To JE mé PANICTVÍ opravdu tak SMĚŠNÉ?

Znám to a úplně přesně stejně!

U mě byl odjakživa problém se stydlivostí a introverzí. O holky jsem se nezajímal do 19, jo předtím v 15 jsem se zabouchnul do spolužačky, ale nebyl jsem jí schopný nic říct, jen jsem jí napsal pár sms, ale naživo nic, ona pak měla jiného.

Pak jsem v 19 začal zkoušet seznamky, prostě na živo to nešlo. Kolikrát jsem byl na diskotéce, ale prostě nebyl jsem schopnej jít za cizí holkou, tancovat s ní, mluvit s ní, prostě nic. Zajímavé je, že jsem nemýval problém bavit se s holkou, kterou už jsem nějak znal, ale cizí tu jsem prostě nedokázal oslovit a asi ani nedokážu.

Další problém byl, že když už jsem narazil na nějakou holku, tak byla zadaná. Říká se najít holku přes společný kamarády, ale když mám kamarády, co moc kamarádek nemaj a když, tak jsou zadaný? To je pak problém.

Tak prostě seznamky, 5 let psaní a pokusů a nakonec po 5 letech seznamkování (za tu dobu jsem měl roční "vztah" ale byl to děs, sex žádný, málo jsme se vídali, i když jsme byli od sebe 25 km, pak pár kratších vztahů a pár jednorázových schůzek a dlouhých psaní) jsem konečně našel.

Taky jsem byl panic ve 24 a až ve 24 letech jsem o to přišel. Už je mi 25 a s přítelkyní vesele souložíme. Já bych si z toho nic nedělal, ne všichni mají to štěstí najít holku na sex v 15 a mít za život 10 sexuálních partnerů.

Tak to se teda anonyme máš....jestli jsi panic tak běž ven a najdi nějakou starši slečnu a oslov ji a zaplať ji dva tisice za panictvi a užiješ si jeto uplně jednoduche

Je to zábavné. A většinu...Ja te chapu,ze je to zabavne,proto to asi kazdy chce a dela mu to dobre vid? Napred musis mit,ale zkusenosti aby si hned nespal s holkou na potkani.Pokud se lide neznaji a chteji to,tak jim jde jen o tohle.To neni pak zadny vztah,ale jen machrovani,ze uz nejsou panici.

Mel jsem vzdy jen nejake...Je to zábavné. A většinu holek to rovněž baví. K smíchu to není, spíš je to divné.

Mel jsem vzdy jen nejake kamoskyjak ve skole tak na ucnaku,na vojne jsem dostaval dopisy od 10.holek z fc DM ani jsem nestihal odepisovat.Nakonec mi znich zbyli dve,jedna byla sprt mgr.dnes a druha delala disky.Stou jsme se spichli v Praze na vinko a nebylo mezi nami nic a radky pozdeji taky ustali.Nasla si samstra.Mladou Jerabnici a jednou jsem sbalil dve na jednou na disce to jsme sli do dvou rokacu.Ta posledni mi zahla s barmosem?Asi i kdyz jsem si mohl neco davno zacit z nejakou a treba sni mit i sviste bylo to ujety ato jsem vyrustal se dvema segrama se kterymi jsem si rozumel vzdy az do dnes.Inu ted mi bude uz 41.let a stale jsem nepoznal co to je laska,sex,milovani ci p.styk.Sice nevim,proc se nam rika panic,ale myslim ze po svete chodi jen malo holek,kterym kluk nenaleti ostatni jsou devky na jednu noc.Atak vy co jste starsi pres 30 a vice jako ja a mate stejne zkusenosti mozna se take za to nebudete stydet.To je muj nazor,ale kazdy ma asi jiny proto bude psat spis opacne pokud ma chut vysmechu.

