Reklama

Je mi smutno

Lucrezia (Út, 4. 10. 2011 - 09:10)

Dobré ráno,také často...Jaký je rozdíl mezi smutkem a depresí?V intenzitě a délce trvání. A spíš v té intenzitě, hlavně. protože může být i krátkodobý depresivní relaps.Deprese klidně může začít "obyčejným" smutkem a až později vyvinout se do deprese.Ta hranice je rozmazaná, a může to určit jen člověk sám, podle toho jak se cítí.Není to jedno, jak se to nazve?

Anina pro &quot (Po, 3. 10. 2011 - 07:10)

Samota je zlá. Nežiju sama,...I s tebou jsem si při čtení tvých řádků byla blízká, jen to světlo Boží jsem ještě nikde nezahlédla...

já také (Po, 3. 10. 2011 - 07:10)

Zajímalo by nás jak seš na...Rozumím ti, "smíchu" ale k smíchu to tedy opravdu není! Mám doma totéž.

Anina (Po, 3. 10. 2011 - 07:10)

Anino,děkuji,;)Každý...Je to tak, Lucrezie, člověk hledá odpovědi na své otázky všude, i tady, a ty mé otázky jsou podobné i těm tvým... A vidím, že všichni hledají, tak jako já...Řešení, kteří tu někteří nabízejí, jsou dobře míněná, ale pro nás nepoužitelná, příliš "slabá". p.s. I já jsem, pravda ,čtenářem smutných témat. Tvé příspěvky čtu se zájmem, v mnohém se nacházím.

smích (Po, 3. 10. 2011 - 05:10)

Ahoj,můj problém je už...Zajímalo by nás jak seš na tom dnes,tak neváhej a piš...prosím...nebo smutkem zemru.To by se asi nikomu nelíbilo,že?Vždy se na něco ,někoho,těšte a radujte se,že to vyšlo,když ne,tak příště,vždyť,není všem dnům konec,že?!P.S.Jsem klidná,že nežiji sama bez lásky i když vedle mně někdo ,nevím kdo,říká se tomu manžel,chrní a smrdí....to je teprve pošušňáníčko,skočila bych z okna,nemít děti.

rozdíl (Po, 3. 10. 2011 - 05:10)

děvčata, jen jsem vám...Dobré ráno,také často smutním už od dětství,vím ,je to snad nějaká fobie,že je člověku tak hrozně líto,že nemá tu konkrétní osobu,velmi blízkou u sebe a tak jsem se zamyslela,jaký je rozdíl mezi depresí a smutkem?Je to asi tak-de.je stav velkého smutku a neschopnosti si to nějak změnit a sam.neschopnost s tím něco dělat,no a to druhé je velká touha tu situaci změnit a to samozřejmě k lepšímu,ale vím že to není tak jednoduché jak se to napíše,možná z dosažené změby k horšímu je potom fobie další a pak jsme v začarovaném kruhu.Co si o tom myslíte a opravdu, vím,často a dlouho jsem v dětství smutnila a nikdo mi nepodal pomocnou ruku,byť jen povzbuzením,co naplat,sleduji to i na své dcerce a snažím se tak trochu o jiný přístup než na jaký jsem byla odkázaná sama ,sama se s tím vyrovnávat, a tak ,ji, vedu z toho bludného tunelu ven na světlo Boží........

jm (Ne, 2. 10. 2011 - 22:10)

děvčata, jen jsem vám chtěla pomoct, nic lepšího mě nenapadlo. Je fakt, že asi nevím, co je pravá deprese, i když starostí je pořád nějakých dost. Tak vám moc přeji ať se s tím statečně poperete a je vám líp. Život je fakt hezký, okolnosti kruté, čerpejte z přírody. Držím palce.

Marie (Ne, 2. 10. 2011 - 20:10)

Samota je zlá. Nežiju sama, ale často se cítím sama. Beru Citalec, psycholožka mi řekla, že u mne nevidí pro sebe zakázku - ani nevím, co tím myslela. Byla jsem u ní jen jednou. Cítím se zle a sama, protože jsem ztratila dlouholetou kamarádku, se kterou jsme svá trápení probraly a bylo líp, bylo to vzájemné.Při koukání do peněženky taky necítím radost, kdyby bylo víc peněz, šlo by víc život užívat. Nemyslím tím něco špatného, nekalého.Neděle večer, nic tragického se mi nestalo a přesto mě smutek dusí. Mějte se líp než já.

