sex,erotické příběhy

"Taková chytrá a hezká holka by si o tebe ani neopřela kolo." řekla máma, když odešla. Eli byla malá, hezká, chytrá, černovlasá, kudrnatá o rok mladší, místní celebrita, protože vedla dětský pěvecký sbor a taky studovala na učitelku. Byla u nás dohodnout podrobnosti kvůli vystoupení sboru na schůzi ČSŽ, kde matka zastávala finkci předsedkyně. "Do týdne bude moje." Prohlásil jsem nadutě. Zamála se a uzavřeli jsme sázku.

Schůze byla druhý den. Zašel jsem tam jako na pivo. Když sbor skončil, na úvod schůze, tak se děti rozběhly do svých domovů a já se nabídl, že Eli doprovodím domů, protože bydlela nedaleko. Cestou jsem se nabídl, že bych sbor mohl doprovázet na klavír, nebo kytaru, když klavír nebude. Byla nadšená a hned jsme začali probírat podrobnosti, ohledně repertoáru a vystoupení. Když jsme šli kolem našeho domu, tak jsem jí nabídl, že v hovoru můžeme pokračovat u nás a pozval jí na kávu. Okamžitě souhlasila. Už v předsíni, když si sundala kabát, jsem jí obejmul a políbil. Přivinula se ke mě a opětovala mé laskání. Brzy jsem se jí dostal do kalhotek. Měla hodně mokrou vagínu a tvrdého poštěváčka. Ona také neváhala a posoudila kvalitu penisu, který si zvědavě sama vyndala, samozřejmě byl tvrdý jako kámen. Dala mi na něj pusu a pokračovlai jsme do ložnice.

V mžiku jsme byli nazí a hupsli do postele. Po krátké předehře, kdy jem jí vylízal žlábek a prsty prozkoumal pochvu, ona mi pohonila pyj, jsme se spojili, jak jinak než na misionáře. Šlo to těžko, protože pochva byla malá, ale po čase jsme úspšně kopulovali a pěkně přirážela. Brzy měla hlasitý orgasmus a pak chtěla odpočinek. Leželi jsme na zádech, ona si hrála s penisem a povídali jsme si. V tom se otevřely dveře a v nich máma. Schůze skončila.

Reálný příběh s neteří. [email protected]

je to krasny příběh, který mě donutil k slzám...
je podobný tomu mému....a jak končí můj příběh??
Každý žijeme na svém pustém ostrově, aby jsme se uchránili před zlým okolím.Přesto všechno, ale můžu říci, že ho budu navždy milovat.......nepotkala jsem za celou tu dobu lepšího muže a je tomu už 6 let

jasný, však dívejte, co lidi provádí :-) SSSEX.CZ...

Richarde s fofrtrubkama ,ty se nech zakopat i s potrubím. jsi maximální trubec s vygumovaným mozečkem. Čus!

Tak dobrou...

Tady mne máš, i s mýma trubičkama.
Praktikuji to asi 2 roky. Začínal jsem trubičkami prům. 3 mm, postupně jsem přidával a teď používám orig. silikonové cévky.Močová roura se přizpůsobí, používám lubrikační gel s Tea Tree oil. Ze začátku po aplikaci to při močení trochu řezalo ale teď je to bez problémů. Je to nepopsatelně příjemný pocit, když cévkou projíždíte zúžením v místě prostaty.Tak se vlastně dráždí prostata. Takto se můžete dráždit "jak dlouho" chcete a nedojde k ejakulaci a při tom zažíváte nepopsatelné pocity. Už ten pocit, že máte v penisu zastrčenou takovou trubku, která vás příjemně dráždí je rajcovní a když si jdete např. zaběhat

www.rychlyprachy.cz super sexy

jo si magor tak už neser a tři je 3

haha a že ne že ne,nebo ne,nebo...jsem se do toho zamotal...sakra jsem asi fakt potrhlej...nudím se,no a co...a tři je 5.

dominiku, jsem zvědavá, jak to budeš řešit. Já si tak trochu myslím, že vyhlídky do společného budoucna jsou fakt minimální, myslím si, že ona hledá úplně jiný typ chlapa, než jsi ty! Já myslím, z toho co píšeš, že tě má spíše za oddaného pejska než za CHLAPA. Možná jsi její nejlepší přítel, ale vášnivé lásky se asi nedočkáš? Být tebou tak bych se snažila s nadhledem co nejdříve odejít.. možná si budeš říkat, že ji nechceš ztratit.. ale jak bys ji mohl ztratit, když jsi ji nikdy ani neměl? Uvědom si svoji cenu!

