Reklama

ZIVOTNI CIL, mate nejaky?

Návštěvník (Ne, 14. 7. 2002 - 12:07)

Tahle debeta je stale scestnejsi u nekterych debatujicich /napr. Kristi a Kefal/ se zda, ze hlavnim cilem jejich zivota je urazet a nastvat vse, co jde nahodou okolo a nestaci vcas utect. Patrne tohle tema skutecne nikam nevede. Mirek

Návštěvník (Pá, 12. 7. 2002 - 23:07)

Taková otázka, jako proč jsme tady a tak podobně, přece už napadala lidi odpradávna, ne? Q.

Návštěvník (Pá, 12. 7. 2002 - 11:07)

"Neni potreba nic menit. Preziti neni povinne"

Jirina Spurna (Út, 9. 7. 2002 - 11:07)

Lituji, ale Vase filosofie je skutecne zalozana na definicich, pravdepodobne, bych se musela ptat vyraz po vyrazu co tim ci onim myslite. Avsak vzhledem k zaveru, ke kteremu jste dosel, domivam se, ze ve Vasem nazoru je vice fanatizmu, nez abych byla ochonta s Vami na jakekoliv tema dal diskutovat. Jak jsem se jiz zminila jsem tezce nemocna a mela bych svym casem a silami setrit.

Kefal (So, 6. 7. 2002 - 06:07)

Jirino, nechapete pojmy dostatecne siroce. Jestlize je nekdo stasten tim, ze jsou stastni ostatni, pouze tim zas jen proziva vlastni stesti (libe pocity). Prozitek stesti neni otazkou sobectvi, ale individuality jedince. Jsou i osoby ktere jsou stastne v prozitku bolesti, sebeobetovani a pod. Tim jen potvrzuji, co jsem jiz napsal. Nikdo nema za zivotni cil "byt nestastnym", to zkratka odporuje genetickemu programu.I dite nebo nemocny jsou prizivniky, pokud nedokazi to, co obdrzeli, splatit (predem ci pozadu). Nekdo je parazitem z vlastni vule, jiny proti sve vuli, ale na faktu samotnem, ze parazit bral vice, nez kdy dal, to nic nemeni.

Návštěvník (Út, 2. 7. 2002 - 13:07)

Domnivam se, ze vse o cem pisete je otazka definic. Maximalizace osobniho stesti je velice vagni pojem, a vetsina lidi by si neumela predstavit, ze by se meli starat jen o vlastni stesti, aniz by ho mohli jakkoliv sdilet se svymi nejblizsimi. Zrovna tak jako pojem parazitovat, dite, ktere neni schopno se o sebe starat, parazituje na matce? Vetsina lidi a zvlaste matek by to velice razne poprela. Nemocny nebo stary clovek parazituje na druhych? Kazdy clovek schopny soucitu by poprel i toto. Nikdo nevi kdy a jak bude druhe potrebovat, kazdy clovek schopny lidskych vazeb vi, ze neni nezranitelny a pokud by tvrdil, ze on od druhych nic nepotrebuje, nemohl by si byt jist, ze nebude potrebovat pomoc pro sve nejblizsi. Kazdy z nas se muze dostat do role, ktere vy rikate parazit, a pokud najde nekoho, kdo mu pomuze, muze byt zase schopen normalniho zivota. Neni jine cesty pokud chceme zit s ostatnimi nez byt schopen pomahat a pomoc prijimat. Budeme-li se umele delit na uzitecne a neuzitecne, budeme muset tento pojem velmi peclive definovat a i tak bude v teto "filosofii" neco krajne nelidskeho. Cetl jste Knihu dzungli? Zamyslel jste se nekdy nad tim, co znamenaji slova "jsme jedne krve, ty i ja"? Premyslel jste nekdy o tom co chtel Hamingwai rict svou otazkou"komu zvoni hrana"? Neni to vse jen o tom, ze vsichni patrime k sobe a bez vzajemne tolerance, soucitu a pomoci se pravdepodobne zacneme jako uz tolikrat zabijet? Neni pravda ze clovek ma nejvetsi povinnosti k sobe, ma i velkou odpovednost za ostatni. Citi to i zvirata ve smeckach, a pokud se od zvirat v necem lisime, melo by to byt v necem kladnem.

