Reklama

po 9 rokoch ma opustil priatel-a neviem ako dalej

Hynek (Čt, 4. 12. 2008 - 10:12)

Mě odkopla manželka po 19 letech manželství.
Měli jsme spolu 4 děti.Poslední rok mně neříkala jinak,než vrásčitý impotent.V 48 letech.Přitom nemusela chodit do práce,všechno
jsem jí odkejval.Nejstarší syn se matce postavil a do dnes žije se mnou.Naučili jsme se vařit,prát.Do roka se do mně zamilovala krásná Inženýrka z Moravy.Bylo ji 32.Bejvalka
ji sahala po kotníky.Nenašel jsem odvahu.
"Já bych počkala 5 let,až Váš syn dostuduje".
"Paní Inženýrko v té době přijde ke mně další
syn,Zbyšek"."Proboha,co jste to měl za manželku"?Dnes by se bejvalka chtěla udobřit.
Ani ve snu!Moravanku jsem dal na Internet.
Stačí dát do vyhledávače "krajanka z Karpat".
Život mně nastavil laskavou tvář.Děkuji.

maja (Čt, 6. 9. 2007 - 22:09)

gabika, pred dvoma mesiacmi sa so mnou po dlhorocnej znamosti rozisiel priatel, s ktorym sme planovali spolocne byvanie a pomaly zakladat rodinu... nema novu lasku... len ho ta stara (to ako ja) zacala nudit... rozhodol sa, ze je mlady a chce este zit... jeho rozhodnutie ma sokovalo, ale prijala som to ako fakt, s ktorym nic nenarobim... kupila som si kolieskove korcule, chodievam hrat tenis a obnovujem stare (prachom zapadnute) priatelstva.. dva mesiace o nom nemam ziadne spravy, nepytam sa nasich spolocnych priatelov ako sa mu dari, (lebo viem, ze by ma to rozrusilo)... robim veci, na ktore som si predtym netrufla a aj ked to boli, nepripusim, aby to niekto na mne videl... viem, ze nasi spolocni kamarati mu s radostou poreferuju ako perfektne vyzeram, ako som opeknela a som fit...a aj BEZ NEHO. nerobim to preto, aby som ho ziskala spat, ale pre seba, lebo som hodnotny clovek a nebudem sa umarat a sediet v kute pre niekoho, kto si to nevie vazit. gabika, viem, ze kazdy preziva bolest po svojom, ale ak ti mozem z vlastnej skusenosti poradit..zacni sa venovat sebe a svojmu chlapcekovi, chodievajte na prechadzky, hrajte sa s loptou, santite...vies, gabika, uprimne si myslim, ze si na tom podstatne lepsie ako ja.. ty nie si sama.. mas synceka. moc ti drzim palce... a nezabudni, hlavu hore :)

Mirka (Út, 28. 6. 2005 - 21:06)

Janka, tvoje názory na život som mala aj ja asi tak do 22. Mala som šťastie, nikdy som nezažila sklamanie v láske, proste som natrafila na prvý krát na toho pravého, aspoň zatia? ma nesklamal v 14ročnom vzťahu. Na rozdiel od vás nemôžem porovnávať chlapov, ale s tým svojim som spokojná, lúbim ho , ale nie som na ňom závislá. Dúfam, že spolu zostarneme, ale ak by prišlo k rozchodu, myslím, že by som sa s rozchodom dokázala vyrovnať, lebo mám svoju dcérku, bez ktorej by som určite nedokázala žiť. Ale bez chlapa by som to určite dokázala!!!To, že som sa vydala som niekedy v mysli rozoberala, či som sa nepripútala k jednému chlapovi, ale zatia? som spokojná. Ale to, že som sa stala matkou bolo najkrajšie v mojom živote. Bez dieťaťa by som teraz, keď viem, aké je to úžasné nedokázala žiť. Kým som nevedela takmer do 30, aké je byť mamou, som mala reči ako Ty, dieťa nechcem. Preto som ti písala, že pochopíš, len vtedy, keď zažiješ!!!Nemyslím si, že cylý môj život je len môj manžel a dcéra. To nie. Aj keď som vydatá, som nezávislá, máme síce všetko spoločné, všetko je písané na nás oboch, takže v prípade rozchodu, sa budeme deliť pol na pol... Nerátame kto ko?ko priniesol do manželstva, proste je to naše spoločné, a v prípade rozchodu fifty fifty. A keď po niečom túžim, alebo manžel, tak si to doprajeme. Žijeme naplno, hlavne pre naše dieťa...A stále si myslím, že Gabika na rozdiel od teba má ove?a viac ako Ty. Ty si sama, ona má deti, podriaďuješ si svojho partnera, a v takom vzťahu by som nechcela žiť. Veď partnerstvo, či už papierové alebo nepapierové je hlavne o tolerancii a seberovnosti, a nie o podriaďovaní a rozkazovaní...Všetkým vámprajem ve?a šťastia v živote.

