Úmrtí pejska

umrela mi fenecka krizence knirace a vlcka.je to 8mesicu a zadna uleva na srdci.mel jsem ji 14.4 let vsichni co jste v situaci jako ja a ja to cerstve drzte se

umrela mi fenecka krizence knirace a vlcka.je to 8mesicu a zadna uleva na srdci.mel jsem ji 14.4 let vsichni co jste v situaci jako ja a ja to cerstve drzte se

Lenko, to je moc dobře, že už máš nového pejska, časem bolest otupí a novej pejsek tě bude milovat, jako ten předešlej.Tak ti přeji s pejsou hodně nových a hezkých zážitků.'

Tak jsme si v neděli přivezli malou černou kuličku.Ted tu na mě spinká.Ještě je ze všeho vystresovaný,ale den ode dne je to lepší.První noc jsem stejně probrečela,protože když jsem se na něj podívala,viděla jsem mého prvního pejska.Musím ale říct,že ten smutek se zvládá opravdu mnohem a mnohem lépe než kdyby tu nebyl nikdo.'

Já jsem totiž musela před měsícem nechat uspat naši labradorku (nádor na játrech) a je mi pořád z toho hodně mizerně, všude ji vidím... Až se z toho dostanu, pořídím si rychle novýho pejska - protože určitě někde čeká nějakej chundeláč, kterej se bude mít u nás tak dobře, jako ten předchozí. A nebudu chtít, aby nám nahrazoval naši Elišku, kterou už nemáme, to ani nejde. Každý zvíře je přece originál, jako lidi.
Přemýšlím o pejskovi z útulku.'

Zvířata jsou chlupatí kamarádi, kteří nás nezradí... zarmoutí nás jenom jednou, ale strašně to bolí...Lenko, Milane a ostatní, vím, jak Vám je.'

Dnes je 18.9.2008 a včera nám skonal náš pejsek jezevčík Prim.Byl s námi 16 let a těžká rakovina ukončila jeho krásný život s námi.
Je to pro nás nevýslovně velká ztráta, bly to pejsek nevýslovně láskyplný, která nám svou láskou dával naplno najevo a s takovou radostí, že by mu leckterý člověk mohl závidět.
Není již mezi námi, slzy a žal se derou do srdce a do očí, musím to však překonat a popřát mu klidný spánek a především obrovské poděkování a hluboký vděk za jeho lásku.
Spí v místech, kde byl 3ťastný a kde to měl rád a byl tam doma...děkujeme Primečku!!'

Pes je nejlepší na česneku!'

Lenko, to je dobrá zpráva, přeji ti, ať to se štěňátkem vyjde.Písni nám pak, jak se sžíváte a jaký pejsek je.Já už mám od loňska ze štěnda velkou slečnu a jsem jí moc vděčná, že tu se mnou doma je.'

Děkuji moc všem za slova útěchy.Nic tomu řidiči nezazlívám,opravdu nemohl nic dělat byla to moje chyba,takže to zazlívám jen sama sobě.V ten den jsem jiného pejska už nechtěla,ale to prázdno tady se nedá vydržet a tak jsem začala shánět jiného,ale znáte to zrovna když chcete,tak nikde žádní nejsoua nebo až na druhém konci republiky.Pak jsem ale úplnou náhodou dostala číslo na jednu paní,která jorkšíry cová tak jsem jí zkusíla zavolat a měla jsem štěstí,má pěti týdení štěnátka ještě je ani nikde neinzerovala,takže jsme měli štěstí.Ještě musím chvíli počkat ale možná v neděli,jestli bude u štěnátek všechno v pořádku si ho přivezeme domů.Je asi pravda pořídit si jiného,od té doby je mi líp a těším se na nového člena naší rodiny.Jedno ale vím určitě,že blízko silnic už bez vodíka neudělám ani krok.Můj bývalí pejsek zůstane v mém srdíčku už napořád a tenhle bude ode mě dostávat tolik lásky,co se do něj vejde.'

