první dny ve školce

Trochu mě ty místní příspěvky "povzbudily", že v tom nejsme sami. Syn začal nedávno chodit na dva dny v týdnu a je to náročné. Den ode dne horší, stačí už zmínka o školce a pláče, drží se mě, prosí že nechce do školky, že budeme spolu.. Pokud by to bylo o tom, že jakmile za mnou zapadnou dveře školky, tak se zklidní, tak to by bylo ještě dobrý. Od učitelek bohužel vím, že si celý den skoro nehraje, sedí, nechce jíst, střídavě brečí, čeká, vyhlíží mě z okna.. nevím, kde je hranice "špatné adaptace" a nezralosti, děsí mě, že se to spíš prohlubuje a zhoršuje. Nechci udělat chybu a vzít ho ze školky, ale nepřijde mi v pořádku, když se tam dítě trápí. Jinak školka je moc fajn, je tam malý kolektiv dětí, velmi individuální přístup.

taky přidám svoji trošku do mlýna :-) Mám už 2 děti, jedno již ve škole, druhé ve školce, takže mohu srovnatuž i s nadhledem. Samo, že s prvním dítkem jsem to prožívala hůře. Byl jenom se mnou, a dnes už manžel a bráška v té době ještě nebyli. Prvních 14 dní bylo naprosto zoufalých. Tedy aspoň doma. Pláč do školky a pláč ze školky a doma. Samozřejmě, že i ve třídě to přetrvávalo. Takže jsem ho týden nechala doma a po návratu opět to samé. Takže další měsíc nervů. Ale pak najednou jakoby uťal, syn se postupně seznamoval s dětma, začal si hrávat a byl klid. Ale pravda je, že z počátku mi paní uč. navrhla chodit po obědě. Až asi za 3 měsíce sám přišel s tím, že chce zkusit spinkat. A školku jsme zvládli už pak v pohodě. Dokonce jsme se přestěhovali do jiného města a musel změnit školku. I to zvládl bez problémů. U druhého syna jsem chtěla předejít problémům, takže jsme navštěvovali baby studio - třídu pro budoucí školkaře :-) Vždycky na 2 hodinky jednou týdně děti si tam hrají a seznamují se s prostředím. je tam paní učitelka ale i rodiče. První týden ve školce byl naprosto v pohodě. Znal školku, dokonce byl i ve stejné třídě. Po týdnu zlom, a musela jsem ho do školky tahat s řevem. Nicméně od paní učitelky jsem věděla, že jakmile se za mnou zavřely dveře, tak bylo po kraválu a synáček si šel hrát s dětma. Takže někdy je to od našich miláčků takové lehké psychické vydírání. Pokud máte problém se začátkem školky, zkuste to nejdřív řešit s paní učitelkou, jak to ona vidí, dřív než začnete s ústupkama v chození do školky. Věřím, že každá z vás dává děti do školky s tím, že o ně bude dobře postaráno, takže zkuste paním učitelkám v tomhle důvěřovat a nenechat se zlomit slzičkama.

Dano bohužel nám...to už je problém. raději se školkou ještě počkat.

Opravdu velmi pomáhá tzv....Dano bohužel nám adaptační týden udělal ze života peklo :/ u druhého dítka už ho dám jinak do školky kde to chtít nebudou .. Máme akorát psychycký blok ..A počurávame se a nemocníme ze strachu... On má pořád pocit že tam musím chodit sním.. A to prostě nejde.. Přijde mi to jako nesmysl dnešní doby.. Už i přemýšlíme o pauze a přeřazení jinak ze šílím ...

Zajímalo by mě, jak...Já to snáším hrozně.. A zajímal by mě názor na adaptaci jak se tomu u nás ve školce říká to znamená že tam musí být rodič s dítkem první týden dochází do školky a jsou tam spolu ..Já si tam musím sním hrát abych ho zabavila..
Trávím tam třeba i 2 hodiny..
Pro mě a pro kluka je to hrozný..Navís tam vůbec nejí nepláče ale houká tak že není k utišení nikdo sním nehne..Učitelky co stím budu dělat ale doma mi to nedělá sedí u stolu hama prostě vše..Má psychycký blok když doma začnem mluvit o školce má hned teploty.. Nebo se počůrá v noci ... Pak měl i průjem..Je to srašný vypráví mi že se mu tam nelíbí a že mu tam jídlo nechutná řekl to i před učitelkou že vaří fuj a že já to mám lepší ... :( jsem taky z toho špatná ptž nehodlám se koukat na kluka jak se klepe hrůzou jen když se řekne školka :( Nevím co stím dělat ...

