Svoji ženu už nemiluji

Jmenuji se Spytihněv, dneska mám svátek není to ani v kalendáři, přesto že by to tam mělo být, uvádí se tam jenom Mistr Jan Hus. Nikdo mi nepřeje a navíc mi říkají ty čuráku, a já se jmenuji Spytihněv!!!!!!!

92 letý děda přijde podat rozvod, když se optají dědečku a proč až teď? Jak dlouho jste ženatý děda odpoví 70let ,ale proč jste rozvod nepodal dříve? Děda odpoví kvůli dětem, teď už jim to nevadí jsou všechny 4 po smrti.

Dostal jsem se sem díky vyhledávači a musím uznat, že některé výroky ač staré více jak deset let by se mohly dát zarámovat a pověsit na zeď, tak aby je měli doma všichni každý den na očích. Taky by mě dříve nenapadlo se zabývat otázkou jak dál ve vztahu. Jsem ženatý 27 let máme se ženou tři zdravé děti a chválabohu už přeci jen ve věku kdy si budují své vlastní vztahy. Uznávám že dlouhodobý vztah, aby vydržel, se musí neustále vyvíjet. Je to běh na velmi dlouhou trať a je to strašně unavující. Zamilovanost opadá velmi rychle, ale měla by ji nahradit vzájemná komunikace, pomoc, porozumění, tolerance, schopnost odpouštět. I když přijdou krizové chvilky je potřeba je co nejdříve vyřešit a ne je nechávat vyhnívat až z nich zůstanou trvalé jizvy. Píšu sem proto, že už mám také problém. V podstatě již mnoho let s manželkou nežijeme spolu, ale jen vedle sebe. Manželka se mnou nechce komunikovat, přestože spolu spíme v jedné posteli, tak už jsem si ženskou neužil víc jak pět let. Když jsem se mnohokrát pokoušel jak to změnit, tak mi při jednom dosti nepříjemném rozhovoru bylo sděleno že ji to nebaví a když jsem tak náruživej, tak ať si jdu jinam. V zájmu rodiny jsem se obětoval a rozhodl se tolerovat to, že žiju s jeptiškou. Můžu vám říct, že jsem na tom psychicky dost bídně ale před okolím se to snažím schovávat. No a protože u každého příběhu přichází pointa a protože normální život není jako americký film s happyendem. Před asi třemi lety jsem náhodou přišel na její nevěru. Ze zoufalství jsem myslel že to narvu v autě někam do stromu. Nakonec jsem to byl já, který udělal všechno proto, aby náš pošramocený vztah neskončil špatně. Podal jsem ruku na usmířenou, opět jsem byl tolerantní a opět ten dobrák blbec, který z toho nakonec nemá žádný užitek, jen nervy v kýblu. Pozor nemůžu tvrdit, že já jsem byl sám kdo tohle chtěl napravit. Žena byla u psycholožky, začala se věnovat o jogu, kupovala si knihy s tituly jako "Poznej sama sebe" nebo "Spříznění duší", tak jsem jí dal čas. Minulý týden za mnou přišla a řekla mi že mě má sice ráda jako člověka, ale nemůže už se mnou žít. Nespali jsme celou noc, aby jsem se dozvěděl co se stalo a přitom jsem z ní vypáčil, že má dalšího chlapa a že si mám taky někoho najít, že to tak bude lepší. Nedávno se několik vesnic od nás oběsil na balkoně chlapík v den narozenin své manželky, bylo to demonstrativní, naplánované a bohužel zoufalé. Mám pocit, že jsem ho pochopil...

