platy zdravotních sester

Prostě nechci ohrozit svoje dítě. Stejně jako nebudu kouřit a sestrvávat v zakouřeném prostoru, i když mi jistě každý řekne, že úplně všem kuřákům cigaretu nevezmu.

Máte pravdu, na soucit se kašle, každý musí bojovat sám za sebe, protože přesně jak jste napsala, moje těhotenství je výjimečné jen pro mě a mou rodinu, co je komu jinýmu do toho, jestli porodím postižené děcko... V člověku musí být něco vlčího, tyhle ohledy na ostatní jen zdržují. Nu, tak mi tu mou naivitu, milé zdravotní sestry, odpusťte :-) Příště na to půjdu jinak.

Nakonec, co si stěžuju. I moje povolání často vede k tomu, že se s těmi slabšími (často i skutečnými obětmi zamává). (Jak se u nás říká, když se někomu něco takového povede "au, moje karma" :-)) A sama musím uznat, že po příchodu z fakulty jsem měla výrazně větší skrupule, než mám teď. A evidentně jsem trochu za laskavého troubu, který občas věří ve spravedlnost, furt :-( Já fakt asi nejsem vlk v rouše beránčím. Jsem tak trochu beránek v rouše vlčím v rouše beránčím navrch :-) Ale dobře mi tak, o tom žádná. Příště prostě úplatek, nebo hrozba.

A TEĎ BY MĚ FAKT ZAJÍMALY TY POPLATKY. Opravdu na to žádná sestřička nemá názor? pomohloto, změnilo to něco?

Pracuji na ozařovně. Sice to nepatří k tématu, ale je pravda, že člověk, který se najednou ocitne v situaci kterou nezná, reaguje "jinak".
Naši pacienti jsou zvyklí - a já se tomu nedivím - že je okolí bere jako chudáky a navyknou si na zvláštní péči.
Leží na chíře, na pokoji je sám, který má vyoperovaný nádor. Zlomeniny, lehké operace jsou proti tomu nic. Takže dle toho se spoluležící pacienti k němu chovají. Nejbližší okolí se k němu také chová jinak, což je pochopitelné.
A najednou přijdou na léčbu na onkologii a nechápou, proč nejdou první na řadu, proč nejsou vyjímeční, proč se musí podřídit. Až za pár dnů pochopí, že jsou na tom lidi i hůř.
Samozřejmě, že je to logické, ale někdy musí mít člověk hodně pevné nervy.

Jsou jidi, kteří těhotnou ženu zkrátka nepustí, nevidí důvod - těhotenství není nemoc...ale, téměř každá těhotná žena má právě ten pocit "vyjímečnosti" a tak dle toho jedná. Vůbec se tomu nedivím, byla jsem stejná.

Bohužel, v této době, je to horší, protože pracující člověk potřebuje být co nejdřív v práci, aby nebyl na "černé listině", takže nějaký soucit se seniory, těhulkama i postiženými lidmi jde stranou.
Tady se nadávkama nic nevyřeší, každý stejně bude bojovat za sebe.

Martine, myslím, že nemá...jo tak tys byla NAJIVNÍ. odkud že máš ten titul???????

Tato diskuze krásně...Martine, myslím, že nemá cenu nějak dál to rozebírat. Problém jsme probrali z mnoha stran a ke shodě jsme nedospěli. To se prostě stává. Nerezignovat? Inu, to je těžké :-) Sám vidíte, že být bělička v akváriu plném žraloků je hloupost. Člověk se musí umět přizpůsobit. Díky téhle debatě vidím, jak směšně jsem byla najivní, když jsem prostě zavolala sestřičce, zdvořile jí popsala svůj problém a očekávala, že se spolu dobereme nějakého řešení. Teď už vím, že musím tahat buď prachy, nebo jednat z pozice síly (víte, kdo já jsem! :-) což mi blízké není, ale v Česku se asi nedá jinak...).

Kdyby mě sestra znala jeko problémovou pacientku, která vyžaduje extra zacházení pravidelně, celkem bych její nechuť chápala. Ale když zná situaci, ví, že je to jednou...

