Vyplati se byt zenou v dom. a delat rodine sluzku?

To Choise - plne s tebou souhlasim. Zustat v domacnosti je podle mne poklesek, ktery muze kdykoliv byt pak "spravedlive" potrestan.To "jn" - kdyz jsem byla v tvem veku, deti male, s vetsim vekovym rozdilem mezi nimi - porad byl duvod zustat doma a plne se jim venovat, stale byly nemocne, manzel narocne zamestnani, ze nebyl skoro doma a financni situace dobra, takze potreba meho vydelku mne do zamestnani nehnala. Take jsem si rikala, jeste tenhle rok, jeste prekonat 1. tridu, atd. A pak najednou uz jsem byla na zacinani kariery stara. Jiste, je to hrozne brime, mit na starosti deti, domacnost a pritom chtit jeste nezapomenout na sebe, ale mela by to v tom veku delat kazda mlada zena. Pozdeji ji to bude mrzet, ze to neudelala. Detem placene hlidani na par hodin neuskodi a mlade zene k prekonani odborneho zaostavani za ostatnimi moc pomohou. I kdyz si ted myslis, ze ty mas chapaveho manzela, ktery vi, jak je tva prace pro deti a domacnost nepostradatelna. Ja jsem si to taky myslela a on mozna tehdy take, ale pockej, co bude rikat za 20 let - bude ti davat za priklad vsechny jine, ktere to "nekam dotahly". A to v tom lepsim pripade, v horsim, muze clovek dopadnout tak, jako ta moje znama.

Jn,naopak,já jsem ten případ,který si tím prošel,proto si dovoluji dávat rady.Ty jsi v jiné situaci,máš malé dítě a je nasnadě,že toho máš dost a vypadá to,že máš dobrého partnera.Ale já už mám velké děti z domu a stalo se mi to taky.Ale nepoložilo mě to,naopak,cítím se mnohem líp,než v manželství.Spadla mi koule z nohy a žiju konečně pro sebe.Když se manželství navydaří,to je fakt peklo.

Choice, to co pises sice dava smysl, ale jen teoreticky, znis jako nekdo kdo se sam (sama) v podobne situaci nikdy neocitl(a). Ja sama za sebe musim rict, ze se ted v takove situaci nachazim, jsem na materske a tudiz doma. Neni pravda ze jsem se povesila na chlapa z pohodlnosti a ze chci zit zivot pouze pro druhe, spis se o mne da rict pravy opak. Mivala jsem par konicku, hodne znamych, doma jsem nikdy nevysedavala, mela jsem vlastni obchod a sportovala jsem (to jedine mi doted zustalo). Ono neni jednoduche starat se o vareni prani, domacnost, deti, zahradu, apod. apod. Po dni ztravenem peci o druhe mam tak akorat silu se vysprchovat a jit spat, natoz abych se venovala nejake cinnosti, ktera bude "nezavisla" na mem manzelovi, a to jen proto, abych mela zadni kolecka. Myslis ze je opravdu lepsi dat dite do jesli a vydelavat, mit zajimavy, spolecensky zivot a strcit dite k rodicum po vecerech a vyjit si, jen proto abych byla lepe "pripravena" na moznost, ze mi meho manzela jednou prebere nejaka jina? Ja nad takovymi vecmi ani nepremyslim a radeji jsem doma a venuji se tomu co je prave ted nejdulezitejsi - me dite. ono je to, ktere me v tuhle chvili nejvic potrebuje, a ne nejake kamaradky. A jestli muj manzel tohle jednou neoceni, tak to je dost smutne... Na druhou stranu je pravda, ze se z tohohle (prozatimniho) zivota muze stat stereotyp, a to nekdy muzu pozorovat i na sobe. Clovek jaksi zlenivi, nic se mu nechce, je tezke znovu zacinat zit tak jako driv, a tak je pohodlnejsi si vylozene vymyslet nove cinnosti v domacnosti, napr. takove to pripravovani obleceni pro manzela na rano. Pak ale take zavisi hodne na partnerovi, napriklad muj manzel mi kolikrat zakaze zabyvat se domacosti, a rekne: jdeme ven. Takze vlastne i odpovidam na otazku jestli se vyplati zustat doma, ano podle mne se to vyplati, pokud jsem doma s malym ditetem. Ale pokud mam deti odrostle, tak jde spis o zvyk a pohodlnost.

