Reklama

síla podvědomí

Wax (St, 25. 2. 2009 - 23:02)

Bimbo mlčí...

Panepávekjánech (Út, 24. 2. 2009 - 21:02)

Jak můžeme bezmezně věřit tomu, co si přejeme?
Jak to udělat, abychom předem nepochybovali?

hypomo (Út, 24. 2. 2009 - 20:02)

to co tu všichni melete za kraviny se neda poslouchat ja se o toto tema zajimam asi 12 let vše mi zatim vychazí v klidu a moje rada na naprogamovaní cile do podvědomí je techto par kriterii : ze začatku si musite procistit hlavu od vseho spatneho cili asi 5 minut si zameditovat , po tech 5 minutach uvolnit cele svoje telo uvolnit , byt v absolutnim klidu ,v hlavě si promitnout to cosi přeji a potom si to rikat v duchu dokud se vam to nevreje do paměti a pak si to rict nahlas Anejhlavněc v to cosi přejete musite v to věřit(tva víra tě vylecí)nebo (ježiš řekl petrovi at vystoupi z lode na moře a jde knemu petr veril a sel k jezisi ale podival se potom pod sebe prestal verit a zacal se topit ) a (nebo muj tatka mi vypravel od instruktor v brne memu tatkovi vypravel pribeh ktery se stal v tomto tisicileti : parta kluku se chteli pomsti alesovi za to ze je ve skole bonznul že nemaji domací ukol a tak si ho po skole chytili a svazali ho a oci mu zavazali a rekli mu ze ho upalej jako carodejnici a misto toho se na nej vycurali ten kluk mel na sobe popaleniny 2 stupne kdyz prijeli zachranari ) a proto verete v to co si prejete a budete mit stasny zivot jestli budete chtit informace tak se ozvete na e-mail :Bimbo13"centrum.cz

michal (Pá, 1. 6. 2012 - 08:06)

zbitocne kcete nieco dokazat bez laski to nejde predovsetom je laska a zase laska ak sa naucite milovat svojich bliznich brana sa otvori do podvedomia vlastna skusenost ...

Jaroslava (Út, 24. 4. 2012 - 20:04)

tus kurde ja jak sa opiju to...Opravdu?

pijok (St, 28. 3. 2012 - 12:03)

tus kurde ja jak sa opiju to pak ovladam aj sedmy zmysol popici ttoto

Jaroslava (St, 28. 3. 2012 - 10:03)

Již jsem zde psala 11.11.2011 a vidím,že pán přede mnou měl podobný problém jako já.Myslím s doktory.Byla jsem na tom velice špatně a přesto jsem vypadala jako simulant.Až osud mi přihrál mého léčitele,mně v té době připadal jako dědeček z pohádky.Dnes vím,jak si pomoci,když mně něco bolí a trápí.Se svým podvědomím jsem již skoro v souznění.Vím,že to funguje a jsem vděčná,že jsem svého dědečka poznala.Učím se stále,ale s pokorou a úctou ke všemu,co mi život přináší.
Přeji všem krásný den!

Tonya (Ne, 25. 3. 2012 - 23:03)

Četla jsem spousty knížek,...Přesně tak. Co zasejeme, to sklidíme... Chce to víru, že se to poadaří...:o)))

hana (Ne, 25. 3. 2012 - 21:03)

Ahojky Katko,
dobrý...Ty ses 7let pořádně nevyspal, chodil marně po doktorech a nikoho nenapadlo (ani tebe), abys zkusil přestěhovat postel?

nikdo (Pá, 23. 3. 2012 - 12:03)