Jednou jsem šla temnou ulicí a v tom zezadu se na mne vrhl,lízal mi ucho povalil mne na záda a lízal a lízal,funěl tak silně až mi vlasy vlály,byl milý a jeho oči si mne prohlížely s láskou,jeho ocas tak veliký,jenže pak mne kousl a bylo po srandě.Vzala jsem ho pod krkem dala na řetěz a bude tam dokud nepřestane skákat i na sousedku zezadu.Každého tak vítá ale když je bláto tak to tak nejde,návštěvy od nás odcházejí špinavé jak čuňata.

Taky se mi tajil dech! Jestli tenhle příběh opravdu není hezky vymyšlený, tak se na mě Dominiku nezlob, ale jestli chceš v budoucnu žít aspoň trošku normální život, tak vem nohy na ramena - SÁM!!! - a zastav se až na Aljašce. Přečti si sé vyprávění aspoň 100x nahlas. To ti opravdu nedošlo, že jestli takhle někdo žije , tak tak žít chce? A ty ani nikdo jiný na takové povaze nic nezmění, ale ty budeš pak do smrti nešťastný. To není nic pro normální lidi. Doufám, že se z té Aljašky ozveš. I medvědice bude lepší partnerka než ta popsaná nádhera.

nekdo si dela srandu

dominiku,třeba tě má taky dost ráda, třeba i proto se s tebou nevispala,když se dokázala vispat s kdekým.ty jsi ji byl jedinou oporou, člověk který ji byl na blýzku a věřil ji, pomáháš ji...a to by nedokázal každý.já si taky myslím že by bylo dobré vzít ji někam pryč, kamkoliv prostě třeba jen někam kde bude klid od všech starostí a lidí a pořádně se nadechnout.

nevím, opravdu nevím, jak bych se zachovala já, nebo jak bys měl jednat ty, vím jen, že tohle je jediný příspěvek, který jsem četla se zatajeným dechem.Ale vím jedno, tys jí určitě nezklamal, byl jsi a jsi dál opora, kterou v tobě má.Musíš jí strašně milovat, soudím, podle tvých napsaných slov.Nedokážu poradit, ale doporučit.Zkus s ní odjet na ten venkov, odreagovat se, vždyť pokud by to nebylo to pravé, můžete se kdykoliv vrátit.Pak uvidíš sám, jak se situace změnila.Pa a držím pěstičky