Mám to podobně, jsem s manželkou 18let.Několikrát se chtěla rozvést,když jsem po třech týdnech souhlasil spadl ze mě kámen. Ale vzápětí prosila ať nedocházím tak jsem zůstal. Dva týdny byla hodná a třetí týden se semnou nebavila celý týden. Pak zase týden mluvila pak se zase nebavila a takhle celých 18let.Posledních půl roku jsem ji přestal milovat,nic k ní necítím.Řekl jsem ji to, našel jsem si byt.ale nedokážu odejít.Jsem už zvyklí v baráku kde jsem vše opravil a v paneláku se bojím být. Co budu dělat sám o víkendu,bez dětí atak.3x sem byt odmítl a třikrát zase že ho chci.Nevim co mám dělat. Ona se teď moc snaží a že mě miluje.Jse to fakt už na psychologa

rozumím, mám to...a co s tímbudeš dělat? taky po 20letech? vážný problém pochopím, ale znám čím dál víc osamělých lidí, možná to budu brzy i já a k nim přibývají jejich děti protože je to jakýsi nakažlivy, ve 4O letech chcete začínat naprosto znovu? mě je víc a jsem z toho zasmušilej když by se něco mělo stát ty mojí nebo měla odejít atd.

ne, nemiluju po dvaceti...rozumím, mám to doma taky tak, bohužel.

Jedna: A co Ti teda provedl?, třeba jsi v právu.

Takovej jeden divnej: Nic nehledej a neporovnávej, ty jsi už našel, ať hledají ostatní.

ne, nemiluju po dvaceti... a co ti ten ošklivec ošklivej udělal? něktří jsou divní, znám spoustu co sekají dluh za dluhem, chlastaj, chodí po bordelech a taky se objeví že maj třeba s cizinkou nemanželský dítě, chodí každej večer do hospody a jsou agresivní, no a taky třeba někteří za ty roky přiberou a maj držku že si ani boty nemůže zapnout, nebo ti vaří dva roky špatný kafe :-)

znám manželku 25 let...ne, nemiluju po dvaceti letech manžela, ale nemiluju ho proto, že se chová poslední dva roky ke mně tak, že ho nelze mít ráda. Čekám, až se děti postaví na vlastní nohy, nebude to trvat dlouho a pak jdu od toho.

znám manželku 25 let a mám jí pořád rád - asi jsem divnej, zkusím si najít mladší náhradu abych dokázal porovnávat, dám pak vědět

Ahoj Petře, myslím, že hlavní není, že už po někom nešílíš, ale že si nemáte co říct. Pokud je to opravdu tak, pak asi vážně nemá cenu zůstávat spolu. Jde-li jen o nudu, tak zkus něco udělat. Záleží ale taky na ní. Jestli nikoho nemáš, tak nemá smysl odcházet, spíš si zkus představit, jestli by ti bylo samotnému, tedy v odloučeném vztahu líp. Bylo? Pokud ano, tak to zkus navrhnout. Třeba si jen od sebe potřebujete odpočinout. Zůstávat s někým ale jen kvůli dětem? Znám páry, které bych prosila, aby šli raději od sebe, než zůstávaly spolu "kvůli dětem".

Ahoj van Dame, tak ty jsi teď tady?

Jsem s mužem 15 let v manželství. A dobrý! :-D
Potřebujem vzrůšo, a vztah pak žije.

Van Dame,máš naprosto pravdu-jsi fajn...tvé názory jsou rozumné.

Není důležité říkat miluji tě ,ale chovat se tak,podle skutků se pozná láska ne podle slov.

Tak především je třeba ujasnit si jedno:co to je miluji???Já jsem přesvědčena,že svého muže miluji i po 20ti letech a to sice proto,že bych byla ochotna pro něj stále dost obětovat,stále mám chut se o něj starat,atd.To je podle mě miluji.Mám pocit,že pod slovem miluji,se tady ale myslí něco jiného.Těžko se dohodnout,protože to slovo znamená v každém vztahu něco jiného.

.......a pripadne k tomu mame jeste zavazky a vselijake pravni upravy.

Pretrvava-li neco co nam na partnerovi vadi, samozrejme to lasku likviduje. Trva-li neco co nas na partnerovi "bralo" stane se to obycejnym. Presto muze zustat lecos v cem je lepsi nez druzi, proc jsme tedy s nim, zvlast kdyz sami nejsme dokonali/e.