Reklama

těhotná sama, maminkou sama

prestudak (Út, 18. 11. 2014 - 14:11)

Ahoj, většina maminek si...co bych za to dal mit vlastni rodinku a tohle mne dokaze nastvat.

petinka (Čt, 7. 10. 2010 - 00:10)

Teda Pajane,ty jsi teda moudrej borec.Asi budes mit hodne zkusenosti:-)Tak ja treba podrzela svymu manzelovi znovu ,po 20ti letech se nam narodila dcerka a on to neustal,ac si ji pral a tesil se,o jedno jsme prisli.Tak si predstav,ze kdyz bylo mimcu pul roku,rekl mi,ze se nemela narodit a ty kecy okolo,ze nema sex apod.no ja byla nevyspala,tak jsem mu to jen premachla,ale orgie zadny.Jsem se domnivala,ze ma taky chlap od neceho ruce.Tak si nasel sukani jinde a hned ji koupil byt a vzal kramle.A to ani ten muj manzel nema krasny lokynky,jen mu spadl mozek do kalhot.A vo tom to je,ze vypiplat dite spousty tatinku najednou odmitne,protoze by prisly o ten svuj klid a pohodu a sex a prijemnou manzelku,ktera je momentalne z miminka vycerpana.Pak takovymu chlapovi staci zamavat kalhotkama pred oblicejem a jakej je rodinej zivot?A to si prosim myslim,ze 5 pohromade teda mam.Ponevadc on do toho chudinka onemocnel,nemohl chodit,davala jsem ho kadit na kybl,varila mu jako pica,platila jeho ucet,protoze mu socialka nic neposlala 3 mesice,do spitalu litala i s deckem a on se tam jen kurvil a bral to jako pionyrskej tabor na 2 mesice.Kdyz prisel zdrhnul jako k mamince,ale chodi ji piglovat do bytecku co ji koupil,takze prosimte,zadny kudrlinky ani heeeezky voci,ale vas posranej mozek v gatich..........ostatni prominou za sprosta slova,ponevadc bez nich by to nemelo ten spravny ruzovy nadech ahoj holky a drzte se ....bozi mlyny melou a na kazdyho dojde,nebojte.

Katka (Ne, 4. 7. 2010 - 09:07)

Jste stejně šťastné ženy. Máte děti. Co bych za to dala, ale těžká nemoc nedovolí. Ale už jsme s tím smíření a i tak vedeme krásný, snad i plnohodnotný život.
Vy jste vítězky, pánové poražení.
Kamilo, budeš mít "račici", tak se těš a zahrň jí láskou, za pár let Ti to vrátí i s úrokama. Finance zvládněš, nic jiného nezbyde a nějaká opora se časem také objeví.
Holky, držím Vám palce.

Pajane, nejdřív se vyspi z kocoviny...

Pajan (Ne, 4. 7. 2010 - 09:07)

Vidíte to, místo vymýšlení krávovin by mohli dámy přemýšlet hlavou, a ne podržet někomu, kdo je sice krásnej a má krááásnýý voči a hustýý vlasy, ale ženskou pohrdá a je schopný ji (a to dokonce v těhotenství) opustit a na ni a na dítě kašlat.

---- (Ne, 4. 7. 2010 - 08:07)

Vidíte to, místo vymýšlení krávovin by mohli politici hledat řešení, jak takové nezodpovědné tatínky přinutit platit. Co mám informace, v některých západních zemích byste mohli z takového chlapa doslova sedřít kůži. Prostě předběžné opatření na výživu (i Vaši) a potom dost solidní zabezpečení. Prý hodně drahý špás pro chlapa, opustit rodinu.

