Rozvod po 25 letech

Takze si myslite, ze by bylo lepsi kdybyste Vy zila sama a syn take, protoze by nevznikaly treci plochy? Kolik je Vasemu synovi a v cem to "skripe"?

Milá Vando, rozvedla jsem se po 27 letech a přesně jak píšete, upnula jsem se díky nefunkčnímu vztahu k synovi. Je to malér, protože jsme zůstali ve stejném složení v bytě, ale poněkud v jiném "rodinném" vztahu. Je to takříkajíc na nervy. Já jsem nervní a pravděpodobně se to přenáší na syna. Pokud bych měla možnost a dovahu odejít, bylo by to určitě lepší.

pro Michaelu - deti vse pochopily, podporuji me ac je to pro ne velmi tezke, ale ja mam obavy ze ztraty toho denodenniho kontaktu s detmi, nebot jsem diky nefunkcnimu vztahu se upnula prave na ne.

a zustaly deti bydlet s Vami, ci zustaly s otcem?

Vando, mam dotaz, kdyby ses zeptala svych deti jestli jsi mela opustit manzela drive kdyz byly male, co by odpovedely?

Já jsem si tím neprošel a doufám ani neprojdu, nicméně si myslím, že pokud děti vnímají negativně otcovo chování a jsou dospělé, tak není co řešit.
Trápit se do nekonečna nemá smysl, na to je život moc krátký.

rozvedla jsem se po dvaceti jedna letech a jsem ráda že jsem to udělala,děti dospělé,takže snáze vše pochopily je to super.

Myslíte, že po 25 letém manželství stojí za to se rozvést, když dnes již dospělé deti vnímají od dětství negativní chování svého otce a jsou na straně matky? Zvládnou její odchod z domova a ztrátu rodinného zázemí a bezpečí, které jim celou dobu poskytovala neboť není šance aby zůstala s nimi ve společné domácnosti? Zajímají mě Vaše názory