Paralelní vztahy

R, a co kdybys se rozvedla. muzes najit nekoho slusnejsiho, dokonce i s ditetem, seznam se treba na inzerat, je hodne chlapu, zoufalych, protoze nemuzou najit dobrou zenu, ktera by je nepodvadela a nevyuzivala...rozhodne si nemyslim, ze bysis mela nechat znicit zivot. vim, ze je to tezky, ale ja bych nesnesla nekoho v baraku, kdo me podvadi, asi je muj nazor detinskej, ale ja mam vysoky ego, a jestli nevera, tak to radsi sama, i kdyby na chleba nebylo

zenati nebo svobodni,pardon.

Mam dobre zkusenosti se vsim,na co se ptas,v podstate ziji dvoji zivot,a je mnoho muzu,co zije zrovna tak.Jedno jestli vdyny ci svobodny.Realita.Me uz prave asi nic neprekvapi.A mozna jsem i diky tomu na ledacos dopredu pripravena.Strach z neceho je to, co muze neco znicit,ne nevera...

Tak me ten partner pred mym manzelem nemlatil, jen me podvadel...Jak to dopadne v mem manzelstvi, zatim nevim. Muj manzel vi o mych pocitech, takze mi dava cas a prostor, abych si ujasnila priority.

Ja vim, ze jses na tom hur, taky uz jsem se kolikrat malem vdala a mela deti, ale jelikoz jsem se stala realistkou, rozpoznala jsem partnerovu blbou povahu a unikla o vlas. Abych pravdu rekla, uz si ani nepreju bejt vdana a mit deti. Cim jsem starsi, tim poznavam, ze se bojim. Rozvodu, nevery...je mi z toho spatne. Radsi si budu budovat karieru, cestovat, neco se ucit.Co ty budes delat?

No Lolo. Muj pocit ze vztahu, ktery mam ted, je dost totozny s Tvym. Akorad, ze u me je to horsi v tom, ze jsme manzele a manzel musi platit na deti z prvniho manzelstvi.

Ano,podváděl mě manžel,asi třičtvrtě roku.Ranilo mě to až do morku kostí,měla jsem za to,že naše manželství je hezké a že spolu zestárnem,jak jsme si slibovali.Skončilo to hrozně,ještě se z toho vzpamatovávám a už nevěřím,že někoho budu milovat,mám strach.

To je fakt. Muj prvni me hnusne podved a jeste me zbil, kdyz jsem to zjistila.Uz nikdy jsem nikoho nemilovala, nevim, jestli to nekdy dokazu. Ted mam partnera, on me miluje, ale ja jeho ne...mam ho rada, libi se mi, zarlim na nej, ale nemam pocit, ze ho miluju tak, abych si ho vzala a mela s nim deti. Porad si myslim, ze prijde neco lepsiho. Asi se jednou seredne prepocitam. Mozna by me bylo lip samotny

Vim, ze mohou existovat korektni paralelni vztahy, ktere nemuseji vest k rozchodu a ktere se dokonce navzajem upevnuji. Souvisi to s vyrovnanosti pozic partneru ve (vsech) soubeznych vztazich. Potiz nastava, jakmile se v "systemu" objevi submisivni ucastnik, ktery si zacne cinit vyhradni naroky. Jenze to se stane SKORO VZDYCKY a vzhledem k zenskemu instinktu zajistit hnizdecko pro potomstvo a k muzske jesitnosti je to dokonce ZAKONITE. Ale vim, ze stabilni paralelni vztahy existuji. Aby fungovaly, musi byt myslim zalozeny spis racionalne nez emocionalne. Jenze vetsina vztahu samozrejme vznika spontanne, z nahleho popudu. Je to zajimave tema a tezko se vysvetluje. Musim dodat, ze kdyby mi nekdo v osmnacti nezlomil srdce tak, ze je ze mne necitelna bestie, dival bych se na to jinak - tedy stejne jako vetsina lidi, co znam. Takze v rozporu s uvodem doporucuju si paralelni vztahy neidealizovat a nezahravat si s nimi, pokud si nejsi jista, jestli to Ty a/nebo partner zvladnete a tolerujete (to je ta vyrovnanost). Ja ani moje partnerka bychom asi nechteli ve vyhradnim, ustrasenem, zarlivem vztahu zit. Ale priznavam, ze mezi nami neni laska, aspon ne v tom romantickem exaltovanem smyslu. Netroufam si rict, jestli prave to je duvod, proc nam to tak dlouho tak harmonicky funguje.

Udělal mi to kluk v tanečních. Trvalo to měsíc, než jsme na to s dotyčnou přišly. Prostě chodil se dvěmi. Je to už dávno.. Jsem s manželem přes 30 let a neudělali jsme to ani jeden ani druhý. Vím však, že to existuje, znala jsem dost případů. Je to v každém člověku, jak problémy řeší a jak různé nesnáze kompenzuje.

Udělal.Půl roku mě vodil za nos a vymlouval se na kamaráda,nebo na víkend s bratrem,který ho spolehlivě kryl.Nakonec se rozhodl být s ní.Dostávala jsem se z toho dva roky.Před týdnem jsem se dozvěděla,že ji opustil také.A dnes ráno mi volal.Už nemám ovšem zájem.Jsem z toho venku a mám nového partnera.Ovšem není to takové,jako to bylo dříve.Dnes už neumím milovat nadoraz,protože se bojím,že mi toto udělá i tento.

Zajímalo by mě,kolik lidí pěstuje paralelní vztahy a za jakých okolností.Není to žádná studie,jen pozoruji,že toho je poslední dobou kolem mě nějak moc a začínám se bát,že by se to mohlo mého života týkat.A jaké na to máte názory?Mohli byste to tak mít?Ukončili jste něco takového?Opustili jste partnera kvůli někomu,s kým jste nějakou dobu byli"vedle"?Udělal to někdo vám?