gabika (Út, 28. 6. 2005 - 20:06)

Ahojte baby.Prepacte ze sa vam nebudem venovat osobne ako to zvyknem.Urobim to teda naraz-velmi vam vsetkym dakujem ste zlate.Ja vobec nemam na nic naladu a ani poriadne nerozmyslam.Budem vas priebezne informovat.Teraz sa mi tazko o tom pise.Mam take pomiesane myslienky az mam chaos.Zrazu mam pocit ze sa sama sebe hnusim a chlapi to ani nehovorim.Neverim uz nikomu.A viete co nie som nejaka skrata alebo co,ale chlapi si asi vzdy nieco najdu vsak?Majte sa super ja sa ozvem.

Alena (Út, 28. 6. 2005 - 07:06)

Janko, tvůj příspěvek má samozřejmě něco do sebe... ale nic není tak černobílé. Já nevidím svůj smysl života JEN v chlapovi a v dětech. Velice důležitá je pro mě moje práce, snažím se průběžně vzdělávat, podařilo se mi (s pomocí rodičů) koupit a zrekonstruovat starý domek, mám taky svoje koníčky a přátele a vím, že ničeho z toho, co jsem uvedla, bych se kvůli chlapovi nevzdala - tedy samozřejmě s alternativami; např. najít si stejnou práci v jiném městě (ale určitě ne stát doma u plotny), dům pronajmout a nastěhovat se jinam (ale určitě ne dům prodat a peníze mu nacpat) apod. Jenže prostě problém je, že já bych si moc přála mít prima chlapa a děti. Tak to pořád zkouším. To tvoje "teď už se nepodřizuju já, podřizuje se on" mi docela nahání husí kůži, vztah by asi neměl být o tom, "kdo s koho". Jsem asi blbá idealistka :o)

Linda (Po, 27. 6. 2005 - 13:06)

Až za mnou přijde do bordelu, tak mu dám zabrat, až z něho zbudou jenom pantofle!! To přísahám!!!Ušukám ho k smrti!!!

Tina (Po, 27. 6. 2005 - 11:06)

Muž, který moc hovoří o tom, že nikdy ženu neopustí a takové ty řeči, to skoro vždy udělá. Kdo je zodpovědný a považuje to za samozřejmost, že toho druhého neoupustí, tak nemá potřebu o tom mluvit, to je jenom takový můj postřeh, který dost funguje. Nejhorší jsou takto ukecaní chlapi, ženským to ale lichotí a rády to všechno poslouchají, pak jim bohužel často mezi prsty unikají ti kvalitní jedinci, od kterých ale různé lichotky málokdy uslyší.

Tereza (Po, 27. 6. 2005 - 10:06)

Janko,ty máš rozum a taky zkušenosti,už víš,že tohle je pro tebe nejlepší cesta.My to holt zkoušíme,vždycky uvěříme chlapovi a pak padáme rovnou na ústa.Ale já už taky nevěřím je mi dobře,žiju šťastně.

