rozchod

Ano, vím že se nedá láska...To stejné všichni říkají i mě. Poruč, ale té hloupé hlavě a těm blbým myšlenkám co se tam pořád honí do kola. Je jasné že za další měsíc, dva, tři - rok to bude jiné, ale to zklamání z té zrady a nedůvěra v ženský tam zůstane asi až do smrti. A ti moji kluci si mylím také přišli do smrti o iluze o dokonalém vztahu. 24 let bylo vše v pohodě a asi nebylo, když se tak zachovala - ke všem. Já jí také 100% věřil a možná si jí i trošku zidealizoval. Fatální chyba, kdo ví co všechno z toho ještě vyleze :(

Láska se nedá koupit ani...Ano, vím že se nedá láska koupit ani vyprosit. Zbývá jen čekat. To mi ted zbývá, nemám chuť začínat cokoliv jiného. A pokud jim to vydrží, můžu mu jen pogratulovat a závidět mu to, co já ztratil....svojí vlastní vinou. Stejně pořád doufám...je to teprve měsíc :(

Když jsem se ji ptal jestli...Nemá někdy nic z toho logiku. Moje manželka po 24 letech manželství- byla do konce června normální - normální komunikace, normální zájmy, normální sex. V průběhu měsíce července začala být hloubavá, zamlklá, ztratila zájem o společné aktivity, jinak nic mimořádného. Potom v srpnu po banální manželské etudě - chtěl jsem se milovat, ona ne - řekla nech mne být tak jsem jí nechal. Druhý den se tvářila naštvaně, mluvila na půl. Od pondělka co začala chodit do práce se mi vyhýbala čím dál víc, v pátek lístek vrátím se v neděli, smsky typu potřebuji čas pro sebe a po týdnu mi z lístku přečetla, že poslední noc vše zničila (když se vůbec nic nestalo) a že pokud ji mám rád mám dát žádost o rozvod, že to bude dobré pro nás oba a že si už hledá bydlení. Na dotazy co se děje se rozbrečela a šla spát. Za tři dny jsem přišel z práce a byla kompletně pryč. Na SMSky neodpovídá, nebo odpoví tak jako bych byl tyran co jí 24 let týral a ona vše v sobě dusila, komunikuje pouze přes 18ti letého syna. Nechala mne samotného s 2 klukama 22 + 18, ale to jsou díky ní spíše velké děti, vždy nad nima držela ochranou ruku a rozmazlila je. A taky dluhama.Teď jsem se dozvěděl že se učí být samostatná. Když jsem to po ní chtěl já, kdyby se mi něco stalo vždy se tomu vehementně bránila ať takové věci raději ani neříkám. Jsem z toho jelen a začínám mít podezření že asi doslova. Přitom když po tom štěstí které teď má tak touží, nevím proč zhubla 12 kg a po měsíci co je pryč stále brečí a není schopná se mnou komunikovat osobně, pouze kuse přes sms. Na 6 ode mne 2 od ní.

Když jsem se ji ptal jestli už má nekoho jiného, nechtěla mi odpovědět. Odpoledne jsem ji napsal že mi hodně schází a zatím se neozvala. Tuším že je s nekym jinym podle toho že je v tom rozchodu se mnou taková dost sebejista a neozvala se mi... Ale pořád mám v hlavě minulý týden kdy jsme spolu spali a říkala že je to moc hezké a příjemné.... Vím že je to asi jen na ní. Ale chtěl bych ji získáte, protože to je člověk vedle kterého jsem chtěl zestarnout. A tak nechci jen tak sedět doma :-)

Ahoj můj přítel mě pořát hrozně moc miluje a sex nechce tak nad tím přemíšlím o roschodu.

Láska se nedá koupit ani nijak vynutit. Buď tě miluje nebo ne. Nech to být, nevnucuj se. Jestli miluje jeho, tak jí to přej.
Ženských je na světě plno, však si najdeš jinou. Teď ti to tak nepřipadá, ale vzpomeň si za rok.

