Psych problem pri moceni

To Jerry: Na ten lék se musím podívat doma a napíšu ho sem. No to je urologie v Kobylisích v Praze 8 a tam je doktor černoch, někomu to může dělat problémy, ale on je kapacita. V Mariánských lázních dělá přednostu Urologie a sám dělá ty případné operace, tak se musí jezdit do Mariánských lázní do nemocnice. Ale doktor je výbornej a dá se s ním i promluvit a nedělá z lidí blbce. Ordinaci má V Čumpelíkově poliklinice v Kobylisích a bývá tam jen v pondělí, jinak je právě v těch Mariánkách. No a šel jsem tam v roce 2002 a na operace 2003 a 2004, konečně to byla urologie na úrovni, né ty obyčejné, kde první co po mě chtěli, bylo vemte si šampusku a přineste nám moč...marně jsem se jim snažil vždy vysvětlit, že k vůli tomu k nim jdu, že se nemůžu vymočit...na to oni, ale tak jak vás budem,e vyšetřovat bez moči???
No kocourkov. Jinak jsem i absolvoval Psychiatra, to k vůli tomu,že jsem měl jít na vojenské cvičení a to už jsem nechtěl a psychiatrie byla jediná instance,..která mi mohla pomoci nejít na voj. cvičení.Jednou, po úraze jsem měl deset dní cévku a po vyndání jsem zjistil, že můžu normálně chodit na WC bez problémů, ale za několik dní se to zase vrátilo k normálu, nešlo to jinde ne v klidu. To mě vedlo k přesvědčení, že tam musí být něco moc staženého, asi ty svěrače se nějak moc stahují. No a právě, když se doktor na to díval pomocí laparoskopu nebo co to měl ze vnitř močové trubice, tak tam našel nějaké zúžení a odstranil ho.
No jen mě štve, že tento zákrok mi teprve udělali ve 49letech, tak si asi dovedeš představit jak jsem s tím trpěl, když jsem neměl vhodný záchod a nemohl jsem být zrovna doma. Sám nevím jak jsem to vydržel, ale nebylo to nic prima.
No doufám, že ti to bude k něčemu co tu píšu.
Zkus se sem podívat večer, napíšu sem ten lék.

Johny: ještě bych se rád zeptal na jakou jste šel urologii a jak je to asi dávno?

Johny: toto je přesně i můj problém. Nevíte, jak se ten lék jmenoval?

Ahoj všem kdo ví co to je mít kam jítt na záchod, ale nejde to když tam není naprostý klid, intimita. Měchýř by radši prasknul, než by se člověk počůral. Úplně zmizí ten klasický pocit na močení, není problém udržet moč, ono se to totiž nějak zablokuje samo a nepustí. To je snad jen jediná výhodaa, že se člověk nepočůrá, ale že to naruší celý život člověka, nikdo kdo to nezná nepochopí. Já tím trpěl od 15ti, nějak se do toho zamotala ta puberta a jak začala fungovat i erotika, něco se tam změnilo a začaly problémy. Protrpěl jsem si s tím i vojnu, ani nevím jak jsem to všechno vydržel, ale můžu říct, že to byly spíš jen muka. A na psychice se to podepsalo nejvíc. Nepomohly mi ani léky, některé jen trošku, ale spíš to bylo stále špatné. Byl jsem s tím i ženatej a i to nějak přečkal. Každá změna zaměstnání byl problém, najít záchod na kterém by to šlo.
Až po víc než třiceti letech jsem se dostal na pořádnou urologii, kde na mě nekoukali jako na exota a udělai mi vyšetření močové trubice a zjsitli zůžení z měchýře, provedli drobnou úpravu a stav se zlepšil. Po roce se to zase trochu zhoršilo, tak jsem podstoupil operaci prostaty a teď je to sskoro dobré. Když to nejde niormálně, tak při věštím zatlačení to otevře aa spustí, taže můžu konečně chodit i do společnosti. Jo a pro lepší uvolnění svěrače u močové trubice mámnějaký lék, který to zlepšuje. Takže pokud by jste chtěli, tak zkuste tohle vše říct urologovi a řekněte si o ten lék na uvolňování. A ty antidepresiva jsou také dobré, ale myslím kdo nemá problém jít na regeresy, tak by to mohl zkusit, bude tam někde v hloubi mozku blok.