Katko,Leni a ostatní.To je smutné.Já pejsky miluju,sama jsem majitelkou roční jack russel teriérky,mám ji jak děťátko, je to moje zlato,ikdyž na začátku jsme spolu bojovaly.Neumím si představit,že jednou nebude,stejně jako jste si to neuměly představit vy.A teď je to krutá realita.Co říct, netrapte se..pejsci na vás koukají z psího nebe a chtějí vidět veselé páníčky,kterým v srdci zůstali jako hezká vzpomínka na někoho blízkého.Jediným lékem je čas, poté si pořídíte pejska nového...který bude jiný, nenahradí pejska,který je v nebíčku, ale bude vám dělat úplně stejnou radost.Držím vám palečky a přeji,aby smutek brzy přebolel a abyste se brzy radovaly z malých chlupatých kuliček.Papa'

Lenko, drž se, psi jsou věrní společníci a moc nám pomáhají žít.Oplakej svého pejska a pořiď si co nejdříve jiného, to je nejlepší lék na bolavou duši.Já to tak znám, v srdci ti zůstane ale napořád, jako mě.'

Leni, jsem taky pejskařka, už jsem taky pohřbívala dva pejsky a tak vím, jaké je to trápení. Ale musím říct, že jsem taky řidička a že jsem jednou málem přejela pejska, který mi takhle vlítnul pod kola. Úplně jsem se rozklepala z představy, že bych toho pejska opravdu zabila. A přitom jsem nemohla nic dělat, ten hafík pána neposlouchal. Tím chci jen říct, jak asi musí být tomu člověku, který přejel nechtěně pejska jen proto, že ten pes byl neposlušný....'

Leni, to je mi moc líto :-( Uvidíš, že to časem přebolí. Drrrž se !'

Dobrý den,ve středu jsem přišla o mojeho Jorkšírka,přejelo mi ho přímo před barákem auto.bylo mu osm,ale vůbec na to nevypadal.Byl pořád hravý jako štěnátko,měl tolik energie.Měl ale jednu špatnou vlastnost.Vždy když viděl nějakého psa nekoukal na pravo na levo a prostě mastil za ním a já už nemohla nic dělat.Dlouho jsem ho doma držela v náručí a čekala až přijede manžel z práce aby ho odnesl než přijde ze školky náš syn.Možná si říkáte,proč neměl ten pes vodítko?Celých osm let jsme chodili jen před barak,ale slyšel toho psa zaštěkat tak se musel běžet podívat za roh no najednou letěl volala jsem ale nebylo to nic platné.Pak už jen ta rána a Nikoušek který bez známky života ležel uprostřed silnice.Je tu bez něj prázdno,moc prázdno,proto jsme včera začali přemýšlet o novém.Myslím,že když je člověk zvyklý na to,že vás osm let pořád někdo vítá když se vrátíte domů,že vám pomáhá psychicky v těžkých chvílích(myslím,že kdo má pejska doma ví moc dobře jak to myslím)že už bez toho pejska nějak nedokáže byt:-(.Bude v mém srdíčku už napořád a myslím že to není nijak sobecké.Je to jako u lidí,myslím,že by nechtěl abych se tolik trápila,vždycky mě měl nejraději když jsem se usmívala.Chtěla bych poděkovat,že jsem si zde mohla vylít srdíčko:-('

Dne 21.8.2008,jsme také přišli o pejska,7.-letého pitbula,zbyla nám už jen fenečka.Moc se trápil,ochrnul na zadní nohy,šlo to ze dne na den,tak jsem musela učinit rozhodnutí,ze kterýho mi je hrozně,ale vím že jsem mu pomohla,máme obrovskou zahradu,bylo strašné se vracet domů,aniž by mě štěkotem někdo přivítal,najednou bylo hrozně prázdno,i když mám tu fenečku,tak ta to nějak vycítila a ani nechtěla na zahradu jít.Tak jsme si pořídili další štěně,je to tu mnohem veselejší,je to taky pitbulek,zaplnil,alespon částečně ten smutek po Gasikovi.Takže jsou zase dva a fenečka se stoho taky dostává a má alespon zábavu s novým přírůstkem.'

Souhlasím!'

Před časem jsme přišli o foxlíka. Bylo mu 15 let a svému plemeni dělal čest. Veselý, svéhlavý, ne moc poslušný rošťák :-)) Bylo nám moc smutno a tak jsme si pořídili štěně. Je to zase foxteriér (tedy shánět foxe je fakt horor, je jich málo) a zdá se, že bude taky pěkný kvítko. Když máte psy opravdu rádi, zažene smutek na jeho ztrátou jedině zase pejsek :-))'

Bobikaaaa

A ty visící za nohy na stromě!'