Ztrácím zájem o sex

Zdravím vás, ani nevíte jak jsem ráda, že je to někdo, kdo má podobný problém. Je mi 22 a už čtyři roky chodím s klukem. Všechno je v pohodě, jen ten sex! Mého přítele miluju, přitahuje mě, ale nejsem schopna se s ním milovat. Kdyby bylo na mě, nemusela bych to dělat vůbec. Hrozně ho obdivuju, že i tak se mnou zůstává, protože si dokážu představit co to v něm vyvolává. Já ale vím, kde je problém, a to v dětství, stala se mi jedna velká nepříjemnost, ale to zde nechci rozebírat. Jen opravdu nevím co si počít. Sex mám vlastně ráda, jen ho nepotřebuju. A tak to bylo i u mého předešlého přítele, se kterým jsem byla dva a půl roku. Už nevím, jak dál.

Ahoj lidi. Když si to tady tak čtu, oddechla jsem si. Nejsem v tom sama. Mám přítele a chodíme spolu už 7 let. První čtyři roky to bylo dobrý. Ale teď? Radši nemluvit. Na sex nemám vůbec chuť (maximálně tak 2x - 3x do měsíce). On by "to" ale nejradši chtěl každý den. Miluju ho a tak také někdy plním "povinnosti". Marně však dumám nad tím, v čem by to mohlo být. Dětství jsem měla fajn (sice bez informací - to ale přece není žádný problém, ne?), přítel by mi splnil, co by mi na očích viděl, komunikujeme spolu úplně o všem.... Už si vážně nevím rady.Jo a co je to kineziologie (jak o ní tady píšete?)Dík.

A jak se asi cítí muž?Se svojí partnerkou si připadám jako na moři - jednou je vášnivá a pak třeba 2 měsíce nic... Problém je pro "ješitného" muže ten, že zatím jsem neměl chuť ji odmítnout, když ona měla náladu (z pochopitelných důvodů), ale naopak se děje velmi často :-(Také se už stalo, že neměla chuť a po mém (snad pro ni nevulgárním - spíše mazlivém) naléhání (a pomoci v domácnosti) vyhověla, ovšem byla při tom jen loutka -brrr- (jak už tady jedna pisatelka psala - zkrátka jsem si TO spíše JEN zasloužil), pak jsem si sám připadal jako ubožák (nadrženej úchyl s nafukovací pannou) - tohle si už zopakovat nechci! - i když nakrásně tvrdila, že ona je OK a "jen ji to nebaví".Nemám potřebu se sexu doprošovat (a nemusím to řešit ani milenkou ani jinak "sexuálně"), jenže potom musí pochopit, že se s ní nemůžu mazlit, protože pak je moje odříkání mnohem těžší... - bohužel "musí, ale nechápe" - už proto, že s ní nechci trávit tolik času a raději jsem v práci, nebo sportuji... to pak ještě vyčítá, že ji mám rád, jen když chci sex... (a myslí tím, že když chce sex náhodou ona, tak se s ní mazlím...) - jenže hladový, kterému je jídlo zakázáno také nechce sedět u prostřeného stolu i kdyby mu za normálních okolností připadala společnost super a raději jde jinam a nejlépe se zabavit nějakou (byť pitomou) činností a není to, že by mu vadila společnost... Stejně věřím, že se lidi mění, ale ne pod nánosem výčitek - ta motivace musí být jiná!!! - jen ji najít...

Já jsem tuhle diskusi začala, tak bych se měla také občas ozvat,že? Smajlinko, máš určitě ve spoustě věcech pravdu. Asi i v tom, že nic nevzniká takříkajíc bez příčiny. Ale já tu příčinu u sebe fakt, ani při nejlepší vůli najít nemůžu. fakt je, že jsem neměla zrovna idylické dětství a o sexu jsem také získávala informace sama. Ale jednak nejsem sama, kdo má podobnou zkušenost a jednak si myslím, že to snad není důvod mých problémů. Vyzkoušela jsem už všechno možné, abych ze sebe ten důvod vydolovala - včetně zde doporučované kineziologie - a nic. Hrozně mně to štve a nevím co s tím.

Báro, Kateřino, mám podobný, i když poněkud jiný problém. Jsem 17 let vdaná a zájem o sex ztrácím také. S manželem žijeme ve šťastném manželství se dvěma dětmi. Můj příběh je trochu jiný. Jako dítě jsem poměrně často onanovala, z počátku i poté co jsem začala žít sexuálně s manželem. Jako dítě jsem orgasmu nedosahovala, to až kolem puberty, spíše v období střední školy. Ten závěr mě překvapil, nebyl ze začátku při každé masturbaci, ale později ano. Možná se domníváte, že můj příběh patří jinam, ale já si myslím, že do této kategorie. Než jsme začali s manželem souložit, jinak to napsat nejde, tak jsme prováděli neting a později peting. To znamená dovoleno bylo vše, kromě spojení, tedy soulože. Nezapomínejte, že tehdy svobodná žena neměla šanci získat HA, ani tělísko. A v té době jsem svému partnerovi naznačovala, jak mě má hladit, stejně tak on mně. Využívali jsme i jazyků. Zkrátím to

