schizoidní porucha

slecno,urcite si dale nastudujte schizofrenii,mam tusení,že tudy vede cesta a je nutne aby jste se spojila s lekarem a pomohla mu lecit,Mam takto nemocnou dceru a veřte,že je to velmi težke!!!!!!!!!!
Kdyby se vam to podarilo,tak se vse bude

slecno,urcite si dale nastudujte schizofrenii,mam tusení,že tudy vede cesta a je nutne aby jste se spojila s lekarem a pomohla mu lecit,Mam takto nemocnou dceru a veřte,že je to velmi težke!!!!!!!!!!
Kdyby se vam to podarilo,tak se vse bude

slecno,urcite si dale nastudujte schizofrenii,mam tusení,že tudy vede cesta a je nutne aby jste se spojila s lekarem a pomohla mu lecit,Mam takto nemocnou dceru a veřte,že je to velmi težke!!!!!!!!!!
Kdyby se vam to podarilo,tak se vse bude

slecno,urcite si dale nastudujte schizofrenii,mam tusení,že tudy vede cesta a je nutne aby jste se spojila s lekarem a pomohla mu lecit,Mam takto nemocnou dceru a veřte,že je to velmi težke!!!!!!!!!!
Kdyby se vam to podarilo,tak se vse bude

Polovina lidí které tu popisujete jsou autisti....ne schizoidi.......běžte si nechat udělat testy ......:))

Alexandr je krypl

Ja mam tuto poruchu. Mel jsem k tomu i zhorsenou naladu. S tema spolecenskyma normama je to pravda uvazuji trochu netradicne. Od posledni holky jsem doslova utek. Nejdulezitejsi asi je i kdyz se to jmenuje porucha osobnosti nespojovat priznaky s povahou (jsem schizoidni tak se budu chovat tak a tak....). Jinak verim ,ze nejhorsi mam za sebou a bude se to zlepsovat.

Tohle je velmi pěkně napsané, skutečně to odpovídá schizoidní poruše osobnosti. Reaguji na příspěvek žena 40+.

Tohle je velmi pěkně napsané, skutečně to odpovídá schizoidní poruše osobnosti.

Zdravím, psal jsem referát o psychologii a poobně, a našel jsem tohle: http://www.psychoporadna.cz/cz/clanky/schizoidni-nebo-schizotypni/69.html - nejvíc mě tam zaujala tato pasáž ""(i) výrazná necitlivost pro převládající společenské normy a konvence."" proto mě napadlo, zda právě na tohle nezavřeli Coelha, a taky, slyšel sem že zavřeli pár děcek jen proto, protože neposlouchaly rodiče. Jen by mě zajímalo zda ta ""Schizoidní porucha osobnosti"" právě nebyla za záminky proč ty děcka + Coelha zavřeli, a taky, zda by bylo odekvátní u někoho tu ""Schizoidní poruchu"" léčit, i klinicky, protože co si budeme nalhávat, lidé co kašlou na společenské konvekce jsou motorem evoluce a pokroku.

Žiji s mužem se schizoidní osobností už 30 let, takže to lze i v manželství(25 let) zvládnout, ale není to vůbec lehké, musela jsem si začít věřit, že mi nechce ubližovat, že prostě nesnese, aby byl třeba trvale příjemný, musí to vykompenzovat nejakým ublížením, aby se to srovnalo na nulu. Nesnáší kladné emoce, to je úplně opupínkovaný, pochvala je pro něj hrůza, protože to v mládí doma nezažil, navíc otec despota, máti hodná,ale závislá a neschopná se vzepřít a ve škole šikana několik let. To se prostě musí projevit, je to únik do zapouzdření proti všem emocím, je s ním složité vychovávat děti, protože je z jejich emocí zaskočený a neumí je pochválit, pohladit, pohýčkat jim jejich ego, jemu přece taky nikdo nefoukal na bolístku a jak hezky vyrostl, že. Je mi ho chvilkami fakt velmi líto, ale on není nešťastný, jen když ho chtějí z té jeho ulity vysoukat, to se brání. Je spokojený ve společnosti chlapů, takových těch, co nic moc neřeší a ženy ho dost matou tou citovou nestálostí a změnami emocí. Ale prostě se dá na to zvyknout, nakonec si každý žijeme po svém, ve svém světě přátel, ale docela nás baví si občas spolu vypít kafe a potkat se ráno u snídaně a mlčky posnídat, je vlastně takové tiché společenství, spolek spiklenců, jen se o ničem nesmí diskutovat, musím to odpozorovat a ujistit se, že si to snad myslím správně, zpětnou vazbou a dotazy bych to všechno rozbořila. Je to divný vztah nevztah, ale dá se, mohlo by to být mnohem horší a ve své podstatě nás i s dětmi má můj muž rád.... Takže Davide a Jirko, nevzdávejte to, zkuste si najít vyrovnanou holku, která to má v hlavě poskládané a nechce vzdušné zámky a hodinky s vodotryskem a je s ní alespoň rochu legrace, pak se leccos dá zvládnout a můžete prožít docela hezký vztah....

