Reklama

Otec po 18ti letech

Peťa (St, 16. 4. 2008 - 20:04)

On to ví.....Moc dobře to ví...

Luisa (St, 16. 4. 2008 - 19:04)

tak proc to tatovy nereknes?

Petra (Čt, 10. 4. 2008 - 07:04)

Ahojky Luiso, moc děkuji za reakci. Nutno podotknout, že ona usilovala o to, aby se mi otec ozval. Ona byla ta, která ho k tomu přiměla. Ale ona je neskutečně falešná. Bojí se. Bojí se, že se něco dozvím dalšího tak, jak jsem se dozvěděla plno věcí, když jsem tam byla naposledy. Proto má strach a dělá to, co dělá a myslím, že otec ani o ničem neví.
Moje mamka jí v životě nic neudělala, a ať je mamka jaká je a ať se stalo, co se stalo, tak jí nikdo ubližovat nebude.

Luisa (Čt, 10. 4. 2008 - 05:04)

Hele Peto, muj ex mel taky dceru z predchoziho vztahu a ja ji taky nemohla
vystat. Ne snad proto ze by to byla zla holcina ale proste zarlivost. I kdyz laska k dceri a manzelce jsou dve veci, nektery zensky to takhle proste nevydej. Ja jsem to proste vydela tak ze jeho dite ma bejt i moje dite protoze je to plod lasky a ne aby ho mela s mym partnerem nejaka kurva. A porod, prvni kroky, prvni den ve skole vsechny tyhle zivotni detaily prozil s nekym jinym. Ona nemohla za to ze se narodila, tak jako ty za to taky nemuzes.
Podivej zena tvyho taty mela 15 let svoji
rodinu, svoje soukromi a najednou prisel 'vetrelec'. Ona se boji ze te tata najednou bude milovat vic nez je a ze uz nebude stredem pozornosti.

Ja bych to zkusila takhle, zkus ji zavolat a domluvit si schuzku, treba v kavarne ale jen s ni, bez taty. Vysvetli ji ze ji muze nekrades a pripomen ji ze je to ona kdo s nim vecer kouka na televizi a ze je to tva nevlastni sestra ktera ma vecer u stolu pri veceri uplnou rodinu. Naznac ji ze ona nema v nejmensim nac zarlit a rozhovor ved v kamaradskym duchu. Taky na to jdi od lesa a snaz se skamaradit se svou sestrou. Nezapomen ze taticek byl celou dobu jen jeji a najednou prijdes ty koho v zivote nevidela. Ma z tebe taky strach. Ukaz snahu,zajem, byt kamaradka na kterou je spoleh a ktera bude v pruseru pect s ni. Ukaz ji ze sestrou naopak ziska a ne ztrati.Az te bude mit sestra rada tak te manzelka bude mit taky pak radsi.Bud takticka. Tvuj tatik bude asi trosku srabek ale taky se mu trosku nediv, ma x let rodinu a tu si v zadnym pripade nechce nechat rozhadat. Co kdybys byla podlej spratek? Snaz se vzbudit v tatovy pocity viny. Dej jim cas treba pul roku,nic se nestane pres noc. A kdyby to nezabralo tak dej ty macese poradnou cocku a rekni ji ze sses jeho dcera, jeho krev vzdycky budes a vona chtenechte s tim nic nenadela.

Markéta (St, 9. 4. 2008 - 13:04)

Péťo, to mně moc mrzí. Snažila si se a to je důležité, když bude chtít, tak tě najde...

Je mi to moc líto, ale nemůžu se zbavit pocitu, že v tom má prsty jeho současná žena...

Měj se moc hezky a přeji Ti jen to dobré Markéta.

Petra (Út, 8. 4. 2008 - 21:04)

Dneska jsem ukončila kontakt s jeho stranou-.....

