Vyznání lásky psychologovi/psychiatrovi
Alena
Osobní zkušenost - jako že bych chodila k psycholgovi - nemám, i když v některých životních situacích bych jeho pomoc uvítala.
Od toho psychologové a psychiatři jsou, aby o nás věděli i to, co nemůžeme říct třeba rodičům nebo přátelům, a hlavně, aby nám pomohli nebo ukázali cestu.
Věřím, že máš obavy, že se ti bude stýskat. Bude to možná něco podobného, jako když se vrátíš z letního tábora nebo z dovolené, kde byli prima kamarádi. Máš dojem, že si budete psát a udržovat kontakt pořád, jenže přijdeš domů, zapadneš do školy nebo do práce, nějakou dobu se ti stýská, a když se nevidíte, ten kontakt pomalu ustává překryje se novými zážitky.
Navíc pokud si psycholožka bude myslet, že už nepotřebuješ její pomoc, znamená to, že si v životě dovedeš poradit sama.
Pavle, jistě ho máš rád, ale nemusíš být do něho zamilovaný nebo tvrdit, že bez něho nemůžeš žít.
Pokud k někomu rád chodím,tak ho mám rád.Nevím proč by to mělo vadit.Je možné,že ti psychologové a psychiatři to berou asi jinak.
alfa: Aha, tak to jsem si to pořádně nepřečetla, já nic takového na mysli neměla, jako přímo zamilovanost, prostě k ní jen ráda chodím, přesně jak jsi napsala, mám k ní důvěru, vím, že jí dokážu říct všechno, ví o mně daleko víc, než moje rodina. Akorát se mi bude pak asi stýskat, toho se docela bojím..
Ty máš taky nějakou zkušennost s psychology?
Alena
Rozhodně ne, pokud to není lesbická nebo homosexuální náklonnost.
Každého terapeuta potěší, když má k němu pacient /klient/ dobrý vztah, důvěru a chodí k němu rád jako k dobrému příteli. Taková pohoda se potom může dobře odrazit i na výsledku léčby.
Jenže Eliška píše o zamilovanosti a vyznání lásky - to je potom už něco jiného a varovného.
alfa: myslíš, že to vadí i když to není vztah muž-žena? že bych měla jít jako jinam?
Takový vztah neprospívá ani pacientovi ani terapeutovi. Je dokonce škodlivý, protože terapeut pak ztrácí objektivní pohled, který je pro léčbu velmi důležitý, může se dopustit i chyby.
Takže správný terapeut by, jakmile zjistí, že vztah - ať už z kterékoliv z obou stran -přechází do jiné roviny, měl by se vzdát léčení a pacienta předat někomu jinému.
Chrání svým způsobem i sebe, protože zvláště zamilované pacientky mohou být schopny i vydírání nebo falešně obvinit z nějakého sexuálního obtěžování.
Já jsem své psycholožce taky řekla, že k ní ráda chodím, řekla mi, že to ví, že to na mně poznala, ale že na tom není nic špatného
Řekl jsem své psychiatričce,že k ní rád chodím a myslím si,že od té doby se snaží mě co nerychleji odbavit.
Ahoj všichni,toto diskuzní téma je pro všechny ty,kteří mají rádi, či dokonce milují svého terapeuta.Ať už je to psycholog nebo psychiatr.Napiště mi jak jste dotyčnému/dotyčné vyznamil lásku.A pokud jste to ještě neudělali,držím palečky,nechte si isnpirovat.Vaše Eliška
Já mám ještě takový problém,že se neumím svěřovat.
- Odpovědět
Pošli odkaz