Vnitřní pocity po odstranění dělohy

Jsem po hysteroktomii týden.Operaci jsem dlouho odkládala a je pravda,že jsem ráda,protože jsem si ve 37 letech ještě pořídila mimčo.Dnes je mi 41.Také jsem měla obavy jak to bude s chutí na milování...Tak po pravdě mám pocit,že i když zatím jsem uvnitř bolavá,chutě jsou snad ještě větší.Partnerovi doteky mi dělají moc dobře,ale šestinedělní abstinenci dodržím.Už kvůli snížení jakých koli komplikací.Věděla jsem do čeho jdu,hodně si o tom přečetla i na internetu.Jak se oprerace dělá a jak je to po operaci.http://gyn.cz/tree.php?up=206 I to mi hodně pomohlo.Sice se mi doktorka vše snažila vysvětlit předem,ale v klidu doma je to lepší.Teď už se jen těším na to,že budu mít po všech problémech.Moje totiž začaly již v 17letech.Bolesti celý týden každý měsíc a bohužel i bolesti při milování.Jediná doba kdy jsem neměla bolesti bylo těhotenství a 2 roky po odstranění myomů.Bohužel se udělaly znovu a vše bylo stejné.Poslední 3 měsíce už bolesti nepřestávaly a navíc jsem velmi silně krvácela.První co cítím po operaci je,že mě tak úporně už nebolí ani záda.Jsem ráda ,že jsem do toho nakonec šla.Věřím, že teď už to bude jen lepší.

nemyslim si,ze by bol alkohol to najlepsie riesenie,ani to,ze by som to riesila nim...ale bojim sa pocitov o ktorych tu pise vera...

taky jsem šla do toho statečně, ale potom to ideál nebyl. V nemocnici jsem po operaci dostala kvas.inf. a dva roky jsem se toho nemohla zbavit. Jediné, co bylo dobré, tak to, že už jsem nekrvácela. Pak mám ještě jeden nepříjemný poznatek a sice, že se změnilo složení sekretu v pochvě. K horšímu. A taky sex přestal být tak vzrušující jako předtím, možná proto, že byl už bez rizika otěhotnění ??, nevím. A taky jsem se cítila méně ženou. A zvláště poté, co mi odstranili i část prsa.
Dnes po všech těch operacích si říkám, že co je Vaše, tak chraňte, dokud je to možné.

Přesně tak, kdo si che najít nějaký důvod k pití, tak si ho vždy najde. Já jsme po tomto zákroku pět let a nepřipadám si jako méněcenná. Naopak, vůbec nepostrádám menzes a sexu si užívám daleko víc. Jelikož ty problémy co jsem měla před operací byly už tak nepříjemné a obtížné a navíc bylo riziko, že se vše může zvrhnout v něco horšího. Tak tady baby neblázněte. Rakovina je daleko horší.

zuzko,přečti si můj příspěvek z tématu histerektomie,ať se nemusím opakovat.Jestliže je někdo "slabý" a "zabydlí" se v pocitech méněcennosti a následně v alkoholu,pak je to jen k jeho škodě.Zpočátku jsem s těmito pocity také bojovala.Když vím,kolik žen,jen z mého okolí nemá dělohu,některá vč.mně,ani vaječníky a jsou spokojené,dokonce zůstaly i štíhlé,tak proč propadat úplné beznaději.

to Jana: no diky toto ma "povzbudilo"...

Budu hovořit o známé, která po narození dcery onemocněla a ve 23letech a 4letém manželství podstoupila hysterektomii.
Zprvopočátku vše nesla statečně, ovšem co cítila uvnitř nikomu neřekla.
Před manželem se necítila již jako žena, která mu nebude moci porodit další dítě.
Upadala do stresů, depresí, alkoholu. Dnes po x letech, je "skrytá" alkoholička, psych. labilní, sama!
Od operace je přesvědčena, že její role ženy skončila, nikdo ji nemůže mít rád...atd.
Manžel jí zemřel před 12lety, sice ji nikdy neopustil, ale oba se opustili obrazně řečeno hned po operaci.
Mrtvé manželství.Děsivý příběh, ale i taková může být realita.

kolko mate rokov? a nemali ste ziadne depky po operacii? aj mna to caka ,ale sa snazim oddalovat to,mam len 33 rokov...aj ked uz ziadne deti nechcem,bojim sa,ci to neovplyvni moju chut na sex a ci sa nebudem citit menej "zenska"...

