Škrábání nezahojených ran

Stovky každodenních předsevzetí, čtení o obsedantně-kompulzivních poruchách, některé věci mi do sebe nápadně zapadají... a přesto už roky nevím, jak z toho ven. Nechceš si o tom popovídat Romano? Třeba na něco přijdeme a nebudeme v tom pořád samy, slabé a utrápené: piš prosím na angelima"volny.cz Pokud na něco přijdeme, můžeme přispět zpět sem - pro ty ostatní.

Uz jsem zkousela vsechno mozne... Rano vstanu, reknu si ani se nedotknes hlavy a za chvili se zase pristihnu... Hlavne ve zkouskovem nebo ve stresu...! Pritelovi to taky vadi, ale bohuzel je to zvyk, fakt se neovladnu i kdyz chci!!!

Zkusit by jste měly místa potřít mrtvou vodou. Ta utlumí nutnost škrábání, a má zároveň desimfekční účinky, jako jod.

Já v tom lítám taky a nepomáhá nic. Poslední úvaha byla hypnóza, ale zatím jsem na to nenašla odborníka - dva mé dotazy zůstaly bez odezvy. Cokoliv nově zjištěného pište sem nebo na angelima"volny.cz, třeba se jednou někde setkáme - přeci nemůžeme být tak beznadějně pitomé, aby nám nebylo pomoci...!

Taky by mě zajímalo, jak se to dá odnaučit. Mám totiž strach, abych nedostala nějakou infekci a nepřišla o vlasy. Ale nikde jsem zatím o takovém problému nečetla.

Nejhorší to je, když toho má moc ve škole. Prostě jakmile je pod tlakem. Říká mi, že jí to dělá moc dobře. A taky, že nesnese nic na kůži. Některým lidem to je opravdu odporné a zvykat si rozhodně nechtějí a proto zkouší hledat rady třeba na internetu...

To jsou asi nervy jako u mě. Já si už roky takhle rozškrábávám strupy na hlavě ve vlasech, je to taková závislost a asi se toho už nezbavím. Vím, že některým lidem je to odporné, ale holt si budou muset zvyknout.

Moje přítelkyně jakmile na svým těle najde pupínek tak ho ihned rozškrábe a už si to nenechá zahojit. Když se objeví strup, tak ho okamžitě seškrábe. I když mi slíbí, že to už víc neudělá, tak to nikdy nevydrží. Ve tváři to kvůli mě trochu omezila, ale nohy a zadek jsou jedna velka rána. Když spolu třeba sedíme u TV a já jí napomenu ať se neškrábe tak do půl minuty už zase podvědomě pokračuje. Začíná mi to nehorázně vadit a těch rán se začínám štítit. Jsme spolu už asi 2 roky a chci jí nějak pomoct. Ale nevím jak. Poradí někdo ?