Seznamovani na ulici .

Přidávám se k tématu. Musím přiznat, že ani já moc úspěchu nemám. Potřebuji k oslovení oboustraný oční kontakt z kterého bych poznal že je "zájem". Avšak v polovině případů se na mě dotyčná ani nepodívá, v další čvtrtině nenajdu odvahu se usmát a ta poslední čtvrtina nevyjde neb na můj úsměv nenajdu odezvu a tak se ani o nic dalšího nepokouším. Před lety jsem jezdil do školy opakovaně s jednou slečnou co mě očima a pohledy doslova lovila.Nevydržel jsem a dal ji email. Psali jsme si a sešli se,ale bohužel jsem byl asi okouzlen víc její krásou než povahou a tak z toho nic nebylo. Poradíte tedy jak na to? Zatím mohu jen říci co už bylo řečeno ... příště ... příště to bude lepší :-))'

Jééé :)), tak tohle znám moc dobře, občas se mi to stává a to vetšinou v buse. Seznámení v buse plném lidí, kde dalších šest lidí poslouchá co si kdo povídá...hmm, tak to zrovna není moc povzbuzení, ale mělo by se něco udělat. Mně samotnému ta odvaha ve většině chybí, ale léčím se :-) Né :-), asi jde jen o to vystihnout ten správný moment než vám vše "uteče mezi prsty" Ale je fakt, že pokud necítíte zájem i z druhé strany, pak se vám do toho moc nechce. Jó, umět tak číst myšlenky :-) Ale zase takové dlouhé pohledy, při kterých se nám vaří myšlenky, nám akorát berou odvahu. Myslím si, že v tomto platí tvrzení, čím dřív - tím líp. Ale já vám slibuju, že příště .. příště, se určo polepším :-)))'

To by me tedy zajimalo, proc pisou same holky. Copak chlapum se nic podobneho nestava?!?.Kazdopadne diky za nazory. Je to fakt v nejhorsim me odmitne. Az mi naka padne do oko pujdu do toho at to bude treba v metru.

Mě se kdysi něco podobného stalo v pizzerii, kde jsem byla s přítelem. Celou dobu mě sledoval majitel pizzerie, který mě i příteli nakonec objednal dezert. Pak, když jsem musela jít na záchod, majitel se okamžitě zvedl taky a ve společné chodbičce směrem k WC mi předal svou vizitku s tím, že mu mám určitě zavolat. Nakonec jsem mu nevolala, jen jsem mu napsala z internetu děkovnou smsku. (Vizitku ale dodneška z jakési nostalgie mám. :-))No, někoho odradí přítomný partner, někoho, jak je vidět, ne. :-) Tak se nebojte a s chutí do seznamování! Nakonec - co nejhoršího se vám může stát než to, že vás dotyčná osoba odmítne?'

Ahojky, vezmu to z té druhé strany. Stalo se mi, že jsem se potkala s mužem, taky se mi moc líbil, podívala jsem se, ale vzhledem k tomu, že už mám přítele a jsem do něj blázen...hleděla jsem si dále svého. Setkali jsme se na parkovišti při vystupování z aut, když jsem se pak po dvou hodinách ke svému autu vracela, našla jsem za stěračem lístek se vzkazem, že by mě chtěl pozvat na schůzku, a jeho telefonní číslo. Napsala jsem mu smsku z netu, že mu děkuju, že mě to těší, ale přijmout nemohu. Být svobodná, šla bych. Přišlo mi to originální. Líbí se mi takové jednání, rozhodně mi to přijde lepší, než okolo sebe chodit, koukat se na sebe...a nevědět, na čem jste. Muž mi seběvědomým a přímým jednáním imponuje.'

me se stalo neco podobneho zrovna vcera? asi po 10 min. kdy jsmem se vzpamatovala, jsem si rikala, ze jsem se toho muze mela treba zeptat jestli jsme se uz nekde nevideli nebo neco podobneho. Protoze takovy ocni kontakt jaky probehl jsem jeste nezazila. Ale bohuzel me to napadlo pozde, v te chvili jsem nevedela co mam delat. Tak jsem jenom koukala a odesla:-(((

Cau lidi, jaky mate zkusenosti se seznamovani nejen na ulici, ale i v doprav. prostredcich?Nedavno se mi stalo, ze jsem videl v metru holku kt. me vylozene fascinovala.Nenasel jsem odvahu s ni navazat jakykoliv rozhovor.Tedy vubec nevim jak bych ho mel zacit, hned oc mi jde, nebo komplimentem.??