Jsem po hysterektomii a mohu říct, že na sexuální život a chuť na milování operace opravdu vliv nemá. Naopak, mám pocit, že mi to takto vyhovuje více. Je pravda, že zpočátku jsem měla smíšené pocity,ale spíš z toho důvodu, že mi sebrali "kousek mne samotné". Tyto pocity zakrátko vyprchly a nyní mohu říct, že jsem bez problémů. Mám skvělého partnera, který byl po operaci a mém zotavení ještě citlivější a ohleduplnější a jsem ráda že operace nemá vliv na náš další sexuální život. Tak se operace nebojte. Lázně jsem sice jako paní Eva jak píše výše nedostala, nicméně jsem se s tím srovnala i tak.

Vaječníky mi ponechali i když už se u mě projevují sezónní návaly ( většinou na jaře a na podzim ) tak opravdu nemám na co stěžovat.

A nechali ti vaječníky?

Vážené dámy, jsem po hysterektomii 10 let. Po operaci mi bylo důrazně doporučeno, že lázně je vhodné absolvovat, poslechla jsem a i když jsem se lázní bála (Františkovi Lázně) byla jsem velmi spokojená, Co se týče sexu tak po lázních nabral úplně jíné obrátky a s manželem jsme si ho velice užívali. Bohužel manžel před 2 lety vážně onemocněl a po roce a půl zemřel. Měla jsem strach a obavy, že se už s nikým nebudu milovat ( je mi 50 ).Náhoda tomu chtěla a seznámila jsem se s tak výborným chlapem, že milování i přes moje "postižení" jsem nezažila co jsem na světě.Dokonce i úporné migrény, které mě trápí od mládí ustoupily do přijatelných mezí. Takže kdo se oparace bojí zažeňte všechny chmury a spíše se těšte na období bez menstruací a bez nerváků jestli náhodou za nejste " v tom".

Dobrý den, chtěla bych se zeptat jestli je po takovém zákroku pro pacientku možné aby byla poslána do lázní? Děkuji

Nebojte se, mám to za sebou a milování je stejně tak krásné jako před tím, manžel je ohleduplnější a tím pádem ještě něžnější a v určetém ohledu je to i krásnější. Něco málo člověk ztrácí a zase něco nalézá. Jsme opět moc šťastni.

Dobrý den,

chtěla bych touto cestou rozvinout téma, které je velice citlivé a intimní a myslím, že trápí a zajímá spoustu žen, které musí ze zdravotních důvodů podstoupit hysterektomii (odstranění dělohy). Já sama jsem se dostala do podobné situace. Už několik let mám na děloze 3 myomy. Jeden je dosti velký a dva menší. Chodím na pravidelné lékařské kontorly, ultrazvuk a lékaři mi jen "hlídají" tyto útvary na děloze s tím, že pokud nemám nějaké zvláštní potíže, nic se neděje. Jenže za posledních pár měsíců se větší myom dosti zvětšil a začíná mi působit potíže. Tlak v břiše, silná menstruace atd. Pomýšlím na radikální krok - hysterektomii. Mám toho plnou hlavu, nemám špatný pocit z toho, že nebudu mít dělohu, mám dospělé děti. Trápí mě však jiná věc. Chtěla bych se touto cestou zeptat podobně "postižených" žen, jak prožívají tuto zásadní změnu vnitřně. Co cítí, jestli jim něco říkají intimní doteky partnera. Jestli jsou stejně vzrušivé a citlivé v pochvě a na vnějších rodidlech jako před operací. Jestli prožívají a s jakou intenzitou orgasmus. Je to pro mě zásadní věc, dělohu považuji za znak ženství. Je to kus těla, není to jen kus nepotřebného masa, jak prohlašuje moje lékařka. Mluvila o tom, jakoby se nic nedělo a mě st to moc citlivě dotýká. Mám strach, moc miluji svého partnera, miluji jeho doteky. Nechci být tam dole "mrtvá". Prosím jestli mi máte k tomu co říct, pomozte a poraďte mi. Budu vděčná za každé slovo... děkuji