OCD-obsedantno-kompulzivna porucha

Holky to ta léčba když berete ty prášky tak se to potom vrátí?Ještě s větší intenzitou????

Sylvie,
já jsem měla Mercurius Solubilis 30CH, ale byla jsem předtím u homeopatky, která mě vyzpovídala a podle typu osobnosti vybrala homeopatika, ne podle nemoci..
nicméně pokud se chceš pustit do léčby homeopatiky bez antidepresiv, tak moc držím palce, prtže ta homeopatika celý stav mnohonásobně zhorší, aby se pak mohl zlepšit..

Sylvie,
já jsem měla Mercurius Solubilis 30CH, ale byla jsem předtím u homeopatky, která mě vyzpovídala a podle typu osobnosti vybrala homeopatika, ne podle nemoci..
nicméně pokud se chceš pustit do léčby homeopatiky bez antidepresiv, tak moc držím palce, prtže ta homeopatika celý stav mnohonásobně zhorší, aby se pak mohl zlepšit..

tak to já má taky všechno dokupy, zhruba od patnácti přehnaná hygiena a rituály, to mě pak přešlo, a ve dvaceti nastoupily myšlenky ublížit..těch jsem se zbavila (nebo jsem si to aspoň myslela), a teď jsou zpátky a jsou daleko rafinovanější, promýšlím je do nejmenších detailů, takže teď mám momentálně strach, že mám určitě schizofrenii a že někomu ublížím, aniž bych o tom věděla..fuj, čím víc na to myslím, tím je mi hůř, a nejvíc se bojím, že se z toho všeho vážně zblázním, skončím někde v léčebně a celý můj dosavadní život půjde do háje..

Andreo, může toho být víc najednou nebo postupně. Je to úzkostlivá porucha, takže se ty úzkosti můžou týkat různých věcí. Já jsem odmalička jen na hranici typu "umývač" a "kontrolor" a v nějakých 25letech se mi objevily obsesní myšlenky ublížit..,pak to ještě přešlo k tomu, že jsem se bála ostatních lidí (hlavně v MHD), pořád se mi vtíraly myšlenky, že mi chce někdo ublížit apod. No fuj, bylo to děsný období :-(. A třeba když jsem četla, že někdo může mít obsesní myšlenky typu, že je třeba v divadle a strašně se bojí, že se neovládne, vyběhne na podium a bude tam nahý poskakovat a řvát.., no tak jsem se pak občas přistihla, že se začínám bát i takových věcí. Napadalo mě to třeba hlavně když jsem čekala na autobus, protože jsem asi měla čas špekulovat a vtíraly se mi takový trapárny. Ale tohle jsem naštěstí měla jen občas a trošičku. To už jsem věděla, jak na to, takže jsem se toho přestala děsit, měla jsem z toho nakonec spíš srandu..a pak už jsem to vůbec neřešila, zmizelo to samo ;-).

Ahojte holky,mám otázku něco podobného zažívám taky ale mám trošku horší myšlenky ketré mě doprovázejí někdy intenzivněji a někdy méně. Mám otázku ten kdo trpí OCD zažívá jednu z věcí ( jako jste např psali přehnaná hygiena) a nebo člověk může mít všechno dohromady v nějaké míře. Děkuji Vám mnohokrát za odpověď

Peťule,prosím tě ,mohla bys mi napsat název homeopatik,které jsi užívala na obscesi?
Já 2 roky trpím OCD,projevuje se to u mě přehnanou hygienou a projevilo se to u mě po onkologické nemoci.Bráním se AD,protože nechci brát žádnou chemii.Taky jsem začla chodit k psycholožce,zítra jdu k ní po druhé.Moc se chci té poruchy zbavit,hrozně mi omezuje život.Moc se mi líbí přístup Lenky,chtěla bych to taky takovým způsobem dokázat,maximálně s podporou nějakých bylinek nebo homeopatik.Díky.