Dan: a mohl by si mi prsím dát kontakt na tvého lékaře co ti s těmito problémy pomohl, a je třeba mít doporučení od praktického lékaře než tam půjdu nebo mužu jít rovnou, díky

Je mi 20 a už asi 5 let mám psychický problém s močením na veřejných místech, vyčůrat se můžu pouze doma nebo v naprostém soukromí. Nikam moc nejezdím nebo málo piju abych neměl potřebu. Za týden nastupuji na vysokoškolské koleje se společným sociálním zařízením na patře pro cca 100 dalších lidí. Nepomůže mi ani soukromí v kabince. Co mám dělat?

Ahojky mám taky problém s močením třeba když jedeme a stavíme se na benzínce chce se mi strašně , ale jdu a nic protože za mnou už čeká další řeším to projdu se a počkám až všichni odejdou si třeba něco koupit a pak mám klid trvá mi to někdy díl než se vyprázdím. Chodím cvičit na větší akce tam to je taky problém někdy jsou k dispozici jen 2 WC pro ženy no a to vždy počkám jak se cvičí a vím , že mám klid třeba 10 i víc minut muži skusili jste jít místo na mušli tak na Wc možná to soukromí by pomohlo nikdy jsem neuvažovala o tabletách jsem silně poroti nim když už tak snad homeopatycký připravek , ale od lékaře mějte se

Petr: Neříkám, že to má snadné řešení a nechci ani nikomu radit, aby se cpal práškami. Jen myslím, že plno lidí by ani nenapadlo, že tento problém patří do kategorie duševních poruch, které se úspěšně léčí pomocí antidepresiv, a proto tu píšu o mých zkušenostech. Třeba máš k práškům odpor, tak zkus nejdřív "kognitivně-behaviorální terapii", čili jednoduše řečeno trpělivý trénink toho, čeho se bojíš. Někdy to ale nepomáhá nebo to prostě natrénovat dost dobře nejde, a pak jsou prášky alternativa.

Dan, opravdu to je tak snadné řešení - zajít si pro prášky?, moc by se mi ulevilo, moci volně a bez utrpení cestovat, a zajít si s přáteli na celý večer do hospůdky

Hledám lékaře, který by mi předepsal nebo prodal některé léky, jedná se zejména o antidepresiva. (Deniban + Citalec , Lexaurin). Už jsem je v životě bral. Mám problém si to momentálně prosadit u mého lékaře, kterého jsem změnil. Můj email je n.pet"centrum.cz

Lidi, jestli s tím máte dlouhodobé problémy a hodně vám to vadí, tak prostě jděte k psychiatrovi pro antidepresiva. Ono to má zavádějící název, s "depkou" to samozřejmě nesouvisí, ale každopádně to je fobie a fobie se úspěšně léčí "vitamíny pro mozek", tj. antidepresivy. Můžu potvrdit z vlastní zkušenosti - začal jsem s léky, pak jsem přidal "tréning" a teď je po problémech. A to bych fakt dřív vůbec neřekl, že jednou budu úplně v pořádku. A přitom to nebylo o moc složitější než si dojít k zubaři.

To randy, tak jak si to tu čtu, co jsi naspsal, tak to asi s Tebou nebude tak zlé, já pokud jsem měl takový problém, tak to nešlo ani po nějakém tom pivku, radši jsem se takvému stylu života vyhýbal, protože kdybych vypil tři piva, tak bych prasknul pokud bych nemohl na nějaký schopný ... pro můj mozek záchod, to prostě nešlo ... úplně zmizel ten pocit nutkání na močené a jen zůstala bolest přeplněného měchýře a tak by radši měchýř prasknul než bych se počůral.
Asi na tom nebudeš tak špatně, pokud ti to aspoň někdy funguje, u Tebe bych to viděl na posilování sebevědoní a odbornou pomoc psychologa. Pokud máš, když močíš silný proud moči, není to jen takový malý čůrek a přerušovaný, tak je to po fyzické stránce dobré a je tam jen ta psychika. Možná, že by bylo dobré, pokud by jsi našel někoho, kdo má takové problémy a chodili spolu na WC a zkoušeli si to společně, tak si myslím, že by to mohlo zabrat a posílit ten problém, aby zmizel ... protože by jste na tom byli oba stejně a pak byste mohli soutěžit, kdo spustí dřív a ještě z toho udělat legraci ... myslíš, že by to takhle šlo?
Jo a co vím, že je dobré, mít stálou partnerku a zvykat si na to být s ní nahý a hodně souložit, opravdu to také pomáhá .. asi je tam i nějaký ten stud ... ukázat se před ostatními.
á pokud vím, tak mi stačilo slyšet, že je někdo na blízku a nemusel mě přímo vidět, že jsem na WC...
To by docela sedělo k té parureze, ale za mých mladých let se nic takového neřešilo a navíc tehdy nebyly možnosti netu, tak na tom jsi mnohem lépe.
Ten Fokusin je fakt dobrej, ale asi to musí předepsat urolog, já to mám od něj. Pokud půjdeš za doktorem, tak mu řekni jaký máš problémy a zkus ho požádat o ten lék. Neboj určitě to nějak vylepšíš, jen s tím začni něco dělat a doktora se neboj, nekouše ...Měj se a držím pěsti :o))