Ja bych zkusila jineho chlapa,aspon jednou.Vsadim se,ze by to bylo pro Tebe Baro super vzruseni a odbocka od stereoptypu.A jestli te manzel nuti a chce Te opit,tak nechci nikoho urazit,ale je peknej Gr....Jak jste na to jinak v kazdodennim zivote? Katerina

Pro Smajlinku: máš pravdu, já ale neházím všechno na ostatní, uvědomuju si, že největší podíl na tom všem mám já, já se musím změnit, ale rezignovala jsem. Ano mám pocit, že všechno pěkné už je za mnou a nic přede mnou.Každý má jiný pohled na svět, s problémy se vypořádává po svém, někomu to jde líp, někomu hůř.

Když jsem četla příběhy dam, které tu píšou o tom, že nemají zájem o sex, bylo mi dopředu jasný, že nic není jen tak samo o sobě. Podaly jste nám to dámy sice tak, jako že to přišlo prostě najednou úplně samo, ale už na příběhu Báry, která se víc rozepsala je jasný, že příčin je spousta... Konkrétně k Báře: Z tvého příspěvku je dost cítit, že možná házíš vinu na ostatní, ale nechceš si ji přiznat sama. To, že se hromadí problémy v každém manželství je jasné, ale když se neřeší, jednou nastane situace, kdy už jich bude tolik, že to klubko ani nepůjde rozmotat. To, že tě máma nevybavila znalostmi o sexu je sice smůla, ale bylo přece na tobě, aby ses o to zajímala! V dnešní době můžeš čerpat info ze spousty dobrých knih. Chápu, že každý člověk je jiný. Já mám třeba sex moc ráda, a když se mi do něj nechce, nikdy to není jen tak samo sebou. Přemýšlím nad tím proč, a vždycky přijdu na příčinu, řeším ji a pak je všechno v pohodě. Rodičové se se mnou o sexu taky nikdy moc nebavili (otec vůbec, mamka jen obecně), ale už jako dospívající jsem měla jejich knížku "Školu pro snoubence a novomanžele" přečtenou zepředu i zezadu. Taky jsem pochtívala po bratrancovi pusy, taky to na mě prásknul, všichni se mi smáli a považovali mě za náramně sexu chtivnou na to, kolik mi tehdy bylo let, ale nikdy mi nepřišlo, že by mi to mělo nějak ublížit. Nenechala jsem si ublížit. Víš Báro, nechci se tě nějak dotknout, jen jsem ti chtěla naznačit, že spousta lidí měla podobné zážitky jako ty, ale je spíš potřeba s nimi správně pracovat než se jim vyhýbat. Pokud si myslíš, že v 35 letech je už všechno za tebou, tak to tak prostě bude, pokud tomu budeš věřit. To, že máš manžela sexuálního burana je sice smůla, ale nic není na věky, žejo... Nemůžeš ho změnit, jediné, co můžeš změnit je to, jak se začneš chovat jinak a jak jinak začneš nahlížet na svůj život...

Odpověď pro Kateřinu: Bavil mě sex, když jsem se trochu dostala do "nálady", proto se mě taky manžel snaží vnucovat alkohol, ale teď už mě ani ten alkohol nezabírá. Ale nikdy mě žádný muž neuspokojil v tom smyslu, abych dosáhla orgasmu, nikdo se o to, co prožívám nezajímal. Myslím si, že můj manžel prostě nemá na to, aby mě uspokojil, neni ten pravej. Je to na dlouhý povídání.Odpověď pro Anulu:Jo, frigidní sem prý taky, a taky "studená jak psí čumák", je mi to jedno, co si říká, vyhrožuje, že si najde jinou, už jsem dokonce uvažovala o tom, že bych mu nějakou milenku dohodila, chápu, že potřebuje sexuálně žít, ale mě to s ním prostě nebaví. Jsou to problémy, které se nahromadily během 14ti letého manželství, které se v člověku ukládaji, já prostě nijak svého manžela neobdivuju, dokonce se za něj někdy stydím jak jedná, jak se chová, říkám mu to, ale nezmění se, a já navíc, to ani už nechci.Ale´největší díl v tom, že nemám zájem o sex je ve mě, mám spoustu bloků, když jsem se "musela" vdávat, o sexu jsem nevěděla téměř nic, matka mě neinfomovala vůbec o ničem. Pamatuju se, když sem byla malá, tak kolem 6-ti let a chtěla jsem po jednom klukovi, aby mi ukázal "frantíka" a on to na mě prásknul, že rodiče mě hrozně seřezali, nikdy jsem se jich na nic už potom neptala. Možná, že i v tom je zakopanej pes. Připadalo mi, že jsem vždycky měla problémy se sexem, i když muži na mě až dost letěli, pravděpodobně jsem si nevybrala toho pravýho. Ale jak z toho, když s ním mám dvě děti?? Shrnu to takhle, pravděpodobně bych potřebovala jiného muže, který by se mnou měl trpělivost a záleželo by mu na tom, co cítím já a chtěl by mě uspokojit. Ale nevím, jestli takový muž vůbec existuje. Teď už vím, co bych potřebovala a taky bych si to vychutnala, bohužel už je na to pozdě. Psala sem, co mě zrovna napadalo, nerada se takhle vyjadřuji do prázdna, když před sebou nikoho nemám.Bára