Lenčo, díky moc za odpověď, snažím se na to nemyslet, tak moc se snažím, až to nejde vydržet a bojím se, že si tím něco dalšího vyvolám..začarovaný kruh..:-(((

jinak nevíte prosím někdo, za jak dlouho začínají znovu účinkovat AD SSRI po vysazení před měsícem? dáky moc

annie: stalo se mi úplně to samé, tři roky léčení a teď je to všechno zpátky, ještě s větší intenzitou..:-(

Morcadella: já jsem užívala na OCD Assentru 50mg, zlepšení přišlo zhruba po 14 dnech, ale měla jsem k ní ještě lexaurin na akutní příznaky, takže ten nástup šel dobře zvládat..

jinak jsem se s OCD léčila intenzivně asi tři roky, měla jsem k ní ještě panickou poruchu..užívala jsem Assentru 1x denně, rivotril a lexaurin, docházela jsem pravidelně 1x za 14 dní na terapii a poslední rok jsem zkoušela homeopatika - ta pomáhala, takže jsem postupně začala vysazovat všechna AD, což se mi povedlo cca před měsícem..měla jsem šílenou radost, že ty prášky nemusím tahat všude s sebou, byla jsem na sebe hrdá..ale zhruba před týdnem se mi všechno vrátilo, začalo to nevinně strachem, jestli nejsem na holky, pokračovalo to obsesema, že nemiluji svého přítele, přes to, že mám tourettův syndrom a nakonec jsem včera viděla nějaký film o schozofrenikovi a napadlo mě, jestli to taky nemůžu mít..takže od rána sedím na netu a hledám, jestli lidé s OCD mohou mít i schizofrenii a mohou..takže se v tom teď plácám, snažím se na to nemyslet, ale čím více se snažím, tím více se bojím, že si to nějakým způsobem vyvolám..asi to znáte..
každopádně nasazuju znova Assentru a příště budu teda s vysazováním mnohem opatrnější..:-(
máte někdo podobné zkušenosti? díky za každou odpověď

ahoj Yana...tiez mam nejake problemy s OCD a snazim sa to riesit podobne ako Lenca ale nebranim sa pomoci ani odbornej a uzivania antidepresiv:)uz som ich raz bral a citil som sa super po par tyzdnoch a uz teraz mam take miernejsie formy tejto poruchy a viem ze je to len blud negativna myslienka ktora ma taha do uzkosti...odkial si ty a vek?ake mas ty priznaky?diki

Dakujem Ti Lenča za Tvoje rady, a nazory. Mas pravdu vtom, ze je na kazdom cloveku aby na sebe pracoval a nepoddaval sa negativnym myslienkam. Skutocne iba toto je liek, pozitivna vec, ktora dodava elan. Zelam Ti krasny zivot a som rada ze si sa nebala otvorene hovorit o OCD :) pozdravujem do Ciech :))

