Přítomnost partnera/manžela u porodu

Můj pocit je takový, že chlapa bych u porodu nechtěla. Není to zrovna příjemná podívaná a nepřeji si mít u sebe diváky.
Jestliže v dnešní době to je standart, že je otec u porodu, a že to není jen ženská záležitost, tak já tu asi nepatřím:)))

No je fakt, že se jedná o klíčový okamžik života, ale poté co jsem viděl několik porodů ve filmu si myslím, že bych to psychicky neustál. Jistě, kdo na to má nervy, ať tam jde, ale já myslím že je to od pradávna ženská záležitost a tak ať to už zůstane.

Myslela jsem to tak, že jsi dobrý,že jsi zvládl dívat se na císařský řez, je to přece jen operace. Porod je přirozený proces, to mi připadá jiné.Já ale musím přiznat, že manžel si mě kvůli tomu, že mě viděl rodit, neváží, nemělo to pro náš vztah žádný pozitivní význam, spíš má ale super vztah k synovi.Jestli znáš knihu Kramerová versusKramer, tam je něco podobného-matka dítě opustí, otec, který ho první viděl na světě, se o něj stará a vysoudí ho do své péče,poté , co matka znovu projeví zájem Porodem kniha začíná a ne náhodou. Jak jsem psala, jsem sice v jiném stavu, ale prožíváme těžkou krizi a jsem si zcela jistá, že manžel by mi syna nenechal, to by mě raději zabil.

Ahojky niko, nejsem si zcela jisty, jak to myslis. Funguje to urcite na obe strany - zena se muze pred manzelem stydet, nechce, aby ji videl zpocenou a oteklou a jak treba pri tlaceni ukakava a ja nevim co vsechno.
Na druhou stranu kdyz chlap vidi co vsechno to obnasi tak si potom podle myho musi svoji manzelky opravdu vazit, protoze to s ni alespon castecne "protrpel" a porod uz pro nej neni nejaky abstraktni pojem, kdy manzelka nekam odejde a on si pak prijde pro navonene detatko.
Vsechno je v lidech, takova Milena se s manzelem ani nemiluje pri svetle, natozteprv aby ji videl rodit kdyz i to milovani musi byt ve tme.
Kazdymu co jeho jest a je to zrejme nekonecna debata dvou taboru.

Tak to jsi , Roberte , borec!!Byla jsem kdysi přítomna u úrazu jedné blízké osoby, která si pořezala hrozně moc ruku, a nebyl to příjemný pohled, a to si myslím, že nejsem až tak přecitlivělá. Jasně, tohle je jiné, manželka byla uspaná , ale i tak..Taky nevím, jestli bych sama snesla pohled na někoho , kdo trpí, takže samozřejmě si cením vás, kteří jste to zvládli tam s partnerkou být. Ale já jsem se ptala na trošku jinou věc..Tak jak je to s tou "ženskou záležitostí"? Doufám, že sem některá ještě napíšete.

Ahoj zeny, pisu z USA, kde uz dlouho ziju. Pred 19 lety jsem byl u porodu s manzelkou a to dokonce najednou musela mit cisarak. Vzali mne i na operacni sal, sami nabidli, jestli chci jit. Musel jsem se honem prevlict do lekarskyho a mit prezuti a sitku na vlasech. Sedel jsem manzelce u hlavy, mela epidural a tesne pred rezem ji jeste pridali plyn a byla mimo. Anezteziolog na ni krasne mluvil, teda pred tim nez byla mimo:) pohladil ji po vlasech nez ji uspal a uz to jelo. Mel jsem fotak a kdyz byla mimo a zacli rezat tak jsem vstal a odesel k luzku u jejich nohou a zacal jsem fotit.
Opravdu jsem si teprve v tu chvili uvedomil, ze se jedna o velmi zavaznou operaci. Kdyz se rekne "cisarsky rez" zni to jako nic, jako porod (ne ze ten neni vaznej, ale vite jak to myslim), ale zdaleka to tak neni. Prorezane tluste vrstvy brisniho svalstva, pak deloha, bricho roztazene haky, krev.
Hned jak synka vyndali tak anesteziolog ubral plyn a manzelka se zanedlouho probrala, to uz maleho cistili, vazili atd. Videl jsem jak byl takovej zelenej a za chvilicku krasne zruzovel :)
Fotil jsem s bleskem, kdyz jsem to zmacknul poprve tak jsem nevedel co se stane, ale doktor jel porad,nikdo ani nemuknul, tak jsem se do toho pak dal a mame haldu nadhernych ( a take velmi realistickych) vzpominek "primo z akce".
To vite tenkrat to bylo jeste za komancu, takze takovy zazitek byl jeste pro mne zdvojnasoben tim, na co jsem byl za ta leta v CSSR zvykly.
Pokoj potom super, jeste jsme si priplatili za soukromy pokoj protoze pojistovna hradila jen dvouluzkovy, jidlo manzelka mela vyberem z menu, mohl jsem tam spat, vsechno barevne sladeny v pastelovych barvach, sestricky v pestrobarevnych uborech s kytickama. No fakt zazitek.
Holky prosim neberte tohle jako nejaky vychvalovani Ameriky, ja vim ze dneska je to doma v Cesku uz stejny, ale predstavte si tyhle zazitky pri porodu pro ceskyho chlapa pred devatenacti rokama, to byla bomba.
Pro kazdeho to neni, zalezi na lidech a jak se dohodnou. Spis je problem, kdyz jeden chce a druhy ne (na kombinaci nezalezi), to muze toho druheho asi hodne bolet.
Kazdopadne je nadherny, ze ta moznost spolecneho porodu uz je, ze jsme konecne v tomhle postoupili o tolik dal, nez kdyz chudaci chlapi museli podplacet sestry, aby vubec mohli potom nekdy to svoje dite vubec videt.
Mejte se hezky, preji bezproblemove porody a krasne zazitky!

