Vytahaný koule

já mam problém uplně...Když mám ptáka v klidu tak mám koule pod ním a když mi stojí a při šukačce tak se mi koule stahnou k břichu a vubec nejsou vidět.

já mam problém uplně stejný.. mi koule taky dost vysí.. sou celkem dost vytahaný a ten pytel je tudiž dost velkej..:/

3. SVĚCENÍ KOSTELŮ NA...Teda Steve ty seš normální pako. Piš o koulích a ne o kravinách.

jako vetsi kokotiny jsem necetl ;-)))))

3. SVĚCENÍ KOSTELŮ NA VŠECH MÍSTECH

Viděli jsme, po čem jsme toužili. Ve všech městech se konaly slavnosti a světily se nové kostely. Při této příležitosti se shromažďovali biskupové a z dalekých a cizích krajin proudili lidé k slavnostem. Lidé rozličných národností se k sobě chovali přátelsky a jednota těchto údů Kristova těla vytvářela harmonický celek. Nyní se splnila prorocká předpověď, která tajemným způsobem předpovídala, že "kosti ke kostím, nohy k nohám se připojovaly" (Ezech. 37,7), a co ještě toto prorocké místo nejasně předpovídalo. Byla to síla Ducha Svatého, která pronikala všemi údy, jednota srdce a jedna mysl všech, tatáž radostná víra a jeden chvalozpěv zazníval ze všech úst. Církevní představení konali krásné obřady. Krásná byla i svatá služba kněží, krásné byly i velice vznešené církevní obřady. Bylo zde slyšet žalmy a ostatní Bohem dané zpěvy, tam zase bylo vidět tajemné bohoslužebné úkony. Také se konala tajuplná slavnost utrpení Spasitele. K tomu velké množství lidí každého věku a pohlaví děkovalo upřímně a radostnými pocity Bohu, dárci všeho dobrého. Také každý z přítomných biskupů měl slavnostní řeč a jak mohl nejlépe se snažil vyzdvihnout slavnost.

