Reklama

Trestani dospelych deti

Eva (St, 28. 9. 2016 - 11:09)

Dokud bydlí děti s rodiči musí poslouchat. Pokud ne následuje trest. A je úplně jedno kolik jim je. Mému synovi bude za měsíc 28. Když je drzí přiletí mu pohlavek. Když je toho víc dostane výprask na holou. Musí se svléknout do naha protože trocha ponížení a studu k tomu patří. Pak si klekne na všechny čtyři a vyspulí zadek. Dostane 25 a je to. Odchází s červeným zadkem a pokorou.

Lucka (St, 28. 9. 2016 - 09:09)

Já jsem normálně dostávala na zadek do osmnácti a nikoho to nešokovalo. Přišla jsem o dvě hodiny po večerce, tak rychle svléknout, předklonit a počítalo se do pětadvaceti.

René (Ne, 25. 9. 2016 - 10:09)

at je dotycnymu nebo dotycny 20 nebo 30 a bydli u rodicu,tak je lepši poslouchat nebo mit urcena pravidla za ktery prijde jakikoliv trest od rodicu,me je 33 a mam s mamkou domlouveny za jaky prošeky mě potresta,je to lepší a učínější[email protected],odepisu jen ženam.

Verča (Út, 13. 9. 2016 - 07:09)

hmm a co tím básník chtěl říci? já dostávala na holou prdel a stehna pod ní. a řemen, kéž by. tím to bolelo nejmíň.

Elena+Alenice+V (Út, 13. 9. 2016 - 01:09)

Milé dámy, také vám něco...Výprask přes asi takovouhle bundu:
http://www.marfy-shop.cz/marfy-shop/eshop/0/0/5/13120-LOAP-WINTER-LONG-JACKET-DIVCI-ZIMNI-BUNDA-KABAT-VELIKOST-146-152

a takhle něják vypadaly ty šaty

https://s22-cz.vinted.net/images/item_photos/461/344/28443164.jpeg?1422706194

Elena+Alenice+V (Út, 13. 9. 2016 - 01:09)

Milé dámy, také vám něco napíšu ohledně trestání. Já sám jsem byl v dětství a pubertě spíše za hodnýho, měl jsem úplně jiný názory a zájmy než většina stejně starých souputníků. Snažil jsem se nikdy se nedostat do konfliktu s rodiči, učiteli, příbuznými atd, protože jsem už tenkrát věděl, že problémy co budete dělat jiným se vám vrátí. To se ale nedá říct o ostatních, se kterými jsem se setkal. Musím říct, že takový problémy, co dělali moji vrstevníci jsem už tenkrát hodnotil tak, že jedině výprask. A to musím říct hned na začátku, že největší a nejhorší věci dělaly holky! První začali na základce s kouřením, byly nejdrzejší na učitelé, dostávali nejvíc poznámek atd. Známky a prospěch neřeším, mluvím o chování! Takže to zestručním na několik případů:
1. Asi v roce 1995 v den kdy se rozdávalo pololetní vysvědčení jsem se procházel po sídlišti s partou. Tam jsme potkali spolužačku s vedlejší třídy. Najednou se odněkud objevil její tatík, popadl jí za bundu- řekl aby šla, že na ní už maminka čeká, nacpal jí do auta a někam jeli. Pak se vrátili k baráku, holka prosila a brečela a pak už byl slyšet jenom řev a rány. Hrozný....ještě na chodbě, asi řemenem nebo co. Měla na sobě růžovou zimní holčičí bundičku. Pamatuju si to, několikrát jsme jí za ní tahali a házeli jí sníh do kapuce.

Další případ- na střední v tanečních. Běžně se holky bavili o tom, že dostávaji doma za pozdní příchody, za chlast a kouření.
Pár let na to na věnečku taky. Holky chlastaly jako duhy a jedný taťka domlouval ať je potichu že si to vyřídí doma. Nemá chlastat před rodičema. Fialový plesový šaty- ty asi něco ten večer zažily.

Jednou si táta došel pro jednu holku až na parket. Počkal si až si vezme věci z šatny, odtáhl jí za kulturák a řezal do ní asi 5 minut. Byl mráz, takže žádný vyhrnování šustivý večerní róby aby se nepomačkala nepřicházelo v úvahu, takže bylo hezky na dálku vidět podle šatů, která dostává. A vzhledem k tomu, že znovu budu příležitostně působit jako sekuriťák na spol. akcích, těch případů bude s nadcházející se zónou víc a víc!