Ahoj Yano, s tím serotoninem máš pravdu, když je ho málo, je třeba ho doplnit, aby to nezpůsobovalo psych.problémy...,ale já ho asi málo neměla, šlo mi to i bez léků. Nerozumím chemickým reakcím v mozku, ale myslím si, že každý obsedant nemusí mít přímo "fyzický problém" s nedostatkem něčeho.. a nejsou tedy vždy nutné prášky. Je to asi individuální.
Jinak k tomu sebezdokonalování, samoterapii, změně způsobu myšlení... Není to samozřejmě vůbec nic jednoduchýho a těžko se to taky vysvětluje. Je to o tom, že nejdřív musí člověk vědět, co chce - tj. pochopit to rozumově..a pak na tom pracovat. Já např. na základě veškerých informací o OCD (odborných článků i příspěvků z diskuzí) jsem pochopila, jak OCD funguje a přišla rozumově na to, jak se toho zbavit. Dělat opak toho, co ji posiluje. Nejprve jsem se tedy musela zbavit úzkostí a strachu, přestat se těch myšlenek děsit. Strach tu potvoru krmí. Když jsem dokázala (hlavně zlehčováním a zesměšňováním)neděsit se toho, přestala jsem mít úzkosti a začala jsem si věřit. To, že jsem se těch myšlenek přestala bát, tu potvoru opravdu hodně oslabilo a bylo mi hned líp. Pak jsem zahájila druhou fázi, kdy jsem začala ty myšlenky ignorovat, nejlíp začít myslet na něco jinýho, zpívat si veselou písničku a kašlat na ty nesmyslné myšlenky. Brzy jsem poznala úspěch, protože ty myšlenky přicházely čím dál míň a byly slabší a slabší... Od tý doby mi jen občas cosi bleskne hlavou, ale je to už jen nesmyslná myšlenka, kterou prostě neřeším. Kdybych se tím zabývala, tak bych se pak mohla začít bát a začala by se vracet čím dál častěji...a byl by to znovu ten kolotoč. Ale už vím jak na to, když to člověk zvládne do téhle finální fáze, kdy už to s ním nic nedělá, tak už na tom nikdy nemůže být špatně. Je to určitě dlouhodobý, troufám si říct trvalý. Ale netuším, jestli se dá tenhle postup nějak aplikovat na jiný druh OCD než vtíravé myšlenky ublížit... Na to by si měl každý přijít sám, ono je to nejlepší. Přijít té potvoře na kloub, přestat ji krmit tím, co má ráda a co ji živí..a dělat pravý opak a tím s ní bojovat.
Ta změna způsobu myšlení by ale měla být nejlépe celková, není to samozřejmě podmínkou. Všechno, co teď píšu, je můj osobní názor, je to na základě mých zkušeností a netuším, jestli to tak mají všichni. Každopádně já jsem citlivá a úzkostlivá povaha, takže mám bohužel sklony k jakýmkoliv úzkostlivým poruchám. To znamená, že se takový člověk podle mě může plácat během svého života v různých druzích OCD, v různých úzkostlivých problémech. Já mám třeba problém hlavně s tím, že když slyším nějakou zprávu o něčem, co se mě hodně dotkne (a že je to bohužel často), třeba o týrání dítěte apod., tak se tím dokážu neskutečně užírat a trápit, pociťuju šílené úzkosti a chvíle bezmoci a zoufalství..a to se může jednat o človíčka, kterej je na druhým konci světa, nemůžu pro něj nic udělat, už se stalo a já to nemůžu ovlivnit, takže mé trápení je vlastně zbytečné a většina lidí si to takhle nepřipouští...,čehož bych chtěla taky dosáhnout. Nejhorší na tom je, že ikdyž si to rozumově umím vysvětlit, jak je to nesmyslné, tak to cítím úplně jinak. Ale pokroky už vidím. Jsou malé, ale přeci. Už se s tím dokážu vyrovnat mnohem rychleji než kdysi. A to je úspěch. Musím na sobě dál pracovat, abych se jednou neutrápila a nezbláznila. Chci žít normálně a nechci, aby mě ovlivňovala každá smutná zpráva. Je to těžký, protože na druhou stranu ze sebe nechci udělat chlaďák :-)). Určitě se na sobě dá pracovat, člověk se učí celý život. Nejdřív je ale důležitý na to přijít rozumově, rozpitvat si dotyčný problém..a pak to zkoušet neustálě aplikovat. Tím, že se to bude stále zkoušet a člověk během toho ještě postupně pochopí spoustu dalších věcí drobností, tak se mu to určitě bude dařit. A navíc, rozhodně se to nebude zhoršovat ;-).

Ahoj Lenča, skutočne to so sebazdokonalovaním ide? myslim si podla logickeho hladiska ze sa to zvladnut dá, ale ak je v mozgu malo serotoninu, treba ho pravidelne doplnat. Ako si Ty konkretne na sebe pracovala? Zaujima ma to... dakujem

Ahojte.Tak ja jsem byla dnes poprvni v zivote u psychiatra,to liceni vseho co ve mne je sice slo,ale stejne,achhh,chci aby to zmizelo ze mne:) zadny ocd,byt normalni clovek. Aaa predepsal mi Asentra ,nemate s nim nekdo zkusenosti?

