Problem ve vztahu

Ahoj. Mám problém se vztahem. (Mě 15, přítelkyně 16). Problém spočívá v tom, že se s přítelkyní velmi málo vidíme (jsme spolu 5 měsíců a za tu dobu se viděli asi 6krát). Vždy když se na něčem domluvíme, tak to na poslední chvíli padne (její otec nám moc nepřeje :( ) Protože jí moc miluju, tak s ní chci být co nejvíc. Poraďte prosím, jak to udělat abych se s ní viděl častěji, já chci ale ona asi moc ne.

Zatim se tady vsichni bavite o odneseni talire nebo spinavych ponozek. To je ale jen jeden, dva pohyby. A co vareni a nakupovani? To zabere hodiny. Delaji to ti vasi neuklizilove? To mi otravuje daleko vic.Ja jsem v domacnosti, takze se to jaksi ode mne ocekava automaticky, ale kdybych chodila do prace, vydelavala stejne nebo dokonce vic, tak nevim, jestli bych sveho lineho partnera dokazala tolerovat.Co se tyce deti, tak mohu doporucit je poslat studovat mimo domov. Idealni je bydleni na private vic lidi v jednom byte (tedy samozrejme slusnych) dohromady. To uz je ti druzi prinuti nenechat spinavy talir ve drezu, ale hned ho po sobe umyt.

Jojo, vše je dáno výchovou doma. zlepšit už to nejde, ale pokazit jo, pokud bude člověk všechno ze začátku dělat. Ten muj je naštěstí dobře vychovanej, ale musim ho u domácích prací korigovat. Je potřeba mu říct, co má udělat. Jeho samotného ho to nenapadne. jinak na odkládání oblečení máme 2 speciální místa, kde je to povolené nechávat:-)

mam fajn muze ale problem je umne jsem vic na holky

A svata pravda, obvykle je to podpis matky nebo babicky, ktere se mohly poprdet ze sveho chlapecka...a vubec jim nedoslo, ze s takovym manzelem to bude jednou desny. Kdyz posloucham vypraveni sveho muze, jak ho babicka(ktera ho prevazne vychovavala) rozmazlovala, jak ji miloval...a pritom ani jednou nebyl na jejim hrobe...pochopila jsem s jakou samozrejmosti ocekava, ze se o nej nekdo bude starat...a on za to nemusi byt vdecny.

Taky bych v pristim zivote chtela byt chlap. Maji to ve vsem jednodussi. Ja porad beru ohledy na vse a na vsechny...on si s tim hlavu nelame, dela co se mu chce...s nazorem, bud se s tim nejak vyrovnej nebo si najdi nekoho jinyho...a jestli mas problem se s necim vyrovnat, tak do toho ho nemam tahat, to jsou moje oroblemy a mam si je resit sama :-)))))))))))) velmi alibisticke...ale jak jde do tuhyho a ma pocit, ze jsem zvolila variantu "B"...zacne zase dobyvat...az to cele urovna a zase se vrati do zabehlych koleji. Jednou za cas se premuze, protoze je to jednodussi pro nej, nez si pak prat sam..nebo se namaht s novou babou, nez ji ziska a zapracuje:-))))))))

Myslím,že základní problém tohohle všeho je v maminkách.Nedopustí na své broučky a strpí jejich úlety a menší angažovanost na domácím úklidu.Co já vím,tak můj brácha doma nikdy nemusel uklízet prádlo(např.po vyžehlení),neluxoval,neutíral prach a pak to má dělat v soužití s jinou ženou? Proč? Není zvyklý a ví,že jí do nedá a udělá to za něj.Myslím,že uklízet si po sobě by měl každý člověk,ať už je jakéhokoliv pohlaví! Nebo nám chtějí muži namluvit,že na toto nestačí se svými schopnostmi???:-)))

Poplácávají břicho? Horší je když si upravují něco.. Okusují nehty, přehrabují vlasy, chvástají se o svých sportovních, pracovních a sexuálních úspěších a stěžují si na netoleratnost žen. Já jsem tak tolerantní, že toto všechno dělají přede mnou. Jsem taková asexuální kamarádka. Ale stejně jim ten jejich super život závidím. I to pohazování ponožek. V příštím životě budu chlap!!!

