Stydím se....i po 3.rande

já vim jde to těžko,jak říkám já to znám.když člověk opravdu miluje , na někom mu opravdu záleží, tak se mnohdy hodně bojí citu..co by bylo kdyby ona necítila co on k ní nebo co když to nedopadne dobře ,člověk si říká co když...a nemyslí na to hezký, nenapadne ho že ona čeká...bojí se myslí na nejhorší..nebo se pokouší ale né a né to ze sebe dostat...stydlivost je hrozná vlastnost kterou má spousta lidí i já,ale musí se sní bojovat.ono zkus,stačí když budeš blýzko ní,pohladíš jí po vlasech....stačí maličkost, pokud se na tebe krásně usměje tobě to zvedne sebevědomí a posune tě to dál...nebo jak to udělal ten můj mužskej stydlín našel si v seznamu adresu a poslal mě přání krásný plný citů,když tohle dostane žena další krok je naní :)'

Je fakt,že mi asi nezbývá nic jiného,než ten strach a stydlivost překonat.Jinak to nejde.Alespoň pro začátek kdybych jí vzal za ruku,prostě nějakej cit ukázat.Takhle jí to samozřejmě musí připadat,že se jí buď bojím,nebo o ní nestojím.To je děsná představa.Ale já ten strach prostě nějak neumím překonat a uvolnit se.'

to znám, když mi bylo 19 tak jsem chodila s klukem co mu bylo 26. Pusu mi dal tak na páté schůzce, a to jen proto, že měl nějaký to pivo. Po té schůzce jsem odjela na dovolenou, a už jsem se mu neozvala, ani jsem se nevrátila na brigádu, kde jsem ho poznala. neměla jsem prostě zájem pokračovat, na tý dovolený se mi to nějak rozleželo.
No ale je fakt že pusu by mohla dát první i holka, nežijeme přece už ve středověku:-)'

antone já když sem poznala,kluka kterému bylo tehdy stejně jako tobě, taky stydlín...u nás to dopadlo tak že máme přechozenej vztach nevíme kudy kam...mě sice pusu dal ale taky mu to trvalo....když mě doprovázel domů..stál a koukal a jen tak potiše řekl mohl bych ti dát pusu a než to pořádně dořekl už jsme se líbali.....neudělej stejnou chybu jako my nečekej moc dlouho,pokud tušíš že se máte oba rádi..seber všechnu odvahu kterou máš a řekni jí to,protože za pár týdnů měsíců nedej bůch let jako u nás už se neodvážíš vůbec...vim co říkám známe se s tím mužským několik let a za tu dobu se jen dokážeme vídat, mít rande zakončený líbáním....ale i když se máme moc rádi nedokážem si to říct...na začátku to nešlo protože sme se styděli a ...ted po tak dlouhý době sme si na to možná zvykli, i když by sme chteli být spolu ale je to přechozený a to jde jen stěží....a proto doporučuji abys sebral odvahu a řekl jí co cítíš a dal jí pusu, protože tím nic nezkazíš, věřmi jen získáš...ona tě má taky moc ráda jinak by s tebou už tolikrát na schůzku nešla.....přeju honě štěstí.'

Zkus ten strach překonat a vem jí třeba za ruku a nebo jí ddej polibek na tvář. a nebo jí to zkus říct tak jak si to napsal tady,že nechceš nic pokazit a tak. Přeju hodně štěstí'

vytáhni ho na ní, dej jí ho do ruky a hned jí bude jasné, že ti nejde o kamarádství;-)'

Ahoj.Mám takový problém,tak se chci zkusit zeptat,třeba někdo poradíte.Seznámil jsem se s jednou holkou,snad jsem jí i padl do oka,měli jsme už tři schůzky.Mě se líbí a vypadá to,že možná i já jí.Asi to od kluka zní trochu divně,ale mám strach,aby to neskončilo jen kamarádstvím - a to mojí vynou.Mě ta holka fakt moc přitahuje,ale nemůžu překonat strach a stydlivost z čehokoliv bližšího - vzít jí za ruku,pohladit jí,dát jí pusu.Asi uplně nazačátku jsem měl říct,že mi není 15 (jak asi všichni typujete:o) ),ale bude mi 26.Jí je 25.Snad vám nepřipadám jako úchyl,ale s tím randěním jsem začal hoooodně pozdě a teď si nějak nevím rady.Díky za jakoukoliv pomoc.Ahoj'