Určitě se to nevyplatí,co je dnes tak,může být do roka úplně jinak.A kdo se prezentuje jen jako sluha,musí počítat,že s ním tak bude zacházeno.Ženy by měly začít přemýšlet,jak zacházejí se svým životem,žít si i ten svůj,věnovat se koníčkům a kamarádkám,jednou by vám mohly taky zbýt jen oči pro pláč.

Ja jsem si na tu polozenou otazku, jestli se vyplati nebo ne byt zenou v domacnosti, odpovidala vzdycky, ze tem, ktere delaji domaci prace s laskou a naopak sve povolani s nechuti, tak ze se to vyplati. Coz uz v dnesni dobe moc zen neni. Je taky fakt, jak tu pisete, ze clovek nemuze ten svazek dvou lidi znat do detailu. Ptavala jsem se napr. me kamaradky, jak je to u nich se sexem. Vzdycky rikala, ze jim to klape, proste kdykoliv on chce. I kdyby ji mel vzbudit ve tri v noci a ona na to chut nemela, tak ze vi, ze kdyz manzel jde druhy den do prace a ceka ho stresujici den, ze potrebuje byt uvolneny. Clovek nevi, jestli to takhle videl i on. Jestli netouzil po vasnivejsi partnerce, apod.Ona vi, ze by potreboval byt stale obdivovan, ale ze ona toho po tech letech ponizovani od nej proste neni schopna. No a ze kdyby si to obcasne zesmesnovani jeji osoby z jeho strany nenechala libit, jak ja jsem ji to vzdy radila, tak ze uz by spolu davno nemohli byt. Nakonec to, ze soucasne mlade divky si uz vse nenechaji od partneru libit ukazuje i priklad jejiho syna, ktery ma po ukonceni university uz vedouci funkci, ma znacny majetek, ale partnerku sobe roven si presto po letech hledani nenasel. Nakonec se ozenil s exotickou divkou z velmi chude zeme, ktera je zatim na nem plne zavisla, a tak ho na slovo posloucha. Ta divka mu zatajila i svuj skutecny vek (je o 4 roky starsi nez on) a i svuj zdravotni stav, prodelala operaci, po ktere pravdepodobne nebude moci mit deti. Moje kamaradka se s ni (coby snachou) nakonec smirila a rika, ze hlavni je, ze jeji syn je spokojeny a o vic ze vlastne nejde. No, ja vim, ze to je jeji vina, jak nevychovala ve svem synovi uctu k zene a nepokousela se o to, vydobyt si to u sveho manzela, takze ted at si za to pyka. Vim, asi tu neni z me strany co resit. Budu se snazit ji jenom zvysovat sebevedomi, jak to pujde. Ona ma jinak ve vztahu k jinym lidem dobre srdce a je ochotna druhym vzdy pomoci, o jejim manzelovi bych mohla rici spis opak. Pro mne jen jejich manzelstvi bylo vzorem toho stareho modelu a byla jsem presvedcena, ze takhle bude fungovat porad.

Nevím děvčata,nač tu takhle naplano mudrujete.Manželství druhého nikdy nemůžete poznat,každý svůj život prožívá uvnitř jinak.A taky je každý svého osudu strůjce.Co čeká taková žena,která nemá své zájmy a potřeby a žije život jen svých blízkých a ne ten svůj?Každá by si měla uvědomit,že tohle se jí může stát a být na to připravená.A jestli pak umí jen hořekovat,tak dobře jí tak,ono je moc pohodlné se pověsit na chlapa,ale co pak?Každá by měla dopředu myslet na zadní kolečka.A která to nechce chápat,tak ať trpí.Za blbost se platí.

