psychická onemocnění

Já bych v jeho situaci asi jen řekl, že mám invalidní důchod na psychiku. Pokud by se dál ptala na podrobnosti, řekl bych buď, že o tom nechci (zatím) mluvit nebo bych si třeba vymyslel, že trpím depresemi. To je určitě přijatelnější než diagnóza schizofrenie. Tím tu dívku spolehlivě odradí, protože neví, co od něj může čekat, předsudky atd. Po pravdě řečeno já sám bych nechtěl nic mít s dívkou se schizofrenií. Pokud nemá žádné pozitivní příznaky schizofrenie, tak by to na něm neměla poznat. Samozřejmě později, když by mu už třeba vyšel nějaký vztah, tak by bylo dobré to přiznat, ale určitě ne v počátku. Já sám se o svých psychických potížích vůbec nešířím, mám výhodou v tom, že kromě částečného inv. důchodu studuju doktorát, takže řeknu, že jsem doktorand a že si hledám práci v oboru (což je pravda) a je to. Pokud má plný důchod a nepracuje, tak je to těžší. Každopádně mu přeju, ať mu to někdy vyjde. Sám už taky hledám hodně dlouho...

Proboha, proč se s tím...Davide...holka mu odepíše a hned co dělá.Tak on napíše,že je v ID.No a ona na to...s čím jsi v ID.Poradíš tedy co by měl asi tak napsat?Myslíš,že by si měl vymyšlet?On to nenapíše hned v inzerátu,ale jak se spolu rozepíšou tak to tajit nechce

Proboha, proč se s tím chlubí před děvčaty, že má schizofrenii? Já ji mám taky, ale nemám už žádné příznaky a rozhodně bych to žádné dívce nevykládal, nevědí to ani moji kamarádi, vědí jen, že mám nějaké psychické problémy a invalidní důchod.

Dobý den, moje teprve...Martino,můj syn onemocněl ve skoro 20letech.Byl přes rok v PL než mu určili dg.paranoidní schizofrenii.Taky jsem byla na mrtvici a pořád si říkala..proč zrovna moje dítě.Je v PID.Je fakt,že celý den na nic jiného nemyslím..jak bude můj syn žít dál,nemá kámoše protože s těmi bývalými se nestýká(raději).Nemá zájem o nic..nic ho nebaví..holku by chtěl,ale když si dá inzerát tak se každá lekne už při tom,že je schizofrenik...prostě má život na prd.Přitom je hodný kluk,který nemá nijaké problémy.Jen je mu špatně když je kolem něho víc cizích lidí.Takže je mi ho líto..je mladý a život neživot před sebou...

Dobrý večer, léčím se již několik s depresemi a tak Vás velice chápu. Mám problém, že vče zapomenu, vnejsem schopna vykonávat žádnou práci a každý den je jiný. Vše je pro mě velice obtížné. Užívám hodně léků a nedovedu si bez nich žít. Divím se, že máte částeč.inv.důchod. Myslím si že by bylo dobré požádat vašeho ošetřujícího lékaře aby Vám poradil apřípadně se pozeptal proč vám nedají plný invalidní důchod. Co jsem slyšela rozděluje se to podle % onemocnění a jak na tom jste a jaká je vaše diagnoza. Vím moc dobže o čem píšete, někdy mám stavym že už nejsem schopna nic udělat ani vyřešit a to mě napadají také velice špatné věci. Ten kdo tento problém nemá těžko to pochopí.Přeji Vám aby Vám rozhovor s lékařem vyšel a vše dopadlo dobře.

Dobrý den,
jsem dva roky v částečném invalidním důchodu,je mně 50let a těžko se zařazuji na trhu práce. Pokud práci seženu ,nikdy tam vevydržím déle než 1 měsíc a to z důvodu zdravotních (deprese).Proto jem požádal o plný inv.důchod.Podstoul jsem psychologické vyšetření, které u mě potvrdilo poruchu osobnosti(vyhýbavá)včt. depresí a plný inv. důchod mně byl zamítnut. Proto se obracím na člověka takto postiženého, který chápe to co člověk prožívá a zdali je možné získat plný inv. důchod. Jsem středoškolák a žití na část.inv. důchod je nemožné, vzhledem k tomu, že bych měl zabezpečit rodinu.Jste prostě v situaci, kdy člověk nemyslí na nic jiného než nebýt!
Předem děkuji za Vaše náměty.