Janka (Po, 27. 6. 2005 - 09:06)

Holky ja nevim... vy mate fakt smysl zivota chlapa a deti? Me to prijde divny. Pochybuju totiz ze pro nakeho chlapa je smyslem zivota zenska natoz manzelka.. takze tim ze povazujete chlapa za smysl vaseho zivota je nespravedlivý pro nas-ženy. Muj smysl zivota je v tom abych byla zdrava a mohla co nejdele provozovat veci ktere me bavi(cetba, cestovani, sport,..) a uspokojuji me potreby fyzicke a psychicke. Take jsem mela jednu takovou povedenou lasku. Prolhany jak prase. Rok jsem take byla v pytli priznam se. Kdyz jsem se vzpamatovala a zacala zase zit , rozhodla jsem se ze si zadnym chlapem nenecham znicit a kazit zivot. Nyni mam svuj vlastni zivot, a pritele. Ale musi se mi podrizovat ON ne ja! Ja uz se podrizovat nehodlam. Co kdyz me jednou odkopne? pak budu zacinat zase znova a budu zase rok plakat? Ne nikdy! Nejhlavnejsi jsou ted pro me moje konicky a mam svuj byt. Pokud se k nynejsimu priteli nekdy nastehuju pak jen za podminky ze si byt budu drzet dal. Abych mela kam jit. Finance si taky hlidam. Zni to sobecky a jsem nejspis sobecka. Ale uz nechci nikdy zazit, ze se budu pred nakym chlapem ponizovat, lezt mu do zadku a prosit ho. Deti nastesti nemam. A pokud na me neprijdou materske pudy, tak je mit ani nebudu. Zas by z toho chlap vysel vitezne pokud by ho prestalo bavit vest rodinny zivot. Mam kamaradku-Americanku , je ji 41 let, deti nema, manzela taky ne ale je stastna. Furt nekde cestuje, studuje, trenuje malý deti plavat. Vypada na 30 protoze zadny chlap ji nenici zivot.

Alena (Ne, 26. 6. 2005 - 16:06)

Gabiko, taky dokážu asi pochopit, jak tije, zažila jsem něco podobného, i když ne po tolika letech. Bohužel ale nemám děti, takže jsem zůstala úplně sama. Vím, že teď nedokážeš hodnotit věci rozumem, je to asi jen šílená panika a bolest, ale OPRAVDU to časem přejde.... Jenom - ten čas je u každého jiný. Já jsem zažila "velký rozchod" třikrát a trvalo mi to vždy tak průměrně rok, než jsem byla v pohodě. Ty máš velké štěstí, že máš zdravé a určitě hodné děti; máš smysl života a v podstatě tě nic nenutí, abys hledala někoho dalšího, alespoň ne v dohledné době.... Odpočiň si, věnuj se sama sobě. Velice dobrý na zlepšení nálady je pohyb (cvičení, jízda na kole ap.), ale to až budeš schopná - teď to asi nejde, co? Taky si myslím, jako ostatní, že ten tvůj brzy přileze, ale je to blbý, ten vztah už je tím prostě narušený a mně když se to stalo, už jsem si toho člověka nějak nedokázala vážit. Ale záleží to na konkrétní situaci, zase na druhou stranu, každý asi může někdy ulítnout a pokud tě doteď měl opravdu hodně rád a choval se k tobě dobře..... Fakt je, že to prostě asi není člověk stálých citů, a to je bída. Já už jsem na takové typy alergická. Přesně jak jsi psala - na začátku by se přervali, snesli by ti modré z nebe a slibujou a slibujou a pak je to přestane bavit.... Doufám, že takovéhle hovado už v životě nepotkám. Drž se, ono to nějak dopadne. Jsi mladá, inteligentní, máš všechny ruce,nohy,zdravý oči a navíc tři děti, uvědom si, kolik lidí je na tom v tomhle okamžiku mnohem hůř. A mimo jiné, kolik ženských se v tomhle okamžiku trápí tím samým, co ty.

