Trapas - počůrání smíchy

Jo, a Abcd nečastuj nějakými úchyly, myslel to jistě dobře. Chápala jsem to tak, že ti chce říct, že taky existují kluci, kterým plínky u holky nejen nevadí, ale že se jim líbí. Mysli si třeba o nich, že nejsou normální, ale pořád je to normálnější, než kdyby po nocích znásilňovali, přepadávali, třeba vraždili potom..... Že je to tak? :-)

Petro, říkala jsem si, co s tebou je... Buď ráda, že tě z nemocnice už pustili. A věř tomu, že problémy se dají léčit, dneska už je medicína hodně vysoko a hodně toho umí. Zkoušej si ze své situace nedělat větší problém, než to je. Neboj, nebudeš budit žádný moc velký rozruch - sama píšeš, že se ti oblečením podařilo plínky zamaskovat. Taky neměj obavy z vaší třídní, určitě ti bude chtít pomoct. Když jsem tehdy na té vysoké byla tak nemocná a máma neměla jiné východisko než mi ty plíny dát, taky jsem se i v těch horečkách styděla za to, že se bez nich neobejdu - a na nic Péťo, i velkou jsem do nich občas pustila - tak jsem přitom byla na druhou stranu ráda, že nepřidělávám mámě ještě víc práce a starostí a že nemusí pořád prát povlečení a pyžama a převlékat pořád dokola postel... Zkus se na to podívat takto. Nemoc je mrška, to ano, nevybírá si, ale musíme se s ní zkusit poprat. Zkusíš to? Půjde to, uvidíš. :-)

To Petra: Neboj se to zvládneš. Třídní to vyřeší za tebe a půjde akorát o začátek, pak se to srovná.

Sem blbá, ještě sem namalovala smajlíka :-) a chtěla sem mamalovat :-(

No mám prej nějakej velkej problém. Se sklerozou nebo co ale prej se to někdy dá léčit. Doma ale nic moc. Teda jako už mně nenadávaj ale styděj se asi dost porád. Nosím plínky ne furt, ale strašně často. A na spaní vždycky :-) . Ale až před pár dnama sem byla poprvé po strašně dlohý době ve škole. Zamaskovala se plíny dlohou sukní a tlustým svetrem. Ale nedalo se v tom pořádně sedět a stejnak bylo na židli odpoledne trochu mokro. Tak sem to druhej dem zkusila bez plíny a bylo to dobrý. Další den taky, ale třetí sem se trochu počurala přímo před tabulou. Měla sem uplně tmavý rifle a nikdo si toho asi nevšinul. Dokonce sem si řekla jestli můžu na záchod, ale pochcala sem se hned za dveřma na chodbě. Robrečela sem se a utekla domů. Tam sem dostala vynadaný že chodím bez plín. Ale to já fakt nemůžu. To je všechno tak trapný. Raděj bych už nikdy nešla do školy. Zítra mám jít s třídní a ta to má prej všem říct, co mně je, ale já tam nemůžu. Už teď je mě z toho nanic.

Ahoj Báro

Abcd, musíš rozdělovat: chození dospívajících a dospělých v plenkách, protože jim to dělá dobře a je to určitá sexuální úchylka a chození dospívajích a dospělých v plenkách, protože musí, protože mají zdravotní problém, který je velkým náporem na psychiku.

Ahoj Peťo, jsem tu... jak jsi se měla? CO rodiče - je to lepší? Jaké máš zdravotní problémy?

Ahoj, Baruško a Marťo. Jste tady? Před pár tejdnama sem tady psala o svejch probémech. Byla sem dlouho v nemocnici. Mám velký zdravotní problémy a proto se počurávám. Stašně moc vás potřebuju! Prosím napište že tady nejsu sama! A ty abcd, já su normální a nechcu chodit dobrovolně v plínkách a už vůbec ne se seznamovat s někým kdo je na to úchylnej!!!

Tak to se neboj, spoustu kluků holky v plínách děsně vzrušujou, dokonce touží po plenkařce. nekecám, na www.abdl.cz mají fórum, tak se s nima můžeš seznámit a bude to Tvoje výhoda. Řada z nich pro Tebe udělá, co Ti na očích uvidí, když se před nima projdeš s plínkama.

No mne se to malem tez jednou stalo, to sem mel v sobe nekolik piv. Nastesti sem to teda ustal, ale des.Stat se muze, ale pokavad je to casteji je potreba to asi lecit. A najit nekoho, kdo vas pochopi.

Asi jsi to už Petro četla :-) Jsem od té doby naprosto dobrá a věř tomu, že taky budeš. Kluci ti neutečou, i když mi to třeba teď nevěříš. Se schováváním plínek zkušenosti nemám vůbec žádné, sice jsem je před tím posledním případem párkrát potřebovala jako školačka, ale vždycky stejně v nemoci, v pyžamu v posteli, ven nikdy. Ale řekla bych, že přece jen máme situaci proti klukům o trochu lepší, sukně, pokud to není obtažená mini, může ledacos skrýt. Čím víc budeš věřit tomu, že budeš zase v pořádku, tím to půjde všechno rychleji. Fakt.