Anno, traumata v detstvi muzou zpusobit blok v podvedomi a muzou mit za nasledek ruzna neprirozena chovani, co je mimo jine i absence sexualni touhy u zdraveho cloveka. Osobne jsem absolvoval jedno odblokovani a pomohlo mi to. Neboli to a ani jednou jsem si nepomyslel, ze jsem cvok:o)Anno, jestli s tim problemem chces neco udelat, tak musis hledat cestu ven, mozna narazis na slepou cesticku, tak priste zkusis jinou. Ale kazdy problem se da resit. Plati stare zname - kdo nebojuje, nevyhraje.Na zaklade osobnich zkusennosti doporucuju kineziologii, ale treba jsou jeste lepsi cesty jak se poprat s problemy usazenymi v oblastech, kam nase vedomi nedosahne.

Pro vdane - zkusily jste se sverit manzelovi a domluvit se s nim treba na tom, ze by mohl mit "legalni" milenku? Nebijte me, vim, ze je to netradicni, ale nevyvazenost sexualnich potreb musi prinaset konflikty. Nebo jste se zkratka se stavem veci smirily?

Ahoj Bára.Reagujem na tvoj článok a chcela by som sa opýtat či si rozmyšlala o tom,prečo ten odpor a nezáujem o sex s manželom nastal.Ja mam tiež tento problém,ale viem prečo to tak je.Sme spolu 11 rokov a problemy so sexuálnym životom nastali u nás preto,lebo manžel sa nezaujímal o to či ja mam na to chuť,alebo nie ked to malo byt s jeho strany tak ja som mala byt k dispozícii bez ohladu na moje potreby.Ked som povedala nie vždy to boli vysluchy a prednášky o tom,prečo to nefunguje a neraz som dostala názov frigidná.Chýbala mi pusa na dobrú noc,objatie,pohladenie,pochopenie len tak s lásky bez sex.podtonu.Toho som sa nedočkala a tak sa problemy stupnovali až to vyvrcholilo nezáujmom o sex.Napíš mi prečo to dopadlo u teba tak ako píšeš.

Baro,a bavil te sex predtim nez jste se vzali????Katerina

Jen se hlásím k tomuto tématu, fakt si můžeme jen vzájemně postěžovat. Je mi 35, jsem vdaná a mám dvě děti. Doma, když už je to naprosto nevyhnutelné plním "manželské povinnosti", někdy brečím, někdy jsem agresivní, nic necítím, jen odpor. Nic mě nevzruší. Taky nevím, co s tím mám dělat, na koho se obrátit. Prý by mi mohl pomoct milenec, ale myslím si, že už ani ten by nezabral, navíc je s tím spojeno spousta rizik a problémů. Nevím, co s tím a štve mě to.

Mam to uplne stejne. Bohuzel mam dve deti a jsem vdana. Ty se muzes sbalit a odejit, ja ne. Reseni neznam. Nejaky psycholog mi doporucil psychoanalyzu. Pry nejaka traumata z detstvi, ale spis jsem se z jeho mailu dostala do deprese, ze jsem fakt cvok. Bohuzel te muzu ujistit, ze tohle proziva spousta zenskych. Rekla bych, ze u me je to tim, ze bych s manzelem asi mohla byt kamaradka, ale sex me nebavi. Ozvi se, pokud se pokusis tenhle problem nejak resit.

Chci se Vám svěřit se svým problémem. Třeba se tu najde někdo, kdo je na tom jako já.Měla jsem několik dlouhodobých partnerských vztahů a konec všech v podstatě nastartoval můj náhle vzniklý absolutní nezájem o sex ( i když tam byli i jiné problémy a možná bychom se stejně rozešli).Vždycky je to stejné. Z počátku je všechno perfektní, milujeme se často a nemám problém o sexu mluvit. Většinou jsme vždycky s partnerem našli společnou řeč, abychom si navzájem co nejvíc vyhovovali. Po určité době - většinou po roce, u mně dochází náhle k absolutnímu nezájmu o sex. Vím, že je normální, když spolu žijí lidé delší dobu, že frekvence milování klesá. Ale to co se děje mně, normální není.V momentě, kdy se mi tohlr stane, nemám zájem o vůbec žádný sex - tedy ani třeba s někým jiným. Čím víc se mi partner snaží přiblížit, tím víc roste můj odpor. Nakonec to končí tak, že nesnesu, aby se mne jakkoli dotýkal. A na to se samozřejmě začnou nabalovat jiné problémy a konflikty a je konec.Nyní mám nového přítele a všechno je zase super. Ale jak dlouho? Mám strach, že to zase dopadne stejně. Vím, že je chyba ve mně, ale nevím si s tím rady. Poradí mi někdo?