Verča (Po, 12. 9. 2016 - 12:09)

Hnm, tak dneska nemam co...to je asi přesně ono. Já taky toiž tvrdím, že to na mně ujmu nezanechalo. S našima vše ok a prostě jen byly dány pravidla. A´t to byla škola, nebo úklid nebo pozdní příchody. vždy jsem veděla, za co dostanu a bylo jedno, jestli mi je 10 nebo 20 let, kdy jsem ještě doma bydlela. samozřejmě tehdy jsem opravdu za výprask ráda nebyla. sundat kalhoty a dostat od mamky sekec bylo dost nepříjemné resp. bolelo to jako.... :-)

Elena (So, 10. 9. 2016 - 17:09)

Hnm, tak dneska nemam co delat a hledam vse mozne i nemozne a tady jsem celkem nahodou narazila na tuhle diskuzi. No, me se ty tresty taky tykaly docela dost. Rodice mi rekli, ze pokud me budou zivit budu poslouchat. Takze jsem musela dodrzovat cas navratu od kamaradky, z diskoteky, pomahat doma na zahrade. Jakmile ne nasledoval vyprask. Studiu jsem se musela venovat dost jak na stredni tak na vysoke, pro me rodice byla za slusnou znamku povazovana jen jednicka nebo dvojka. Vzpominam si, ze jsem jednou byla na diskotece a hodina navratu byla urcena v 1.00. Jenze znate to. Zabava plynula a mne se domu nechtelo. Kamaradi me hecovali a ja delala hrdinku, ze jsem prece dospela a muzu jit domu, kdy chci. Domu jsem se vratila v pet rano, s malou dusickou a predtuchou, ze tentokrat bde hodne zle. Ale dala jsem se ukolebat, ze je vsude tma, tak jsem si zula boty a myslela si, ze se proplizim do sveho pokoje. Omyl. Mamka spala, ale tatka ne a vyhlizl me. Za dvermi me popadl, ohnul pres koleno a serezal me paskem tak, ze jsem se pomalu tyden nemohla poradne posadit. Navic jsem mela na mesic zaracha a nemohla vubec nikam, tedy krom akci, ktere byly se skokou. Petku jsem donesla jen jednou, to byl taky sekec, s tim, ze takove znamky nosit nebudu apod. Dva posledni vyprasky byly na VS. Jeden ve druhaku a jeden ve tretaku, kdy me vyhodili od zkousky. To jsem pak taky nikam nesmela, a kdyz jsem protestovala, ze jsem dospela a plnoleta, tata mi rekl, ze ho to nezajima. Ze jednou mi plati skolu, tak chce vysledky, a pokud budu hubata, tak dostanu znova. Pak uz jsem si netroufala odmlouvat. No, jestli to bylo dobre nebo spatne nevim, ale prezila jsem to bez ujmy, asi jsem potrebovala obcas postavit do late.

Alenice (St, 31. 8. 2016 - 17:08)

Ahoj, najde se někdo zkušený ko by poradil mladé sub ohledně domácí
discipliny , výchovy,.. zavedení toho a tak? Díky

ELIŠKA a Eda (St, 17. 8. 2016 - 11:08)

Vyrůstali jsme v 80tých letech minulého století a výprask byl docela běžná součást výchovy.Proto jsme s Edou nepatřili k vyjímkám.Když jsme něco provedlivěděli jsme,že dostaneme na zadek.Bydleli jsme spolu na patře jednoho pražského sídliště.Někdy byla bita Eliška někdy já.Zvýprasku jsme měli strach a když jsme byli v pubertě tak jsme se strašně styděli,když si rodíče vyprávěli,že jsme dostali výprask.Začali jsme spolu chodit a později se vzali.Vzpomínky na výprasky a na to jak jsme se styděli nás začalo vzrušovat.Přišli jsme jednou na to ,že bychom mohli dostat výprask jako ,když jsme byli malý.Přes inzerát jsme sehnali pani,která měla chalupu v jedné vesničce v jížních čechách.Vzali jsme to u ní i s ubytováním.Pujčila nám oblečení dívčí a chlapecké šaty udělala Elišce copánky a pujčila i tašku do školy.Potom jsme se domluvili na scénáři i jak výprask proběhne.Sundala se skříně proutek ,který byl uschlý to víte občas musím sešvihhat vnučku.Přinesu si čerstvý prut.Šli jsme se do pokoje připravit.Věechno proběhlo podle domluveného scénáře.Prohlídka žákovké knížky domluva a výprask,Dostali jsme našviháno prutem.Byla to rozkoš vidět Elišku s vystrčeným zadečkem jak dostává proutkem nebo já když se dívám v předklonu na Elišku a dostávám výprask.Po výprasku pání odešla s pokoje a my jsme se pořádně pomilovali.Výprask byl příjemnou předehrou a asi to zase někdy zopakujeme.Nabídne li nám někdo podobnou službu rádi si to zopakujeme.

