Reklama

retezove e-maily

čertvíproč (St, 30. 5. 2007 - 22:05)

Prof. Boudný měl jednou na JAMU v takovou zajímavou přednášku, na téma "čínská hra na štěstí a lidské neštěstí"...Zcela správně tam pojmenoval tyto dopisy ( v sedmdesátých letech používala počítačovou síť jen armáda) jako odlidštěnou formu hrozby.
Situace, jako když vám vtipálek zavolá, že u sousedů viděl požár a když ho neuhasíte, může se rozšířit i do vašeho bytu...Zavoláte hasiče a marně jim vysvětlujete, že jste obětí krutého žertu!
Hrozba bez zřejmého odesilatele , s nejistým adresátem, někdy pojmenovaným jednou lidstvo, jindy přítel, jindy jako trpící... Prostě něco,čím se nemá cenu zabývat. Bohužel, má to jistou shodu s pocity člověka, který se náhodou dostal k utajované a proto neověřitelné informaci a právě se cítí, že je "něco lepšího", když ji bude šířit dále. Každý by chtěl být hrdinou:) proto mají tyto záležitosti tak tuhý život. Ale žádné skutečné hrdinství se nekoná. Jenom otravné opisování sto let starého a dávno známého textu. Přesto někdo může trpět "syndromem hrdiny proti své vůli"
a mít z toho vyplývající potíže. Není to žádná ostuda, ani nic vyjímečného, český exprezident a někteří představitelé odboje proti socialismu si v takových stavech od doby, kdy k nim nemají důvod, dokonce libují dones.
Takže, co bych radil? Napiš knihu, drama tajné špiónky, které nikdo nevěřil,pokud cítíš, že nemáš tvůrčí fantazii, inspiruj se texty Václava Havla nebo podobných osobností.. Nebo se jednoduše svěř psychologovi a nech si od něj poradit, že veškerý závazek i nebezpečí vyplývající ze hry na štěstí je jen záležitostí tvé fantazie..

Holena (St, 30. 5. 2007 - 20:05)

ne. Proč taky:) Mám se bát propagandy nějakýho šílence? Sorry, ale není socialismus:)
To si piš, že příjemci , normální, ne ti roztesknělí, si tě hned dají do spamu:)
Taky, nic ve zlým, kolegyni kvůli jejímu "hlasu svědomí" vyrazili z práce. A vůbec ne proto, že někde zanedbala odpověď. To si dodneška myslí jenom ona a má z toho těžké depky. Zbytečně!
Právě proto, že místo aby respektovala nařízení šéfový, že ty srandičky se musí pokud možno okamžitě mazat, protože s náplní činnosti firmy nemají nic společného a že můžou obsahovat škodlivé kódy, kterými tak obšťastníte X lidí, tak se na ně nesmí odpovídat...si je četla a svědomitě odpovídala, jak byl zjištěno později rozborem obsahu jejího počítače:)
Pochopitelně, štěstí nepřišlo, štěstí chodí po lidech a ne po papírech:) Zato to značně snížilo její pracovní výkon a vedlo ke stížnostem zákazníků:)
Krásné, že. Přání hodně štěstí může i zabíjet, jedna taková na dispečinku záchranné služby zrovna rozesílala 10 nebo 20 dopisů a blokovala tím provoz linky, na kterou se pokoušela připojit nešťastná žena, které druh zkolaboval z horka...Těch asi 15-20 "nevinných" minut ho stálo život, bohužel.
Jistě já chápum, jsou lidi, kteří se rádi topí ve zvrácené lásce k nesmyslům, sama takové potkávám hlavně mezi pánbíčkáři...a puberťáky:) Nechápu proč! Kvůli vaší sebelítosti možná někdo nedostane své zboží, nebo i zemře...A vy si vyčítáte pár řádků blbého a nesmyslného textu! Jste normální? Nechte se vyšetřit u odborníka, myslím to zcela vážně. Protože tomu asi nebudete věřit, ale na "hře na štěstí" si lze vytvořit i těžkou závislost končící sebevraždou.

Jolana (St, 30. 5. 2007 - 18:05)

Zajimalo by mne, jak reagujete na ty e-maily s vseobecnymi moudrostmi, kde se nakonec preje stesti, ale kdyz je nerozeslete X lidem, tak vas potka opak.

Ja je leta vzdy hned vymazavala. A ted uz asi blbnu a premaha me ten strach z te ocekavane smuly, ze je rozesilam. Mam pritom ovsem vycitky svedomi, ze ti, co jsem jim je poslala, se citi stejne nastvani jako ja, kdyz neco takoveho dostanu.
Posilate je take dal? A kdyz ne, meli jste nekdy pocit, ze se vam vzapeti prihodilo neco spatneho?

Tom (Čt, 10. 5. 2007 - 19:05)

JOLANO: Vaše starosti a Trumpovy prachy bych chtěl mít...Jana má pravdu. Chtěla jste názory, tak je máte. Proč vykřikujete, když lidi Vám neříkají, co chcete slyšet?

Co se týká mé partnerky - je na tom po intelektuální stránce velice dobře, takže nám to klape. Nevydržel bych se ženou, která si není schopná uvědomit, že v seriálu je to JEN JAKO a brečí při něm. Také jsem brečel, když zastřelili Vinetoua (vážně), ale to mi bylo tak 6.

Reklama

Přidat komentář