Život po 50tce

Teda Zlatovlásko Ty jsi náá ru živáááá
ztoho si vemte všichni paďouši příklad.

Ano, Zlatovlásko, 3x to myslím stačí.

ano, už to všichni víme

Ja som k 50 narodkam dostala kolečkové korčule,to je paráda. Na biku jazdím skoro denne okolo 50km,chodím s priatelom na hory, na dlhé túry, aj vysokohorskú turistiku. Mam stále málo času,a preto si asi ten vek ani neuvedomujem.Za mlada bolo toho casu pre seba ovela menej.Každý vek má svoje čaro.

Ja som k 50 narodkam dostala kolečkové korčule,to je paráda. Na biku jazdím skoro denne okolo 50km,chodím s priatelom na hory, na dlhé túry, aj vysokohorskú turistiku. Mam stále málo času,a preto si asi ten vek ani neuvedomujem.Za mlada bolo toho casu pre seba ovela menej.Každý vek má svoje čaro.

Ja som k 50 narodkam dostala kolečkové korčule,to je paráda. Na biku jazdím skoro denne okolo 50km,chodím s priatelom na hory, na dlhé túry, aj vysokohorskú turistiku. Mam stále málo času,a preto si asi ten vek ani neuvedomujem.Za mlada bolo toho casu pre seba ovela menej.Každý vek má svoje čaro.

No jo, napadá mě , že jste asi poumírali
nebo míváte srazy po 20 letech.

Holky a klucííí, kde to vázne, mlaďoši tady
četujou o sto šest a my zřejmě pořád vymešlíme práci. Už se na to vyprdněte a přijďte pokecat.

Milé padesátnice, chcete-li mladší a zdravější tělíčko máte šanci. Pokud jste ovšem přístupné myšlence, že to lze. Zkuste nahlídnout do některé z knih M.Norbekova. Možná to některou z Vás inspiruje. Je to o cvičení a pozitivním myšlení. Pěkný den.

Ahojky popadesátníci/to je bezva oslovení/taky bych brala nové tělo nemuselo by být mladší,ale hlaDvně aby bylo zdravé.Bohužel není k mání.Ani já si nestěžuji bližním na svá bolístka mají svých starostí dost.Taky si občas připadám jako mladice ve starém těle/52/,ale moje choroby mě zase vrátí na zem.Držte se a v rámci možností se mějte fajn

Hanicko,jsi skvela a tak to ma byt.Ja jsem 55-ti leta mladicka holka ve starym tele.Nerikam take sva bolistka bliznim,i kdyz je vidi.Comp mam nekolik let a mam skveleho manzela.Je mladsi o dost,ale jsme spolu 22 let,takze to snad mluvi za vse.Diky nemu bydlim v domecku,mam zahradu a snazim se byt aktivni-co nemoci dovoli.Mam jich dost,presto jini maji horsi.Kazde jaro jsem vdecna,ze jsem stale tady.Zivot po 50-satce mi pripada vice nez dobry.Chtela bych mit mlade telicko:-)),ale s rozumem co mam ted.Jinak ne!Vsechny zdravim a uzivejte si,zivot je bezva a vidime lepsi veci,nez za "mlada".

Paní Hanko,
dvakrát jsem si přečetl Váš příspěvek. Chci Vám poděkovat za všechny, kteří tady na tyto web stránky někdy zabloudí.Znám spoustu lidí, kteří pracovali ve zdravotnictví, ale tento optimizmus jim schází. Je vidět, že jste to vše dělala s láskou a jako své poslání.Na zdravotních přednáškách v Klubech zdraví často připomínám přísloví, že lékařství je především dobré slovo. Ano, o životo správě je třeba mnoho vědět a také to aplikovat v životě.Ale bez toho dobrého slova je to všechno k ničemu. Proto Vám velmi děkuji za toto povzbuzení, které všichni potřebujeme. takovou lektorku bychom občas v Klubech zdraví potřebovali....ale můžeme si vyměnit i některé zkušeností. janbocek"mail.tele2.cz