Jsem také schizoidní

Přesně to znám. Dozvěděl jsem se až po návštěvě psychologa, že jsem také schizoidní a když jsem si přečetl, co to znamená, zjistil jsem, že to sedí. Inteligenčně jsem na úrovni ale společensky vůbec. Byl jsem zvláštní od mládí a trpěl jsem hlavně na deprese a nenáviděl konflikty. Spíše jsem se stranil i když zájmy jsem měl, bál jsem se projevovat a byl jsem spíše zakřiknutý. Emočně na nule. Ani radost ani smutek, prostě žádná reakce. Z toho důvodu mi dělá špatně, když se někdo okolo mne směje a já nemůžu . Prostě mi to nejde. Jsem stále bez emocí. Společenský život je pro mne tabu, z toho důvodu i vůbec pobyt někde ve větší místnosti - nesoustředím se a vyhledávám automaticky klid a samotu. Aktivity většinou samotářské - ježdění na bruslích, internet, rád pracuji sám a spoléhám se sám na sebe.Důvěra v lidi je minimální

To Žena 40+
t je zajímavý vztah, zajímá mne, protože mě čeká život se schizofrenním synem, který je t.č. ve vězení v důsledku života na ulici, jelikož se nechtěl léčit, a tam je ted na specializovaném odd. a dávají mu léky. Máme za sebou neuvěřitelné peklo, v rodině máme schizofrenii, trpěla jí matka mého otce, a já žiji s o 20 let mladším přítelem, který mi trochu připomíná schizoidní osobnost jakou popisuješ. Je velmi praktický, mechanický, žije ve světě čísel. Je orientován na sport, nemá potřebu někde lítat a vysedávat po hospodách,citové problémy a vztahy nerozebírá protože jim nerozumí.Je v zásadě takový praktický domácí robot, ale přitahoval mě svojí prostou bezprostředností.Taky je velmi šetrný, kdežto já mám tendenci utrácet a jsem emotivní a impulzívní. On je opak, takže v zásadě nám to vyhovuje. Problém je ale v tom, že začínám mít strach že s ním nezvládnu péči o syna,postupně ho na to připravuji, měnit vztah se mi nechce. Kdyby doktoři jednalidřív a zavčas mu diagnostikovali schizofrenii, možná bych se na to začala připravovat už dřív, jenže takhle se 5 let čekalo ve vakuu kdy nikdo nevěděl co bude, protože doktoři ho vždycky nechali utéct stále tvrdili že nemocný není. Jenže já vím že je, a ted se mi to s největší pravděpodobností potvrdí. Syn ztratil všechny vztahy i v rodině, tedy naše rodina taky nefunguje, moc se nestýkáme, rodiče jsou 2x rozvedení, matka se léčí se dlouhodobě léčí s depresema, já tedy už taky, ale s matkou se nedá vydržet, je to hrozný tyran, musela jsem s ní přerušit styky, sestra není schopna za mnou ani jednou dojet, přitom já za ní jezdím stále, ted už tedy míň, no a otec se v důchodě upíjí,protože byl byl celý život workoholik tedy jenom v zaměstnání,sestra je po něm, (je chorobně závislá na společenském uznání,proto je pro ni nejpřednější vítězný pohár na výstavě psů se kterým se stále chlubí) a otec se nyní nemůže smířit s důchodem. Ani neví že syn je psychicky nemocný, a nebo to spíš vědět nechce, myslím že už to s ním vzdal dávno, protože si myslí že je flákač. Ach jo, vůbec nevím jak tohle budu řešit, mám pořád pocit, že jsem na tuhle situaci sama a že ji nezvládnu. Podvědomě proto sháním informace a kontakty vedoucí k tomuto tématu....

chtějí nás kastrovat bez příčiny

Ahoj,mám také nejspíš problém jako vy,má mysl je trochu jiná než normální.Ještě jsem nebyl u psychiatra ,ale myslím si že by mně stejně nepomohl,podle knihy o poruchách jsem si diagnostikoval Schizotypní poruchu osobnosti + Vyhýbavá porucha osobnosti,no byl by ze mě asi dobrej psychiatr:)Můj největší problém je komunikace ,já když píši na netu tak to vypadá celkem normálně ale jakmile si začnu povídat s někým osobně ,tak si připadám jak úplnej blbec,jako by mě vypl mozek ,nemůžu si vzpomenout na některé výrazy a slova a vzpomenu si na ně třeba až za 14vteřin ,nebo melu nesmysly a uvědomuju si to při tom to je to nejstrašnější.Když du něco vyřídit třeba na úřady atd. tak si musím připravit řeč a běda jestli mě někdo přeruší tak se pak těžko chytám.IQ bych měl mít v normálu dle psychotestů který jsem delal za mlada.Ale podle mě jsem prostě totálně vygumovanej.Od dětství jsem sědel u pc a stále sedím jediný to mě baví,pak ješte trochu sportuji.Občas mě chytaj stavy že chci někam s někým jít pokecat atd ale pak mě to přejde.Občas jdu na firemní akci ale nechci tam jít du ze slušnosti, tam se opiju a pak je prej se mnou sranda,ale druhej den si pripadam jak blbec.Máte někdo taky podobný stavy a chování?už nevím jak dál holky jsou pro mě tabu ,spolecenskej zivot nulovej.

seš vyloženě hloupá!už nějakou dobu se léčím se schizoidní poruchou a jsem úplně obyčejnej normální člověk ne žádný monstrum.přeju hodně štěstí těm kdo s tim bojujou a nic si nedělejte z blejch řečí který ňáký lidi vedou

Podle mě je schizoidní porucha vrozená a nevím, jak jste přišly na to, že je to schizoid??Já jsem měla manžela , který byl autistický a v době , kdy se tyhle Dg špatně diagnostikovaly, mu tvrdili, že je schizoid a měl přesně ty projevy, které popisujete, šlo ovšem jednoznačně o AUTISTU...to co tady popisujete vypadá jako Asperger(vysokofunkční autismus) s psychotickou dekompenzací (ta podezřívavost )

Paranoia se těžko léčí, paranoik je totiž přesvědčený, že je zdravý a odmítá léky a schizoida taky moc nepředěláte , jde to jen malinko .....