Mi (Po, 15. 8. 2016 - 16:08)

Můj muž byl svou mámou trestán výpraskem na holou běžně. Až do svatby byla u něj v pokoji ve skříni pružná plastová tyčka jako nejčastější trestací prostředek.

Venda (Út, 12. 7. 2016 - 10:07)

já sem taky dostávala od...jejda. Kolik tak ran ti šňůrou vysázela?nevím, jestli je to stejné, ale asi dost podobné. Na mě si mamka asi ve 13 letech místo vařechy začala brát šlaušek. Kus takové tenké gumové hadice. sundání kalhot byla samozřejmnost. Na holou prdel to bylo dost, ale opravdu dost hrozné

Holka (Ne, 1. 5. 2016 - 19:05)

Výprasky na holou jsem...To víš, že jo, ty spankingový úchyle!

Honza (Ne, 1. 5. 2016 - 13:05)

Výprasky na holou jsem dostával od matky pravidelně až do svých 26 let. Pak jsem se oženil a dostával jsem je od manzelky skoro dvacet let. Teď mám dvě dospělé dcery a dostavam od nich. Vždycky se někdo a něco najde.

no jo holka (Ne, 1. 5. 2016 - 12:05)

Nikdy jsem od rodičů...máš to blbý, že tvoji rodiče neumí používat mobilní telefon.
Jinak jsi udělala samozřejmě hrozně něco strašného, fakt, celé dvě hodiny se zpozdit. (To je samozřejmě ironie, pro méně chápavé).

René (Ne, 1. 5. 2016 - 11:05)

mě je sice 32,ale sem tam dostanu výprask když něco vyvedu,musím uznat že si to ještě zasloužím.

veronika (St, 30. 3. 2016 - 01:03)

já sem taky dostávala od matky řemenem a tak sme mňeli dohodnuté i trestání 20 až 40 ran na posteli, pod břicho jsem dostala deku a už mohlo bití začít.V 15 jsem začla chodit na střední a mňela sem prúšvih s krádeží a mamka usoudila že ten široký řemen jenom pleská a sama řekla že by mňe chtela zbít tak abych si to pamatovala.A tak mňe poslala do pokojíku nech se připravím sundala jsem si kalhoty a zkroutila si peřinu pod břicho.Máti chvíli hledala a v tom se objevila ve dveřích se šňúrou od rádia na púl přeloženou a omotanou kolem zápjestí. Pak řekla že to dělá nerada ale že to udělat musí a takhle započal múj poslední výprask který byl fakt hrozný

Kamila (Po, 28. 3. 2016 - 15:03)

Nikdy jsem od rodičů výprask nedostala ale v den mých nedávných 15 narozenin bohužel ano po oslavě s kamarády jsem se bohužel vracela o dvě hodiny v noci později,nedivím se že po mě vyjeli jak si to představuju a že se báli,táta si mě ohl a takovou malou plastovou tyčkou mi dal asi 35 ran a mamka ještě 15 potom jsem musela se omluvit na kolenou a stát otočená do rohu 15 minut na místě a přemýšlet o tom..Docela se bojím že dostanu někdy znovu..

Fuj a hanba (Po, 14. 3. 2016 - 14:03)

daleko horší než fyzické...Bití a fackování dospělých dětí je projevem tuposti a omezenosti rodičů. Bití malých dětí je trestné.

Ofélie (Po, 14. 3. 2016 - 12:03)

To máte pravdu, já dceru...Anno, ve tvém případě ten Alzheimer postupuje opravdu velmi rychle, obávám se, že už by dcera pro tebe měla zažádat o ústavní péči, jelikož je vidět, že přes veškerou snahu to sama již nezvládá...

Bezdůvodně zde očerňuješ vlastní dceru, která kolem tebe skáče od rána do večera a dokonce už pomlouváš i svého zetě, který tě obětavě vozí po doktorech, kupuje ti léky, vodí tě na procházky a snaží se ti oba i s dětmi splnit, co ti na očích vidí.
Kdybys byla zdravá a při smyslech a přečetla si co zde píšeš, musela by ses sama před sebou hluboce stydět.
Pouze tvá strašná choroba je ti omluvou, ale je opravdu velmi smutné a tragické sledovat, jak rychle dokáže zničit osobnost člověka.

Reklama

Přidat komentář