Kamila 2 (So, 3. 7. 2010 - 20:07)

Ahoj holky, jsem moc ráda,...Ahojky, jsem na tom podobně. Mám 6-ti letou dcerku, její otec dal přednost alkoholu, kamarádům a drogám tak jsme zůstali samotinké. Po půl roce jsem si našla chlapa, výdali jsme se jen občas, ale bylo my s ním fajn. Stále říkal že má moc práce a že dělá na horách a v zimně je tam sposta lítání kolem vleků a tak jsem to neřešila. Přišlo léto a tak aby se nenudil koupil si bagr tak jsme se vídali i přez léto málo , ale stále byl milej a mě to tak nějak nevadilo. Když jsem po dvouch letech nechtěně otěhotněla tak jsem zjistila že ho vůbec nezajímám. Jediný co chtěl bylo potrat. Jěště ted se s tím nemůžu vyrovnat!! A ještě třešničkou na dortu bylo zjištění, že má rodinu, 3 dcerky, jedna z nich ma Dwnův syndrom ale za to že jsem těhotná můžu já!! Dobrý né???Na potrat jsem prostě nešla a od té chvíle jsem ho neviděla. Každou chvili se my má narodit druhá holčička. On ji prostě neuzná, že je to mé rozhodnutí a já s tím k soudu nepujdu, nemám na to žaludek!! To se radši udřu než se doprošovat milodarů!!! Ale jsem za ní moc ráda, jen nemám tu správnou oporu, kterou nenahradí kamarádky ani mý rodiče. Někdy je to těžký, přetvářet se jak je ti moc fajn a doma se pak z toho vybrečím a je to zase na chvilku dobrý. Kašlu na chlapy a hlavně ať mám holky zdraví!! Jen budu trochu víc bojovat s financema alemusím to zvládnout!!

ahoj kočky :-) (Po, 31. 5. 2010 - 12:05)

Holky také to znám, bylo to těžké, ale jsem šťastná, že jsem vydržela a to nejtěžší překonala. Dítě je dar, přeji vám všem hodně sil a štěstí a ať vám ti vaši drobečci dělají radost.

Jana38 let (Po, 31. 5. 2010 - 12:05)

Jitko, rozhodla ses správně. Jednou budeš šťastná, že nejsi sama a máš dítě. Ničeho se neboj, ono to vždycky nějak dopadne. Těš se na miminko.Nikdy jsem na potratu nebyla a jsem ráda, také bych s tím asi neuměla žít.

Jitka (Po, 31. 5. 2010 - 11:05)

Ahoj Holčičky :-)
Ráda...Ahoj holky, jsem moc ráda, že nejsem v takovéto situaci sama, ale zároveň mě mrzí, že je nás tolik :(
Já jsem momentálně v 28. tt a přítel se na mě vykašlal před měsícem...
Dítě nechtěl od začátku, nutil mě jít k potratu, ale já jsem se nakonec rozhodla, že si dítě nechám...jestli to bylo správě nebo ne, netuším...ale asi bych nemohla žít s tím, že jsem byla na potratu.
Moje těhotenství je noční můra a jak to bude dál netuším :(
Přeju Vám všem strašně moc sil!!!

petinka (Ne, 9. 5. 2010 - 00:05)

Co po tricitce?to je mladi,mam mrne a je mi 37let,je fakt,ze si to uzivam,vic jak v tech 19ti letech,co jsem mela druhou dcerku.Muj je pryc pul roku,tak akorat na soudni tahanice,bere si pravniky,aby na nas nemusel davat moc,ale ja se peru za holky,tak maji co delat se lvici.Jinak mi sex nechybi:-)1rok,ted bylo vyroci:-)zhubla jsem desny kila,kamosky rikaly,ze slusi:-)....a miluju klidny vecery,kdy jsme samy s holkama a zadnej chlap,takhle to bude jeste 1,5roku,pak mazu do prace a chlap bude:-)delam si co chci,okolo nikoho neskacu uklizeno mam hned,nejsem sluzka akorat ty penizky,ale rvu se o ne,co to da,zazemi mame,rodice a brachu,...na zahrade grilovacku,jedem do bazenu,nebo litame venku,uz se tesim na leto.Jen chci rict,ze me to dlouho trvalo,nez jsem se vyplakala,ale ted vim,ze za to nestal,chlap co utece od mimina,je vul a nestoji ani za ....to.Ted to je pul roku a nechapu,proc jsem tak plakala,ze nas nechce.Jezdi se k nam podivat na holky,vychazime celkem ok pri navstevach,ale je z neho u maminky nemytej smradlavej cunik a ja zacinam kvest,no ...holky mam od porodu dole bez kila ...30kilo:-)a je krasne,takze opalit a raminka a ven ,tak ahoj

