Rodinny zivot me desi

Moje sousedka ma tri decka, zije s jejich otcem, bere pridavky, podporu, materskou, prispevek na bydleni. A tak to bude nez haranti dostuduji. Rodinny zivot ? A co to je?

V Česku existuje tzv....O mém vztahu k ženám nemůžeš vědět vůbec nic. Jinak možností, jak si nesezdaní, sezdaní nebo rozvedení rodiče mohou rozdělit rodičovskou odpovědnost, je pochopitelně celá řada. Podstatné je ovšem, že "za jinak stejných podmínek" tahají v případě tahanic ženské vždy za ten delší konec lana. Politický a právní systém i zavedená mainstreamová morálka ženy jako matky-partnerky, matky-manželky, svobodné matky i rozvedené matky, ale i v řadě jiných ohledů, mocně zvýhodňuje oproti mužům. A muži jsou si toho vědomi, a často se této situaci brání pasivně agresivními prostředky. Proto je též v západních společnostech u původního bílého obyvatelstva nízká míra reprodukce, a ekonomika poptává vysokou imigraci.

Mají se jak prasata v žitě...Co děláš ty? Koukám, že se to tady zvrtlo na diskusi zavržených mužů.

Nicméně třeba v Británii,...V Česku existuje tzv. střídavá péče. Dva moji rozvedení kolegové si ji moc chválí.
Že tobě ženy ublížily, je jedna věc, ale nesmíš tu svou nenávist tak paušalizovat.

Mají se jak prasata v žitě a zo JEN rodí. U nás taky.

Nicméně třeba v Británii, kde žiju, se svobodné matky těší ze strany eráru velké bytové i finanční podpoře. Když jim nejsou muži po vůli, nebo případně i když jsou, ženské si nakonec z titulu mateřství ukořistí velkou část národního důchodu i národního bohatství. Dítě je pro ně nástrojem masivního ekonomického vydírání zbytku společnosti - zdaleka nejen mužů, i když mužů zejména. V Česku se děje to samé pouze s tím rozdílem, že vydíraná společnost je daleko chudší.

Stát to jsou ale naše daně, daně nás všech. nemyslím, že bych tě měla podporovat ze svých daní, když jsi normální pracující člověk. vůbec tomu nerozumíš. Když rodinu nechceš, tak nechceš.

Tak jistě, já vím, že...U žen, narozdíl od mužů totiž v určitém věku začnou tikat tzv. biologické hodiny. To je stav, kdy žena začne někdy až nelogicky trojčit a chce honem mít roinu a samozřejmě děti. To je pozůstatek z přírody, mnohdy zvítězí tento pud mateřství nad zdravým rozumem. V praxi to je potom tak, že se zkrátka založí rodina v době, kdy nejsou ještě pořádně zabezpečeni. A samozřejmě tito pak obviňují stát, že jim nepomáhá, nebo se dokonce o ně nestará.

Tak to je zajímavé, já...Tak jistě, já vím, že svět je složitější než myšlenka, kterou lze vyjádřit pěti řádky. Nicméně i tak se domnívám, že ve společnosti jako celku je na straně žen daleko větší zájem zakládat rodiny a plodit děti než na straně mužů. Jedna dívka tu na Doktorce dokonce konzultovala nápad, že by se tajně zmocnila spermatu svého přítele, a bez jeho vědomí se jím inseminovala.

Zeny to maji slozite. Samozrejme jsem geneticky naprogramovana abych mela (a chtela) deti. Jenze nejdriv chci dostudovat a mit aspon nekolik let karieru. To znamena, ze tak jako hodne modernich zen se zalozenim rodiny nepocitam pred vekem 30. Pak bych chtela 3 deti. Do te doby si chci trochu uzit.

Ženy chtějí zakládat...Tak to je zajímavé, já jsem žena a nic zakládat ani plodit nechci, zvláště když vidím ty týpky kolem....

Ten kdo umí v životě...Ženy chtějí zakládat rodinu a plodit děti. To muži to mají zapotřebí podstatně méně. Politický a právní systém a morálka jsou dnes totiž nastaveny tak, že žena může svého manžela snadno obrat o všechno, znemožnit mu kontakt s dětmi, a po dlouhé dekády ho vysávat skrze výživné. Proto je též málo sňatků, rodí se málo dětí, a ekonomika potřebuje hodně imigrantů.

Neúspěch a špatné rozhodnutí jsou dvě totálně rozdílné věci. Neúspěch může být zčásti způsoben vnějšími faktory a navíc většinou je šance na nový pokus, zatímco špatné rozhodnutí je silně osobní věc, které člověk později lituje a nedá se to vrátit zpět.
Takže Alenio, jak jsi to vlastně myslela? A co to má společného s rodinným životem, kterého se tady lidé děsí?

Ten kdo umí v životě zdravě zariskovat, má nadhled a sebevědomí, toho neúspěch psychicky nezlomí. Naopak, řekne si, že to aspoň zkusil. Abychom se do toho nezapletli: jde o to, jestli mít rodinu, nebo zalézt do svého pohodlíčka a v duchu ostatním tiše trochu závidět. Já říkám- jděte do toho, pracujte na tom, něco udělejte a pořád se nebojte, že to není to nejlepší. Co je nejlepší, nikdo neví. Mějte se fajn.

Ten kdo umí v životě zdravě zariskovat, má nadhled a sebevědomí, toho neúspěch psychicky nezlomí. Naopak, řekne si, že to aspoň zkusil. Abychom se do toho nezapletli: jde o to, jestli mít rodinu, nebo zalézt do svého pohodlíčka a v duchu ostatním tiše trochu závidět. Já říkám- jděte do toho, pracujte na tom, něco udělejte a pořád se nebojte, že to není to nejlepší. Co je nejlepší, nikdo neví. Mějte se fajn.

Ano, někdy to není...Jakto, že určitě ne? Špatné životní rozhodnutí přece může ve svých důsledcích přinést i obrovskou a dlouhodobou psychickou zátěž. A mnohdy tomu tak v praktickém životě i bývá.

Ano, někdy to není racionální, ale určitě z vás nebudou neurotici. I když se spálíte. Většinou to tak ale nedopadne.

Moc o tom meditujete a...Instinkt je dost biologická, evoluční záležitost. Je to něco, co se spontánně vyvinulo za posledních pár miliard let v oceánech, bažinách, lesích, stepích a bůhvíkde ještě. Není to něco, co nám nutně vždy a všude pomáhá zvládat každodenní problémy v naší komplexní lidské společnosti.

to Alenia: Neni dobre byt uplne bezhlavy, pokud neni clovek mezi svymi, ale to nevylucuje cesty do neznama, pokud je clovek opatrny. Jinak chapu jak to myslis, kolikrat se clovek obava nasledku, i kdyz by z jeho strany slo o krok spravnym smerem. Souhlasim se slovy cos napsala, a snad i tihnu k jejich vetsimu stotozneni, nez jen na zaklade sympatie.

Moc o tom meditujete a hloubáte. Jednejte víc spontánně. Tam je ten instinkt. Ale pozor, všechno má ten vhodný čas. Kdyby 20tiletí např. mysleli, jak se o sebe postarají ve stáří, co budou dělat,když... Tak to není život. Rozumíte? Když po něčem toužíte, jděte do toho a nehleďte na nepříjemnosti.