Linda (Ne, 26. 6. 2005 - 14:06)

Gabiko,napsala jsem ti email.Drž se.

gabika (Ne, 26. 6. 2005 - 11:06)

Mirka ahoj.Si zlata a aj tebe dakujem za podporu.A viem ze mas pravdu.Byvali mi vsetko zobral z bytu ked odisiel a detske veci boli pohadzane po zemi.Boli sme bez postele chladnicky a proste vsetkeho.A tento vravel ze by to nikdy neurobil,ale vies povedal mi ze by ma nikdy neopustil tak neviem.Velmi vam dakujem vsetkym slzy sa mi tlacia do oci a ta bolest ale je mi lepsie ked viem ze mi chcete pomoct.pa

gabika (Ne, 26. 6. 2005 - 11:06)

Ahojky Linda.Dnes ma prist vraj si pokecame!Vies ja mam 2dcerky este ale s prveho manzelsva,ktore byvali preslopal.Bolo to utrpenie.Potom sme sa spoznali stale za mnou doslova doliezal bol hotovy.Isiel na vojnu a potom na konci vojny som otehotnela.Keby si vedela aky je maly zlaty a aky dobry.Amoje dcerky mi teraz velmi psychicky pomahaju.Zivot som mala tazky bola som v decaku.Matka pila proste nanic.Mala som pocit ze konecne budem stastna.Stale som nanho iba cakala kedy pride domov a na leto sme planovali z detmi ist niekde a zrazu je po vsetkom.A neviem ako dopadne nase stretnutie s coho budeme zit a ako to zvladnem.Uvidime potom sa ozvem ako to dnes dopadlo ale neratam s tym ze zostaneme spolu,ja mam tiez svoju hrdost.Linda velmi ti dakujem a som rada ze si mi venovala zo svojho casu velmi si to vazim.A tebe sa to ako stalo a preco ak mozes o tom hovorit.Ako dlho si sa spamätavala?Maj sa krasne a este raz dakujem.

Mirka (Ne, 26. 6. 2005 - 11:06)

Gabika, je mi ?úto, že ťa opustil a hlavne svojho syna... Nechaj všetkému vo?ný priebeh, hlavne na neho nemysli, viem je to ťažké, venuj sa hlavne synovi on si tvoju lásku zaslúži!Možno sa ten tvoj neverník časom bude chcieť k tebe vrátiť, ale ja osobne neviem či by som ho dokázala prijať naspäť. Ono keď vás dokázal opustiť raz, môže to urobiť znova... A časom určite opustí aj tú terajšiu... Je prelietavý.Verím, že stretneš super chlapa, ktorý bude skutočne ?úbiť teba aj syna. Máš ve?kú výhodu, že nie si sama a máš syna, skôr sa s tým vyrovnáš...Tušim Janka písala, že dieťa nechce, ak by ju opustil ten jej, aby nemala záväzok a mohla si užívať. Áno o dieťa sa treba starať, je to záväzok na najbližších 15-20 rokov... Ale Janka život bez dieťaťa nie je plnohodnotný. Uvidíš, keď zažiješ. Mala som rovnaký názor ako ty, skoro do 30, potom som si nič iné nepriala len dieťa. Ako sa nám narodila dcéra po 11ročnom vzťahu, náš život sa obohatil a hlavne spestril.Gabika, takže hlavu hore, stávajú sa aj horšie veci, máš dieťa a to je tvoja ve?ká opora. Syn ťa zamestná a ty nebudeš myslieť na svojho neverníka, ktorý si nezaslúži tvoju lásku a smútok.Snáď bude taký ve?korysý a nechá vás bývať vo vašom byte. Držím palce a prajem ve?a sily. Ozvi sa ako sa ti darí. M.

