Dá se žít s nepříjemným mrzoutem a skeptikem?

Tihle lidé,jak ženy ,tak muži jsou takoví ze své podstaty a představa soužití s nimi10,20,30....let,tak na to je život každého člověka příliž vzácný..

nevim, asi bych si s takovým chlapem nerozuměla, možná bych si zvykla časem, ale asi bych prchla:)

Žít ne,souložit ano.

Potrefená husa se ozvala?

Vy ženský si pořád na něco stěžujete, raději se věnujte vaření, uklízení, občas nás vykuřte, ale hlavně neotravujte, že se vám pořád něco nelíbí.

Myslím,že i já žiju s mrzoutem.Když jsme spolu začali žít,bylo všechno moc pěkné.On byl pozorný,hodný,milý.Prostě všechno ok.Ještě když se nám narodil syn,bylo to dobré.Poslední tak rok je to pro mě velice náročné,přestal totiž mít svého největšího koníčka a tam to všechno začalo.Je mrzutý,myslí si,že má pravdu jen on.Žijeme s mými rodiči v jednom domě a s těmi skoro nemluví,jen mi vyčítá,jaké je to tady hrozné.
Ale přesto nic nepodnikne.Třeba aby sháněl jiné bydlení a tak.Když jsme sami,jen mi tři,tak je to fajn,ale jak přijedeme domů,mám nervy napochodu.Nevím,co dál.Ale bojím se,že to bude čím dál horší.

Petronelo, já jsem čerstvě rozešlá a pocity ve mě jsou různé. Na jednu stranu jsem ráda, že jsem se ho zbavila a na druhou je mi moc líto, jaký je a proč nemůže být lepší. Napiš, jak jsi zvládala rozchod a taky něco o tvém bývalém, jestli to není moc bolestivé. Pokud nechceš psát sem, napiš mi na e-mail.

Dá se s ním žít,ale je to velké nervové vypětí,které se odrazí na našem zdraví.Před pár měsíci jsem od jednoho takového po dosti letech utekla,ale už jsem se z toho vzpamatovala,mám novou lásku a jsem moc šťastná.Chce to jen připravit se a zdrhnout.

Prectete si moje "Nekoho jsem zabila". Jestli chcete aby se vas muzskej vzpamatoval, musite zajit tak daleko jako ja. Ne, nedelam si srandu... Protoze po tom, az se neco takoveho stane, tak budete MUSET k psychiatrovi, a tam vam vysvetli jak na nej.

Muj prispevek ma nazev "Nekoho jsem malem zabila", opravuji se.

Jo a jeste jsem zapomela ze pokud se mu neco fakt nepovede, tak hned sproste nadava a hulaka a samozrejme se snazi najit nekoho na koho by tu vinu hodil a pak na nej nadaval. Jeste jsem od nej neslysela rict "ja jsem curak" ale okolo jsou curaci vsichni

Ahoj mAriko, ja mam asi neco podobneho doma... mrzout, pokud mu neco nejde, ci prohraje (pexeso, tenis, na kole,...) Tak je zkazeny vikend a je hroznej. Taky mi furt tvrdi ze me miluje ale skutkama to moc nedokazuje. Dneska jsem chtela hodit na vypadovku ze pojedu stopem na chalupu a on me vyhodil asi 1km před- že tam by se blbe otacel. Pritom na obidek si jezdi denne 8 km autickem a me je linej popovezt kdyz jsem byla uplne vyrizena a na chalupu jsem jela samozrejme taky jeste delat. Ale zatim s nim jsem dal. Ma i dobre vlastnosti.

Ahoj holky, poradíte jak na totálního mrzouta? Já taky nejsem ideální, v jeho náladách se dá s nim bavit pouze ve chvíli kdy jsem na něj fakt ostrá a vydržim nekomunikovat několik dní, což mě teda moc nejde. Dokáže být dost v poho ale jen občas. Dost se plácá mezi dospělim - dítětem, andílkem - parchantem. Občas jsem taky histerka ale na něj fakt nemám....je schopnej zkazit celý víken, on ví že mi něco opravdu vadí a přesto to dělá, byť ví že mi tím ubližuje, zkoušela jsem to po dobrém, po zlém a nic. Mám pocit že jsem mu ukradená a on mi přitom říká jak moc mě miluje a že se nic od začátku v něm nezměnilo ale změnil se naprosto....co s tím? Je nějaká šance než rozchod?

Ahoj všem,jak pokračujete se svými tyrany? Já toho svého o víkendu opustila. Po tom co na mě ve čtvrtek řval, že jsem děvka a píča. Šel telefonovat do garáže svý dceři, tak jsem se ho zeptala, co si s ní povídá tak tajnýho, že to nemůžu slyšet. Tak mě hned sprdnul, že já si volám přes den z práce určitě spoustě frajerům a že jsem děvka a píča. Víkend byl hroznej, u jeho rodičů. Vůbec jsme se nebavili. Když vidím, jak je hodnej na svojí dceru a rodiče bylo mi do breku. Byla jsem jeho hromosvod. Něco se ve mě zlomilo a ukončila jsem to. Zatím se neozval, myslím, že už pochopil, že to myslím vážně. Strašně se mi ulevilo i když je mi samotné smutno. A co vy, jak pokračujete? Udělala jste některá taky takový krok?