Tak sem trochu pohledal na netu
http://diskuse.doktorka.cz/parureza/
http://en.wikipedia.org/wiki/Paruresis
http://www.okoun.cz/boards/parureza;jsessionid=BD6F6C51C6FB68972B85CC42AC71AF91

takze ono to je fobie :DD kua to mi nerikejte, ze se toho nezbavim :-))

Je mi 18, stalou pritelkyni nemam ... rozhodne nemam kuli tomu problem se seznamovat ... no jak rikas, prvni problemy zacli nekdy v 13/14, kdy sem si zacal uvedomovat, ze to neni jen na curani atd ... zrovna vcera sem byl trosku slavit, dal sem si tri pivka a nebyl zadny problem se vymocit mezi lidmi ... ja vim, ze nejlepsi by bylo zajit k doktorovi ale jeste zkousim sehnat nejakou pomoc tady na diskuzich..je to jednoduzsi .. co ten Fokusin ? myslis, ze opravdu pomaha ?

To randy, díky, že jsi si to přečetl a odpověděl ... víš já s tím problémem trpím od patnácti let a už je mi 51, tak, že jsem si s tím užil dost trápení a soužení ... bolesti, když jsem potřeboval močit, ale nebyla vhodná situace... prostě na každém záchodě to nešlo a těch, které by můj mozek byl schopen akceptovat moc nebylo, nejlepší byl záchod doma, nebo někde hodně mimo lidí ... někdy byla dobrá i volná příroda, ale s možností skrytí před možnou veřejností ... třeba houští a tak. Stačilo by, aby při močení se najednou někdo objevil na blízku a hned se to zarazilo .. proč nevím ... asi to vzniklo někdy v mládí. Já jen mám dojem, že to totiž nějak souvisí s tím sexem, ten se rozvíjí právě v pubertě a já to pociťuji od těch patnáci let. Protože nemůže jít najednou močit a ejakulovat, tak si myslím, že sex který se u mě probudil už tak ve dvanácti letech, by mohl mít s tím špatným močením něco společného. Už to, že po ejakulaci to nešlo se vymočit a vím, že se říkalo, že se má můž po ejakulaci vymočit, aby vyčistil močovou trubici od spermatu a mohl jít zase bezpečně na další sex, a to u mě právě nešlo... Nějak jsem se s tím pral, jak to jen šlo ... a jednou, když jsem se nemohl vymočit ani doma po chřipce, tak jsem zašel k doktorovi a dostal se na urologii ... to už jsem měl za sebou i vojnu a to bylo dílo, ale přežil jsem ... tak tam po mě chtěli moč do šampusky ... já se jim marně snažil vysvětlit, že jsem tam právě proto, že se nemůžu na cizím záchodě vymočit ... na to oni, že ale jak mě můžou vyšetřit, když jim nedám moč .. no nic, nějak to skousli a dali mi nějaký lék, který měl uvolňovat svěrač, moc to sice nepomohlo, ale nějak to šlo. Našel jsem si i partnerku a nějak se s tím vyrovnal, ale nechtěl jsem navštěvovat společenské akce a chodit moc mezi lidi, kde bych potřeboval jít na ten záchod.
Prostě jsem se snažil být více doma a nebo chodit na kratší dobu mezi lidi a do společnosti, abych se potom vyčůral doma.
V životě mi to přinášelo dosti problémů na každém kroku, zrovna tak při změně zaměstnání, vždy bylo první, na co jsem myslel, to hlavně, aby tam byl dobrý záchod a ten ,vždy nebyl takový, jaký bych ho potřeboval a pak jsem byl z toho docela psaychicky vedle a už jsem měl vztek na sebe, že to pořád musím řešit. Těch urologů jsem vyzkoušel asi pět a pořád nic, prý jsem po fyzické stránce v pořádku a je to prý jen psychický problém, ale nic víc mi neporadili a tak jsem se dostal i na psychiatrii, to bylo k vůli tomu, že jsem měl jít na vojenské cvičení a to se mi nechtělo a jediná možnost byla, jít na psychiatrii. Dostal jsem nějaké léky na uklidnění a dokonce mi doktorka zařídila propuštění od vojáků, ale to trvalo tři roky, než mě propustili. Chodil jsem i na skupinové terapie, ale tenkrát jsem z toho neměl jako mladej kluk moc rozum a nechápal jsem, jak mi to může pomoct a taky mi to nepomohlo. Tak jsem se na to na nějakou dobu vykašlal a nechal to být... ale za nějakou dobu jsem to zase zkoušel na další urologii a se stejným výsledkem, že mi nic není jsem znechuceně odcházel, asi jsem dělal chybu v tom, že jsem si pro jistotu nosil z domova moč, kterou jsem přelil do šampusky a dal to sestře a neuvědomil jsem si, že tím jim vlastně dávám pocit, že mi nic není, když jim dám moč a zbytek, že si asi vymýšlím. Před sedmi lety jsem měl úraz a potom jsem měl cévku asi deset dní a potom, když jí vyndali, měl jsem