schizoidní porucha

Ahoj Evo, jako bys psala o stejném člověku, co já.Samozdřejmě to není možné.A navíc, my jsme jen přátelé. Z mé strany určitě. Z jeho strany nevím,protože se chová tak nevypočitatelně. Ráda bych věděla, jak si u něho stojím.Netuším to, někdy si říkám, jsem mezi jeho nejbližšími a jindy-naprosto mě nesnáší. Nevíš jak to mám zjistit? Píšeš že se začínáš orientovat, poraď,prosím, nějaké finty. Díky Naďa

Ahoj Nadi!!!
Čtu tvůj příspěvek a běhá mi ráz po celém těle.Toto moc dobře znám a bohužel nevím si také s tímto problémem rady.Můj přítel, možná už i bývalý, má stejné potíže.Je s ním velice složitá komunikace, protože se jeho nálady zcela nečekaně mění.Mám ho moc ráda, zažila sem s ním nádherné chvíle a proto jsem byla odhodlaná udělat cokoliv, abych mu nějak pomohla.I když jsme se spolu velmi zblížili, a on se jeví jako velmi milý a rozumný člověk, přesto je plný nedůvěry.Je velmi zranitelný, háklivý na slovíčko,okamžitě se zatáhne a nekomunikuje.Práce je pro něj prvořadá, snad si tím posilňuje i své sebevědomí.Jeho chování ke mně bývalo velmi rozpolcené až bolestivé.Přesto, že je citový a plný lásky, tak v určité chvíli se chová jako ten největší sobec.Zpočátku jsem se velice vším trápila, nerozumněla jsem tomu, ale začínám se v tom orientovat.Momentálně, protože má také nějaké další problémy, tak přestal definitivně komunikovat.Vždy jsem měla u něj pocit, že si také jakoby vyčítá, když prožije něco hezkého, když něco cítí!!!!Jakoby to bylo něco špatného.Navenek se jeví velmi sebevědomě, ale poznala sem, jak křehká dušička to je a také, jaké bohatství v sobě skrývá.Není vůbec lehké milovat takového člověka.Někdy ztrácím víru, zda má má snaha a srdce plné lásky a porozumnění vůbec nějakou budoucnost.
Pozdravuj svého kamaráda a držím pěstičky!!!Ahoj E.

Nojo, jenže schizoid, když je zamilovanej, tak ty jeho vlastnosti nějak ustupujou do pozadí a on ze sebe vydává jen to nejlepší a dělá to rád..... a taky zamilovaná partnerka hodně věcí přehlíží a mávne nad nima rukou. Jenže pak schizoid uloví a ožení se. On se uzavře do své ulity a ona má smůlu. Může leda mlátit hlavou do zdi, koho si to vlastně vzala, kdo to mohl tušit?....

Kurva podle toho co tady píšete tak ti vaši schizoidi jsou v manželství takže moc mechápu jak jste k nimi přišli. Podle toho co sem o té poruše četl tak se jedná o extremní introverty a samotáře navíc často lidi co třeba mají jen velmi nebo vůbec žádný zájem o sex a mají nějakou hodně specifickou vyhraněnou zálibu nebo hobby třeba sbíraní známek nebo radioelektroniku. Jak se pak takový člověk seznamuje s opačným pohlavím?
U mne z nic výše uvedeného neplatí a sehnat partnerku je trochu problém.

Naďo, došlo mi, že ty moje rady by byly spíš o tom, jak přežít než jak pomoct...a když s ním nemusíš být 7 dní v týdnu, 365 dní v roce, tak je to o něčem jiném. Nevzdávej to, ale urči si jasné hranice, které by neměl překračovat, pokud Ti to ubližuje.

Debro, jestli můžeš a máš chuť, napiš ty krůčky sem.V mém mailu je mé příjmení, které je dost neobvyklé a nechci, aby někdo pochopil o koho jde.Už tak Ti děkuji za informace.

Naďo, žiju se schizoidem skoro 20 let a je to malý soukromý peklo. Hlavně mu neříkej ani nenaznačuj, že by měl mít nějakou poruchu osobnosti, to by asi neustál, protože jemu jeho chování připadá v pořádku (

Schizoidní porucha není duševní nemoc v pravém smyslu, ale spíš jakýsi hraniční stav. Schizoid se vlastně pohybuje na jakési hranici normality.

Sorry ale nechtěl jsem tě vylekat snad se ten člověk léčí.. jestli né platí první názor...

Alexandře, to je síla! Ale já tomu člověku za dost vděčím.Nechci se zachovat jak necita. Budu moc opatrná. Díky

Utloukl matku sekerou a pochoval na zahradě při podrobném vyšetřování vyšlo najevo že si ji spletl s pavoukem.......utíkej Káčo utíkej! Máš to zapotřebí?

Mám přítele, nebo známého, vlastně ani nevím. Mám ho ráda, chtěla bych mu pomoct.On se chvá podivně. Jsme često spolu,většinou se chová mile, ale když už si myslím, je to fain, tak se najednou zachová tak zle, že si říkám , on mě musí nenávidět. Stalo se to už několikrát. Chová se tak i k jiným.Četla jsem nedávno o schizoidní poruše, dost to na něho sedělo. Jinak se mi zdá velmi citlivý, ale hlavně ke svým problémům, cizí lidé jako by ho nezajímali.Má jen pár lidí, ke kterým dokáže přijít a to ještě ne s plnou důvěrou. Zdá se mi také dost podezdřívavý.Máte někdo zkušenost s touto poruchou? Poraďte, prosím ! Nevím, co si mám myslet. Chce on moji pomoc ? Nebo chce mít od lidí klid ? Jak mám reagovat, když jsem s ním, abych mu ještě více neublížila.Náš vztah není intimní, beru ho jako kamaráda, ale to mu nevadí, to je vyřešené. O ženy zájem nemá, ale o muže také ne.Díky za pomoc.