Ahoj všem, co zajímá tohle...Ahojky Katko,
dobrý článek. Nejlepší by si bylo, když by každý měl možnost poznat u sebe nějakým dějem hned na začátku, že podvědomí (nevědomí)prostě je, že ho má v sobě, nebo kolem své osobnosti. Je jedno jak to nazveme. Já jsem na to bytostně přišel, když jsme se přestěhovali se ženou na vesnici asi v mých 25letech. Od prvného dne se mi špatně spávalo. Ráno mě bolela hlava, byl jsem opuchlý v obličeji a takový malátný. Po sedmi letech jsem vstával každý den a musel sníst 3 mironaly abych byl schopen jít do práce. Chodil jsem po doktorech, na EKG, různé vyšetření. Prý jsem ale v pořádku, říkali mi. To bylo v roce 1981. Pak mi jedna paní vysvětlila, co jsou geopatogenní zóny a prý zřejmě spím na špatné zóně. Ukázala mi jak se pracuje s virgulí. Samozřejmě to fungovalo,šlo to i mě. Pod domem máme pramen, sám jsem si to potom našel. Postel jsem přemístil a po sedmi letech jsem se konečně vyspal. Geopatogenní zóny jsou fyz.záležitost, ale jak pracuješ se svou hlavou (podvědomím), jak ti to dá poznat, je už o něčem jiném. Přišel jsem si na to, že mám v sobě nějakou duševní část,se kterou se dá určitým způsobem komunikovat, která to s tebou myslí dobře a kterou jsem schopen zčásti vědomě ovlivnit a tyto věci se projeví v reálném světě. Především mi z toho vyvstala velká pokora před životem a silně jsem přibrzdil ve svých odsudcích čehokoliv. Dnes vím, že je možné si upravit své myšlení, být pozitivní. Vyzkoušel jsem i hubnutí autohypnozou a dostal za rok 20kg dolů. Prostě to funguje. Má to ale jeden zádrhel, člověk musí stále zůstat pevnýma nohama v této realitě. To poznání této části naší psyché je úžasné. Stále proto taky hledám knihy a lidi kolem, kteří mě mohou posunout. Zatím jsem zjistil, že kdo je pro mě srozumitelný v těchto věcech je C.G. Jung.

Ahojky všem a přeji dobré dny.

hmm (So, 17. 12. 2011 - 16:12)

Ahoj všem, co zajímá tohle...jenomže je to právě ten Nejvyšší, kdo vším hýbe. Čeká jen, až řekneme ano.

Ben Moschi (So, 17. 12. 2011 - 11:12)

Katka píše mnoho...Milá Katko, vystihujete to moc pěkně,přesto jedna maličkost,která Vás asi netrápí,smysl naší existence.Nevadí, jednou to příjde,jak sama píšete.přeji Vám pěkné a radostné Vánoce a krásný život.

Jaroslava (Pá, 11. 11. 2011 - 19:11)

Ahoj všem, co zajímá tohle...Katka píše mnoho zajímavých poznatků a také mne inspirovala k tomu,abych se na knihy V.Zelanda podívala.Pracovat se svým podvědomím není zase až tak těžké,jen si člověk musí uvědomit svou hodnotu.Pracuji na sobě 7let a musím říct,že nebýt jednoho velice vzácného člověka(léčitel,který mi vyléčil všechny nemoci),který mne naučil,jak s těmito věcmi pracovat,vážit si sama sebe a MYSLET POZITIVNĚ('nebrat to jako frázi) a co je důležité,chodit do přírody a tam se vše vnímá jinak.Dnes umím vnímat samu sebe,znám sílu kamenů,moudrost stromů,sílu a léčivé účinky přírody.Dokážu si navodit krásný den-podnikám,takže pracuji s lidmi a to chce někdy pevné nervy.Život mne sám učí a někdy dosti tvrdě.Ale i to musí být.To,že umím pracovat se svým povědomím neznamená,že vše bude v lajně načrtnuto jen pozitivně.Ale pokud vím,jak to napravit,je to velice důležité.Věřím v boha,ale nedávám to najevo tím,že bych byla pánbíčkářka.Nosím si ho ve svém nitru,nikomu nevnucuji.Všem lidičkám bych doporučila jako první věc souznění s přírodou a potom na sobě můžete pokračovat dál.A nesmí chybět intuice,ta je také velice důležitá.Uvědomit si toto všechno,jinak to nemá smysl.Nalinkovat si život prostě nejde.Krásný večer všem!!!!!!!!

