problém s matkou

Mám hloupou matku, která mi způsobuje problémy. Je to tak hloupá ženská s nízkým IQ. Takovou ženskou můžu ve své firmě zaměstnat pouze jako uklízečku. Nesmí nic vědět , vše potom všude vykládá . Ta mě jednou udá i finančnímu úřadu. Úmyslně schovávám peníze před svoji ženou. Ta dobračka jí to všechno vykecá. Chtěl jích utlouct. Způsobila mi v životě tolik problémů, že by to za vraždu stálo. Za vše co mám vděčím sobě. Ona jen pasivně čekala. Nikdy mi nepomohla, jen žvanila pytloviny. Chodí po známých a vypráví svoje vymyšlené pohádky o mojí rodině. Museli by jste to zažít. Jako rodiče mi nikdy nepomohli. Jsou to hloupí chudáci co neopustili svoje město kde bydlí. K čemu je taková rodina , která vás jen potápí ? Vše má svoje hranice a vše škodí. Táhne-li se to dlouho je to zdraví škodlivé.

Mám taky problém s matkou . Je vážně psychicky nemocná a nechce se léčit. Bohužel jsme nemoc zdědila po ní. Já s ní umím bojovat. Snažila jsem se to i udělat s matkou, ale ona očividně nechce. Její psychické problémy ničí celou rodinu. Přestala jsem se s ní stýkat. Jsem z ní unavená. Její život se odehrává v kuchyni s knihami a televizí. Není schopna jiného života. Naše rozhovory jsou pořád stejné : oni mi ubližují a já jsem chudák. Tak to jde víc než let. Jsem z toho unavená a smutná. Jsem smolař. Opravdu se to nedá s ní vydržet. Sestra je potvora a pochlebuje jí. Celá léta jsem se o ní starala všechny věci za ní vyřizovala. Sestra pro ní nikdy nic neudělala a přesto ona je ta dobrá. Dlouho to ve mě zrálo a opravdu na to nemám . Přestala jsem se s ní stýkat. Přijdu o dědictví, protože všechno dostane sestra, ale za ty peníze to nestojí.

Kolik je matce? Pokud je jí víc než 60, tak je to stařecká demence, která se projevuje i tímto způsobem. Dá se to trochu utlumit neuroleptikem, ale ona asi nebu chtít to léčit. Bude to čím dál horší a nezbývá vám, nž se nad to povznést. Pokud nikoho ani sebe neohrožuej, neutrácí vaše peníze a neběhá po městě nahá, tak nemůžete nic dělat. To je odpověď i pro Petra.

Dobrý den, mám velký problém s matkou. Není to jen o mě ale o celé rodině. Máma před pár lety poznala kamarádku která vyznává andělíčky a věří na takové ty věci. Předem musím říct že mi to nevadí dokud mi to necpe. Od té doby se máma chová hrozně její názory jsou úplně mimo. Souhlasí s tím všichni i babička už jí to říkala. S tátem se často hádají kvůli blbosti kterou začne mamka. Dost se mi zdá že se zbláznila protože ani neví co říká a pořád si stojí za svým ikdyž pravdu prostě nemá. Je mi už dvacet let a někdy z toho taky blázním. Chová se tak že ona dělá vše a my nic, když doma není uklizené tak křičí a když uklidíme tak taky. Prostě pořád nespokojená, nevím co s tím dělat. Vím že mi asi nepomůžete ale jen jsem chtěl říct jak mi je.

Je to jeden z možných projevů sklerózy nebo hysterie a nazývá se "pseudologia phantastica". Ale co se s tím dá dělat, to nevím. Zkus konzultovat s psychiatrem.

Potřebuji poradit, nebo aspoň váš názor. Moje matka má 70, není vážně nemocná, ale posledních několik let si hrozně vymýšlí různé historky kde všude byla, co všechno dělala, jak chodí pomáhat na charitu, do školy, opravuje lidem vodoměry a splachovače....prostě jsou to voloviny, z bytu prakticky nevychází. Jak se k ní chovat? Když řekneme, že to není pravda, ona že je. To bychom museli chodit vedle ní. Ona do bytu nikoho nepouští. Dík.

manžel by se měl ozvat sám,jsem o tom přesvědčená.Aby matka (jako ta moje),nebyla přesvědčená,že je vlastně všechno v pořádku,když to u jiných lidí nevyvolává žádnou reakci.Jinak na tu mojí platí-jak jsem psala výše-nějaká okatá věc,kterou může vytknout.Fakt je ,že se trochu zmírnila co ovdověla a já vážně onemocněla

pro d - tohle nejde resit pres manzela, to je jeste vic ponizujici. Tohle si kazda musi vyridit s mamou sama, bohuzel.
Takze nic? Zadny tipy? Ja si myslim, ze s matkou nic neudelam - spis budu muset udelat neco se sebou, aby me to takhle nedostavalo. Ale nevim co :-(