Hlavně, že nejste v mateřské škole Juarézova v Bubeneč v Praze. Ředitelka je velmi náročná, chce všechno na 400procent. Asi vystudovala špatnou vysokou školu. Je to silně zestaralá ženská, a rozhovor s ní je velmi nepříjemný. Jedná s dětmi jako dospělá.

Opravdu velmi pomáhá tzv. adaptační týden, když si dítě postupně zvyká a přidává se mu čas strávený ve školce. Asi ale záleží na jak ochotné učitelky pro to něco udělat, narazíte ! Moc se mi nezdá příspěvěk "udivené mamky", klidně bych šla se poradit s ředitelkou školky. Já mám zkušenost s velkou ochotou učitelek, které mého syna klidně pochovaly, věnovaly se mu s trpělivostí a nechaly si ho pokud byl ztracený v neznámém prostředí na klíně!
Držím moc palce všem zneklidněným mamkám.

I já začínám mit zkušenost s voděním dcery do školky.Má sice teprve 2,5 let,ale školku máme hned vedle,takže když se malá podívá přes plot,pomalu vidí do svého pokojíčka.Na jaře i celé září jsme chodili za dětima na zahrádku,jednou jsem ji tam nechala s tím, že ji jdu domů udělat pití,asi hodinu vydržela,pak zjistila,že tam nejsem a začala brečet a teď brečí kdykoliv,jen jí řeknu,že půjde do školky a bude tam chvilku sama,nevím co mám dělat, jestli ji tam nechávat,třeba jen na hodinku denně i přes ten její pláč nebo to opravdu odsunout až na ty tři roky,kdy už stejně bude muset chodit,protože já půjdu do práce a jiné řešení není.A já se děsím,že bude tak vyvádět i v těch třech letech,opravdu ten její pláč a prosení trhají srdce

pro udivenou mamku.Naposledy jsem měla tu čest se školstvím,když jsem dávala do školky své děti.Také jsem si musela vyslechnout mnoho připomínek,např.proč dítě napřed vypije mléko a potom teprve sní chléb apod.
ZŠ mé děti "vybavila"tak,že píší s hrubicemi.Uklidňuje mě pouze zjištění, že nejsou samy.Některé příspěvky zde na doktorce,které produkují třeba i VŠ, se hemží hrubicemi též.
Nemohu se zbavit dojmu,že vina není jen v žákovi,ale též v neschopném učiteli.
Sama vzpomínám na přísnou učitelku českého jazyka,jejíž vizitkou bylo,že žáci s průměrnou inteligencí tento předmět zvládli a dodnes si pamatují všechny poučky a hlavně i-y.
Zajímavé je,že tenkrát si učitelé neustále nestěžovali,ale hlavně měli snahu ,děti něco naučit.
Stejně tak je to i v MŠ.Myslím,že mezi hlavní předměty ,ať už pro středoškolsky ,či vysokoškolsky vzdělané učitele patří psychologie.Bohužel,v praxi se to jeví jinak.
P.S ne každá maminka má možnost vyzvedávat své dítě po obědě :=((.
Přeji pevné nervy Vám i nám :=)).

Ještě chci reagovat na předešlý příspěvek od BABIČKY.
Individuální přístup k dětem -a nejenom k dětem-je u nás ve sféře daleké budoucnosti.Pokud nezapadnete do stáda a jste lepší,horší,jiný,máte holt smůlu.Je to smutné,ale je to tak.Hlavně se nelišit.
Ani náš malý po obědě nespává,budu si ho brát po obědě domů,dál to neřeším.

my jsme byli ve školce dnes poprvé,malému je 3,5.
šel až teď,byl nemocný.První den jsem chtěla,aby se se školkou trochu seznámil,tak jsme přišli,když byly děti na zahradě po svačince.Dostali jsme hned za uši,že jsme nepřišli včas.Paní učitelka vůbec nejevila o malého zájem,nechala nás tam stát,pak se velmi neobratně pokusila s malým promluvit a po té mi řekla,že neví,co jsme doma o školce vykládali,že se malý tak bojí.Vypadala,že vidí první plačící dítě.
Když jsem viděla,že se mu nehodlá věnovat,navrhla jsem,že přijdeme druhý fen a VČAS.Tak se mě zeptala,jestli si myslím,že to bude druhý den lepší.
Nevěřila jsem svým uším.
Poraďte,jak se zachovat,díky.

