ŘÍKANKY,BÁSNIČKY,POVÍDKY-PRO RADOST!

Až vyjdeme na kopeček, opíchám ti tvůj zadeček :)

Jo ták,Vyčesáno,
je to vyjasněno!
Já mám dovolenku porád,
dlabu za koláčem koláč,
a stejně nestíhám,
každý den měřič času proklínám!
Tak spi sladce,
nech si zdát o Smrtihlavovi,jak chystá bodce!

Vymaštěno, nebuď pomýleno.
Já nemám zatím žádnou dovolenku,
pouze svému mozku k lenošení dávám povolenku.

Vyčesáno je někde na dovče?
A čumkartu nepošle?

Kurva Byron nádhera....fakt i slza ukápla

Pro Byron

Nádherná báseň, nemám více slov, které by popsaly co cítím.

Pomník na paměť novofundlandského psa.

Neskutečně reálně popsaná skutečnost,tohle je moje víra/nevíra,neskutečno v skutečnu...

Byron

Když pyšný lidský syn se pod zem vrací,
v němž svět,krom jména,sotva něco ztrácí,
tu sochař k pompě smutku objednaný,
říkáním hrobku zdobí bez příhany,
když dílo skončí,nápis je tam vryt,
ne čím byl mrtvý,ale čím měl být.
Však chudák pes,v životě přítel pravý,
jenž první vítá,brání do únavy,
jenž celým srdcem patří pánu svému,
bojuje,žije,dýchá jenom jemu,
má po smrti být odklizen jak cár,
že pro nebe prý nemá duše dar,
zatím co člověk,hmyz ten!tvrdí směle,
že jenom jemu patří nebe celé!
Ách člověče,ty jehož chvíle zkosí,
ponížen otroctvím a zkažen mocí,
kdo zná tě dobře,odpor popadne ho,
ty bídná hrstko prachu oživlého!
Tvá láska smilstvo,věrnost prázdný sen,
tvůj úsměv léčka,slovo podvod jen.
Zlý od přírody,šlechtic leda rodem,
ani té dobré šelmy nejsi hoden!
Vy,kdo ten prostý kámen uvidíte,
jděte svou cestou,truchlit nemusíte,.
Já jen kde leží,vyznačit jsem chtěl,
nejlepší přítel,kterého jsem měl.

A já zas slyšelo,
jak si nechala do vrásek
botulin píchat Dorota
a do roka se proměnila
v robota.

Kde je Vyčesáno?
Hele,co sem od ňákýho chlapa zaslechlo:

Snědl,snědl Kašpárek,
celý zelený párek,
párek byl plný botulinu,
Kašpárek už žere hlínu.

Nejanči Vymaštěno,
zatím nemám zpečetěno.
Jen celý den jsem zapřaženo,
lopotou či hrama pověřeno.
No mám před sebou
jednu velkou prudu,
až si jí z hlavy vyčešu,
zase Vyčesáno budu.

Vyčesáno!Ty To!Kde vězíš?
Slovíčkama zde neházíš?!
Pšenku a sémě neseješ,
žádný šprým,ni vzdech..?
Doufám,že tě něco nečaplo v lese!
Třesu se jek ratlík..že by-ty svinský lesní Běse?
Že bys měl zkrvavenou mordu a v ruce vyčesána b-undu?

Eniky-beniky-kliky bé,
ábr-fábr-domine,
doufají,že snad příště,
napapají se z mozku tříště,
obloha vyjasní se až k ránu,
čumenda na hvězdy bude v pánu,
Arctur a Vega bojovní,
kukadla má rozohní,
vyčarují východ Slunce skvělý,
tak buďte plně bdělí!
Hvězda sem a hvězda tam,
proč se v nich vůbec nevyznám,
červík sem a červík tam,
jejich hostinu si vychutnám!

Vyčesáno,zeptám se Satana,
na každou hádanku odpověď zná..!
A rád jí poskytne,
plynou mu z toho požitky žádané!
Cesta posetá růžičkama,nebo trnitá?
Člověk je vůl,vždy mu v nitru nějaká ta nespokojenost zahlodá!

No jen Vymaštěno neříkej,
i v rakevním futrálu,
můžou tě strašit démoni z astrálu.
A i toho poustevníčka,
mohou lákat do peklíčka.
Nezdá se mi,
že podzemní temnota
či odloučená samota,
dokáže tě spasit.
Spíš po jiné cestě
je si to třeba hasit.
Ale po které, viď?

Jasně,čim víc se bojíš a obáváš za života,
tím útulnější ti přijde podzemní temnota,
v rakvi strachy pominou,což už je naprd!
Pak se div,že mi přijde prapodivný lidský život a vosud!
Asi svými pocity živíme celý vesmír,jináč nevím,je to nenasytný krvelačný vampír.
Na samotě u lesa,či v pralese,
nic tvou duší neotřese,jsou mezi námi,pro někoho podivíni,kteří zvolí život poustevníka
coby životní ideologii,jen tak se lze negacím vyhnout,aidsika přes koleno vohnout.Svět je včudu a věšej nám na nos bulíky,že prej proto,abychom nezažívali nudu...!!

Víš, co mne Vymaštěno napadlo?
Je to všechno pěkné divadlo.
Co svět světem stojí,
lidi se furt něčeho bojí.
Už se mi fakt hnusí,
ten strach, co pod krkem dusí.
Chtělo bych se stále cítit bezpečně,
slyšet srdce v hrudi bít statečně.
Proč se musí stále člověk
nemocí, úřadů, živlů, emocí bát,
proč nelze si bezstarostně se světem hrát.
Je to záměr vesmírného egoisty,
aby člověk neměl nikdy nic jistý?

Jojo,to je celé Vyčesáno,jak psáno,tak dáno!
Prej guláš,já na něj dostalo chuť,
jdu do sebe něco natlačit a hned,buď jak buď.
Čau,bubáci!

Jo moje hlava
to je takový rybníček,
najde se tam i říkanka,
podváhový kapříček.

Jo moje hlava
to je takový průchoďáček
občas tam zavítá
vůkoljdoucí panenka
či panáček.

Jo moje hlava
je takové zrcadlo,
mnoho se od něj odrazilo
a hned zase vypadlo.

Jo moje hlava
je takový kotlíček
vaří se v něm guláš
z vesmírných hubiček:-)

Já jsem malý mraveneček,
rozep jsem si poklopeček,
to jsem rád, to jsem rád,
že se můžu vyčůrat.