Helena (Ne, 21. 3. 2010 - 06:03)

Holčiny držím Vám palce,aby Vám to vyšlo,já ve věku po 30cítce,bych vůbec neřešila,že čekám dítě sama,byla jsem taky v té pozici,ale holt příroda to pak zařídila sama jinak,ale těšila jsem se.

Dana (So, 20. 3. 2010 - 16:03)

Ahoj Holčičky :-)
Ráda...Ahoj Janino, jak jsi se nakonec rozhodla? jsem na tom podobne a mimco jsem si nechala (to jsem netusila, co mi ten muj hajzlik dokaze zpusobit jeste za dalsi peklo). Ale nemenila bych ted, tesim se, i kdyz sama.

Janina (Út, 23. 2. 2010 - 18:02)

Ahoj Holčičky :-)
Ráda bych se přidala do tohoto né příliš veselého spolku.
Jsem ve 3 tím měsíci. Chodili jsme spolu necelý rok a mé těhotenství byl to tak trochu omyl. Měli jsme celkem normální vztah, sem tam zataženo ale šlo to. Po tom co jsem frajerovi sdělila že jsem těhotná: obrátila se jeho povaha (hodného chlapa) v chování štvané zvěře. Aniž bych se chovala jako vyděrač nebo jako někdo kdo dosáhl svého bez souhlasu toho druhého. Řekl pár hustých věcí typu "ať se rozhodnu sama jestli to chci nebo ne, že mě litovat nebude že já jsem se rozhodla nechat si to, že se mu to nehodí že a že a že .... Tyto věty a pár těch dalších se přidalo k faktu že není ochoten a ani schopen měnit svůj stávající život. Přinést oběť, riskovat .... prostě jediná jeho starost byla ta, co ho to bude stát až se to narodí. Toto mi bubnovalo týden na mozeček až jsem se rozhodla vyškrtnout ho ze svého života.
Po telefonu jsem mu řekla od plic co si myslím a nechala ho u ledu.
Teď však stojím před hodně velkým rozhodováním a pravda, nejsem sama schopná nasměrovat myšlenky tak aby toto rozhodnutí bylo racionální. A proto vy které jste na blízku a přidáte svůj objektivní názor, budu za něj ráda :-)
Je mi 34 Mám týden na to abych si problém ještě vyřešila a šla na potrat. Nevím jak velká je psychická zátěž ženy která jde vědomě a sama do mateřství. Podnikám, nevím zda to firma přežije beze mne. Už takhle na mé celodenní práci stojí její fungování. Nejsem zrovna mateřský typ, vždy jsem si myslela že dítě pro mě bude výsledkem fungujícího vztahu, né naopak.
Na druhou stranu zase si kladu otázku, co když je to má poslední šance, na to, dítě mít. A pak jaké jsou šance najít chlapa s malým a pro něj cizím dítětem ? Díky a přeju si pro nás všechny více usměvavé dny :-)

petinka (So, 30. 1. 2010 - 22:01)

..jeste lolo myslim,ze jestli jsi kratce rozvedena ,tak tusim,ze do nejake doby i po rozvodu bude miminko automaticky mit tatku jako tamti ostatni,na tohle se fakt poptej...

petinka (So, 30. 1. 2010 - 22:01)