Ale, co,dost už o tom :-)

Co ty poplatky?

A to je ten problém. Nemyslím si, že člověk, který ve výjimečné situaci očekává elementární ohleduplnost je rozmazlený, hysterický a přecitlivělý :-) Přijde mi to stejně přirozené, jako pustit člověka o berlích v tramvaji sednout nebo přečíst nevidomému, jaký přijel autobus. Ale chápu, že ne každý to má stejně.

Mno, ale dost už o tom. Ta debata nemá cenu, evidentně se zacyklila. Ledacos jsem díky ní pochopila, takže fajn, jsem zase moudřejší a budu spíš vědět, jak na to.

A teď by mě vážně zajímal názor sester na ty poplatky. Změnilo se něco.

tys do toho teda vnes světlo. moc ti děkujeme, nevíme co bysme si bez tebe počali. piš sem častěji.

Tato diskuze krásně ukazuje, jak na běžný problém mohou mít lidé různý názor. Ivka vidí svět očima zdravé ženy, kdy je zcela normální, že se lidé dohodnou a vykazují určitou ohleduplnost ke strým, nemocným, těhotným, malým dětem... Na druhou stranu zdravotní sestry i přesto, že též uznávají tyto hodnoty mají již pohled na svět trošku pozměněný každodením setkáváním s nemocnými lidmi, kteří mají současně s fyzickým onemocnění pozměněny i emoce a psychiku obecně. A že nemocní lidé dokážou být někdy i velmi krutí je zde často vidět. Ale takto to v životě chodí. Důležité je aby si zdrqaví lidé uchovali svůj zdravý pohled na svět a nerezignovali pod náporem nemocných reakcí.

opravdu šíleně přeháníš a dramatizuješ.Určitě se nerozbrečím,pokud mě někdo pozdraví.Musím ustát horší situace.Snažila jsem se to vysvětlit,bohužel ty si stále vedeš svou,jak si vážíš sester,ale neustále do nich reješ,alespoň tady na netu.A lituješ se především sama,ale budiž ,jsi těhotná a přecitlivělá a možná i trochu rozmazlená a hysterická.

No, myslím, že problematiku "má právo těhotná žena požádat o to, aby mohla přijít na konkrétní čas a nemusela sedět hodinu s infekčními pacienty" jsme probrali dostatečně. To, že jsme se neshodli, je celkem normální. Všichni si z toho vezmeme ponaučení :-)

A teď z jiného soudku. Zajímalo by mě, co udělalo z pohledu zdravotních sester zavedení poplatku 30 korun s návštěvností praktických lékařů. Skutečně tam přestali lidi lézt s malichernostma, nebo tam lezou dál a jsou naštvaní, že musí platit, a nebo k praktikovi s malichernostmi nikdy nechodili a opatření se minulo účinkem. Celkem by mě zajímalo, jak to zainteresovaná strana vidí.

To je mi líto, Tome :-(

Tak bez emocí, ju...Bohužel, Ivko, v anonymním internetu nemůžeš očekávat nějakou rozumno diskuzi.
A to, že se snažíš chránit své budoucí dítě je jediné správné a neřeš připomínky kdoví koho zde.
Víš, před 27 lety říkala dětská lékařka (důchodkyně, co zastupovala mateřskou) mojí manželce, že je přecitlivělá maminka a že nesmí dítě tolik pozorovat. To, když jsme jí říkali, že dítě má záchvaty, křečí, které trvají i několik minut a v několika případech i desítka minut. Prý jsou to febrilní křeče, které děti mívají.
Je to epilepsie jak vyšitá a díky nekompenzovaným záchvatům máme doma mentálně postižené dítě na úrovni cca 5ti let.

Jinak je to trochu jako s tím, že většina lidí říká, že to v okolí chce mít hezké a upravené jako v Německu, ale sami kolem sebe hází odpadky a kdyby měli zasadit před barákem kytky, měli by plnou hubu keců, že je to zbytečné a sousedi to stejně ukradnou (což je i pravda).