Hele, ty anonyme, nevíme možná co chceme, protože taky třeba nevíme, co nás čeká! Bez urážek- já to píšu poctivě, jak jsem to cítila a cítím teď.

Se mnou přijímali ženskou sestřičku, která rodila podruhé, byla o dva roky starší než já, říkali jí, ať zavolá manželovi, ale ona za žádnou cenu nechtěla, že je to " taková ženská záležitost". Tenkrát jsem to nechápala, ale dnes už docela jo. Nejde o to, že bych se styděla,spíš o ten "ženský prožitek", se kterým chceš být sama a ten muž to ani pochopit nedokáže, protože to příroda takhle a nejinak zařídila..Pro Milenu: prý je to docela hezký pohled- nic odpudivého, žádný krvavý drasťák, mně se třeba chtělo čurat,samozřejmě když jsem zatlačila,tak .. ale bylo mi to celkem jedno,přiznala jsem se potom a vůbec to prý nebylo vidět. Těch fyzických záležitostí se neboj, panebože- všichni máme nějaké tělo a nějak funguje- a když spolu žijete...před personálem taky není třeba se stydět, pro ně jsi jen jedna z mnoha..

Přesně tak, vy vůbec nevíte co chcete. Když bude tak, tak je to zlý, když bude onak tak je to také zlý. Nakopat do zadku, víte vůbec co chcete?

No ja bych to nesnesla, s manzelem se miluju jen ve tme a pocit se by se mi dival na pipinu jeste ke vsemu jak z ni tahaji dite, to bych teda neustala!

niko to mas tezky, jako obvykle se ti tu sejdou komentare fifty fifty podle toho co komu doma chybi. Zanedbavany zensky ti budou psat jak by za takovyho manzela daly vsechno na svete a druha pulka by ho kopla do prdele. Odpovedi se nedockas.

niko tohle jsem presne resila ja:-)))) Ze me budou sit a on se bude divat na vazeni atd.Ale ja mu to rekla a on vedel ze nikam neodejde ..na vazeni nebo pryc ze me sijou atd.Vedel ze nic beze mne:-)) ze by me tam klepla pepka :-)) ale na to musi byt dobry vztahy aby se to dalo vysvetlit:-))Ale smeju se jak mi vadi to same...

Já jsem manžela u porodu měla a bylo to úplně normální, je fakt , že byl lehký a trval krátkou dobu, hrozně jsme se tenkrát nasmáli..Teď čekám druhé dítě a současně prožíváme krizi,samozřejmě - dítě nebylo plánované a tak mám pocit, že ho tam nechci, že by mi tam vadil. Ale nevím, dá se to zvládnout? Poznala jsem za ty roky, že manžel chce kdekoliv se mnou být ne aby mi pomohl, ale aby měl vše pod kontrolou a byl důležitej, navíc- a to musím přiznat i tenkrát v čase "největší lásky" mi vadilo, že syna dostal první do náruče, že viděl, jak ho koupou atd. atd. , cítila jsem se odstrčená a odložená, dodnes se chová tak, jako by ho porodil sám!! Jak vy, co jste tam manžela měly, tohle vidíte? Necítily jste třeba něco podobného? Jsem zvědavá na vaše odpovědi.

VŠECHNO JE SVOBODNÁ VOLBA,TAK CO TU ŘEŠÍTE,KDO BUDE CHTÍT TEN TAM JE A KDO NECHCE TAK TAM NELEZE.nELZE VŠAK DO TOHO NIKOHO NUTIT, TO PAK SKONČÍ FIASKEM

Mujpartner byl u porodu, chtel i ja.Pomahal dokonce u siti nebot asistentka odbehla a bylo treba me kazdou chvili polit z lahve desinfekci.Doktor se ho ptal zda mu to nevadi.Bydlel se mnou na nadstandartu a bylo to moc fajn.

Děkuji za sympatie!

Gratuluji, konečně normální názor. To není o důvěře ale o normální intimitě matky. Je zase vhodné vzít si příklad z přírody.

Já bych manžela u porodu nechtěla, i když to tenkrát už začínalo. Nedokážu to vysvětlit, ale porod je pro mě natolik intimní, že jsem o jiné možnosti neuvažovala. S manželem máme naprosto otevřený a pěkný vztah, není to způsobené snad mou nedůvěrou v něho. Myslím, že nás je víc, které v té chvíli chtějí být samy.

pro D.: neznám, tě ale tvůj životní postoj je mi strašně blízký a sympatický. Budeš určitě fajn baba. Přeji hezký den.

Noro, :-))