Ahoj Patriku, a co máš přesně za typ OCD, čeho se tvé vtíravé myšlenky týkají? Já jsem to zvládla bez léků, měla jsem typ vtíravých myšlenek ublížit svýmu dítěti a sobě. Léky jsou spíš jen berlička, protože pomáhají zmírňovat úzkosti a podobné projevy OCD, ale OCD jako takovou to neléčí, nutkavé myšlenky setrvávají dokud se jich nezbavíme sami vnitřně (třeba za pomoci terapie nebo sebezdokonalováním-samoterapií - to jsem udělala já).

Ahoj Lenco.Diky za odpoved.Jeste bych upresnil,ze moje lecba leky-Zoloft,Zeldox,Rivotril,Chlorprothixen,presto trosku pomaha.Vim,co je to leky nebrat-tj.primo pri nemoci OCD katastrofa,takze to muzu prirovnat.Tzn.ze tyto leky u me malinko na nutkave myslenky pomahaji.Vzhledem ale,ze je beru ve vysokych davkach,ocekaval bych ucinost mnohem vetsi.Trpim velmi tezkou formou OCD,tj.prave duvod,proc tyto leky nejsou stoprocentni a vtirave myslenky se u me vyskytuji v hojne mire stale.Kazdemu bych doporucil pri chorobe OCD k naproste poslusnosti,k vzajemne spolupraci se svym psychiatrem a leky uzivat tak,jak mu naordinuje.Bez leku se nemoc OCD urcite zvladnout neda.Kdyby nekdo mel zkusenost s antid.CIPRALEX na tuto chorobu,tak at prosim napise.Diky moc.

Patriku, já sice s AD nemám zkušenosti, ale jen ti můžu napsat svůj názor - podle mě tě psychiatr špatně léčí, za 2 roky by měla být rozhodně změna k lepšímu vidět, takže jako laik můžu s jistotou říct, že bys měl změnit prášky a nejspíš i doktora. A co nějaká terapie, nezkoušels? Co máš přesně za diagnozu? Jen OCD? Jen z tvýho příspěvku bych tušila, že nejspíš i kombinace depresí. Ono je to většinou jedno ke druhýmu. Ale léky by měly pomoct, aby ses zbavil úzkostí a depresí..a pak bys měl sílu se vyhrabat z toho i vlastní vůlí. Hlavně nesmíš být pasivní a jen spolíhat na léky, to je jen berlička, nejdůležitější je změna v tobě samotném. Není to samozřejmě nic jednoduchýho a pokud je na tom člověk zle, tak je nejlepší se nejdřív opřít o ty "farmaceutické berličky", ale ty musí být správné! Napiš, jak pokračuješ ;-).

Ahoj.Nema nekdo zkusenosti s antid.CIPRALEX?Je me 31let,bydlim v Brne a jsem v ID.Tezkou formou OCD trpim od detsvi,ale nyni je to primo utrpeni.Nutkave myslenky me primo nici.Nyni casto premyslim o sebevrazde.Soucasna lecba:ZOLOFT 250mg,cili dve a pul tablety denne,ZELDOX 40mg.1-1-1,CHLORPROTIXEN a Rivotril 3tbl.denne.Soucasna lecba zminenymi leky trva jiz 2.roky,ale vubec nepomaha.Kdysi sem uzival Seroxat,ale take nic moc.Za kazdou dobrou radu predem moc dekuji.

peťule, to je právě ta chyba - když se všechno moc řeší! Tím jsi to jen posílila, ta potvora OCD využívá toho, že jsme úzkostliví lidi a snaží se v jakékoliv formě obtěžovat a přikrmovat. Troufám si tipnout, že určitě schizofrenii nemáš, nejen proto, že by to tvůj doktor nejspíš už poznal, ale očividně si uvědomuješ, čeho všeho nesmyslného ses začala bát. Je to jen další obsesní myšlenka. Zkus to tolik neřešit, vyprdni se na to a uvidíš, že to bude ustupovat ;-).