Ahojky, všichni. Ctěl bych se podělit o rozchod, který mě hodně zasáhl a rád bych radu, jak to přežít. Před 2 měsíci mi přítelkyně (27)po 7letém vztahu (byl jsem si jí 100% jistý) řekla, že se musí ode mne odstěhovat, aby si urovnala vše v hlavě. že se za měsíc vrátí a bude vše ok. Po 10 dnech po odstěhování mi řekla, že je to divné, ale že ji nechybím.. první rána pro mě. V ten moment jsem ji začal jsem se začal sakra snažit a ukazovat jí, co ve mě má, že vše napravím, jak ji miluji. Nepomohlo nic. Odstěhovala si část věcí, zbytek prý později.Bohužel jsem zjistil, že je tu někdo jiný, se kterým by to chtěla zkusit. Asi 14 dní chodila snáma oběma ven.Nejdříve já, pak on.Pak mi řekla, že přesně ví, co ve mě má, co jsem jí vše dal, ale také ví, co jí chybělo. Ukončili jsme to a já to zvládám těžko. Psycholožka super, ale stejně se s tím musím trápit sá. Ona začala s tím druhým.Nevídáme se sem tam napíšeme, ale nic víc. Řekla mi, že hodně srovnává mě s ním, ale že ho zná jen chvilinku. A že by si asi do smrti vyčítala, kdyby zůstala se mnou a nezkusila něco jiného. Je to divné, u mě měla vše, on v 31 letech nemá nic, auto, bydlí u rodičů.... Asi růžové brýle u ní.Včera se rozhodla osatěhovat zbytek věcí ode mě. Už tu toho moc neměla,bylo to tak na 30 minut. Já u toho nebyl, ale když jsem přišel domů, zjistil jsem, že jseště polovinu z toho mála si tu nechala a klíče od bytu také nedala do schránky jak jsme se domluvili. Myslím, že člověk, který chce být s někým jiným si odstěhuje vše naráz, zahodí klíče a spálí mosty. Scházejí se jen ve městě,ona bydlí na privátě,kam si nikoho nesmí vodit, on u rodičů, kam ona se nehrne. Jak dlouho ji může bavit každý den si jít na 2 hodiny sednout na skleničku s ním, pak doprovod na privát a ahoj.Já se v ní nevyznám, nevím co čekat. Nějaká rada?? Děkuji

v patek mi pritelkyne po 4 letech vztahu rekla, ze ji nechybim (rozum ji pry rika aby byla se mnou, ma me moc rada ale neciti ze by me milovala) a ze se se mnou chce rozejit, tak se take v patek stalo. posledni rok jsme spolu zarizovali novy byt a ted jsme se meli stehovat. chtela abychom byli kamaradi(dal si kazdy den volali,chodili do kina, pomahali si, navstevovali se), to nedokazu (zarlil bych na ni, a jako ke kamaradce se kni chovat nedokazu). rikala, ze by potrebovala aby jsme se casem treba potkali znovu ale at na ni necekam. me city k ni jsou stale silne a chtel bych s ni být, je to clovek bez kterého si zivot nedokazu predstavit a miluji ji, bral jsem ji jako zivotni partnerku( to jsem ji take rekl). moc mi chybí. mam ji jeste davat najevo svou lasku a city k ni (psat ji, ze ji miluji, ze mi chybi)? a doufat ze se to u ni zmeni? nebo se to uz nehodi a jen bych pusobil trapne? mam ji nechat at pripadna aktivita vzejde z jeji strany? jen asi nedokazu jen tak cekat, touzim po ni. po te co mi rekla ze se chce rozejit jsme se v patek jeste milovalia spali spolu a rikala mi jak je to krasne. od te chvile (2 dny jsme se nekontaktovali). mozna bych ji mel nechat byt mozna ji i ignorovat at se rozhodne co vlastne chce, ale porad jsou ve me ty silne city k ni. tak sam nevim jak na tom u ni jsem a jak dal??? dekuji za vsechny pripadne rady

Nedělej nic, nekupuj dárky, nevnucuj se, odstěhuj se. Jsi mladý, život máš před sebou nečekej na někoho kdo o tebe nestojí. je mladá neví ještě co chce, musíte si každý zažít svoje a když to je osud možná se někdy někde setkáte. Musíte být od sebe, jedině tak zjistíte zda máte být spolu. kamarádství mlže fungovat pouze z její strany, z tvé to bude pořád láska. poku dpo tobě vyžaduje toto je sobecká a nabízí ti něco co Ty nebudeš schopný respektovat. Pořád budeš maskovat lásku kamarádstvím a jednou až příjde s klukem tebe to zničí. Odstěhuj se, uděláš nejlép pro sebe a pro ní. A neboj můžu Tě uklidnit, je mi 28 let a už jsem zažil tři rozchody, vždycky jsem si říkal, že byla ta pravá a nakonec přišla vždycky jiná lepší. takže hlavu vzhůru.

