PROSÍM, jsem na dně... ztratila jsem přítele a sama sebe.

Potřebuju od někoho...Nejdůležitější je neztratit hlavu. A tu's snad neztratila.

Veroniko, chápu, že jsou to pro tebe bolestné záležitosti, ale Pavel má pravdu v tom, že jestli se s tebou přítel opravdu rozešel, tak muselo něco neklapat už delší dobu.
Já si dovedu úplně představit, jak ti je, všichny tohle máme někdy dřív za sebou. Tak jestli máš aspoň jednu kamarádku, zkus se jí vypovídat. Víš, oni kamarádi nemají rádi třeba hysterické výstupy, ale jestli budeš plakat a pod., tak si myslím, že dobrý kamarád to vydrží. Klidně se i opij, ale jen doma, tajně, na chvíli zapomeneš. Ale potom vezmi rozum do hrsti!!
Uštěkanou nebo uřvanou holku nikdo zpátky chtít nebude. Musíš získat zpátky ztracenou rovnováhu, je třeba např. nakoupit nové hadříky, změnit účet, najít nouzový způsob života pro případ, že by se přítel nevrátil. Nemyslím, že by mu imponovalo, kdybys taky vymetala diskotéky, ale jestli tě on někde potká usmívající se a hezky oblečenou, viditelně vyrovnanou, věřím, že ho to nenechá v klidu.
Tedy - jestli váš vztah opravdu za něco stál.
Protože jestli ne, tak snad ani nemáš čeho litovat. S jeho úletem (jiná dívka) raději trochu počítej a třeba budeš velmi překvapená, že se nic takového nestane.
Ještě mě napadá, jestli jsi z většího města, mohla bys vyhledat psychologa.
V každém případě piš a piš, aspoň sem, musíš to dostat ze sebe.

Veroniko, žádný vztah se po sedmi letech nerozpadne jen proto, že jsi měla před sebou zkoušky a byla jsi třeba na přítele protivná. Dle mého už vám to nefungovalo delší dobu, je to tak? Tady by se mělo začít, pokud máš zájem si o tom pokecat, tak ale musíme začít tady :-)

Potřebuju od někoho poradit, nechci aby mě lidí ještě více potápěli. Dokázala jsem si, že ani moji ,,kamarádi'', nejsou tací kamarádi, jak jsem si myslela. Je tomu 14 dní, co jsme se rozešli s mojim přítelem. Byli jsme spolu bez měsíce 7 let a já nevím, co mám dělat. Je to mojí chybou, čekalo mě mnoho zkoušek ve škole a byla jsem protivná. Jsem slabší povaha v tomto, hůře nesu velké zkoušky. Když vše ustalo, řekli jsme si, že to překonáme, že tohle období skončí a bude to dobré. Teď jsme plánovali dovolenou a nechal mě v tom komplet samotnou, abych se starala. Tak jsem to tak dělala, ale pak mě naštvalo, že on mi nepomáhá ani trošku. Tak jsem vybuchla a pohádali jsme se. Nakonec se se mnou rozešel. Předtím jsem přišla na usmíření s vířivkou a saunou, aby viděl, že mě to mrzí, a že tyhle zbytečnosti nesmíme tolik prožívat. Nevím co mám dělat, jestli se mi vrátí, nebo ne. Začal vymetat diskotéky, jen aby nemusel na mě myslet, ale když je doma, tak do toho upadá. Tohle nechci, chci aby si uvědomil, že jsme před tím měli krásných skoro sedm let, a že tohle byl jen problém, který ustál, ale nevím jak toho docílit. Nechce mě vidět, schází se s jedním klukem, kterému vyhovuje, že spolu nejsme... :-( Pomoc prosím, nemohu spát, ani jíst. Budím se v noci na dně, ubrečená, roztřesená a nezvládám to už. Bojím se, že i když mi řekl, že až se změním, tak se třeba někdy vrátí, že se nikdy nevrátí. Že na diskotéce pozná nějakou holku, která se s ním okamžitě vyspí a na mě zapomene. Je mi hrozně, hrozně zle... :(