Katka (Pá, 11. 11. 2011 - 09:11)

Ahoj všem, co zajímá tohle téma. Tímhle se zabývám už hodně dlouho, ale teprve před asi 4 roky jsem narazila na knížky od Vadima Zelanda. Od ostatních se liší tím, že nevnucuje víru v Boha, což mi u dost jiných knížek vadilo. V "něco" sice věřím, ale takové to "Pánbíčkování" a že MUSÍŠ věřit atd., tam jsem vždy měla stopku. Vadim Zeland píše o životě velmi srozumitelně a teprve až on mě posunul dál. Jak? No, v podstatě vše, co tady vy ostatní píšete, je pravda, ale jeho knížky jaksi dají člověku takový ten impuls a navedou člověka, co má dělat. Např. můj bývalý partner vždy říkal: "Já to všecko chápu, ale kde mám začít?" S tím jsem se taky trápila hodně dlouho. Ale jak najdete počáteční bod (ať už se týká čehokoliv, co chcete ve svém životě změnit), ostatní věci začnou chodit postupně také. Co je také důležité: jak jsme všichni otrávení dobou, politikou, životem a tak, chceme změny IHNED. To fakt nefunguje. Sami si dost bráníme v hodně věcech, aby se vyvíjely jinak, jen si to neuvědomujeme. Prostě kdo chcete, knížky (aspoň ten 1. díl) projděte a hodně vám pomůže se na sebe podívat z druhé strany a sami tak nějak vycítíte, jak začít. Pro mě byly nejtěžší dvě věci: brát sama sebe takovou, jaká jsem a to druhé bych nazvala něco jako "věřit" svému světu, že je tu pro mě a není nepřátelský. Místo tlačení svých názorů ven, jsem se naučila, že ty věci, co chci, přijdou za mnou samy - jen si je přát a neříkat si "Tohle je jen pro ty lepší atd." Kdepak. Nesnáším fráze jako "měj se rád", "mysli pozitivně", ale Vadim vám radí jen jediné: PROSTĚ TO ZKUSTE. Nezahlcujte se názory, že to nejde, nebo že na to nemáte. Na to se vykašlete a zkuste si jen tak pro sebe a cvičně pozměnit své názory, náhled na svět atd. Jak už jsem řekla, dlouho jsem se s těmito frázemi prala, ale po vyzkoušení tohoto se mi život opravdu začal měnit. Pomalu, ale velmi jasně. S tím vším máte kolem sebe pořád dost starostí, lidí, co nemusíte, ale je to jak když se pomalinku ztrácí mlha, problémů ubývá a když si toho všimnete a uvědomíte si to, můžete se se naučit to, čemu se říká: "Mít radost z maličkostí." Prostě máte radost z jedné věci, která se mění v lepší, pak z druhé a ty další začnou chodit samy. Jako byste svému JÁ ukázali, že už nejste zasekaní tím vším "nejde", "nemůžu" atd. a najednou k vám dobré věci začnou chodit. Jen prosím vás buďme stále nohama na zemi a nepřejte si hromadu peněz nebo jiné "zázraky." Zjistíte, že se život začne měnit v maličkostech a ty se pak zvětšují a rostou a to je ta radost z toho, že už vidíte, že prací s podvědomím lze opravdu měnit svůj život. Žádné čáry, prostě jste to vy, kdo to dokázal. Jak tohle v sobě najdete, věřte, dokázali jste něco, čím zlepšíte život nejen sobě, ale i dalším, kteří také hledají cestu v životě. A vlastně proto se s vámi tady o to ráda podělím, protože chci dát impuls a sílu i vám. A vidíte? Kde je nějaký Bůh a nucení v něco věřit? NIKDE. Jde to naprosto přirozeně. (snad jsem tímto někomu trochu nalila chuť do žil a pokud někdo takový teď třeba cítí něco jako "zdravé naštvání" sám na sebe, že je to fakt, že jsme uvnitř hodně negativní a že jen na chvíli zkusí myslet jinak, než dosud (třeba jen 10 min.), MĚL TENTO TEXT SVŮJ SMYSL. Prima den všem a díky, že jste vydrželi číst až sem. Katka

Morgana (Čt, 10. 11. 2011 - 20:11)

A jeste se mi stava,ze na nekoho myslim .... nekomu jsem se dlouho neozvala a rikam si uz mu musim napsat a hle do dvou dnu prijde sama od sebe od dotycneho zprava. Takze podvedomi fungovat musi ...

