Závistlost na osobe

Měla jsem takovou kamarádku, poznaly jsme se ve špitále, hodně jsme si řekly a zkamarádily se.Jenže bydlela daleko a pořád chtěla návštěvy, několikrát denně volala.Když jsem hned nereagovala na mail, tak se urážela a hlavně, házela na mě svý problémy.Hrozně mi tím vysávala energii, takže ač nerada, musela jsem to naráz utnout.Jakákoli chorobná závislost je škodlivá.

Pořád mě sleduje slivka a spol už nevím kam bych se vrtnul .Poradte co s tou škatulí .

Ten pocit znám moc dobře, že mě furt sleduje. Mě ke konci začal dělat přepadovky třeba v 11 večer, když věděl, že jsem doma s přítelem, vymýšlel různé záminky, třeba že mi chtěl někdo ukrást auto apod., přítel samozřejmě šílel, je dost žárlivý. Druhý den jsem s ním taky dala řeč, nepozvala jsem ho dál, když navečer přijel a seděli jsme jen v autě, začal vykřikovat, že se nenechá nikým připravit o nejlepší kámošku, vůbec nebral v úvahu, že to on se o mě připravuje sám, dokola jsem mu říkala dost důrazně, že si nenechám zasahovat do soukromí, pak mě vytočil, neb prohlásil, že se poznal s nějakým čorkařem, že ten chtěl příteli ukrást jeho tuněné, tudíž poznatelné všude Scirrocco, no jedna a jedna si dohromady dát umím, začalo mě dost unavovat poslouchat, jak kde ho s někým viděl a tak. Poslední kapka byla, když jsem mu povolila vzít si sedačky a 4 hydroštěly ze svého xedose9, na kterém jsem plánovala výměnu motoru a sedaček, než jsem to auto nechala odvézt do servisu, tak jsem zjistila, že jsou veškeré rozvody apod, uřezány, díly asi za 50tis byly v čudu, on mi přes měsíc odmítal vrátit klíč od auta neb prý ho nepotřebuju, tak jsem na něj vystartovala, že tohle už přepískl, že končím, on na mě startoval, že to není pravda, že to musel být někdo jiný...nakonec vyhrožoval, že mě zlikviduje, přítele nechá zbít atd., no drahá zkušenost, myslel, že budu chudinka, která pokorně poprosí, aby to opravil on, neb mi celou dobu hustil do hlavy, že 6tiválec nedá jen tak nikdo do kupy, to bych to radši nechala zrezivět na zahradě, než se po tomhle doprošovat, auto je opravené, stálo mě to o x tisíc víc a ještě jsem si najala garáž a do teď je tam to auto,pokud s ním nejezdím zašité, radši jsem koupila ještě starou plečku, která by mě nemrzela tolik, kdyby se ztratila a kterou nezná...i těď se ještě občas přistihnu, že koukám, jestli je všechno normální... No řekla bych, že se musíš rozhodnout, jestli si od něj necháš zničit svůj život nebo jestli ho necháš svému osudu, každý jsme svéprávný, tohle není přátelství, on Tě jen využívá, upnul se k Tobě, ale není přítel, jakmile se bude cítit ohrožený, tak půjde proti Tobě hlava nehlava nebo bude demonstrovat sebevraždu apod...., jediné co pro něj můžeš udělat je dokopat ho k nějakému psychiatrovi, pak ať se děj vůle boží....znova opakuji, že není v Tvých silách mu pomoct, děláš mu berličku a může Ti to zničit život, on má problém v hlavě a ten nemůžeš při nejlepší vůli vyřešit. Zkus třeba nějakého dr. kontaktovat, co Ti řekne, ale myslím, že nejsem daleko od pravdy...přeji hodně štěstí, budeš ho potřebovat!

Míla:
Nevím jak to říct. Včera jsem se ho přímo u piva zeptal jestli je závislý na mě. Odpověděl zpočátku že není že mě bere jako nejlepšího kamaráda, že ve mě cítí ochranu a jistotu, kterou mu nikdo před tím nedal. Finančně mě nevyužívá, platí všechno sám když už někde jsme. Je finančně na tom víc než dobře. Když jsme pomalu odcházeli řekl mi, že je prý opravdu na mě závislý. Prý si nedokáže představit, že by mě týden neviděl. Bál se mi to říct jak říkal. Sundal si při tom brejle a mě doslova polil pot když sem ho poslouchal. On na první pohled vypadá tak nevině a tak neškodně. Měl krutou minulost , byl odmítaný okolím.
Já osobně se považuju za flegmatika a podle toho jsem ho i směroval a řešil s ním problémy. Mám strach ,že jsem ho tak trochu naučil aby věci kolem sebe nebral tak moc vážně a myslel si o " prdeli " Když jsem s ním odcházel pak, blesklo mi hlavou, že nejsem v bezpečí. Cítím se pronásledovanej , dokonce se už otáčím jestli někde zamnou není autem. připadám si paranoidní.... Dokonce už když jsem někde s kamarády hledám ho v davu. Pořád jakoby za zády, cítím jeho přítomnost. Je to nepříjemnnej pocit. Kdyby mě napadl, ubráním se to se nebojim, ale mam z něho divnej pocit a zároven ho nechci mít na svědomí.