strach, že se zase v nemocnici na cizím záchodě nevymočím, ale ono to šlo a úplně normálně bez problémů. Tehdy mi došlo, že se ta trubice na nějakou dobu roztáhla a neovlivňovala to spuštění. Po nějaké době, několika dnech se to zasae trochu stáhlo a problémy se znovu objevily, ale už jsem věděl, že problém je někde tam uvnitř a že mám asi moc silné sevření močové tribice svěračem ... ano je poravda, že mě se nikdy nestane to, že bych se třeba v noci pomočil i když se mi zdají sny, při potřebě močit, ale nikdy jsem ve snech nemohl spustit močení, zdálo se mi o různých záchodech, ale žádný nikdy nebyl ten vhodný, vždy tam nebylo to správné soukromí .. prostě už ten problém přerostl tak, že se mi i o tom zdálo a ty sny se opakovaly. Teprve před pěti lety jsem se dostal k urologovi kterého to opravdu zajímalo a nabídnul mi abych za ním zajel do Marijánských lázní, kde je přednosta urologie a že se na to podívá zevnitř přes močovou trubici. Udělal jsem to a on mi tam našel u výstupu z měchýře nějaké zúžení a to odstranil a já už po tom konečně poznal, co to je, když někdo říkal " já to nevydržím a počůrám se" to jsem nikdy neznal a klidně jsem mohl s přeplněným měchýřem chodit s nohama od sebe a nehrozilo to, že bych se počůral a pak jsem s tím měl skoro problém, nebyl jsem na to zvklej a tak jsem honem hledal záchody v obchoďáku a ono to šlo, poprvé jsem se vyčůral na veřejnosti mezi ostatními.
Po asi roce se to zase zhoršilo a zase to šlo špatně a ztratil se ten pocit toho, že se počůrám. Říkal jsem to urologovi a ten se divil a pak mi nabídnul, že by ještě zkusil odebrat tu prostatu, dát ji pryč, to mě zarazilo a hned jsem se ptal jestli je to nutné a jestli bych potom mohl mít ještě sex ... vysvětlil mi, jak to je a co by bylo potom a že sex bude fungovat stejně, jen na sucho bez ejakulace .. to tak opravdu je .. orgasmus je stejný, jen bez ejakulace a na to si člověk lehce zvykne ... má to jednu výhodu, není potřeba hledat do čeho to utřít a také nejsou problémy s tím, že bych musel používat kondom kvůli otěhotnění. Musím říct, že se to zlepšilo, ale nevím zda bylo nutné tu prostatu odstraňovat, zdá se mi, že to tím nebylo, ale asi jak beru ten lék Fokusin na uvolňování svalstva kolem močové trubice a také, že jsem si zlepšil psyichiku, tak už se s tím vypořádám lépe a chodím i do restaurací a do společností, kterým jsem se vždy velkým obloukem vyhýbal. Teď už vím, že když se dostanu na záchod a hlavně do kabinky a při nějakém tom šrumci okolo mě, kdy by to nebylo dobré na uvolnění, stačí když hodně zatlačím a ono se to protlačí přes močovou trubici a pak už to jde ven ... prostě je to pro mě velký úspěch a teď už vím, co dělat když by nebyla příhodná stuace, že se to dá i tak vyřešit a tak mě to vlastně uklidňuje a už si z toho nedělám problémy. Ale, že to muselo trvat tolik let, je to taky dobou, dřív nebyla taková technologie a metody a léky na to nebyly. Jestli jsi s tím byl u urologa a nic ti neporadil, tak si zkus říct o ten Fokusin na uvolňování a zkus si nějak nevím jak, ale natrénuj si to, že to prostě zvládneš a že se vymočíš, prostě to chce zjistit, co ti vyhovuje a jak se ti nejlépe a v jaké situaci močí a na tom pak založit další postup a neboj se to zkoušet ... já jsem radši to pak už ani nezkoušel na cizích záchodech, rovnou jsem si říkal, že by to tam nešlo a tak jsem tam ani nechodil a tím si to úplně zablokoval a i když jsem se tam dostal do kabinky, tak jsem si to z nepochopitelných důvodů tak zprotivil, že jsem se neuměl uvolnit a takový ten pocit na močení se úplně vytratil a já z toho byl jen vystresovanej, že jsem tam byl úplně zbytečně a nešlo to.
Kolik ti je let? A kdy jsi to začal pociťovat jako první neúspěch nemočení? Máš přítelkyni, nebo jsi zatím sám .. já k vůli tomu byl dlouho sám, až po nějakých letech jsem i s tím začal hledat partnerku a sex mi fungoval velmi dobře, jen to močení zlobilo. Medicína je už dost daleko a když tak zkus nějakého psychologa a zkus tam probrat tento problém a nemusíš se stydět, od toho tam jsou a možná, že se dostaneš k tomu proč to vlastně máš. Držím tipalce ať to zase normálně funguje :o)))

