Ve třiceti sám

Martine, no, to by bylo, aby sis nevybral!!!

Martine,
zivot neni pericko, vsechno se darit nemuze. Vlastne mas jinak fajn zivot, nemas zadny psychicky problemy, jsi sobestacny, zdrave sebevedomy, inteligentni a urcite i pratelsky. Bude to asi opravdu jen v tom, ze ta "prava se jeste nenasla". Nekdy byva i problem v tom, ze hodne holek je diskotekoveho a party typu. A prave lide klidnejsi to mivaji slozitejsi. Net je fajn, drzim ti palce v hledani. Chapu, ze uz bys rad nasel, bohuzel tim se neda nic uspechat. Zkus i vic chodit mezi lidi s prateli. Vlastne pises, ze nemas zadne pratele - cim to? Ja nemam partnera, mam s tim z minulosti trosku problem, ale pratele mi prijdou jako hodne duleziti, je to takova zachrana berlicka pri jakychkoli nesnazich a zivot s nimi je veselejsi.
Tak se sem zase ozvi:)

Nazdar Martine, mě je 28 a jsem na tom stejně. Myslím, že to není nic tak nenormálního - mým dvěma nejlepším kamarádům je 29 a taky v podstatě neměli žádný vztah. Fakt to není jednoduché někoho najít, navíc když má člověk trochu náročnější požadavky. Já jsem si tak nějak zvykl na samotářský život a moc to neřeším, ale říkám si, že třeba někdy to vyjde. Věřím spíš na náhodu, takové to shánění za každou cenu většinou není moc úspěšné. Měj se.'

Martine, líbil se mi tvůj příspěvek. Odkud jsi? Mám totiž kamarádku, která je báječná, hodná a se srdcem na dlani - takový ryzí človíček, bohužel je taky sama. Myslím, že byste se k sobě dost hodili. Měl bys zájem nebo toto nebereš jako seznamku?'

Martine,chápu, že tě štve, že jsi sám, sice jak se tu píše, že 30 let není žádný věk, ale vím, co je to být sám, vracet se do prázdného bytu. Ne tedy z vlastní zkušenosti,jsem šťastně vdaná, ale mám bratra, který je na tom stejně jako ty a to je mu už 38 let! Je svobodný, bezdětný, vztah se mu rozpadl,ale od té doby je sám a už se nějak zasekl a zatrpkl.Radila jsem mu taky aspoň internet, to řekl, že zkoušel a že se tam nedá nikdo najít..Buď mu holky neodepíšou vůbec, nebo jeden dva maily a zůstane to na mrtvém bodě.Trápí to mě, mámu, ale nevíme, jak mu pomoci.Držím ti moc palce, ale radu bohužel žádnou nemám.Hezký den Hanka.'

AHOJ.to co píšeš plně chapu.a vim o čm mluviš.mam sestru ktera je na to uplne stejně a ja jen přemyšlim kde ji nekoho najit.pravdou je že juak človek starne je horší a horši si nekoho najit na celí život.me se ted jeden vztah rozpada 29 na krku a taky nevim co bude dal,nedchce se mi zas začinat od začatku.no človek se lepe seznamuje když je mladší je aji tak nejak vetší vyběr.no chlape at se ti daři a všem kteří maji stejný "problem"'

Tvůj příspěvek je velice zajímavý, zaujal mě. Určitě jsi člověk s dobrým srdcem. Divím se, že ženy v tvém okolí jsou tak "slepé" :o) Na tvém místě bych raději občas vyšla mezi lidi než hledala seznámení na internetu. Sice to není tvé gusto, ale znám spoustu lidí, kteří se takto seznámili lépe než přes inzerát. Každopádně budu držet palečky ať se ti splní tvá "nejtajnější" přání :o))'