Dobrý den. Potřevoval bych pordit co mám dělat. V pondělí se se mnou rozešla moje přítelkyně po roce a třičtvrtě. Vadil jí stereotipní život a také mi říkala že je ještě moc mladá aby byla napořád s jedním klukem a že by si ráda ještě v životě něco užila. Ona chápe můj smutek a vše kolem toho protože před vstahem se mnou se jí to také jednou stalo, ale na druhou stranu mi přijde že tu mojí bolest nechápe. Chce aby jsme byly pořád kamarádi a nejhorší na všem je že spolu bydlíme, máme spolu pejska a teď se nám dodělává společný pokoj. Když jsem ji nabýdl že budu bydlet u své matky a že pejsek bude její tak mě přemlouvala že to měnit nechce a že chce aby skoro vše bylo jako dřív a mi byly nejlepší kamarádi. Navíc mi říkala že je velká šance že se k sobě časem vrátíme, že si začneme chybět. Že to třeba bude chvíli trvat, ale že šance je velká. Jenže nejhorší je že já si nedokážu představit jak to bude vypadat když si někoho najde. Pořád ji miluji a chtěl bych na ni čekat. A nevím co mám dělat. Jestli se mám třeba snažit něco dělat. Koupit ji krásný dárek a nebo jen čekat a doufat.

diky to je dobrej nápad :-)...oprava ne jmeno V. ale jako pro V. :-)

diky to je dobrej nápad :-)...OK, držím palce, ať to zabere.

Nazpátek si ji můžeš...diky to je dobrej nápad :-) to mě nenapadlo. diky moc za radu

Zdravím, jsem v takové...Nazpátek si ji můžeš získat jedině činy, musíš ji nějakým způsobem dokázat, že ti žádná hra za to fakt nestojí.
Máš nějaký priginál, tak ho před ní znič, třebas.

Zdravím, jsem v takové situaci. Byli jsem s přítelkyní přes rok, byli jsem šťastní. Ale poslední měsíc byla nemocná tak jsem se neviděli. A když jsem se měli vidět tak bud nemohla, že někam jeli a nebo že to pravě v ten den dostala.
A taky se mě nedařilo v ten čas ve škole.
Tak jsem začal říkat, že je to její chyba, že se nevidíme a byl jsem na ni hnusnej, zrovna když mela menstruaci = změna nálad, podráždění. Pak mě napsala, že se chce rozejít. že v tom není nikdo jinej.

Taky jí vadalo když jsme byli na skypu, že jsem hrál a moc ji neposlouchal to ji vadilo nejvíc.

Tak jsem pro ni vytvořil takový video, kde jsou naše fotky a jak mě to mrzí, že kvůli jednomu blbýmu nepořenýmu měsícu se stalo toto.

Jak jsem jí poslal to video.

Tak napsala:

Ona :pěkné videjko
Já : to jo ale na nic co?
Ona : to nwm
Ona : já fakt nwm
Já : jakto?
Ona : prostě nechci udělat další chybu
Já : však neboj
Ona : riskovat že zase budu nanervy

Pak mě zavolala na skypu a mluvili jsem tak 15 minutek se smála a tak. A řekla že to je takový neutrální.

Je to dva dny od toho hovoru a ještě se neozvala. řekla že mě nevěří že se změním ale ja bych se fakt změnil, žadna hra mě za to nestoji. jak ji to mam napsat nevite?

S veskerou uctou v 19 uz bys mohl mit trochu rozumu, myslet si po par dnech, ze je to to prave, to chce fakt dost odvahy (nebo hlouposti). Zvlast jestlli je ta holka mladsi nez ty, se nedalo cekat nic jineho..

seznámila jsem se s klukem, je mi s ním moc dobře, ale chození se tomu ještě asi říkat nedá. Ale k problému.
On se rozešel s přítelkyní (měsíc, dva) a já mnám strach, že se k ní vrátí... už jsem to totiž zažila, přesně takhle, začalo chození a po týdnu se vrátil k expřítelkyni, staršně mě to tehdy mrzelo a nechci to znovu.

Problém je v tom, že byli na koleji spolu a prostě teď to nejde rychle se odstěhovat. On by rád bydlel sám, s ní se prý nerozešli nějak ve zlém, a než dostane jednolůžák, což by mělo být už snad brzo, nechá to tak. Vzhledem k tomu, že to byl dlouhý vztah, tak si říkám, co když to zas dají dohromady?

jen mě zajímá, jak se na tuhle situaci díváte a jak je vysoká ta moýžnost?

No jo no, tak se s tím vyrovnejte kluci a holky, já jdu za svoji roční ženuškou. Páčko - a když se rozejdete, nebyla prostě pro vás ta pravá, protože kdyby jo, tak je ted s vámi a objímá vás;-)

díky za rady nebo za názor.Udělal jsem také některé kroky(psycholog,sport,práce doma,apod.),ale vůbec mě to nic nepřineslo. Nic mě nebaví. Ale je pravda co mě zatím jde je,že ji moc nepíšu,i když nutkání je obrovské. Bohužel se ji i jemu nevyhnu v práci a to je vždy pro mě zásah do bolavého. Asi jediné,co mě zbývá je čekat až se ozve...

To neni pravda, ze to uz nikdy nemusi vyjit, precti si Lado diskuzi Rozchod- jak se s nim vyrovnat, je to sice moc dlouhe, ale vsem nam zucastnenym to pomohlo... je tam spousta rad, jak zit dal..