Morgana (Čt, 10. 11. 2011 - 20:11)

Ja to mam taky tak Davide, bud se nedari a pak se to obrati. Nebo je to na jedne rovine. Ale vim co myslis. Ja vzdycky rikam,ze po nestesti prijde stesti a tak to proste mam. Dneska jsem si sla pro los do loterie. Chtela jsem podvedome vyhrat a na obyc stiracim losu jsem vyhrala 2000kc primo jsem zirala. Rikam si byla to nahoda,ale co kdyz ne:) Podvedomi ma neco do sebe. V podstate i veta prejte a bude vam prano, ver a vira tva te uzdravi. Tohle vsechno alespon u me opravdu funguje. Jen si neumim poradit s neprejicima lidma, jak i vysse nekdo psal.

David (Čt, 10. 11. 2011 - 20:11)

Ahoj, taky bych potřeboval poradit.Ale mám bohužel jinačí problém, vůbec to nechápu.U mě je to tak, že když se dívam na věc pozitivně a věřím, že všechno bude fajn tak v realitě je vše opačně. Nedaří se mě,na co šáhnu to se pokazí a štěstí jako by mě opouštělo na každém kroku, ale v momentě ,kdy už všechno vidím černě, jsem na pokraji svých sil, najednou jakoby se vše změnilo a mě se začíná dařit. Má to taky někdo tak?

Jaroslava (Čt, 10. 11. 2011 - 17:11)

Honzo, zažívala jsem něco...Jsem ráda,že i paní Helena přispěla Honzovi užitečnou radou.Snad mu to pomůže.Já také prožívala těžké chvíle a nebylo jich málo.Ale jak už říkala moje babička,,JAK SE DO LESA VOLÁ,TAK SE Z LESA OZÝVÁ".Podvědomí určitě funguje,mám to vyzkoušené a stále studuji nové věci.Člověk si musí hlavně vážit sám sebe!!!Honzo,určitě bude líp,jen musíš začít!!!!!!!!!Tak hurá do toho!

Helena (Čt, 10. 11. 2011 - 17:11)

Honzo, zažívala jsem něco podobného a šla z maléru do maléru-ne vlastní vinou. Dnes si myslím, že velkou vinu jsem měla právě tím,jak jsem pokaždé/leckdy i se smíchem/ čekala, co se zase vynoří za malér!Pár let zpět, se mi začalo běžněji žít. Přestala jsem na průšvihy čekat a udělala si bod do kalendáře..Na každý týden jeden, pak se na něj podívala a zpětně posoudila, zda už je lépe. Samozřejmě bylo. Bylo,když jsem to planovala a očekávala..Poslední dva roky řeším vážný problém,ale beru jeho existenci běžně. Každý má občas potíž a tak jí i snad s úspěchem řeším..Být to dřívě, nabalily by se mi na to šílenosti..Kdo to nezná, nepochopí.

MILANE kde jsi! (Čt, 10. 11. 2011 - 14:11)

Halooooo je tady jeste pan Milan? Precetla jsem si celou diskuzi od jejiho pocatku a pam Milan byl mistr vedomi. Kloubouk dolu nad jeho radkama. Ja bych se ho chtela zeptat jak dlouho uz se tim zabyva? A jak mam myslet pozitivne,kdyz jsou mezi nama lide,kteri nam ublizuji? To se mam na ne usmivat a prat jim stesti? To je pro me jedna z nejtezsich veci. Jak mam rano vstat stastne naladena,kdyz vim,ze budik zazvoni v 6 rano, venku mlha a mokro:( Tohle je napriklad mala hloupost,ale plno lidem se z te postele opravdu nechce a tu otazku si polozi dnes a denne ,,uz zase musim do ty prace,, Ne vsichni mame praci, ktera nas bavi a nemyslim si,ze vsichni maji tu moznost ji i delat. S podvedomim zacinam a videla jsem film tajemstvi. Zacinam s EFT. Je to vsechno prijemne, snazim se i rano vstavat pozitivne,ale castokrat to opravdu s tim usmevem tak nejde. Tohle je treba maly problem o proti Honzovi. Milane porad te nam, Honzik to urcite potrebuje. U Honzi mi to prijde jak zakon schvalnosti, kdyz se nedari, tak se nedari. Zname to vsichni, neco se pokazi a uz v tom litame cely den. Jsou mezi nama lide,kteri nam ten zivot vzdycky budou zneprijemnovat, at uz je to jenom malickost. Jak na to reagovat? Prehlizet to? Usmat se? Nebo odpovedet zlou pravdu??????

Reklama

Přidat komentář