Markéta (Út, 8. 4. 2008 - 12:04)

a nechceš teda napsat rovnou tátovi? Že nechápeš, proč tedy za tebou chodil, když teď se chová takto?

Nejlepší by bylo, kdybyste jen vy dva spolu zašli na kafe a všechno si vyříkali...

je mi jasný, že on se taky tak trošku bojí, aby doma nedostal od ženy vynadáno....

Ale myslím, že by si to ještě neměla vzdávat, víš? Kvůli tobě, aby tě to pak jednou nemrzelo...

Moc držím palečky, aby to dopadlo přesně tak jak si přeješ!!!

Petra (Po, 7. 4. 2008 - 22:04)

Ne nechtěla....To je pravda, on mi dával svůj teelfon potají, aby se to nedozvěděla....Babička bydlí v bytě s nimi...takže tam možnost není Markétko

Markéta (Po, 7. 4. 2008 - 09:04)

Ahoj Péti, mno ale já myslela, že ona ti nejdřív mobil na tátu dát nechtěla...???

a nechceš to zkusit přes tu babičku...?

Petra (Ne, 6. 4. 2008 - 22:04)

ahojky Markét, tak jsem jim dneska napsala. Nejdříve mi neodepsali, pak jsem napsala druhou sms a ona mi na to odepsala, že prý má i tata mobil, že můžu psát jemu. Tak to mě opravdu dostalo. Já se jim vnucovat nebudu. 18 let jsem neměla otce a žila jsem, proto budu žít i teď.

Markéta (Čt, 3. 4. 2008 - 08:04)

Ahoj Péťo,

nenene, to rozhodně nedělej, buď s nimi v kontaktu...

Zkus se sejít s babičkou a dědou, popř. s tátou a všechno si to vyříkat... Já vím, jsou až ze Slovenska, tak si prodluž víkend? Myslíš, že by to šlo...?

Krev není voda, to sama víš..., tak to prosím nevzdávej... Třeba si jednou řekneš, že ti to za to nestojí, ale myslím, že teď v tuhle chvíli, kdyby si to ukončila, tak by ti to jednou mohlo být líto...

Dej tomu ještě šanci... Buď napiš dopis, nebo ravnou pošli sms, že by si je ráda viděla... s vysvětlením, že si byla u hodné paní na navštěvě a že jste si moc hezky popovídali...

Držím palečky!!!

Petra (St, 2. 4. 2008 - 20:04)

ahojky Markétko,

tak si představ. Jak jsem byla u nich, tak mě pozvala na návštěvu kamarádka od babičky. Strašně hodná paní, chovala se ke mě hezky, dala mi pomlázku a vzpomínala na moji mamču. Poslala jsem jí pohled a dneska mi přišla sms ze Slovenska, že prý co to mělo znamenat, že cizím pošlu a jim ne....Opravdu si nevím rady, přemýšlela jsem i, že já jim už psát nebudu, když budou chtít, tak ať se ozvou oni

Markéta (St, 2. 4. 2008 - 09:04)

Tak to je teda pěkná potvora... Určitě chce mít přehled o tom, kdy se vídáte, co si říkáte, aby kdyžtak ho mohla nějak ovlivnit...

Dobré by bylo, kdyby si měla číslo, alesoň na babičku s dědou... A hlavně si na něj vzala číslo a volala JEMU, dyť on je tvůj táta!

Petra (Út, 1. 4. 2008 - 15:04)

Je to hodně složité. On je ze slovenska, takže se často nevídáme. Telefonní číslo mám jen na jeho ženu, protože taťkovi zakázala mě psát.Že prý bude lepší, když si budeme psát jen my dvě a ona to pak taťkovi vše řekne

Markéta (Út, 1. 4. 2008 - 09:04)

Peťo, tak to je super, když máš na své straně babičku... ;O)).

Ta by mohla spoustu věcí dát do kupy... ;O))).

Zkus se tedy scházet i s ní a třeba i s taťkou někam zajít a všechno si vyříkat.