Vážení popadesátníci, je mi 58 a jsem sice po drobné mozkové příhodě s následným částečným ochrnutím levé ruky, vázne mě jemná motorika,navíc nemám v levé ruce cit.Mám i problémy s pamětí. Protože jsem pracovala celý život ve zdravotnictví a viděla tolik nemocí, neštěstí následků dopr. nehod, jsem celkem vytrénovaná a snažím se být k sobě přísná a nedělat to, co se mi na starších lidech nelíbilo./hovory jen o problémech a nemocech.Ovdověla jsem ve 40 letech.Zůstala sama se 16 letými dvojčaty a velkým domem a zahrádkou. Vždycky jsem se snažila být samostatná a vedla jsem k tomu i děti. Z každé práce jsem si udělala koníčka.Vždy jsem udržovala kontakty s přítelkyněmi. Kvůli zdr. stavu jsme dům prodali, děti odešly žít si své životy a já se snažím dělat vše, co jsem dříve nemohla.Na "stará kolena "jsem si pořídila PC s internetem,jedím navštěvovat děti,bydlím v panelovém bytě a jsem spokojená. Také jsem si přála zestárnout vedle svého muže ale bohužel mě to nebylo osudem dopřáno. Přesto nechci naříkat. I stáří může být pěkné.Neříkám dětem svá bolístka, snažím se být optimistická babička. Na co nebyl čas dát svým dětem /práce v třísměnném provozu a každodenní shon / snažím se dát vnoučatům.Na stáří se musí myslet už od mládí. Spoustu moudrostí a rad jsem si přečetla i na těchto stránkách.Važme si každého dne, kdy nás nic nebolí,dokud jsme schopni se postarat o sebe a uložit si pěkné chvíle na dobu, kdy nám třeba už tak dobře nebude.Mějme se fajn, všichni my, pádesáti a víc letí. Živí jsme jen velmi krátce, mrtví budeme velmi dlouho.Zdraví Vás Hana

Bude mi 54 let a můj život ztrácí smysl. Ještě v 47 letech jsem odmaturovala na stř. škole, všude jsem říkala, že nikdy nebudu stát na rohu a povídat si s ,,ženskejma,, o nemocech a drbat ostatní.
Co mne zlomilo? Je to náš dospělý syn. Našel si slečnu, staví se na vlastní nohy, ale jeho jednání s námi, jako s rodiči mi vadí, jemu připadá normální. Jsme každý jiný, přestáváme si rozumět, jeho přítomnost mne vyčerpává. Syna jsem měla ve 30 letech, dceru v 18 letech. S dcerou si rozumím, je to sluníčko a moc se spolu nasmějeme, a mne to nabíjí radostí ze života. Je ale provdaná daleko v cizině a tak si hlavně telefonujeme. Chtěla bych mít hezký vztah se synem, ale nevím jak to uskutečnit.

Nevím, jestli tahle diskuse ještě žije, ale i tak napíši svůj názor na život po padesátce.Je mi 52 let, mám jedno samostatné dítě, jednoho vnuka a mám pocit, že můj život právě začíná. Protože aktivně sportuji a snažím se o zdravý způsob života, tak se mě zatím nedotkly žádné těžké nemoci. Jistě, že občas něco zabolí, ale dá se to rychle napravit.Máme s manželem moc krásný vztah i po 33-ti letech manželství a navíc stejné zájmy - cyklistika, turistika, cizí jazyky.Oba se chystáme odejít do předčasného důchodu i za cenu jeho krácení, neboť si chceme konečně užít toho zbytku, co nám zbývá. Chystáme se cestovat a užívat si volna.Opravdu, mě se život zdá krásný.