Už jsem se svěřil na zpovědnici a slíbil jsem všem,že vše vyřeším,odhodlání sice bylo velké,ale nakonec jsem selhal a tak se už neodvažuju raději jim tam říct,že jsem do toho sklouzl znovu...asi jsem zklamal všechny,co mi radili a drželi palce a to mě mrzí...přesto strašně,zoufale potřebuju někoho,kdo mě vyslechne,aspoň takto,tak jdu sem,tady se to podobnými různými lidskými životními peripetiemi jen hemží a budu tedy jeden z těch,kdo tápe a neví...co dál...se životem,zlomeným srdcem a pocitem viny,lásky i závislosti...před rokem a půl mi životní cestu zkřížila dívka,která jakoby vystoupila ze snů: krásná,nádherná,neumím to ani popsat,když se díváte na její tvář,tak je dokonalá,jako obraz starých mistrů,andělsky překrásná bez jediné chybičky,dostala takový dar od Boha...vypadá jako sladká dlouhovlasá princezna a přitom není barbie,vrátila se s otcem ze zahraničí,kde vyrostla a vystudovala a pak už se jen hřála ve slunci otcovy lásky a obdivu okolí, otec vybudoval velmi dobře prosperující firmu a dcera měla vše,nač si jen vzpoměla, včetně vynikajícího vzdělání...s kontem,kam dostávala pravidelný příjem jak od otce,tak od pohádkově bohatého přítele,nadstandartním bytem a luxusními auty mohla patřit k namyšleným snobským lidem...nepatřila...měla šarm,nadhled,rozhled...vtip...nikdy jsem ji neslyšel použít sprosté slovo...projela s otcem skoro celý svět...ve svých 23 letech zažila to,co my tzv. normální smrtelníci nezažijeme asi za celý život...doslova mě dostala na kolena,okouzlila mě,zbláznil jsem se do ní,sice jsem věděl,že má přítele a že pro ni věrnost znamená neporušitelnou zásadu,tak jsem se odsoudil k platonickému zbožňování a byl jsem vděčný za každou chvíli,co mi dovolila být s ní,třeba to bylo jenom v kavárně...TAKOVÝ člověk strpěl ve své blízkosti mě...psával jsem jí verše od Nezvala,z Manon,z Malého prince...vždycky se tomu smála,ne těm veršům,ale asi nemodernímu stylu vyznání...bylo to od ní milé...protože se nesmála posměšně...žila svůj život hýčkaného dítěte ovdovělého otce,který se aktivně účastnil na chodu své firmy a byl workoholik...neuměl odpočívat...a pak se stalo něco,co vše změnilo,zemřel jí právě ten otec...bohužel tomu předcházela jejich hádka,kde ona ho nařkla z citového vydírání,sobectví,padala slova jako:je mi fuk,co si myslíš a chceš,to je můj život,miluji ho,nepotřebuji tvé peníze atd.,on totiž nechtěl,aby chodila se svým přítelem, z mnoha důvodů tomu vztahu nepřál...o dva dny později otec ulehl se srdeční nevolností,chtěl se s ní smířit,asi na lůžku přemýšlel,ale ona odmítla jeho pozvání,prý stejně leží,o čem by si asi tak povídali atd.,prostě trucovala...že prý za ním zajde v týdnu...to bylo v sobotu a v úterý ráno otec zemřel...prostě se už neviděli...Její život se změnil od základu.Strašlivě si vyčítala jeho smrt,tvrdila,že je to její vina a marně jsem jí vysvětloval,že ne,že otec skoro nespal,pracoval a už dřív měl potíže...Rozhodla se dělat věci tak,jak si myslela,že by otec chtěl.Firmu,kterou zdědila,neprodala,ale protože nestačila na její vedení,smluvně pověřila vedením lidi z dob jejího otce,kterým věřila a sama poctivě začala vést jednu pobočku.Donutila k léčení svého o rok mladšího bratra,který fetoval a který dělal takovou ostudu rodině,že ho otec zcela vydědil.Jenže jakoby se začala ztrácet sama v sobě.Dělala od rána do noci,věděl jsem,že je unavená.Dokonce se jí začal komplikovat vztah s přítelem,protože otec přece nechtěl,aby spolu byli.Což on nesl bolestivě,miluje ji.Ale nepolevila,dokonce si otevřela obchod a zapřáhla částečně i bráchu.Prodala svůj byt a přestěhovala se i s ním a psem do domu po otci...tedy domu...paláce...snažil jsem se být s ní co nejčastěji,pomáhal jsem jí starat o dům, povídat si s ní, brát ji do přírody,vzal jsem ji i k našim a zdálo se,že se víc usmívá a že se to bere k lepšímu a teď jsem u nich vlastně už i bydlel a začal jsem maličko doufat,že mi dá ve svém životě trochu důležitější místo...její brácha mě nějak neměl rád,řekl bych,že jsem mu byl trnem v oku...nevěděl jsem,proč...snad proto,že i on byl jedním ze zlaté mládeže,kdežto já obyčejný venkovský kluk a moje zaměstnání spočívalo v práci na celním oddělení spediční firmy...ale zvykl jsem si i na jeho recese a zvláštní způsob chování...ona mi důvěřovala a radila se se mnou,co s ním,že je fakt někdy na zabití...dovolila mi spát s ní v posteli,ale nic jsem nesměl,nechtěla svému příteli zahnout ani náznakem,čehož jsem si vážil...pak přišel den,na který nezapomenu a který mi vzal naděje...vrátil jsem se z práce a překvapilo mě,že vidím její auto,bývala ve firmě do noci...její brácha mi řekl,že leží nahoře u sebe a musí odpočívat,když je těhotná...ve druhém měsíci...jeho pohled byl hrozný,jak ho definovat?výsměšný,ironický,nenávistný...to všechno v něm bylo...vyběhl jsem nahoru,protože znám jeho recese a tam fakt ležela ona v posteli,uplakaná a potvrdila mi to...totálně zpitomělý jsem se odplížil do zahrady,odkud mě vyhnal až chlad...v kuchyni mi její bratr nabídl čaj a seděl tam se mnou celou noc...tak jsem se dozvěděl,že s přítelem to dítě nečeká,protože se viděli naposledy před třemi měsíci...se mnou taky ne,protože prostě nic nebylo...ale někdo otec být musel?! dozvěděl jsem se od něj,že udržovala vztah se ženatým záchranářem od policie...když jsem to odmítl jako nesmysl a vzpoměl její slova o věrnosti,bratr mi sdělil,že u ní je to těžké,vždyť spávala i se svou nejlepší kamarádkou...celé dospívání a i teď pokaždé,když jede do země,kde vyrostla,za svým přítelem...