Má vnučka nastoupila do školky ještě před prázdninami.Chodila tam asi měsíc a velmi se jí tam líbilo.O prázdninách byla školka zavřena a když nastoupila znovu do jiné třídy a k jiné učitelce,tak začalo martýrium.Hlavním problémem je,že vnučka již není zvyklá chodit v poledne spát.Jsou jí 4 roky.Je však učitelkou nucena ležet 2 hodiny na lehátku.Nejenom ,že nechce do školky chodit,ale začala doma zvracet,nechce se hnout od matky,je neklidná.
Zajímalo by mne,jestli i v novodobém a demokratickém školství jsou děti povinny chodit spát,když nemají tuto potřebu.Samozřejmě chápu,že není možné,aby rušily ostatní spící děti,ale vnučka je klidná.Myslím,že těmto dětem by měl být umožněn náhradní program /kreslení apod/.
Zajímal by mne názor,nějakého odborníka z oboru školství,zda moderní postupy a způsoby výchovy dětí jsou uplatňovány i v MŠ a zda se dbá na to,aby učitelky byly dostatečně schopné,co nejvíce eliminovat stresující faktory a přistupovat k dětem individuelně.

Ma dcera (3),sla 1.zari poprve do skolky(chodi jen na dopol.)a po obede odmitala jit domu.Je hyperaktivni a doma se nudi.Ted uz chape ze tam jeste odpocivat nemuze,vlastne jsme resili opak predchozich.

Mám 3,3 syna a máme také trápení se školkou.
První den jsem sama navrhla 2 hodiny, byl ze školky nadšený, druhý den byl dobrý až do oběda. Ve středu mi učitelka volala už v půl 10, že malý začal v kuse plakat, ať si pro něj přijdu. Pak ve čt. a pá. jsem ho násilím dovlekla a nechala až do oběda, stéle ve školce plakal. V neděli dostal zřejmě ze stresu horečku, která trvala 2 dny, rýmu ani kašel neměl. Nechala jsem ho týden doma. Pak to ale začalo nanovo, po a út proplakal celé dopoledne. Dnes se ráno úplně zklidnil, díky tomu, že řekl, že nechce s dětmi na zahradu a já ho vyzvedla už v 10 hod. Podle učitelek to velmi pomohlo , vůbec nebrečel, jen 2x pofňknul. Teď jsem zvědavá co se bude dít zítra, chtěla bych ten čas strávený ve školce začít prodlužovat do oběda. Máte někdo prosím podobnou zkušenost ? Děkuji !

Já chodil do první internátní školky, když mi byly tři roky. Od doby, co mi jeden kluk počmáral omalovánky, začal jsem řvát a byl uzavřený každý den, a koukal do země. Jen o procházkách s vychovatelkou to šlo, v noci mi dala pusinku. Pobýval jsem jen pár týdnů. Poté jsem byl přesazen do druhé školky, v prvním dni jsem schoval hlavičku za skříň, trochu se styděl. Potom bylo dobré. Byli kamarádi, i když byly trochu negativní. Po rozlučce se školkou jsem stále myslel na základní škole i na střední škole. Hodně jsem přemýšlel - jaké zkušenosti mi dali. A teď? Jsem v praxi na mateřské škole. V září je těžké, pak je to za sebou. Pak pokračuji na studiu na vysoké škole. Nic není ve všem jednoduché, a nezvykne si hned zadarmo. Přeji Vám trpělivosti.