Kefal (Út, 2. 7. 2002 - 07:07)

Smyslem zivota je maximalizace osobniho stesti. Neni-li mozno prozit stastny zivot, nema zadny smysl, snad jen jako obet pro budouci zijici, kteri by mohli byt stastni (jako ti mravenci, kteri se vrhaji do proudu pryskyrice, aby po jejich zadech presli jini). Clovek ma plne pravo skoncovat svuj zivot, ale nema zadne pravo parazitovat na druhych, ikdyz to muze byt velmi uspesna zivotni strategie. Na tomto svete jsme biologicky vzato jako produkt evoluce - geneticky presne naprogramovany prubeh bunecneho deleni. Avsak inteligentni ( a tedy i sebeuvedomele stastny) zivot neni vazan pouze na biologickou formu. Je tedy veskrze mozne (neodporuje to soucasne urovni poznani), ze zivot pokracuje i po biologicke smrti. Je to pouze problem toku, zpracovani a archivace informaci.

Jirina Spurna (Po, 24. 6. 2002 - 11:06)

Je to skutecne zvlastni dotaz, zvlast proto, ze se autor prvniho prispevku dokonale vyhnul prezentovani vlastniho nazoru, coz vypada ponekud podivne, jako by nase nezrale nazory hodlal zkritivozat z nejake nadzemske vyse. Nicmene, abych nebudila stejny dojem. Kdyz jsem tezce onemocnela setkavala jsem se s lidmi kteri tento dotaz pokladali vicemene sami sobe. Muj nazor je zhruba charakterizovan citátem E. Basse

Návštěvník (Po, 17. 6. 2002 - 00:06)

Těší mne, že existují ještě lidi, kteří jsou schopni dávat si otázku o smyslu života. Hodně lidí to již zabalilo a to je škoda. Bez smyslu a směru život nedává smysl a je to přežívání jako zvíře. Najít pravdu o nás naší existenci a žít v souladu s touto pravdou, to je náš směr. V hledání se musíme vrátit až na samotný počátek. Jak jsme vznikli? To nám pomůže odpovědětz na to, proč jsme zde a co s tím. Jsme-li tady prostě náhodou, v náhodě se smysl hledat nedá a v tom případě by život smysl neměl. Jsme-li tady působením nějaké inteligence, určitě má s námi nějaký plán a nějaký důvod, proč nás na zemi umístnila. Zjistíme-li to, naše hledání dává smyslplný výsledek a s tím i spokojenost a směr v životě. Jen se nebát vrátit se až na začátek a hledat tam...Odpiš, co jsi o tom myslíš. Můžeš plně nesouhlasit, tu svobodu Ti neberu...

Návštěvník (St, 29. 5. 2002 - 11:05)

Nerozumim,proc by nekdo par vetami mel byt odrazeny od diskuse a pokud se nekdo prihlasi jmenem,nemyslim,ze by to byl uhybny manevr,ale v ramci mozne duvery,o ktere by tak mohla byt na netu rec,se snazi byt osobni :-) Zivotni cile se odvijeji od zebricku zivotnich hodnot a tento vznika z nejvetsi casti vychovou a vzory v rodine... a ten,kdo se pta,mozna jen hleda inspiraci pro sve cile,protoze je zatim nema :-)

Smajlinka (St, 15. 5. 2002 - 08:05)

Dopisovateli, alias Radime, nevím, proč sis změnil jméno, snad proto, aby se s tebou lidi vůbec bavili, protože jsi tu většinu lidí (podle tvých i jejich příspěvků) dost odradil a otrávil. Myslím ale, že bavit se s tebou o životních cílech je bezpředmětné. Alespoň tedy pro mě.

dopisovatel (Út, 14. 5. 2002 - 22:05)

Tak jsem jednou premyslel, proc zde na zemi ziji a jaky to ma vsechno smysl. Take jsem si uvedomil, ze ruzni lide maji ruzny pohled na veci, tzn, i na zivotni cil. A to me prave zajima.Nekdo veri tomu, jiny necemu jinemu. Dokonce se najdou i taci, kteri by pro jiny nazor zabijeli, nebo v tom lepsim pripade poplivali, pomluvili a odsoudili chudaky lidi, kteri si pouze mysli neco jineho.Tady Vas nikdo snad pomlovat nebude a i kdyby tak co. Zde si muzete vymenit nazory mezi sebou, nebo i se mnou.Napadla Vas uz nekdy takova otazka?Pro co zde ziji?

tazatelka (Út, 14. 5. 2002 - 15:05)

A co kdyby jsi začal ty? aneb co se skrývá za slovy?

dopisovatel (Út, 14. 5. 2002 - 02:05)

Dobry den!Rad bych se Vas vsech zeptal na Vas zivotni cil, nebo rekneme na smer cesty kam se ubirate. Co v zivote preferujete?Kam se vlastne zenete?Jake je Vase zivotni kredo?Mate vubec nejaky zivotni smer?Co je pro Vas na zemi dulezite? PRO CO ZDE ZIJETE?Napiste mi o tom.Predem dekuji za kazdou odpoved ci prispevek.Vas dopisovatel

Reklama

Přidat komentář