šokoval mě...ráno jsem se vydal omrknout toho záchranáře k místu jeho bydliště a zjistil jsem,že jsem fakt nula...tohle byl namakaný chlápek ostrých rysů...odpoledne,když jsem se vrátil z práce,našel jsem ji ležet s bráchou v její posteli,on jí hladil vlasy a ona tiše plakala,řekli mi,ať si lehnu k nim,drželi jsme se za ruce a tiskli k sobě a poslouchali R.E.M.,přišlo mi to maličko zvláštní...skoro hmatatelně jsem cítil její zoufalství...usilovně jsem přemýšlel o potencionálních otcích...prostě jsem propadl myšlence,že tomu musím přijít na kloub? záchranář?! nebo její kamarád kněz,který ji přišel druhý den navštívit a ona se konečně tvářila šťastně?vypomáhala ve středisku pro mládež,určitě se mu svěřovala,navíc je mladý a hezký...navíc po jeho odchodu utekla nahoru a brečela a když jsem se jí ptal,co je,řekla,že ji mrzí,že ji musel vidět takhle:uplakanou a bledou...ale to jí přece mohlo být jedno...proč jí tedy tolik záleželo na tom,že ji tak viděl duchovní,který právě takové ovečky má utěšit?! podezíral jsem i chudáka arabského studenta,který ji učí arabsky,aby překvapila svého přítele...v noci jsem skoro nespal...popíjel...a dával dohromady svoje hypotézy. A potom jsem ji přistihl,jak se líbá s bratrem. Objímali se na schodech do zahrady jako zamilovaný pár,dívali se jeden druhému zblízka do obličeje a on si hrál s pramínkem jejích vlasů.A pak se sklonil,aby ji políbil,neuhnula a protože mi jeden z lidí,co mi na zpovědnici dávali "rozhřešení",napsal,že je sporná hranice mezi pusou a líbáním a jestli jsem neviděl,jak si strkají jazyky do pusy,takmám mlčet,tak můžu říct,že jsem to viděl...skoro...špičkou jazyka jí přejížděl ret a ona si to nechala líbit,ani pořádně nezavřela pusu...pak si mě všimli,ona utekla,brácha ne,jen se usmál tím svým zvláštním úsměvem a řekl,že co se divím,vždyť je nádherná,ale smutná,tak na ni musíme být hodní...a nabídl mi jointa...vzhledem k prožitým okolnostem jsem si dal...beztak to tam kouří oba...jenže ve mě tím rozjel další kolo horečných úvah...co když má něco s ním?!je to hrozné,já vím,smělá,až fantastická hypotéza,ale co když to tak je?!neřekl on snad,že kdyby nebyl teplý,byla by jediná holka,kterou by chtěl?není ona pro něj ideál krásy?neřekl,že ji nikdy neopustí?a neřekla ona,že se o bratra postará za každých okolností?neležel často v její posteli a ona vždy řekla,nech ho,on se tak uklidní...v této fázi úvah jsem začínal ztrácet soudnost,nespaljsem,nejedl,pohyboval jsem se jako robot...jak mi to mohla udělat?preferovala věrnost,tak se nechtěla ani mazlit...a přitom se vyspala s ženatým chlapem!a asi ne jednou...co teď se mnou bude?kam se poděla ta její láska k příteli?a co bude s ní?dítě si vzít nedá,to je pro ni zločin a neodpustitelný hřích.To ovšem znamená,že ji opustí přítel,kterého miluje a bude nešťastná...v této fázi jsem se svěřil v nejvyšším zoufalství na zpovednici,dali mi rady,místy kruté,ale dali a dokonce náš dům nazvali Addamsovým domem...slíbil jsem jim vyřešit to a jít...jenže když jsem to chtěl udělat,zjistil jsem,že nemůžu...že se radši zřeknu všech vztahů s holkama,ale budu s ní...nemůžu ji opustit,už tak jsem jí zklamal,když jsem jí nedal takovou oporu,jakou potřebovala a musela hledat jinde...kromě toho bez ní asi chcípnu...zabil bych kvůli ní...budu ji věrně,oddaně,hluboce milovat,i když mám asi otevřenou zlomeninu srdečního svalu...budu jí po boku...budu její nadějí...budu vším,čím potřebuje...jak bych mohl odejít od někoho,kdo je na dně?! spolknu i to,že už jsem si skoro jistý jejich vztahem s bratrem...navíc asi z toho vypětí začala kvácet a potratila...to ji taky psychicky vyčerpalo...copak můžu v této situaci jít?!zůstanu tam s nimi...nemůžu ji tam nechat s rozmazleným,zvláštně zvrhlým klonem Jamese Blunta...jen atmosféra tam je vyčerpávající...taky už sotva lezu...za to poslední období,kdy se to všechno tak podělalo,jsem stihl už kouřit trávu,pít noc co noc,chodit pozdě do práce,zvládat zlomené srdce i popřemýšlet o smyslu života...tak se chci zeptat,jak byste se chovali vy,co byste dělali,jak mám uvést život v tom domě aspoň trochu do normálu?jak pomoct?a jak se nezbláznit???nebo mám prostě princeznu vzít a odvézt k našim,jsou to obyčejní lidé a žijou klidmě na vesnici...třeba by se dostala z nejhoršího...já prostě nevím...

jáký největší a nej zážitek jste zažili?