To víš, je to pro všechny strašně citlivý, ale ty to prosím nevzdávej... Myslím, že každý z nás máme právo vědět, jakej je náš otec nebo matka... Vidím to i na svém dítěti... I když novýho "tatínka" má strašně ráda..., tak tatínek je pro ni moc důležitej.

Takže ti moc rozumím. Víš, ten náš tatínek byl taky takovej "ťuňťa" a nevěděl, jak se má začít bavit s vlavstním dítětem... Ono to pro ty chlapy je těžší..., ale myslím, že si tu cestičku k sobě najdete.... ;o)))

Držím palečky a určitě mi dej vědět, kdybych mohla nějak poradit, ráda to udělám.

Petra (Po, 31. 3. 2008 - 18:03)

Markét, babička bydlí s nimi v jednom bytě. taťkova žena se s ní nesnese, pořád ji pomlouvá a uráží. Právě babička mi všechno řekla, jak všechno je

Markéta (Po, 31. 3. 2008 - 17:03)

Já vím, musí to být strašně těžký. Ale nevzdávej to. Řekni mu, že chápeš, že chce řešit minulost, ale že pro tebe je důležitá budoucnost. Že by si se s ním ráda vídala. A že máš ráda mamku i jeho... Zkrátka že minulost je pasé.

Asi to bude náročné a chvilku trvat, než to oba strávíte, ale já opravdu věřím, že si tu cestu k sobě najdete...

A co tatínkovi rodiče? S nimi se vídáš...? Víš, možná by ti hodně mohli pomoci... Jsou to takový prostředníci... Mně hodně pomohli, co se týče vztahu mezi mým dítětem a biologickým otcem...

Petra (Po, 31. 3. 2008 - 14:03)

Ahojky Markétko,

moc Ti děkuji za Tvůj příspěvek. Moc mě potěšil. Víš, já jsem měla příležitost být s taťkou sama, ale on chce pořád řešit moji mamču, to jak vše bylo a tak. Já se ale nechci vracet do minulosti.

Ach jo, nevím si rady :-(

Markéta (Po, 31. 3. 2008 - 12:03)

Ahoj Péťo, mno já se na to můžu dívat z pohledu matky. Mám devítiletou dceru. Byla jsem svobodná matka. Jejímu bilogickému otci jsem nikdy zazakazovala se s ní vídat, přesto, když byla malinká, tak ji viděl jen asi dvakrát do roka... Teď si ji bere tak 6- 8 krát do roka na jedno odpoledne.

I když jsem se nedávno vdala a mám tedy jinou rodinu, dcera se svým biologickým otcem chce vídat a chápu ji. Ale to víš, pro ty chlapy to je těžší, mám pocit, že chlap je strašně lehko zpracovatelnej.

Takže já bych se spojila jen s tátou. Zajděte spolu na vínko, nebo na večeři, do nějaké příjemné restaurace a na všechno se ho zeptej. Máš právo to vědět a máš právo vědět pravdu.

Neřešila bych to před jeho manželkou... Ona má na něj určitě velkej vliv.

Chápu, že je těžký mu najednou teď říkat tati... I pro něj to nebude jednoduché. Ale všechno bych mu řekla, že jsi zmatená, ale že jsi ho vždy chtěla poznat a že by si byla ráda, kdybyste se mohli vídat.

Řekla bych mu i to, že jsi probrečela noci...

Já totiž věřím tomu, že nikdy není pozdě a že všechno chce čas. Držím palce, aby si byla šťastná.