Lenka (Ne, 2. 10. 2011 - 19:10)

jm,zabořit se do...Musím souhlasit. Přistihla jsem se už poněkolikáté jak jdu do obchodu něco si koupím a ani to není věc kterou nutně potřebuju a chvilku se cítím dobře, ale pak nastanou výčitky a když ne hned tak při pohledu na účet nebo do peněženky..... Tu samotu a smutek ničím nejde přebít nebo zahnat...

Lucrezia (Ne, 2. 10. 2011 - 08:10)

jistěže kočička...jm,zabořit se do chlupatého kožíšku,to je dobré, i ty drobné radosti jsou dobré.Jenže to neuspěje v radě člověku ve skutečné depresi. To je moc moc málo, tak zoufale málo.

jm (Ne, 2. 10. 2011 - 05:10)

jistěže kočička nenahradí lidi, ale potěší, teď se neumím nejlépe vyjádřit. Ale jistě mi rozumíte jak to myslím. Bývám v jednom kole, tak ani pořádně nevím, co to je smutno. Smutno mi je po odpočinku...? Není takové smutno třeba nuda? Pokud ano, tak asi to chce změnu něčeho, alespoň si něco hezkého koupit, dělat si drobné radosti.

nemám (So, 1. 10. 2011 - 23:10)

ani vrbu , ani kočičku, taky je mi smutnoa...stejně možná moje problémy nejsou tak hrozné, třeba to zaspím a ráno bude líp

Lucrezia (So, 1. 10. 2011 - 22:10)

Já mám dokonce kočky 3....Kočka nenahradí člověka, ale člověk Tě taky z depky nevytáhne..Kočka umí ale lépe naslouchat a nikomu to nevykecá. ;)

Lucrezia (So, 1. 10. 2011 - 21:10)

kočka tu nebude do sto let,...Já doufám, že tu sto let nebudu. Dokonce doufám, že tu už nebudu ani těch 15 let, co ty kočky.

Lenka (So, 1. 10. 2011 - 20:10)

Mám kočky dve. Nedávno mi...Já mám dokonce kočky 3. Jednu jsem si pořídil já sama už před 6lety a další 2 se ke mě tak nějak přistěhovaly. Jsou úžasné, jenže to nejsou lidé. Na jednu stranu je to úžasné ale v některých situacích člověka nenahradí. Nikdy ti neporadí. Ale umí krásně utišit bolest. Zrovna nedávno jsem v noci brečela a moje kočka přišla a hned si ke mě lehla začala příst a olizovat mi ruku... snažila se mě utěšit. =)

Lenka (So, 1. 10. 2011 - 20:10)

a takových lidiček je...Jenže u cizího člověka nemáš jistotu jestli to co říkáš nebude považovat úplně za blbost a že se ti nevysměje,když nevíš jaký je atd. Já si píšu deník a to trochu srovná myšlenky jenže mi občas chybí zpětná vazba ... Ale dneska jsem se dokopala k tomu abych zašla odpoledne do parku jen se tak projít, sama. I když jsem se strašně bála a ono mi to pomohlo. Seděla jsem na lavičce a koukala kolem sebe na stromy atd. a najednou jsem byla klidnější. Doporučuju. Teď už ten klid zase trochu opadá, ale já byla tak vděčná, že po dlouhé době moje hlava přestala vysílat ty stejné myšlenky, že ještě teď se usměju když si na odpoledne vzpomenu.

jm (So, 1. 10. 2011 - 19:10)

Mám kočky dve. Nedávno mi...kočka tu nebude do sto let, ale Ty ano.

Lucrezia (So, 1. 10. 2011 - 13:10)

mně pomohlo pořídit si...Mám kočky dve. Nedávno mi jedna umřela, a já už jinou chechtěla, ale manžel ano. A tak jsme měli další kotě. To hravé kotě, radující se z prostého bytí na světě, to je krása.Ale bohužel jsem to s ním právě nemohla prožívat. viděla jsem jak je roztomilá, ale nedokázala to prožívat. Jen mě napadalo, že až umřeu, bude tu sama...

jm (So, 1. 10. 2011 - 13:10)

Právě toho se bojím. Taky...neříkej, když tak úplně cizímu člověku, jako do vrby. /záleží kdy a o čem/

jm (So, 1. 10. 2011 - 13:10)

Právě toho se bojím. Taky...a takových lidiček je více, je potřeba, aby věděli kam se obrátit. Škoda, že doktorka sklouzla a slouží jako náhražka fb.Však to vidíš sama, že vážně si tu povykládáš jen chvíli než sem vtrhne nějaký primitiv a přejde tě chuť. Kamrádky říkám znovu, nee nebrat do své 13.komnaty.Dopadá to vždy stejně jak popisuješ. Dřív nebo později zafunguje rivalita, a tím nepřejícnost.

Reklama

Přidat komentář