No taky docela zírám. Když jsem chodila do školky já, vůbec nikdo se mnou nediskutoval. Prostě se to bralo, tak, že do školky se chodí.Když nastupoval můj syn (před 10 lety), tak jsem ho tam přivedla, paní učitelka si ho vzala do třídy a po práci jsem pro něho přišla. Takové novinky, jako být s dítětem ve školce teda nebyly. A co když se dítěti nebude líbit ve škole??? Myslím, že je to akorát medvědí služba pro to dítě. Pokud bude procházet socializací na kolektiv až v 6 - 7 letech je pozdě.

ta novinka,že první týden můžou být rodiče s dětmi ve školce ja zavedena na přání rodičů z důvodu lepší adaptace....každej si může vybrat,zda tuto možnost využije,ale ten první den,jak šly děti jen na hodinu a s rodiči,tak to bylo pevně stanovený a nařízený.Spousta rodičů tak musela řešit otázku,jak to zařídit,když nastupovali 1.9. do nového zaměstnání atd.Já např. s nohou v sádře musela povolat otce dítěte,který byl po noční směně a žije několik km daleko......nevím,co je to dnes za módu, myslím,že když je dítě od rodičů na školku z domova řádně připravené,tak jsou tato opatření zbytečná.

Je mi 30 a jsem ze tří dětí. Všichni tři jsme chodili do školky a co vím od mamky, tak s námi nikdo žádný první den (nebo týden) ve školce nijak dramaticky neprožíval. Prostě do školky se jít musí a basta! Neexistovalo, aby tam s námi mamka pár hodin zůstávala nebo tak něco. Hlavně moje mladší sestra vždycky dělala strašné scény už doma, ale mamka do práce musela a tak nějaké odhlašování dítěte ze školky nepřipadalo v úvahu. Mám pocit, že dnešní maminky všechno strašně řeší a jsou strašně úzkostlivé. Z jejich dětí pak nutně musejí být také velmi citliví, až úzkostliví jedinci. Myslím, že když bude děcko pár dní ve školce plakat, tak se mu nic tak strašného nestane a určitě nepropláče celý den, ale třeba jen hodinku. Jsem taky maminka, moje holčička půjde do školky za rok. Ale už teď vím, že kolem toho nebudu dělat drama, jako jiné maminky - přijde mi to zbytečné. Jen dodávám, že svoje dítě nadevš miluji a chci pro ní jen to nejlepší. Ale jak píše paní nade mnou, dítě musí mít nějaký řád....

já včera poslala do školky svého tříletého synka,šel s tatínkem,protože já mám nohu v sádře.Byli tam společně hodinu. Dnes je tam sám na 4 hodiny i když je možnost tento týden být tam s dětmi.Nemohu a ani bych to neudělala.Přivedl ho tam dceřin přítel a malej hned odešel do třídy za dětma,bez rozloučení.....Ve 12 ho vyzvedne dcera.Jsem starší matka,tekže tohle s prvními dětmi mám dávno za sebou,ale takhle se mi do školky netěšilo ani jedno z mých dospělých dětí.Teď ještě,aby mu ten elán vydržel a já si mohla alespoň ty 4 hodiny s nohou v sádře odpočinout. Vlastně to nijak neprožívám a beru to tak,že měl chodit už před půl rokem,protože byl na to zralej akorát.Naštěstí nepatřím mezi úzkostlivé matky,kdy je blaho dítěte nade vše.Prostě dítě musí mít nějakej řád a umět poslouchat,jinak nám přeroste přes hlavu.Přeju všem matkám,kterým šly dítka do školky,aby to braly taky tak sportovně a netrápily se.

Vazena aleno. Evidentne zde vykazujete jak Vas ma vase ditko pekne srovnane v latce. Neznam osobne skolku, kde by v prubehu prijmu a adaptace nebrecelo jedine ditko. Proste nekteremu to trva dele a je to az srdcervouci a nekteremu kratce, nebo je hned zacleneno. Odhlasovat ho ze skolky a zacit tahat ( evidentne pro svou obhajobu, jak je to tam vlastne spatne ) osklive toalety atd .. Predpokladam, ze dcerku jste prihlasovala do skolky, kterou jste si prohlidla ( byla tam na navsteve ) - nebo to tak neni ? Tento prispevek je rok stary a ja pevne verim, ze vse je jiz v naprostem poradku . Jsem o tom presvedcen !! Jen jsem chtel upozornit na tento priklad : protoze presne takto se to DELAT NEMA !!! Hodne trpelivosti z ratolesti a krasny den ..