4. SLAVNOSTNÍ ŘEČ

Při církevní slavnosti měl také muž průměrného nadání řeč před velmi mnoha přítomnými biskupy, kteří jej tiše a uctivě poslouchali. Obrátil se zvláště k jednomu z nich,2 k Bohu velmi milému biskupu, jehož úsilím byl v Tyru vybudován nejkrásnější a nejvznešenější chrám z celé Fenicie. Řeč zní takto:
- slavnostní řeč při zbudování kostelů věnovaná biskupu v Tyru Paulinovi "Boží přátelé a kněží, oblečení do dlouhého posvátného taláru (podérés), ozdobeni čestnou nebeskou korunou, pomazáni božským olejem a oděni kněžským rouchem Ducha Svatého, a ty, vznešená ozdobo tohoto nového svatého chrámu, od Boha sice ozdoben stařeckou moudrostí učinil jsi v mladické síle velkolepé dílo. Od Boha, jemuž vše patří, obdržel jsi výjimečnou poctu postavit a obnovit Kristu, jeho jednorozenému a prvorozenému Slovu i jeho svaté bohumilé nevěstě tento pozemský příbytek. Mohl bych tě nyní nazvat novým Besaleelem, stavitelem Božího stánku, či Šalamounem, králem nového daleko vznešenějšího Jeruzaléma, či novým Zorobabelem, který jsi Božímu chrámu dal mnohem větší krásu než jaký byl dříve,
i vy ovečky svatého stáda Kristova, dome pro znamenité řeči, školo skromnosti, ctihodní a bohumilí zbožní posluchači!
Již dávno jsme věděli prostřednictvím čtení z Písma svatého o úžasných Božích znameních a obdivuhodných dobrodiních, která lidem prokazuje Bůh. Směli jsme zpívat k Bohu se vznášející chvalozpěvy a směli říci: "Bože, slýchali jsme na vlastní uši, naši otcové nám vyprávěli, cos vykonal za jejich časů v pradávných dobách" (Ž 43,2). Avšak nyní poznáváme mocnou ruku a nebeskou pravici našeho předobrotivého Boha a Krále králů ne pouze tím, že o tom slyšíme, nýbrž my vidíme ve skutečnosti na vlastní oči hodnověrnost a pravdivost oné staré zprávy. Proto můžeme velmi hlasitě zazpívat další vítěznou píseň "Jak jsme to slýchali, tak jsme to viděli v městě Hospodina zástupů, v městě našeho Boha" (Ž 47,9). Které jiné to je město než právě toto nově zřízené a Bohem postavené, kostel živého Boha, sloup a opora pravdy? I zde platí "Slavné věci o tobě vyprávějí, město Boží" (Ž 86,3). Poněvadž nás všemohoucí Bůh milostí svého Jednorozeného v něm shromáždil, nechť každý povolaný řekne: "Zaradoval jsem se, když mi řekli: Do domu Hospodinova půjdeme" (Ž 121,1) a "Hospodine, miluji tvůj dům, místo, kde přebývá tvá krása" (~ 25,8). Velebme Boha nejen každý sám pro sebe, nýbrž všichni najednou volejme: "Hospodin je veliký, velmi je chvály hodný v městě našeho Boha, na jeho svaté hoře" (Ž 47,1). Opravdu je velký. Velký. vysoký, dlouhý je i jeho dům a odpovídá kráse lidských synů. Veliký je Pán, který činí zázraky. Veliký, který tvoří velké, nevyzpytatelné, krásné a užitečné, a toho je bezpočet. Veliký je který mění čas i hodiny, který krále dosazuje i sesazuje, chudáka pozdvihuje z prachu a ze smetiště povyšuje chudého (~ 112,7). "Mocné sesadil s trůnu a povýšil ponížené, lačné nasytil dobrými věcmi a bohaté propustil s prázdnou" (L,k 1,52). Nejen věřícím, ale i nevěřícím potvrdil pravdu toho, co se kdysi stalo, On, divotvůrce, který činí velké věci, Pán všeho, Stvořitel celého světa, všemocný, nejvýš dobrý, jeden a jediný Bůh. Neustále zpívejme novu píseň tomu, který "sám učinil velké věci, neboť jeho milosrdenství je věčné; On potřel veliké krále a zabil mocné krále, neboť jeho milosrdenství je věčné; On si vzpomněl na nás v našem ponížení a vysvobodil nás od všech protivníků" (Ž 135,4,17,23,24).
Nepřestávejme velebit Otce všech! Velebme i druhého původce našeho štěstí, původce poznání našeho Boha, učitele pravého náboženství, hubitele hříšníků, který zahubil tyrana, zlepšil poměry, totiž Ježíše, který nás vysvobodil z naší bídy. Vždyť on jako jediný, předobrý Syn předobrého Otce velmi ochotně vzal na sebe naši velmi pokaženou přirozenost a jak zkušený lékař se snaží zachránit nemocného. Dotýká se ošklivého, má soucit s cizí bolestí a nás, kteří jsme nebyli pouze nemocní, ani jsme neměli strašné vředy a otevřené rány, ale už jsme byli mezi mrtvými, vysvobodil svou smrtí z propasti smrti. Žádný nebeský duch neměl tolik moci, aby vykoupil tolik lidí, aniž by mu to uškodilo. On se ujal naší strašné bídy, On snášel naše utrpení, On vzal na sebe tresty za naše hříchy. Nás, kteří jsme nebyli jen