Martine, buď v klídku:) 30 let dneska není žádný věk, a já mám strašně moc kamarádů kolem třicítky, kteří jsou taky svobodní. Kde bydlíš, jestli se můžu zeptat? V Praze a velkých městech jsou svobodní lidé kolem třicítky úplně běžní...Mě je 28 a mám přítele ale spousta mých kamarádek je single a jsou v pohodě, užívají si. Nesmíš tolik tlačit na pilu, nech tomu volný průběh, snaž se chodit mezi lidi a pokud jsi příjemného zevnějšku a upravený ( na tom hodně záleží )a vtipný, inteligentní( což podle toho, cos napsal, jsi), tak by seznámení neměl být problém. Přeji hodně štěstí a hlavně žádný depky:)'

Možná, že můj problém není tak závažný, protože nemám žádné zdravotní potíže, přesto mě trápí, i když se snažím na to nemyslet. Ve svých třiceti jsem ještě neměl žádný vztah, i když jsem se o to několikrát pokoušel. Výsledkem bylo odmítnutí ze strany ženy, se kterou jsem se sešel. Jen jednou jsem to ukončil já, protože jsem se setkal s alkoholičkou, která mi volala v půl čtvrté ráno opilá. Rád bych našel odpověď, která asi nebude jednoduchá.
Jsem obyčejný mladý muž, trochu introvert s klidnější povahou. Mám zajímavou práci, která mě baví, vlastní bydlení a s lidmi v okolí celkem dobře vycházím. Nejsem jediný, takových jako já po světě "běhá" hodně. Poznal jsem to na Seznamce, kde jsem si ze zvědavosti pročítal inzeráty mužů v mém věku, kteří podobně jako já hledají partnerku pro trvalý vztah.
Stále více zjišťuji, že si nedokážu najít partnerku pro vytvoření trvalého vztahu. Nevyhledávám společenské akce a podobný způsob vyžití mě moc neláká. Nikdy jsem se v kolektivu neprosadil, nejsem extrovert, ani bavič veselých historek. Zkoušel jsem se proto seznámit přes internet, ale po několika setkáních jsem zjistil, že ženy často hledají nezávazný flirt nebo mají nějaké požadavky na partnera. Požadavky, které někdy ani nahlas neřeknou. Když jsem naopak odepisoval na inzeráty, odpovědí jsem se nedočkal, snad přišla jedna nebo dvě, ale nevyšlo to.
Dříve jsem míval pocit, že dělám v něčem chybu, ale myslím, že nejsem na tom tak zle, dokážu se normálně pobavit, netrpím pocity méněcennosti, ani nejsem pesimista nebo dokonce alkoholik. Svou situaci jsem řešil i s psycholožkou, ale ta mi jen poradila, že to musím zkoušet a nevzdávat. Snažil jsem se seznámit i přes různé zájmy a koníčky, ale nevyšlo to.
Ptám se sám sebe, jestli je opravdu tak těžké s někým žít, vychovávat děti a být v pohodě? Kde dělám chybu? Mám pocit, že stačí jeden malý nedostatek, jiné zájmy, nesplnění představ partnerky nebo třeba jen trochu odlišný pohled na život aby vztah nefungoval. Myslím, že jsem hodně tolerantní člověk, bez nároků a požadavků na partnerku, dokážu se přizpůsobit.
Je hodně žen, které zůstaly samy, třeba s dítětem a žijí třeba v pronájmu od výplaty k výplatě. Možná taky někoho hledají, nevím... Kdybych našel třeba takovou ženu, bylo by to pro oba snadnější, jak se říká: "Ve dvou se to lépe táhne". Myslím si, že by jsme oba na tom byli lépe. Nikdo však na čele nemá napsané, že někoho hledá.
V práci i okolí se setkávám s mnoha lidmi. Rád si popovídám s kýmkoliv, ale mám pocit, že když se potkám s příjemnou ženou mého věku, tak už je vdaná. Svobodných je hodně málo a když jsem se pokusil nabídnout pozvaní, odpovědi byly podobné - má už přítele. Svobodnou ženu v mém věku vlastně ani v mém okolí neznám.
Snažím se využít každou možnost, ale najít ženu pro trvaly vztah není vůbec snadné. Možná je to tím, že nedokážu nabídnout nic "navíc", co by ženu zaujalo a že se normálně pobavím o čemkoliv'