To K.: Když jsme spolu ještě nebydleli, taky mi jeho "uspořádanost" pokoje nevadila. Jakmile jsme spolu začali žít, tak se to změnilo. Mám ráda pořádek, můj přítula má rád svůj pořádek, který spočívá v tom, že si své hadry do práce po práci hodí na krabici do kouta, kde si je ráno opět vezme - skrčené a hnusné. Vůbec mu nepřijde, že je to i moje vizitka, když se teď o něho "starám". Nebo jeho věci v obýváku. Mám ráda, když se věci hází do šuplíku, aby nebyly vidět. Ale on si je naháže na skříňku, aby byly na očích. Jestli budem mít někdy domeček, nechám mu jednu místnost, ať si tam naháže ty své věci a já tam vůbec nebudu chodit :)Tuhle neděli máme výročí - jsme spolu 4 roky, z toho 1,5 roku bydlíme spolu. Začíná mi vadit, že o sebe přestává pečovat. A taky mu narostlo břicho. Bohužel jsem taková, že mu to pořád předhazuju, ale myslím, že s tím nic neudělá. Má rád sladké a neodepře si ho. A víte, co z duše nemám ráda? Jak si to břicho chlapi poplácávají a myslí si kdoví co. To je fakt k smíchu..

Já jsem se už na tohle vykašlala, manžel dělá 10-12 hodin denně, účetnictví 50- ti firmám, pracuje doma v obýváku, když vidím, jak je hotovej, nechci ho buzerovat kvůli pohozeným ponožkám. Navíc-dovedete si představit ty šanony a papíry v bytě a ten provoz , co doma máme? Sama dělám mimo město a denně 2 hodiny dojíždím. Někdy mě ten bordel fakt štve, ale nějak to překousnu a snažím se udržet aspoň trochu útulný prostředí.

Souhlas holky, nejaka prijatelna hranice pro nas se musi vytvorit, skoro bych navrhovala pred nastehovanim nejakou gentlemanskou dohodu, co kdo bude delat. vetsinou tohle v zamilovanosti podcenime...a pak je to zdrojem problemu na ktery se navali pak dalsi.Kdyz totiz nemate hned deti, tak si partner zvykne na to, ze se venujete jen jemu..a on postupne nic nemusi, jak deti prijdou, je potreba aby vyznamne pomahal..a uz se citi dotcene, protoze to prece nemusel .Jeste horsi je to v pozdejsim veku, kazdy si neseme nejake zvyklosti. Ja i partner jsme rozvedeni a oba zvykly na neco jineho. On doma nemusel nikdy nic, jen se staral o sve hracky a zajmy. nevedel, jak se mu ve skrini objevuji ciste a vyzehlene veci...jak se mu vymenil rucnik v koupelne...zda vubec meli vysavac...atd. Ja byla zvykla, ze manzel pomahal, vesel pradlo, luxoval, vyzehlene veci si uklizel sam. Reklo by se, ze jsme zili v manzelstvi idealne, tak proc ta zmena. Nevera partneru.No a takove dva kusy se daly dohromady...:-))) na pocatku se snazil aspon trochu s necim obcas vypomoci, oba pracujeme, mame stejnou praci, oba prinasime stejne penez (ja o malinko vic), ale casem opet nedela nic, jak byl zvykly...a ja jsem uplne na palici, kdyz zacnu treba zehlit, tak on si lehne a ani si ty veci neuklidi...v koupelne zacne narikat, jak uz je ten rucnik hnusnej a proc nedostane novy (ve sve skrini jich ma kupu)...jak zacne cirou nahodou neco montovat doma, musime byt vsichni v pozoru kolem nej...sednou si treba, rovna se otevrenemu boji..... proste jsem vyfasovala rozmazleneho chlapa, ktereho v jeho veku uz nepredelam. Dokud aspon veskery volny cas venoval nam, rodine, bylo to v pohode a ledacos mu muzu odpustit...ale jako ve vsech vztazich, vse se jednou preji a tak uz si hleda vlastni zabavu, ktere se venuje sam..treba cely den i vikend..a to uz se pak tezko neco navic toleruje.Pouceni...dohoda hned z pocatku vztahu a trvat na dodrzovani, zadne ustupky z lasky, kopete si vlastni hrob. Verte mi.Ruzove supinky na ocich casem spadnou a zbyde vam doma obrovske dite na stalou peci. Mimochodem, taky donese sotva ten talir ke drezu a kdyz jsem se zasekla a nechala ho tam, prece nejsem za sluzku...talir tam lezel tyden...a jen k nemu pribyvaly dalsi a dalsi...vubec ho to netrklo :-)))

Pro K: Já jsem trochu jiný. Rád uklízím, peru, žehlím, ale zase mám odpor k pracem technického typu. Např. výměna zámku je pro mne nepřekonatelný problém.