Marcelo doteď ti nikdo neodpověděl na otázku, tak se pokusím. Musíš se snažit, abys byla po tchyni! Geny totiž hrají spíš pro to, že bys měla být jako tvoje mamka. Tím, že si to uvědomuješ, budeš ok. Je to tady zajímavá debata, ale nějak ustala. Ženské kde jste?Ono se to asi nedá tak, jak jste některé psaly, chce to víc než dobrou vůli. Sama nevím, co bych psala, aby to někoho zajímalo. Tak jen tolik, že život po 50 se mi líbí a nechtěla bych ani za nic být opět např. dvacetiletá. Nebo čtyřicetiletá. Patřím mezi mladší důchodkyně a třeba teď, kdy se pro sníh nedá pořádně chodit, je to báječné. V létě taky. Nejhorší je věk těsně po 50, kdy do důchodu daleko a mládí i zdraví v nenávratnu.Tak vám všem, co toto budete číst, přeji všechno ok po celý nový rok.

Dobré ráno! Je 10.00 hod a já se zdravím dobré ráno! To je něco! Takže rychle běhám po zahradě, kde je ještě práce ..Chlap mi umyl večer nádobí ha..ha..Takže mám dobrou náladu a rychle chci sednout a aspoň na chviličku mrknout, co napsaly holky. Jsem u počítače docela nováček a tak se omlouvám když něco. Nějak jsem počítačům nemohla přijít na chuť, ale až teď se to trochu lepší.Dani, já jsem se dívala večer na nějaké příspěvky, nevím, nic tady nebylo. Napište kde jste, co děláte a jak se máte. Jenom tak. Verka je dnes asi už po neschop. v práci. Držím ji palce a posílám pozitivní energii. a samozřejmě i Tobě Dani. Připadáš mi fajn i Verka.

já se na to vykašlu!Už jsem tu napsala tři dlouhé příspěvky, DUŠI jsem do toho dala, a vono se to seklo!

Veruš, Janino, Dani, čau všechny holky na této stránce! Doufám, že to nevypadá ujetě, ale jsem fakt ráda. Prý která si z nás psala spojme se! No fantazie! Chce to určitě ještě trochu času, ale dobré je to, že jsme naladěné na stejnou notu.Venku je děvčata krásně, takže asi půjdu s tím mým někde ještě ven a potom si s Vámi vypiju šálek kávy/kdo tady bude/ a budeme s láskou myslet na všechny dobré duše po 50-tce. Ať se jim daří dobře nebo hůř, přejme si jen to dobré. Život je tak krátký!Také se snažím nic si nepřipoušťet a žít jakoby se nic nedělo. Mám muže o ll let mladšího a přece jenom nejde s ním probírat nejintimnější problémy 51-leté baby. Podle mně, si žena musí zachovat svoje čaro a ženskost. Byla bych ráda, kdybych měla takovou ségru, jak opisuješ Ty Danko, ale bohužel.. Mám ségru a jsem ráda, že jsem daleko. Ale to snad až někdy příště.. Pište..pište..pište.. cokoliv, co Vás třeba napadne. Aspoň se myšlenky začnou ubýrat jiným směrem, než pesimistickým.

Ivo, dovolím si reagovat na tvůj příspěvek a prosím, neber to jako kritiku Tebe, spíš na tom chci něco vysvětlit:Rozdíl je v tom nevěnovat se svým koníčkům, protože nemáš čas a nebo proto, že ti to tvůj zdr. stav neumožní. A když můžeš říct, že nemoci máš ASI taky, tak je to ještě super:-), to můžu potvrdit. V tomto věku asi každý něco má, hůř je, když někdo něco má doopravdy a je to vážné nebo třeba nemáš nic určitého, ale omezuje Tě to v normálním žití. A já si myslím, že člověk po padesátce má stále nárok život si užívat. A jak tady bylo zmíněno, děti odrostou a život má další nový rozměr, člověk je zkušený, uvážlivý, necvičí s ním hormóny jako zamlada a to je dobrá cesta, jak si život dál obohacovat. Kéž se k tomu dopracuji také! :-)))