská dovolená, potom soukromé jesle - velice drahé, státní - nic moc. Nebo zaplatit slečnu na hlídání.
Kdo si nešetří na důchod, je sebevrah.
Hypotéky na 30 - 40 let jsou normální. Padne na to plat jednoho z manželů.
Nadstandart v nemocnicích se platí a je velice vysoký. Např. kardiostimulátor si pacient zaplatí z 25-30%.
Nechápu, na co si lidi tady pořád stěžují.

Škoda že nežijeme v USA....Ale to v USA taky. Po 75 letech jsou tam lidi nejspokojenější proto, že ti kteří se toho věku dožili patří mezi bohaté, jelikož si mohli zaplatit drahou zdravotní péči a zároveň už tolik nemakají jako celý život - proto jsou nyní nejspokojenější - vypadli z toho byznys kolotoče.

musíme si zvyknout, že nám...Proč? Některé role státu jsou ve slušné společnosti nezastupitelné.

Obavy ze stáří a chudoby...musíme si zvyknout, že nám "stát" nebude pořád stát za zadkem.

Obavy ze stáří a chudoby mám, ale k psychiatrům bych s tím nešla. Co vám asi tak může říci....? Podle amerického vzoru už tady každý druhý má také svého "cvokaře". To není dobré, vždyť jsme jako stádo. Ale to mé hrůzu z toho co se tady děje a jak to zvládnu, tu mám občas
silnou a proto jsem tyto řádky napsala.

Škoda že nežijeme v USA. Tady má člověk jedinou jistotu, a to že když bude v nouzi, tak mu stát nasere.

Je zajímavé, že podle nějakého výzkumu jsou lidé v USA nejspokojenější po 75. roce.

Jak jste na tom vy?