Holky, nic si z toho nedelejte, moje milovana zenuska po sobe veci vetsinou neuklizi a na stesti v manzelstvi nam to neubira. Sice vsude lezi ruzne veci prave tam kde byly naposled pouzity, ale co na tom, proste se uklidi az kdyz nastane nutna potreba.

No tak tohohle se taky dost desim. Je mi 23, s pritelem jsem rok a brzy se ke me nejspis nastehuje. Jsem rada, ze pak budeme casteji spolu, ale bojim se ze me tady to jeho bordelarstvi bude hodne vadit. Je dost rozmazlejej z domova, hodna maminka a dve o dost starsi sestry, takze si po sobe neuklidi vubec nic a kdyz to po nem mama uklidi, jeste nadava, ze mu premistuje veci a on pak nemuze nic najit. Budu se nejspis muset obrnet trpelivosti a naucit se nad tyhle problemy nejak povznest, jelikoz nespoleham na to ze ho prevychovam. Jestli to zvladnu, kdo vi, ale za pokus to stoji. Krom toho co tak posloucham kolem sebe, oni ti chlapi jsou opravdu skoro vsichni stejni, teda aspon co se teto zalezitosti tyce. Jedinym jinym vychodiskem by pak bylo zit sama, pak by me nic nerozcilovalo, ale taky netesilo... No nevim, je to s tema chlapama tezky, ale bez nich taky ;o) Rozhodne si ale nemyslim, ze jak holce zacnou vadit pohazeny ponozky po byte, ze je problem v jejich citech k partnerovi. Sluzky prece nejsme i kdyz partnera milujeme sebevic.

K., nechci malovat čerta na zeď, ale počkej, až se budeš na takové roztomilosti koukat ve své vlastní domácnosti:). Chlapi jsou bordeláři, to je pravda, ale v dnešní době, není-li žena ženou v domácnosti, to takhle fakt nejde. Nepořizuješ si mimino, ale soběstačnýho tvora. Jinak po dvouleté úporné snaze jsem docílila toho, že můj muž donese v osmi z deseti případů špinevej talíř do dřezu. Nadávat na tohle se podle mě smí. Dělá si ze mě legraci, ale kupodivu ho moje durdění spíš obměkčuje, než že by se zatvrdil, že ho otravuju. Držím palce při převýchově muže sundaného ze stromu:)!

Kdyz ja se snazim to prechazet, a treba se tri dny drzim, ale jakmile vidim uz ctvrty den 4 pary ponozek sbalenych do kulicky jak se vali po zemi, tak je proste seberu a vyhodim, protoze to nesnesu, kdyz o ne musim zakopavat i ja. No a pak samozrejme vznikne hadka....Boze, proc je to souziti s chlapama tak tezke:((

Jsem docela dost velká puntičkářka. Bydlím ještě s rodiči a tak když u mě doma není něco na svém místě, musím to srovnat, musím to popostrčit na to správné místo atd.Ale když přijdu k příteli a vidím ten podle mého hrozitánský bordel (podle něj super pořádek) všechno jakoby ze mě spadlo. Když vidím poházené jeho věci tady a tamhle přijde mi to hrozně roztomilé, že ten můj brouček je tam prostě nechal. A když přijdu druhý den a ty ponožky stále leží na stejném místě a třetí den taky, tak pak o ně sám zakopne a uklidí je aniž by mu to někdo musel připomínat.Musíš to brát jako jeho součást. Prostě chlapy jsou takový a budou takový, neznám chlapa (ať už beru tátu, přítele, kamarády, bývalé zkušenosti) že by si po sobě někdo uklízel. Je to jejich součást...

Myslite ze je neco pravda na tvrzeni, ze jakmile zacnou holce vadit pohozene ponozky na zemi, nevymenena role toalet. papiru atd., je problem v ni a jejim vztahu a citech ke svemu priteli? Ja mam sveho pritele moc rada, ale na takoveto veci si proste nikdy nezvyknu a vzdycky mi bude vadit ze po sobe neuklidi po veceri a spinave veci ani nehodi do kose na pradlo ale necha je valet vsude po byte. Pokazde kdyz mu reknu at si to uklidi, tak mi zacne vykladat jak ja mam nejaky problem, ze ho nemiluji a blabla...