No ono to asi není moc o tom, jestli se zamiluje, spíš si myslím, že v mém i Tvém případě je to o tom, že ten dotyčný Tě chce mít jen pro sebe a přestane brát ohledy na cokoliv, co se mu nehodí do krámu, myslím, že to lepší nebude a že je jen otázkou času, kdy půjde "přes mrtvoly", což už sám vidíš, že jeho chovíní není normální. Takovému člověku se nedá pomoct, nabídneš mu prst a on Tě sežere celého, pokud to nezasekneš úplně, přestane brát ohledy na Tebe, stane se z něj vyděrač. No on to s takovým "psychickým upírem" thriler víceméně je, nejspíš se bude snažit zbavit Tě všeho, co by mohlo bránit tomu, aby mohl být on s Tebou, tohle není o kamarádství, ale o využívání, on má problém sám se sebou, ale to je chyba v mozku a tu asi nemůžeš vyřešit Ty, on by měl jít spíš na léčení, i nejlepší kamarád respektuje přece soukromí kamaráda a jeho přání. Já nevím, mám pár výborných kamarádek i kamarádů, ale vždycky si zavoláme, jestli máme čas a náladu se sejít a respektujeme se navzájem....

Jenže ten muj kámoš se mnou doufám chodit nechce :-)Cobylo zajímavý , když byl v nemocnici na operaci odmítl dokonce všechny
rodinné návštěvy na celé 2 měsíce a povolení jsem měl jenom já. Absolutně ignoruje přítomnost jiných. Nevím co se ním děje. V poslední době mi skutečně otravuje život telefonáty a dokonce jezdí i do mé práce na proti autem. Jednou jsem mu napsal zprávu aby už nejezdil že to vypadá divně. Co sem nečekal bylo že i přesto přijel k mé práci jednou a když mě viděl jít s jedním kolegou najel autem přímo na nás a když sem mu pak řek co blbne, prý mu vynechali brzdy. Začínám žít trochu jako v thrileru.

Ahoj, také jsem měla takového kamaráda, nejdřív jsem měla dobrý pocit, že jsem mu pomohla, pak jsem si začala připadat využívaná, pak mi začal dávat dost najevo, že by se mnou chtěl chodit, na rovinu jsem mu řekla, že v žádném případě a pokud se mi bude snažit zasahovat do mého soukromého života, tak ukončím veškerou komunikaci, došlo to až tak daleko, že se spřahl s bývalou milenkou mého přítele a kuli plány, oba mě přesvědčovali, jak mě můj přítel podvádí, díkybohu neměli dostatek informací o mém vztahu, takže stačilo pár otázek, aby bylo jasno, kdo lže. Ukončila jsem to, bylo to dost drsný, ale dneska mám svatý pokoj, vím že to nikdy nebyl kamarád, ale pouhý parazit, ona si jen léčila ego a já sebou nevláčím balvan jako hrom, který mi ničí život...

Ahoj mam jednoho kamaráda. Seznámili jsme se před rokem. Ten kamarád když jsme se seznámili trpěl velkou meněcenností a ja se mu snažil dávat víc sebedůvery. Postupem času se na mě tak upnul, že mi to narušuje i můj vlastní život a soukromí. Dá se říct, že je posedlý na mou přítomnost. Nevím. Chystám se delší dobu mu říct že to takhle nepůjde ale mam strach jak to přijme.

podobně je na tom jeden kamarád. Je na něm závislá jistá žena, vdaná, zřejmě kvůli tomu, že je vážně nemocná a on jí dost pomohl. Prý stačí říct a ona se sebere a nastěhuje se k němu. Co byste mu poradili?

Ahoj. Mam nejistotu v jednom muzi. Zname se uz nakou tu dobu, jako kamaradi. Vse bylo bezva, az do te chvile kdy jsem spozorovala, ze se chova jinak, nez to bylo pred tim. Upnul se na mne ... Je mnou posedly... Je zavisly! Jeho slova jsou casteji spatne pochopitelna, jak to ten clovek vlastne mysli. Predevsim kam miri. Mozna jestli nekdo z Vas ma nejaky podobny pribeh. Velice by mi to pomohlo v dalsich krokach. Dekuji Anicka.