....tak chlap si udela a dite a on si nepreje?...lolo prosimte,ty urcis asi otce a at se mu to libi,nebo ne,muze si do nejaky doby nechat udelat testy a poprit otcovstvi,poptej se v poradne,najdi si na netu nejakou zdarma ti poradi odbornik.Jestli se s vami nechce vidat,at si jde,ale divim se,ze se takhle chces zbavit alimentu pro malicke,tedy jestli nejsi nijak za vodou....teda zasnu,co ty chlapy vsechno dokazou.Nesmi ti ho bejt lito,ted je tu malicky co cekas a on je otec a ma povinosti,az nebudes mit na chleba,on ti ho nekoupi,jen si to nech pekne osetrit.A casem si muzes vyzivne zvysovat,podle potreb ditete,pokud nevydelavas miliony a to asi s tolika detma nemas,tak nebud hloupa a nedej na nej,ze on si proboha neco nepreje.....sexik mu nevadil....tak se drz ahoj

lola-lola (St, 27. 1. 2010 - 17:01)

mam dotaz.mam tri deti a ctvrte na ceste,ty prvni tri maji stejneho otce ale to posledni mam s jinym,a nepreje si abych ho uvedla jako otce.rozesli jsme se,takze jsem sama a chtela jsem se zeptat jestli dostanu nejaky prispevek nebo priplatek?dekuji moc za odpoved.

petinka (Po, 25. 1. 2010 - 01:01)

Ahoj zensky,tak me ten hajzlik v tom nechal taky...a to jsme spolu prosim 18let.Mimi nam nejdriv neslo,po odrikani aby se donosilo,co mam povidat,to bylo skvely,ale po puli roce me pry uz nemiluje a odesel za maminkou....dcerka je pry omyl,asi uz chtel klid,sobec a do toho mu nechodi prachy,takze pomahaji moji pribuzni,jeho maminka ma starost jen o nas rozvod a o baracek.Koukam vecer na malou a nemuzu to pochopit,byl tak nadsenej a ted tohle...asi prahl po svobode,vzdyt ono je to tak narocny s miminkem,porad dokola.Teda s penezma je to na houby,by si ty volove meli uvedomit,co stoji sunary a pliny a my taky musime jist,jeste ze mam rodinu,ta jeho se cpe tatarakama a nikdo se nas nezepta,jestli neco nepotrebujem.Zvazuju zalobu na zanedbani pece z nedbalosti...ale nevim,je to skoro 3mesice,co od nas odesel,obcas se zastavi,ale jen jako do kina podivat se na film. Holky jestli muzu ,mam to jeste vryty cerstve,ja byla po porodu urvana jako vul,pak chvili nahore a zase dole,prosimvas neni to tak porad zmizi to....a ten chlap do toho zatracenej,vydrzte...pak se srovna i to vstavani v noci....pak jen jeste v8.mesicich nejaky ty zuby a je to pryc...budete se s miminkem mazlit a ....me dcerce je ted 1rok uz si neumim predstavit,ze by tu byl jeste s nami on,je treba si najit souznenou dusi,kamosku s mimcem,nebo kohokoliv,at si na ty voly muzete zanadavat spolecne:-)Jinak to nedate,ja jeste doted obcas rvu,ale uz je to v poho,zvladla jsem to bez prasku,obcas trochu vinka,je lepsi vesela maminka,nez uslintana.Beru to tak,ze ted je mi dano se o mrne starat a pak prijdu na radu ja a nekdo dalsi....az se z toho vyhoupu,pak vim,ze jsou na svete jiny....jiny ...jinytak se drzte,nebojte se rict,nebo stydet kohokoliv pozadat o pomoc,plinky,nebo pohlidat....jak se totiz nestihnete u toho drobecka sami trochu nadechnout,tak to male bude prvni,ktere to odskace....tak ahojky a drzim palce

Xenie (Po, 4. 1. 2010 - 14:01)