Děkuji, že jsem pochopila, že se slušností a apelem na ohleduplnost, jsem k smíchu. Nakonec prostě člověk musí buď jednat z pozice síly nebo vytáhnout peněženku. Chápu, ani elementární ohleduplnost není in. Škoda, že jsem tak nemoderní. Ale nebojte, učím se :-)

Tak bez emocí, ju...tak se s tim nechlub. já taky jednou jedinkrát žádala o drobnou ohleduplnost v práci, a to "neoficiální" volno na hodinu kvůli pohřbu známého, a nevykládám to v každým tématu!

Tak bez emocí, ju :-)

Napsala jsem, že si zpráce zdravotních sester vázím atd. adt. nebaví mě to furt opakovat už asi po padesáté.

Pouze jsem se podivila nad tím, že je obrovský problém, když chci JEDNOU ZA ŽIVOT DROBNOU OHLEDUPLNOST, a sice abych nemusela coby těhotná sedět mezi nakažlivými pacienty, přičemž jsem ochotná přijít KDYKOLIV, dozvěděla jsem se, že jsem hysterická, sobecká, chci zvláštní zacházení, těhotenství není nemoc, nakazit se můžu kdekoliv...

Vy máte pocit, že když jste porodní asistentka, tak jste póvl? To je ale VÁŠ problém. Já si myslím, že porodní asistentka je důležitá a zodpovědná profese, která se hodí vždycky.

S přístupem místní sebelítosti se ale odteď budu bát pozdravit zdravotní sestru, protože až jí řeknu "dobrý den", může taky propuknout v pláč a za vzlykotu "proč si myslíte, že jsem kráva, póvl, generál a (nevím, co mi tu psali, že si myslím o zdravotních sestrách)?" utéct.

vysvětlit Ivce i jiným,že jinak to vidí pacient a jiná může být realita,ještě neznamená,že jsme nejlítostivější skupina lidí.Já vůbec nechci vzbuzovat soucit,či litování,i když přiznávám,že byly i chvíle,kdy jsem nepěkné chování ze strany některého pacienta i obrečela.Stejně tak mě trápilo,když jsem se neovládla já.Proto jsem zvolila rezignaci,jak jsem již psala.Netvrdím,že každý den je stresový.Za léta práce v ordinaci si se svými pacienty docela rozumím.Ví,že se snažím být spravedlivá a když je třeba,udělám pro ně,co je v mých silách.Reakce tady je spíš snaha o vysvětlení problémů.
Že lidé dokáží být hodně zlí,je patrné i tady na doktorce.Zaráží mě,co tady někdo dokáže napsat Ivce o jejím dětátku.I když zde vládnou emoce,každý by měl vědět,kam až může jít, a že i slovo dokáže hodně ublížit.Doufám,že to Ivka ignoruje,protože to je pouze výplodem chorého a omezeného mozku a "kdo jinému jámu kopá,sám do ní padá".

Promiňte, teď tu chvilku...ivko, nebylo by lepší se pošťourat drátem v děloze???

Ivko, co blbnete. Tětotenství opravdu není nemoc a tak tady neblbněte s hysterickými myšlenkami, jak se vám narodí postižené dítě, protože jednou budete sedět v čekárně u doktora a raději jděte na procházku a mimču kepte něco hezkého na sebe. Bude v naprostém pořádku a váš muž také. Tak se nestresujte a připravujte se ne to, jak se za chvíli nevyspíte. Trochu radosti do toho čekání.

Ale no tak, dámy a pánové. Ivka je zřejmě manažerka nebo učitelka. Spíš to druhé, protože tak se chovají jenom ony. A kdo kdy viděl a slyšel rodit učitelku, dlouho si to pamatuje.Ale její miminko nechte na pokoji. Jakkoli se dotknout dítěte je prasárna Pamatujte si, že každé svinstvo se vrací.
A jsem samozřejmě plebs. Pracuji 20 let jako asistentka na porodním sále.

Promiňte, teď tu chvilku nebudu, musím si slupnout jeden contergan. K malforacím přeci dochází i tak, tak co si nezahrát takovou ruskou ruletku a trošku tomu nepomoci, ne? :-)