To "vecny panic": Existuje jediný způsob jak čelit posměchu veřejnosti a necítit se tak mizerně kvůli vlastnímu panictví a ten spočívá ne v tom, že to budeš tajit (protože pokud to tajíš, tak si nevědomky vytváříš stigma a navíc lidé, kteří to o tobě vědí tě budou vidět jako zranitelného svými žertíky na toto téma, takže jim naopak umožníš si z tebe dělat srandu, protože budou vědět, že se při zmínce o tvém panictví vždy "trefí do černého"), jediný způsob spočívá v tom, že se k tomu postavíš čelem a odpovíš jim "no a co, tak jsem panic, jsem snad kvůli tomu horší člověk?" - to je základní logika, na které to musíš stavět, tedy na vlastním egu. Když si na mě někdo někdy z mých známých zkusil vytahovat mé panictví (k čemuž docházelo jen velice zřídka), tak jsem mu dokázal odpovědět vždy. Někdy více, jindy méně arogantně, abych mu dal lekci. Oni chtějí těmito narážkami ubližovat, takže být trochu "od rány" vůči těmto posměváčkům neškodí. Samozřejmě - základní zásadou je "zbytečně se tím nechlubit", ne proto, že by ses měl za co stydět, ale protože to zda jsi či nejsi panic o tobě, jako o člověku nevypovídá zhola nic. Pokud si však z toho budeš dělat mindrák a připadat si jako lůzr, tak skončíš jako izolovaný podivín, který jim bude v jejich očích potvrzovat, že "panicové jsou outsideři, lůzři, divní či dokonce mentálně narušení lidé".

Setkal jsem se s tvrzením, že potřeba po sexu, je základní lidskou potřebou a kdo jí nedokáže uspokojit, tak si zahrává s duševním zdravím. Je to nesmysl, tohle totiž předpokládá, že víš "jak sex chutná", nemůže ti chybět něco co neznáš, může ti to chybět až kdy to zakusíš, zalíbí se ti to, a pak se ti toho nebude dostávat. A na uvolnění napětí postačí provozovat pravidelně mastubarci což já osobně považuji za "součást své péče o duševní hygienu" bez ohledu na to jak to zní. Ano sexuální pud je v každém živém tvoru zakořeněn a vytváří napětí, které se musí uvolňovat, ale na to nepotřebuješ ženskou (či chlapa), na to stačí prostá mastubarce. Navíc máš tu výhodu, že ti nikdo nekecá do tvých představ v průběhu toho co si "honíš ptáka". :D Takže to ber spíš jako plus.

A že tě nebaví dělat lichého do počtu? No... je pravdou, že optimální počet lidí k diskuzi jsou dva, nebo čtyři. Vždycky můžeš vymyslet způsob, jak přesvědčit kamarády, aby "baby nechali doma" a šli pouze na "pánskou jízdu" a nebo eventuelně se snaž s jejich partnerkami najít řeč, abys nesledoval jak se baví ony a ty tam nemusel jen sedět. To už ale není o panictví, ale o schopnosti komunikovat.

A ještě něco - buď víc od rány, staň se víc arogantnějším a sobectějším, protože arogance a sobectví (v rozumné míře ovšem) patří k základním ochrannám integrity a duševní rovnováhy jedince. Když tě budou urážet kvůli panictví, uraž je kvůli něčemu jinému. (Já obvykle - protože mám poměrně obsáhlé znalosti z řady oborů (a tím se teď nechci chlubit) - takové posměváčky "velice rychle" srazím do kolen tím, že z nich udělám největší idioty pro jejich neznalost kupříkladu ekonomie, historie, filosofie, politiky, náboženství... etc(atd) a zakončím to větou: "No jo, jsi sice blbej jak tágo, ale hlavně, že sis štrejchnul. Ale to je holt daň za evoluci, že největší pitomci neustále replikují své DNA a my inteligenti jsme na vymření, protože nejsme tak "cool"." (Něco v tom smyslu.) Většinou se to zahraje následně do vtipu a oni ví, že:

za A: Já si ze svého panictví nic nedělám, tudíž mě nemohou tímto zesměšňovat a honit si tak ego ve společnosti.

za B: Umím být "nepříjemný" a trefit se do jejich "slabin" a zesměšnit eventuelně já je (či jim aspoň naznačit, že žádnými "mistry světa amoleta" nejsou.

za C: Většinou to vede k tomu, že stanu poměrně "váženou" autoritou u stolu, které se ostatní často vyptávají na znalosti, které sami nemají (díky bohu za to, že mám opravdu velký všeobecný přehled :D) či se mnou diskutují o svých koníčcích a zájmech (i kdyby mělo jít o sport na který jsem totálně levý, protože nějaké povědomí i o tom blbém fotbale mám) a vedeme tak smysluplnou diskuzi o něčem co nás spojuje a nebavíme se o banalitách typu "wau... to jsem si včera dobře užil s tou či onou", nebo "ty vole já se včera tak zlil"...