Ano, přesněji řečeno my...to rozhodně držím,ať vám to vyjde

Ano, přesněji řečeno my bydlíme (zatím)u ní. Ona se vyjadřuje taky vulgárně, takže svoje reakce na to považuji za přiměřené. V současné době si zařizujeme vlastní byt (trochu pozdě, že?). Poradila nám to psycholožka, se kterou jsme naše problémy konzultovali. Bohužel konstatovala, že naše situace je prakticky neřešitelná a kulantně vyjádřila to, co praví známé pořekadlo: "starého psa novým kouskům nenaučíš". Jediná, byť slabá možnost je změnit bydliště. Tchyně už kvůli své senilitě sama bydlet nemůže, ale v novém bytě bude bydlet ONA U NÁS a ne MY U NÍ.
Třeba se to zlepší, ale moc tomu nevěřím. Drž nám palce a dík za morální podporu.
Petr

tak to vás (tebe i ženu) lituju.Já mám u svojí matky pocit že se jí to nepřijde,bohužel já si jí do háje poslat netroufám,brání mi v tom přirozený respekt.Ona ale nerýpá moc okatě,o to je to horší.
Ale třeba kdybys jí řekl,že si nepřeješ,aby se takhle chovala,bez posílání do prdele?
Ona s vámi bydlí?

d, co si představuješ po pojmem "mít v někom zastání"? Myslíš, že mně to, jak tchyně buzeruje svoji dceru nevadí? Poslal jsem tchyni stokrát do prdele (přesně takhle do slova), ale ona se jen zařehtá a dál mele svou. Je to dement.

Já to taky nechápu. Tchyně...možná by to žena viděla jinak,kdyby v tobě měla zastání?Pochybuju že by byla nadšená z toho že jí matka sekýruje-já aspoň nejsem.Třeba by pak ona na oplátku stála při tobě.Takhle vás matka usurpuje oba.

Já to taky nechápu. Tchyně mě totiž nebere na vědomí, jsem pro ni jen nežádoucí host. A manželce bohužel tato situace zřejmě vyhovuje.

Velice mi připomínáš moji...to nechápu.Proč se místo toho,že přemýšlíš o tom že sám třeba zdrhneš,své ženy třeba nezastaneš?Pro ní jako pro dceru je to obtížnější svojí matku utřít,ale ty bys měl jako manžel dát najevo že při své ženě stojíš.

Velice mi připomínáš moji manželku. Tu dodnes (v 52 letech) její matka buzeruje kvůli čemukoliv. Když zrovna nic není po ruce, tak se nějaký problém musí vytvořit. Např. guláš je špatně zamíchaný apod. Je to peklo a sám sobě se divím, že jsem dosud nezdrhl.

Ahoj. Moje mama je vychovana...vím přesně o čem mluvíš,jsem o dost starší než ty.Chci i mít klid,tak radši všechno odkývu.S takovým šibeničním humorem si občas říkám,,že pro matku není v pohodě den,kdy mi aspoň jednu věc nevytkne.
Občas zkusím udělat nějakou vyditelnou chybu,třeba si zapnu svetr ob knoflík.Upozorní mě a pak je ten den klid.Ale nejde to dělat pořád.

Ahoj. Moje mama je vychovana pomerne tradicnim zpusobem (zena ma byt pokorna, ma trpet a "hledet si sveho"), cely zivot byla ucitelka na zakladni skole, takze ma jednak hodne zkreslenou predstavu o realite a jednak ma tendenci kazdeho neustale opravovat a s kazdym mluvit jako s desetiletym ditetem. Tohle dela samozrejme i mne. V podstate pokazde, kdyz se vidime, tak mi za neco trivialniho vynada - treba za to, ze si spatne zavazuju salu nebo jsem si obarvila vlasy moc vyraznou barvou nebo jsem klukum koupila moc drahy boticky, co rozhodne za ty penize nestaly atd.

Muj problem je v tom, ze i kdyz mi je skoro 40, mam vlastni zivot, manzela, rodinu, ziju od rodicu daleko - tak pokazde, kdyz me matka zacne takhle peskovat jako malou holku, tak se jakoby mentalne vratim do toho detskeho veku, necham si to peskovani libit. A pak se za to nenavidim a nenavidim za to i mamu, ze mne takhle ponizuje a stavi me do techto situaci. Muj muz to samozrejme nechape, tvrdi mi, ze nevi, co mam za problem - rika mi, at ji nejak racionalne usadim - ale ja se vubec na zadnou racionalni reakci a ni nezmuzu! Vzdycky si prijdu, jako kdyz mi je sest a byla jsem chycena, jak delam neco zakazaneho, za co bych se mela stydet - a taky se stydim.
Jak se toho mam zbavit? Normalne se povazuju za uspesnou, sebevedomou zenu - jenom tahle iracionalni kritika od vlastni matky me pokazde naprosto rozhazi.

Ahoj Ali, nenaděláš s tím asi nic, protože každý máme svou hlavu a většina z nás jsme tvrdohlaví a stojíme si za svým názorem. Já vím, je to Tvoje Máma a chceš jí pomoct. Ale když nechce ona, tak pochybuju, že na tom něco změníš. První člověk, který to změní, je to Tvoje Máma, ale ta nechce. Je to těžký. Vím o čem mluvím, měla jsem a nebo spíš ještě pořád mám podobný problém. Moje Matka(44) nechce chodit mezi lidi. Nemůže chodit, onemocněla před čtyřmi roky s nohou (má růži)vlastní vinou, protože nenavštěvuje žádného lékaře. Kdykoliv s ní o tom mluvím, tak mi řekne, co je mi do toho a nebaví se o tom se mnou.Nevím kam to vyspěje, bolesti nemá a taky nevím co s ní dál. Petra

Jak rikam: podriznour a stahnout kuzi, reps. obracene: nejdrive stahnout a pak podriznout (nebo nechat vykrvacet) - at z toho taky neco ma.pro Demi: 15 mi uz davno neni. A picu tvy mami lizal Arafatuv velbloud!!