Nevim jestli se to vyplati. Znam ale peknych par pripadu podobnych tomu co popisujes. U vsech se manzel vratil, az na jedno manzelstvi, tam to manzelovi a milence vyslo a ted maji rodinu. Ale vsechny tyhle manzelky, co jsem znala udelaly to same: nechaly ho at si jde a at si zkusi zit s tou druhou. Zadne nasilne vyhrozovani, okamzity rozvod, deleni majetku a tak. (Podle me taky jde o to jestli sveho manzela skutecne milovaly, pak se mozna lehceji odpousti, neni to hned o pomstychtivosti.) Jenom ta jedna ke ktere se nevratil, hned zacala rozvod a vyhruzky, i kdyz ta jedina se skutecne nejvic trapila, co ta se nabrecela! Pomalu se z toho sbirala, nakonec sla do skoly a za dva roky se stala socialni pracovnici, ted ma noveho partnera, a vlastne po tech mnoha letech citi neco jako vysvobozeni. Rika mi ze to byly hrozne tezke ale poucne roky. Dokonce dnes dava manzelovi (byvalemu) za pravdu, ze tenkrat nemela jedineho konicka, zadny zajem o nic jineho nez o domacnost, dneska chodi do galerii, na koncerty, porada velke "mejdany" u sebe doma atd. Abych se vratila k tem ke kterym se manzel vratil, samozrejme se uz o neco podobneho nepokusili, chovaji se pekne sporadane a vazi si dobreho bydla, ktere jim asi bylo az moc dobre. Take pekne rychle pochopili co maji doma za poklad, a pokud si nasli sebezajimavejsi sebeatraktivnejsi pritelkyni (souhlasim s predeslym nazorem kde se nekdo zminuje ze nova partnerka nebyla vzdycky o tolik mladsi ale spis podobneho veku jako monzelka, coz je zajimave ze?), asi jim rychle doslo ze ne kazda zena ze sebe necha udelat sluzku. Co tim vsim vlastne chci rici? Hodne veci, predne to ze podle me v tehle situaci se neda rict na 100% kdo "vyhral" ci "prohral", ktera manzelka je na tom vlastne lip? Ta ktera ma sveho pana zpet? Ta ktera se osamostatnila? Anebo manzel? Ani na nej bych si nepoukazala jako na hajzla nebo jako na jedineho vinika. Lidi maji tendenci vinit jen jednoho kdo muze za rozpad manzelstvi, ale podle me k tomu prispivaji oba dva stejnou merou (az na samozrejme vyjimky). Napr. moje mama odesla od taty protoze pry byl alkoholik, a vsichni ji davali za pravdu, vsem ji bylo lito a pomahali ji, a ona brecela kde mohla. (on nakonec umrel na alkoholismus, sam a opusteny. Nikoho mu ho nebylo lito...) Ted po letech jsem prisla na to, ze mu mama leta zahybala a on to tenkrat neunesl a zacal pit. Je mi z my vlastni mamy nanic, jak mohla??? A jeste se nechala litovat. No nic, uz se moc rozepisuju.