Péťa (So, 29. 3. 2008 - 12:03)

Ahojky zlatíčka na diskuzi, chci se svěřit se svým problémem. Stále na to musím myslet, je to složité,na druhou stranu přelom v mém životě. Narodila jsem se dvěma šťastným lidem, kteří se nesmírně milovali. Jejich láska byla velká, proto nikdo nedokázal pochopit, že moje mamka taťku opustila v době, když byl na vojně a našla si jiného muže, tedy mého otčíma. Dětství bylo díky mé mamce, hlavn babičce krásné, navzdory tomu, že otčím mi dával neustále najevo, že nejsem jeho, ale jako malá jsem si to neuvědomovala a spíše to přeslýchala. Byl to alkohlik, který ubližovat nejen mě, ale i mé mamince a to ve formě domácího násilí. Po 15 letech mamka sbalila kufry a odešla a teď konečně můžu klidně spát a neprobouzet se kvůli hádkám a křiku, či pláči. Zvrat nastal v mých 15 letech, kdy jsme dostala občanku, tudíž jsem si musela vyzvedávat alimenty já sama na poště. Já jsem to pochopila, celou dobu jsem věděla, kde můj pravý taťka bydlí, ale myslela jsem si, že nemá zájem se se mnou setkat. Mamka se se mnou o něm nikdy nebavila, nikdy mi o něm nic neřekla a já vím moc dobře, že to bylo na úkor mého otčíma, protože se ho bál každý. Já jsem ve 14 letech odešla z domu k babičce a od té doby jsem stále tady, i když teď mám s maminkou krásný vztah.
Ale abych se vrátila k mému problému. V období od 16 -17 let jsem proplakal nocí, nespala jsem, a to jen kvůli toho, jak moc jsem toužila poznat svého taťku. Několik lidí mi radilo, říkalo, ať se přihlásím do Pošty pro tebe, ale já jsem se bála zklamání, že by pozvání nepřijal. Osudový zlom nastal letos o prázdninách. Objevil se se svou rodinou u nás u dvěří. Já jsem bohužel nebyla doma, trávila jsem dovolenou v Chorvatsku. Nevím, zda mám tvrdit jestli bohužel, nebo bohudík, protože si to nedovedu představit, asi bych dostala infarkt. Můj taťka řekl mamce, že přišel, až když mi je 18, protože je teď jen na mě, jestli ho chci, nebo nechci poznat. Byl to pro mě pořádný šok, to mi věřte. Na to jsem jim napsala dopis, kde jsem poděkovala za návštěvu, a že budu ráa, když se spolu setkáme. Pozvali mě na Vánoce. Cesta byla dlouhá, plná nervů, ale těšila jsem se. Vzhledem k tomu, že jsem ho nikdy neviděla, tak jsem si ho ani nějak moc nepředstavovala. Setkání bylo krásné, plné slz, dojetí. První dny byly zvláštní, nevěděla jsem, jak se chovat, co si můžu dovolit. První setkání bylo krásné, s jeho ženou si rozumíme a mám dokonce další sestru. Zdá se to být všechno krásné, já vím. Na druhé návštěvě, která proběhla asi před měsícem to bylo úplně jiné. Připadala jsem si, jako kdybych tam nepatřila. Dozvěděla jsem se několik věcí, které mě velice trápí. Zdá se jako kdybych byla v nějákém snu. Jeho žena mu zakazovala posílat mi peníze, dárek, co jsem dostala na Vánoce byl od jeho ženy, jeho žena každého řeší a nadává a ona si myslí, že je nejlepší. Nejhorší pro mě bylo, když mi babička - mamka taťky řekla, že je byt napsaný na jeho ženu, proto, abych nemusela po taťkovi dědit. To mě vážně dostalo k ženám. Já vím, musí to být složité mít najednou po 18 letech dceru, ale mohl přijít dřív, kdykoliv dřív. Nejhorší na tom je, že já ho nedokážu oslovit tati.
Jsem z toho v úplném zmatku, nevím, co si o tom mám myslet. Zdá se mi to jako nějáká komedie.
Jsem moc ráda, že jste si přečetli můj porbléma budu ráda za jakékoliv Vaše názory

Reklama

Přidat komentář