napolo mrtví, nýbrž byli už v hrobě a zapáchali jsme, tehdy i nyní svou láskyplnou starostlivostí znovu a zcela proti našemu očekávání zachránil a učinil nás účastníky na plnosti dober svého Otce, On, dárce života, dárce světla, náš velký lékař, Král a Pán, Kristus, Pomazaný Boha. Když celé lidské pokolení svedeno zločinnými démony a Boha nenávidějícími duchy bylo pohřbeno do temné noci a hluboké tmy, tehdy roztavil jednou pro vždy svým jedinečným příchodem pevná pouta našich hříchů jako vosk, který se roztaví paprsky slunce. Nad takovou velkou milostí a dobrodiním skorem pukl nenávistný démon, který nenávidí všechno dobré a miluje všechno špatné, a vytáhl proti nám s celou svou smrtonosnou mocí. Nejprve jako vzteklý pes, který zuby chytá po něm házené kameny a svůj vztek si vylévá na neživé hmotě, obrátil svůj zvířecí hněv na kameny modliteben, na neživou hmotu budovy, aby tak, jak si myslil, zničil i církev. Pak jeho strašný sykot a jeho hadí zpěv zazněl v hrozbách bezbožných tyranů, jindy zase utrhačných nařízení bezbožných tyranů. Plival svůj smrtonosný jed, otrávil jím zasažené duše a téměř je usmrtil smrtonosnými obětmi k poctě mrtvých model. Nakonec poštval divou zvěř a obludy v lidské podobě proti nám.
Po této zkoušce, ve které velmi stateční bojovníci Božího království prokázali svou vytrvalost a statečnost, anděl veliké rady, velký Boží vojevůdce vyhladil a zničil nyní své nepřátele a odpůrce tak rychle, že se zdálo, jako by jejich jméno tu nikdy nebylo. Své přátele a přívržence však povýšil nejen nad lidi, nýbrž dokonce i nad nebeské mocnosti, nad slunce, měsíc a hvězdy, nad celé nebe a zemi a nad všechno pomyšlení. Nejvyšší vladaři u vědomí své důstojnosti Božím dobrodiním jim prokázané plivali do tváře mrtvým modlám, opovrhovali bezbožnými zvyky při uctívání démonů, vysmáli se starému od otců zděděnému bludu a uznali jednoho jediného Boha, svého a všech lidí dobrodince. Vyznávají Krista jako Božího Syna a Krále všech, nazývají jej na sloupech Spasitelem a na těchto sloupech píší o jeho činech a vítězství nad bezbožnými ve světovládném městě velkými písmeny na věčnou památku.
Náš Spasitel Ježíš Kristus, jediný věčný, je tedy také od nejvyšších osobností na zemi uznán ne jako obyčejný od lidí pocházející král, nýbrž jako pravý Syn nejvyššího Boha a jako Bůh je vzýván v modlitbách. Plným právem. Vždyť který král dosáhl takové slávy, že všichni lidé na zemi jej chválí a o něm mluví? Který král dal tak spravedlivé a tak moudré zákony, že je znají všichni lidé od jednoho konce země ke druhému? Kdo přeměnil svými mírnými a laskavými zákony hrubé mravy barbarských národů? Kdo, ač celá staletí byli všichni proti němu, ukázal tak nadlidskou sílu, která den ze dne více mohutní a má stále mladickou sílu? Kdo dal vzniknout lidu, který předtím nebyl znám ani jménem, ne v nějakém odlehlém koutu země, nýbrž po celém světě, kde svítí slunce? Kdo opatřil své bojovníky zbraněmi zbožnosti, že jejich duše v bojích s odpůrci se ukázaly tvrdšími než diamant? Který král po své smrti má takovou moc, že vítězí nad nepřítelem a obsazuje vesnice, města Řeků a barbarů i s jejich paláci a skvostnými chrámy? Nejsou ku příkladu krásné ozdoby a dary v tomto chrámu důkazem velkolepé, úžasné a obdivuhodné vlády našeho Spasitele? Vždyť i nyní "řekl a stalo se, přikázal a bylo učiněno" (Ž 32,9). Kdo by mohl odporovat vůli vševládnoucího, přikazujícího Slova, které je Bohem?
Kdybychom chtěli toto vysvětlit a zamyslit se nad tím, bylo by třeba vlastní přednášky. Stejně je tomu, kdybychom chtěli ukázat, jak horliví byli ti, kteří pracovali na této stavbě, a jak si toho váží ten, kterého oslavujeme jako Boha. Bůh v nás vidí živý chrám. Prohlíží si dům zbudovaný ze živých pevných kamenů, jehož dobrý a jistý základ tvoří apoštolové a proroci a jehož základním kamenem je sám Ježíš Kristus. Toho zavrhli nejen špatní stavitelé starého již neexistujícího chrámu, ale i nynější špatní stavitelé. Avšak Otec tehdy jako nyní učinil Ježíše Krista základním kamenem naší společné církve. Jestliže nyní někdo vidí tento živý chrám živého Boha, jímž jste vy - tím myslím svatyni důstojnou Boha, kam lidé nevidí, tu opravdovou velesvatyni - kdo se odváží chovat se povýšenecky? Kdo jiný však může svým zrakem pro