No, asi jo, asi se to stava vice zenam podobneho typu. Ja to jenom nemuzu porad pochopit u ni. Vypada na svuj vek celkem dobre, stihla, udrzovana, snad mozna jen lifting by ji prospel. Ja bych to pochopila, kdyby se to stalo me. Cas od casu na manzela vyjedu, kdyz se opovazi o me rici, ze on se o vse zaslouzil a ja nezvladam mit uklizeny byt, deti jsou po mne, atd., i ten talir s veceri na nej jednou letel, apod. No, ale manzel ma zase jine slabiny, odmita napr. leta sex, coz by mu jina na mem miste urcite netrpela. Ja si rikam, ze vsude je neco, i kdyz mi to cas od casu taky leze na mozek. U ni je pricinou problemu jeji nizke sebevedomi a pocit, ze se cely zivot musi jemu a synovi absolutne obetovat. Ja osobne si myslim, ze by nasla snadno lepsiho muze, zatimco s tim jejim zadna dlouho nevydrzik, snad po dobu, nez se ji podari odcerpat neco z jeho rozsahleho majetku, no ale ona mu samozrejme tu zkusenost doprat nechce. Je mi ji moc lito, no, ale asi ji nepomuzu, i kdyz si myslim, ze za 18 let ji znam lip nez kterykoliv psycholog, ke kteremu by ted mohla jit. Naposled, kdyz jsem u ni byla na navsteve, tak mne jeji manzel zatahl do sveho pokoje a tam mi hodinu vykladal o jeho koniccich, jak je perfektni, co vsechno umi, atd. a ze ona to neocenuje. Ja mu kyvala, jenom nakonec jsem se zmohla mu rici, ze ja bych vic ocenovala, kdyby neco delal pro spolecnou domacnost a ze me osobne prace v domacnosti vubec nebavi, ze ji delam z donuceni a ze kdybych mohla ta leta vratit, nikdy bych v domacnosti nezustala. On nechapal a dal si mlel o svem golfu a kouzelniceni a jak je v obou koniccich vyikajici, i kdyz s nimi zacal az po padesatce. Rikala jsem si, ze uz k nim nevkrocim, ze uz tech jeho "machovskych" kecu mam dost, a pak volala ona a rekla mi tuhle novinu.

Je to opravdu klasika, jen u nás v okolí, znám několik takových žen , které byly opuštěny , ačkoliv se předtím úplně obětovaly rodině.Jejich muži jim vyčetli přibližně totéž, co říkala Věra.Zajímavé je, že naprostá většina těch mužů je opustila ne kvůli mladším ale prakticky stejně starým partnerkám( i když mladší vypadaly), ale ty ženy o sebe narozdíl od těch obětavých dbali a to nejen vzhledově ale i duševně.Jsou to ženy úspěšné v práci, chytré a muži si s nimi mají o čem povídat.

Věro a co jí tak chceš poradit. Stejně to nemá smysl. Chlap si nejspíš našel někde jinou (nebo jěště nenašel, ale ta druhá mu maže med kolem huby), možná mladší a energičtější, znalou moderních technologií a chlapovi to značně imponuje. Klasická situace.

Mam jednu znamou, kterou manzel chce nyni opustit po 37 letech manzelstvi. Vycita ji, ze nema zadne konicky, ze neumi zachazet s PC, aj. blbosti, ze se s ni nemuze intelektualne bavit.Cely zivot mu verne slouzila, varila min. jednou denne, nakupovala i veci na sebe, rano pripravovala sako, kravatu a vyprane, vyzehlene kalhoty, aby snad nemusel ani premyslet, co se k cemu hodi. Starala se o zahradu, kacela stromy, natirala plot, bourala zahradni domek, vyvazela kramy na deponii, atd. Nemusel se starat o nic, jen o svou praci a o sve konicky. Jeji kamaradku, se kterou se znala asi 20 let, kdyz ji vytykala, proc dela bezuhonnou sluzku svemu manzelovi a dospelemu synovi, zavrhla a vic se s ni pak nestykala. Ja jsem jejich manzelstvi povazovala za neotresitelne, i kdyz je daleko od mych predstav o spravne rodine, kde by podle mne, se o domacnost meli starat vsichni. Povazovala jsem ale jejich vztah za harmonicky a me narazky na jejiho manzela nebo syna se omezovaly na:...tohle, kdyby si dovolil mi rici muj manzel, tak mu hodim veceri i s talirem na hlavu...apod. Ona ted place a nevi, co ma delat. Co ji mam poradit, aby to prijala a pomohlo ji to? Ze by se ted, skoro v duchodovem veku mohla nejak moc zmenit, nedoufam.