Lvice, to ja delam taky, ale kdyz neco takoveho po nem pozaduju, jako treba miti taliru, tak rekne, ze ho buzeruju. A to mu to rikam mile jak jen to jde. Ale kdyz mu nic nereknu a udelam to sama, tak se pak stezuje, kdyz uz nemam sil na tolik prace, ze kdybych mu rekla, tak mi pomuze. Ale kdyz reknu, tak jsem semetrika. No neustaly kolotoc. Asi bych mela nejspis resit i schyzu...

Dano, ještě jedna velmi důležitá věc: po každým chatu nezapomeň zavřít okno internetu. Jinak se může proklikat šipkami zpět a zjistit, kde jsi chatovala, co jsi psala, apod..

ahoj Dano, založení své e-mailové adresy je jednoduché. Půjdeš na internet (např. na seznam.cz, ten už tam máte nejspíš nastavený), pak si klikneš jak je nahoře takový ten seznam položek, tak mezi nimi je E-mail, pak klikneš na založit novou schránku, a pak už tě to bude samo navádět, jak postupovat dál. Vyplníš registracim, dáš si tam svoje heslo, a je to. Pokud manžel nezná heslo, tak nemá šanci. Pro Taky lvici: Nezkoušeli jste si někdy v klidu, při vínku, po dobrý večeři s manželem promluvit? Kdybys mu řeklla, co ti vadí, velmi diplomaticky, leč důrazně. Zeptat se ho, co mu vadí na tobě, a zkusit zjisit, kde je chyba. Já třeba vím, co manželovi vadí na mě, a snažím se o zlepšení, a více méně se mi to daří. Poud ja naštvanej právem, tak se omluvím a sklapnu, ale pokud mě buzeruje a já jsem v právu, tak se nadám a hádám se do krve. Myslím, že je to o hranicích, které si musíme stanovit a nepustit je za ně. Taky jsem začala mít svoje nároky, např. trvám na tom, aby si všichni, včetně manžela a dětí po sobě odnášeli talíře, myli vanu, apod... Pokud to nedodržujou, tak jim to vytknu (ev.seřvu, podle potřeby). Jde to pomalu, aly myslím, že začínám dělat určité pokroky.

Tak se pridavam k vam, ktere mate doma "tyrana". Rada bych ted neco odepsala, ale musim odbehnout, mam rocni mimco a zrovna zaclo kricet. Ach jo... Vite co, treba napr. bych chtela mit svoji vlastni mailovou adresu, ale MUSIME mit spolecnou, tak ma aspon vsechno pod kontrolou. Nevite kde jsou takovy ty zadarmo adresy na internetu, ktery si muzu zaridit, tajne? Zatim pa pa, predem dekuju. Lvice, jako bys mi z oka vypadla.

Je to ve mne, nejsem putka, proto mozna jen v pocatecni zamilovanosti radeji brecim a nechapu, ale kdyz se vzpamatuju, tak si nenecham moc libit. Jenze to on nesnese. Pokud jsem pri tech jeho vylevech krotka, tak rve jeste vic az kdyz se rozbrecim, tak rika, ze proc rvu, co si tim dokazuju. Ale kdyz se nedam a taky mu neco vytknu, tak je to jeste horsi. On neni moc vazenej, v praci se mu nedari, kamarady nema, taky je dost konfliktni. Ja nevim, jak to resit.

no to fakt záleží na situaci. Někdy zaere to, někdy něco jiného. Nedávno jsem to ale použila, protože mi něco nespravedlivě vytkl, tak jsem ho poslala někam, ale musí to bejt v tobě. Musíš se dostat do ráže a on vycítí, že to myslíš vážně. Jinak on je velmi vážený a uznávaný člověk ve společnosti, dokáže být ve společnosti okouzlující, charizmatický, má přirozenou inteligenci (právě proto je tak těžké mu někdy oponovat...), miluje děti, nechlastá, pracuje (až moc), neutrácí, nikam nechodí (bohužel).. Až na ty občasný úlety by se mu téměž nedalo nic vytknout. Ale když to na něj přijde, tak je úplně mimo sebe. Já už jsem si (skoro) zvykla, ale jednou byla moje matka přítomná jedné ze scén, kdy na mě řval, a chudák mamina to nemohla dlouho rozdejchat. Brečela a já ji musela utěšovat!!! Když jsme ještě neměli děti, tak jsem byla slepá a zamilovaná, nepozorovala varovné signály, a teď už je pozdě. Každý si musí sám zvážit pro a proti.