Milá Míšo,co prožíváš je opravdu otřes,moc mne mrzí,že se ti chlapíci dovedou takto zachovat a obzvlášt,když jste spolu delší dobu,plánujete si rodinu a ejhle,on hošan se paktuje s jinou a pěkně se na vás vybodne. Za to bych střílela! Jestli ti to pomůže, já jsem na mimi také sama. U nás to ale je o to horší,že my jsme spolu jednak nechodili, on mne nemiluje, mimi jsme neplánovali,nechtěli-protože ani nemělo být dle lékařů a já jsem už šestý měsíc v tom...po finanční stránce jsem na tom tak,že už nemám ani na rohlíky,neb celý můj příjem jde na nájem a do nucených poplatků. Takže depky,které mám od začátku těhotenství, jsou fakt nářez. Divím se vůbec,že ten malý človíček tohle vše dovede unést! Ted si hledám brigádu,jelikož do práce mne nikdo v mém stavu nevezme a potom, potěš koště! Nemám nárok na sociálku,ani na mateřský příspěvek, pouze na rodičák a to ještě na ten na čtyři roky! Tedy 7600 (21měs) a 3800 zbylé měsíce...a v porovnání s tím,že mi dvanáct tisíc jde nyní na poplatky a nezbyde mi ani na jídlo je opravdu nářez!!! Takže nevěš hlavu,lidí a maminek,co jsou na tom tak,že hodit si mašli je snad "nejlepší" řešení situace, je opravdu hodně a tatínkové si žijí dál po svém,hezky si užívají s kamarádíčkama,své koníčky,své milenky a my abychom snad žebraly. Hlavně,že jejich standard se nemění, užili si a dítě jaksi není jejich starost,je to přeci vetřelec,za který si ženská může sama...brrrr :-(

misa (Po, 4. 1. 2010 - 12:01)

Ahoj, většina maminek si...ahoj Kami...

já jsem dopadla taky katastrofálně.. snažili jsme se o miminko strašně dlouho,prodělala jsem i mimoděložní těhotenství.. pak jsem otěhotněla..celé těhotenství jsem rekonstruovala byt..on byl nonstop v práci.. a na začátku 9.měs. těhotenství jsem objevila v jeho mailu fotky cizí ženské.. tak jsem brečela hádka..on odešel a už se stručně nevrátil.. teď mám maličkou, která má měsíc.. a pořád se ještě nevrátil..zhroutil se mi taky svět, jsem v těžkých depresích..už je to čtvrt roku a zrovna v období, kdy žena potřebuje největší oporu, myslím ti těhotenství,porod,Vánoce..atd.. je to strašně těžký.. pořád stále jenom brečím..také doufám,že bude líp.. nad vodou mě drží jen ta malá :-)

Eva (Po, 7. 9. 2009 - 23:09)

Ahoj holky, mám podobný osud. Bydlela jsem s přítelem, 3 měsíce jsme se pokoušeli o mimi a když se konečně podařilo, opustil me. Je mu 35 let, ubezpečoval me, jak moc touží po rodině. Já stále studovala (a studuju pořád), ale říkal, že mě zabezpečí, že si mě vezme a že mě miluje. Teď jsem už 7.měsíc sama, nemám žádný příjem (nemám nárok ani na sociální dávky), nemám přítele (automaticky si všichni myslí, když mě vidí s břichem, že jsem vdaná) a nemužu se s mým životem smířit. Čekám, kdy se to zlepší, ale pořád nic. Můj ex chodí s mladýma holkama po doskotékách (kamarádi mě rádi informují-bohužel)a já sedím denodenně doma a plaču. Bojím se budoucnosti a je mi hrozně. Nechci ho ani uvádět jako otce (byť na úkor alimentů), ale bojím se, aby to nebyl další špatný krok (kvůli mimi). Mám mu ale dávat vědět, když se o nás vůbec celé těhotenství nezajímá?...Holky, snad bude líp...doufejme:-)až se nám to narodí...

Reklama

Přidat komentář