Velmi silné deprese - neví jak dál....

přečti si knížku Čtyři největší vrahové. od GEORGE E. VANDERMAN

Děkuji za odpověď.......Dobrý den,je pravda,že těch hospitalizací je hodně,to si neumím vysvětlit,proč mě dají v léčebně do kupy,je to většinou po několika výměně léků,až padne ta správná kombinace,přijdu domů v pohodě,ale nechápu,proč mi léky přestanou zabírat,třeba za rok,dva a pak se situace opakuje,kdy zase nastoupí silné deprese,duševně hodně špatně a můj ambulantní psychiatr si neriskne u mě výměnu antidepresiv doma,to už musím být pod kontrolou.Elektrošoky jsem podstoupil třikrát,to bylo z počátečných hospitalizací,když mi léky třeba za tři měsíce nepřinášely zlepšení,potom už mi je nenavrhovaly,neustále se vyvíjejí nové léky,které můj stav zlepšily a nebylo potřeba šoků.Šokovou terapii navrhnou,nikdy ji nedávaly proti vůli pacienta,musí se podepsat písemný souhlas,ale když je zle,tak jsem souhlasil.Když se stav nezlepší po čtyřech,pěti,tak se dál nepokračuje.Provádí se v krátkodobé anestezii,měl jsem krátkodobé výpadky paměti,potřeboval jsem se asi dvě hodiny prospat,někdo odešel na oddělení po deseti minutách.Myslím si,že nynější špatná paměť s tím nemá nic společného,špatně se soustředím a tím pádem nevstřebávámmyšlenky do mozku.Ale to je způsobeno nemocí a léky,které samozřejmě působí na mozkové centrum.Ale jsem rád,jaké to teď je.mějte se.

Já bych radil,když je...Děkuji za odpověď.... Není moc "pozitivní" vhledem k počtu hospitalizací a léčeb. Je fakt že otec ted dostal prášky nové (ale jak dlouho je přesně má nevím). Mohu ještě dotaz - léčba elektrošokem - kdo stanoví že je dotyčný vhodný kandidát, musí si zažádat? Nebo ho na to "pošlou"? Cítil ste někdy vedlejší účinky? Jak často se tato léčba provádí? Byly úspěchy léčby hned, nebo později, byly velké či malé?
MOc děkují...

Můj otec (50 let) trpí už...Já bych radil,když je situace pacienta velice trýznivá, nastoupit do léčebny zavčas,ono někdy je lepší být pod dohledem,než na člověka přijdou nepříjemné myšlenky,mám s tím zkušenost,stál jsem na pokraji života několikrát a byl jsem potom rád,když jsem byl v léčebně izolován a nebyl jsem nebezpečný sobě ani rodině.Antidepresiva mají tu nevýhodu,že zabírají až za 14 dní až tři týdny,takže při výměně jedny přestanou působit a další zabírají za delší dobu.Já jsem onemocněl taky po čtyřítce,v léčebně jsem byl 13x celkem kolem čtyř roků.Tam je fajn,že se může nemocný obrátit na lékaře,psychologa nebo vyškolené setry,vždycky jsem zažil moc ochotný personál.Mám za sebou okolo třiceti elektrošoků a vždy jsem chodil na fototerapii.Moc mi to pomáhalo.Buďte na tatínka přívětivý,ono se deprese nedá zlomit vůlí,že o něj moc stojíte i když by člověk moc chtěl něco tvořit.Já mám suprovou rodinu,jinak by pro mě život neměl cenu.Jsem doma rok od poslední hospitalizace a teď se docela držím,jen mi vadí poruchy soustředěnosti a paměti.Ony jsou oddělení lehčí-otevřený,kam většinou člověka dají po zaléčení na uzavřeným.Tak přeju Vašemu tatínkovi hodně sil a správný rozhodnutí.

Jsem zdravotní sestra a radím opravdu podstoupit ambulantní léčbu, popř.hospitalizaci.Jiná cesta není.Pak se lidi vrací uplně jiní a psychicky lepší.A bude to opravdu lepší pro otce i celé okolí.

Můj otec (50 let) trpí už více jak deset let depresemi. Tento rok ovšem jsou deprese natolik silné, že neví jak dál. K psychiatrovi dochází pravidelně, antidepresiva pravidelně užívá, nicméně bez nějakého velkého účinku. Neví jak dál, není schopen komunikovat, fungovat, pracovat a ani se soustředit.Byla mu doporučena ambulantní léčba - ovšem při představě "nemocnice" ho jímá hrůza... Prosím o jakýkoli kontakt či radu jak mu pomoci, kam ho dovést - ke komu. Trpíme všichni...