Linda (Ne, 26. 6. 2005 - 10:06)

Gabiko,já to znám,sama jsem si to prožila,taky jsem byla jak ochromená,nemohla jsem jíst,spát...Ale to asi normální.Je to šok a tělo stávkuje.Přinuť se něco jíst,dojdi si pro prášky na spaní,musíš kvůli malému fungovat,nesmíš se zhroutit.Časem to bude čím dál lepší.Oklepeš se z toho,uvidíš.Napiš nám pak,jak se ti daří.Držím palce a nesmutni,je to hajzl.

gabika (Ne, 26. 6. 2005 - 09:06)

Ahojte.Milan-velmi ti dakujem za tvoj "muzsky"nazor,velmi mi to dobre padlo.Stereotip u nas mozno vladol ale nie az tak ako to poznam inde.On uz dva roky chodi na kamione takze vobec nebol doma niekedy prisiel po mesiaci ako kedy a ja ako taka chudera starala sa o vsetko sama.To je jeho zivot nemat ziadnu zodpovednost a bez vycitiek odist.Linda-ked sa pozriem na maleho je mi strasne velmi to boli vzdy sa tesil kedy uz konecne pride domov velmi mu chyba a teraz neviem ako to zvladne.Kamaratov nemam ani blizkych,jeho matka vsak drzi so mnou a to mi asi trocha pomohlo.Andy-ja som mala byt a potom sme si dali spolocne byvanie,mame aj pôzicky.Mali sme v plane ze si kupime dom.Vsetko bolo az donedavna idealne a zrazu bac.Janka-aj mne stale hovoril ze by ma nikdy neopustil ze spolu zostarneme a podobne kecy.Takze preto sa neviem s toho spamätat ze to prislo a ja neviem co dalej.Vstkym vam velmi dakujem ani neviete ako.Nemozem ani jest ani spat nemam sil,v jednej chvili ho nenavidim a v druhej je mi to luto.Ale jedno viem ja som nic neurobila takze nemal dovod.Majte sa krasne a velmi dakujem.

Janka (Ne, 26. 6. 2005 - 08:06)

Ahoj Gabi, no prsne tohohle ja se bojim. Ted mi ten muj sice rika krasny veci a jak by me nikdy neopustil a blabla. Jenze to nikdy nikdo nemuze slibit. A kdyz bychom meli dite. Je to predevsim muj zavazek. On pak odejde za nakou mladsi a bude si zit bezstarostny zivot a ja budu s ditetem a nebudu mit takove prilezitosti. A nejspis ani finance. Z toho duvodu ja dite ani nechci. Zatim.

Andy (So, 25. 6. 2005 - 19:06)

Vsadím se, že ten ubožák Ti bude za měsíc, dva kňourat u dveří a bude chtít jít zpátky. Pokud ho chceš zpět, tak nejlepší recept je nevolat mu, nestarat se o něj apod. On musí zjistit,jestli mu chybíš, nebo ne, no a pokud ne, tak ho kopni do prdele, až vyletí nad mraky:-)A ta jeho slečna, to musí být nějaké bezcharakterní stvoření,když krade dítěti otce. Jenže některé baby jsou mrchy a nevadí jim nic.A tys bydlela u něj nebo on u Tebe ?

Linda (So, 25. 6. 2005 - 19:06)

Gabiko,teď musíš v sobě najít tu sílu a jít dál.Máš synáčka,ten ti pomůže nejvíc.Věnuj se mu,jak jen ti to půjde,přihlaš se na cvičení,nebo začni studovat nějaký jazyk,choď za kamarádkama,navštěvuj svoji rodinu.Ten nevěrník ti nestoji za slzy a trápení,najdeš si lepšího,je to ubožák a chudák.Život jde dál,žij ho a nermuť se,to přebolí.

Milan (So, 25. 6. 2005 - 13:06)

Gabiko, nedělej mu scény, když s ním budeš mluvit, jednej klidně a usmívej se na něho. ON JE ASI BLBEČEK ZAMILOVANEJ A MYSLÍ SI, ŽE NAŠEL TU PRAVOU. Kecy a jen kecy. Já to udělal taky a kdybych to mohl vrátit, neváhám ani minutu. On to pozná sám, za nějakej měsíc, až to opadne, že nová ženská - sice hezký, ale stejný. Otázka je, co to udělá s tebou, když víš že spí s jinou. A kde se stala chyba... prober si zpětně v paměti minulost, jestli nechybuješ a jestli už ten tvůj chlap neměl pocit stereotypu bez vzruchu. Ale teď rozhodně netlač na pilu...

Reklama

Přidat komentář