Musíš najít své přednosti a prodat je. A kdo ví, třeba pak přijdeš i o své panictví, které považuješ za tak hroznou přítěž. Já mám tu výhodu, že po 2-3 pivech začnu mít "rozvázaný jazyk" a pak většinou diskuzi u stolu řídím (a to i když jsou u stolu typičtí "machové(mačové)" s vyrýsovaným tělem a partnerkou, kterou bys pohledal). :D A mě - panice - poslouchají ne proto, že jsem panic, ale protože ví, že nemám v hlavě nasráno, že jsem srovnaná osobnost se všemi svými přednostmi i slabinami (slabinou teď myslím třeba svou lehce otylejší postavu - ne že bych byl vyžranej, ale jak člověk nesportuje, tak pivo přeci jen tělo "trochu vyrýsuje" do kulatějšího tvaru), a že si se mnou mají co říct.

To je vše ode mne. Hezký den.

PS: Nejsem vysokoškolsky vzdělaný (to jen kdyby vznikl takový dojem).

Je mi skoro třicet a také...Tak to se teda anonyme máš. Já mám pocit že mi úplně ujel vlak, všechny ženský v mém okolí jsou zadané, bývalé spolužačky povdávané a já mám občas stavy že se mi vůbec nechce vyjít na ulici. Dokonce sem začal omezovat kontakty se svými zadanými kamarády, protože si nechci vedle nich připadat jako luzr a už mě nebaví dělat lichého do počtu a tvářit se jak moc si to užívám.

Je mi skoro třicet a také...Přesně tak jak říkáš,konečně někdo normální.A mít z toho mindrák,proč?Lidé nechápou že nejde o to zbavit se panictví jako takového,ale přijít o něj teprve ve správnou chvíli se správným člověkem,který bude partnerem až do smrti.Mnozí přicházejí o panictví a panenství ve velmi mladém věku a vlastně pro nic.Jen se jim zdá že kdyby to neudělali,tak budou nemoderní a kamarádi se jim budou smát atd.

Je mi skoro třicet a také jsem panic. Necítím se nijak divně, nechybí mi sex ani ženy a nelituji se. Proč by to mělo být divné, směšné nebo trapné neřeším (ačkoliv chápu ty důvody či spíše pseudodůvody s ohledem na morálku dnešní doby). Chlubit se s tím my však přijde poněkud ujeté v tom smyslu, že osobnost člověka přeci není determinována tím zda je či není panic. Zkrátka nevidím důvod, jak proto se tím chlubit, tak proto se za to stydět, či se cítit trapně. Až narazím na protějška, kterého budu milovat, tak o své panictví přijdu a nebudu kolem toho dělat žádné cyráty, tak jako je nedělám teď. Vůbec... tahle móda hodnotit muže podle toho zda je či není panic mi přijde zvrácená, protože panictví samo o sobě nevypovídá o daném člověku nic (ač se najde mnoho mudrlantů a chytrolínů co si myslí mylně opak).

Jsem s pozdravem

že by to bylo trapné,ale trošku divné to opravdu je.

Nemyslím, že muž - panic...Záleží na tom kolik je Ti let.Po třicítce už to vůbec není směšné,ale trapné.

je politováníhodné, že...Když Tě to tak tíží,tak zaplať některé bezdomovce véču a nech ji přespat.Za to se ráno vzbudíš jako skutečný chlap.

je politováníhodné, že...je politováníhodné, že někteří lidé nemaji soudnost pro užívání humoru a dělají si legraci na nesprávném místě...viz váš případ

je politováníhodné, že...Není potřeba to panictví tak prožívat,když o něj kluk přijde,je to prima zážitek.Mě připravila na prázdninovém táboře o panictví skupinová vedoucí.Je tomu již přes čtyřicet let a ještě na to rád někdy vzpomenu.

Myslím si že bůh musel...je politováníhodné, že někteří lidé nemaji soudnost pro užívání humoru a dělají si legraci na nesprávném místě...viz váš případ

Nemyslím, že muž - panic byl směšný.

Milý Tomáši, představ si,...Myslím si že bůh musel být z toho tvého daru panictví ůplně hotovej.Ten mu v celém vesmíru chyběl.

Dechberoucí článek jak se připravit na ztrátu panictví. Určitě přečtěte.
http://zhulenypes.maweb.eu/rady-pro-panice-a-prvni-kojtus-aneb-jak-se-stat-muzem-bez-ztraty-cti/