Honza: nemam moc zkusenosti ale se sexem zadne problemy nemam .. a bavi me .. jedine co pozoruji pri sexu a masturbaci, kdyz mam plny mechyr ... o trosku slabsi ejakulaci ale tim si nejsem jisty ... u me je to snad ciste psychicky problem ... v jednu chvili bych se nevycural ani za milion a o par sekund pozdeji naprosto bez problemu ... sam pozoruji zlepseni, kdyz jsem delsi dobu nekde mimo a musim chodit mezi lidi, tak si jakoby zvykam ale jde to pomalu a nikdy nebyla moznost se toho uplne zbavit ... sem jedinacek a nikdy sem nejezdil na nejaky tabory, nehral fotbal atd... trpi tim prekvapive dost lidi.. stale doufam, ze casem to samo vymizi ... budu rad, za kterykoliv prispevek ze zivota, ktery mu pomohl se tohoto zbavit ... a dekuji Honzovi za reakci :-)

To randy, ono to asi není po operaci té prostaty zlepšené, ale doktor usoudil, když už tam udělal menší zásah do výstupu z močového měchýře a pak to ještě zlobilo, tak přistoupil k té operaci prostaty .... ani bych to nedoporučoval mladším lidem, sice to vše funguje normálně v sexu, jen je to bez ejakulace.
Nevím, zda to bylo zlepšení po té operaci prostaty, ale už se s tím dá žít a chodit mezi lidi, asi je to také v té psychice, na té jsem také začal pracovat ... jen se tak zeptám, jak jsi na tom se sexem, myslím jestli je u tebe sex hodně silný a potřebný, já to mám nějaké hodně výrazné, sex mě baví a myslím na něj skoro pořád. Ale musela tam být nějaká zrada fyzická, protože, když jsem se před ejakulací nevymočil, tak to potom dobrou hodinu taky nešlo ze mě ven a musel jsem čekat, až se to uvolní, po těch operacích to jde, tak tam něco muselo být, něco tam našli zůžené. Ale je zajímavé, že i teď mám jen někdy silný pocit, že se mi chce na malou, že bych to skoro nevydržel, ale jinak to drží samo a mám jen pocit tlaku v měchýři a vydžel bych to dlouho, jen ten tlak je nepříjemný, až bolestivý a když se dostanu někam na záchod, tak to jde, třeba musím trochu zatlačit a pak už to jde a to dřív nešlo i kdyby měl prasknout měchýř, prostě to drželo jako blázen ... je to hlavně v té psychice a po nějaké době se z toho udělá i fyzický problém, je to jako začarovaný kruh ... ale nějak už to jde. Dřív jsem si připadal jako exot, myslel jsem si, že takový problém mám jen já, ale koukám, že je vás víc ... nevím zda mám mít radost, spíš mě to mrzí, že to máte taky a vím, že je to k zbláznění, když to nejde jako ostatním, vytrpěl jsem a si s tím taky hodně a urologové si s tím něvěděli rady, dokud jsem se nedostal k jednomu, kterého to zajímalo...

Nekdo nejaky zkusenosti ?? prosim pomocte ...

Honza: no tak sorry ... ale kvuli tomuhle si opravdu nenecham vyoperovat prostatu ... nejaky lepsi typ ? ;)

Mohl by sem nekdo poslat odkaz na predchazejici diskuze, ktere se tykaji tohoto tematu, chtel bych si precist vice, ale nemuzu nic najit ... dekuji :-)