Lidi, nepište celkem o blbostech :-) je to úsměvné. Tak jak jsou různé penisy, tak jsou i různé koule či pytlík. Asi zbytečné to víc rozvádět, ne? Hlavně když vše funguje tak, jak má :-)Tohleto je přeci to hlavní. Ženská má taky různá prsa i kaču :o)))

Není, prostě to tak je a...Líbí se mi to, když mi koule mého kluka při styku plácaj o frndu je to supr vzrušující a normální.

a teď k věci. Není vám to...Není, prostě to tak je a musí se vycházet z toho, že se dá parádně udělat i s tím.

a teď k věci. Není vám to při styku nepříjemné, když ty koule narážejí do ženy?

Nepište tu prosímvás...tak napiš ty něco k tématu. ;-)

Nepište tu prosímvás kraviny jak malí či jak sotva dorostlí pubert'áci ... to je jalovina o ničem. Své ego si dokazujte něčím jiným a jinde. (třeba na Fejsbůku)

Si ho natáhni na skřipec :DDtebe natáhnu na skřipec ty bejku bez koulí (=vole).

já mám zase koule moc u...Si ho natáhni na skřipec :DD

zdar panove, taky mam povisli...horkokrevnost anebo gravitace.
Mě se volnější líběj. ;-)

zdar panove, taky mam povisli kule.. ze zacatku mi to vadilo a hledal jsem na netu cim to je. a docetl jsem se ze jde o horkokrevnost.. muzi kterym se udrzuje v tele vyssi teplota tak maji volnej pytel.. nekomu se to libi nekomu ne.

Mám také hodně povislé...Obyčejná vodnýla, musíš víc číst, jinak nic zvláštního.

Můj přítel má také "vytahaný pytel", protože měl patnáct let kýlu (střevo mu padalo do šourku). Když se mu střevo dostalo tam kam nemělo, budilo to opravdu pozornost, hlavně v létě. V sexu jsem měla často strach, abych mu neublížila.
Nechal se operovat teprve před dvěma lety. Jsem strašně ráda, že má zákrok za sebou a že je zdravý, nic jiného mne nezajímá. Estetiku neřeším, v sexu mi tohle vůbec nevadí, nepřekáží, jsem ráda, že to můžem konečně "pořádně rozjet". Pokud by z toho měl nějaký muž mindrák, nebo by mu to bylo nepříjemné třeba z hygienického hlediska, lze to spravit banální plastikou.

tu neznam, ale neni problem neni v koulích ale v hlave

Dobře jirko a teď tu o Popelce.

Já koule vytahaný nemam ale mám vetši pero a na bazenu po mě také lidi čuměli. Měl jsem z toho mindák, že jsem jinej.Pak jsem ale z toho nejak udelal prednost a naopak ho začal vystavovat. Lidi se stejne budou koukat když je máš proklatě nizko, nebo u tela, bud rád že ti dobre slozí a na ostatní se vykašli. Já osobně si myslím že pokud máš porádnej pytel a v něm výkonný koule neměl bys to schovávat ale být na to hrdý. Jirka