A jo. Ale ty už seš Marťo dobrá, ne? Ale já se bojím že budu muset ty plíny nosit už furt. A co kluci? Já nejsu modelka ale sem normální holka a ve třídě je jeden prima kluk. Můj idol. Ale copak můžu ty plíny před ním schovat?!

Myslíš Marťo? A ty se počuráváš?

Petro, mrkni tady v Různém vedle do rubriky Kdy jste se naposledy počůrali a přečti si, s čím jsem se tam nedávno svěřila a co taky píšou jiní. Já měla plíny ještě v prvním ročníku na vysoké, sice to bylo trochu jiné než u tebe, byla jsem hodně nemocná, ale i tak... Píše tam hodně rozumně Kamil, že plínky jsou od toho, aby při určitých potížích pomohly. Chápu tě, že ti je pořád do breku, hele, ale nezoufej. Vůbec nejsi pochcánek, neříkej si tak. Jsi šikovná holka, která to zvládne. A za babičkou zajeď, když chceš, babička tě určitě pochopí a nadávat ti stoprocentně nebude, uvidíš. Klidně se jí svěř, bude naopak ráda, že jí důvěřuješ a vsadím se o co chceš, že ti bude pomáhat co nejvíc bude moct. A vyšetření se taky neboj, můžou to být záněty a to je třeba hned léčit a u mladé holky o to víc. Budeš v pořádku, věř tomu. Všichni tady, co sem nepíšou jen tak z hecu nebo z dlouhé chvíle, ti určitě budou držet všechny palce. Tak to nevzdávej a nezoufej si, i když je to teď pro tebe bolestná situace. Ale spraví se. :-)

Baruško, já nemůžu spat. Nejde to. Pořád brečím. Už sem psala že mi je 16 roků. Sem si myslela že už sem dospělá a deďka vidím že sem jenom malej pochcánek. Mimino a ostuda. Jak mám jít do třídy? Zítra mám jít do tý nemocnice ale v pondělí mám prej jít normál do školy!!! Ale to nedám! A mám strach že se zase to.. Porád se snažím sedět na záchodě a čurat. Ale nejde to. A myslíš že to babička vezme? Ona ví že se mě někdy něco stalo a nikdy mě nenadávala. Ale se stydím ji říct že se počurávám do plínek. A doktor říkal že neví co mě je. Prej až po těch vyšetřeních v nemocnici. Ale říkal něco vo tom zánětu anebo se ptal jestli sem v rodině jediná a jak se mě to stává dlouho. Jenže já sem jenom brečela. To je tak trapný.

Peťo, já nevím kolik ti je, ale dost často slyším, že když se počurávají větší děti, že to je většinou psychika - dusno doma, hádky, schazování dítěte rodiči, apod. Tak mě napadlo, jestli to nemůže být i tvůj případ, i když soudím, že dítě už nejsi. Nemáš nějaké problémy doma? A co ti řekl doktor? Na vyšetření ale určitě běž...Plínky snad nějak zamaskuješ, naštěstí už není léto...drž se a obklop se hodnými lidmi, co tě podpoří :-)

Baruško, ty seš tak hodná. Děkuju ti. Já se bála že to bude ostuda aji tady před váma. Vy ste moc hodní. Ale já vím co udělám. Pojedu za babičkou. Ta mě nikdy nehubuje. Ta je moc hodná a děda taky. Hned v sobotu tam pojedu. Jenom nevím jak to zvládnu s v těch plínkách. Ach jo...

A Peťo, nemáš to třeba psychický??? Teda, i tvoje vlastní rodina tě takhle hnusně schazuje, místo aby tě podrželi, to je od nich vážně ubohý. Je mi moc líto, že tě nikdo v tvém okolí nepodrží, ono to v takovýhle situacích znamená moc. Ach jo.

Ahoj. Včera se mi stala pohroma. Počurala jsem se při večeři. Úplně. Chtěla jsem to utajit, ale brácha na tom uklouznul. A byl z toho cirkus. Hnedka dneska ráno jsem musela s mámou za doktorem. Byl příšernej. Furt každej říkal - vona se počůrává. Jako mimino! A ty stašný vyšetření. Bylo to hnusný. Střašně strašně moc!!! A hlavně! Já musím nosit plíny! Prej prozatím. Ale už dvakrát jsem byla pochcaná. Já se stydím stašně. Já ani nechcu být. Já vím že nejsem sama. Ale já už nemůžu do školy a za klukama. Nikam! Nikoho nechcu vidět. Zejtra musím do nemocnice na ňáký další vyšetření. Díky vám moc ale dneska jsem tady asi naposledy, se stydím i tohle psát.