Rodiče kauzy Třebíč zaměněné děti milují více než své vlastní
Jaroslava Trojanová, matka Veroniky, brněnskému soudu řekla, že ji má ráda, ale miluje Nikolku Čermákovou. Jan Čermák zase uvedl, že citově u něj před jeho biologickou dcerou Nikolou vede Veronika Brožová. Příběh záměny skončil šťastně návratem dětí k pravým rodičům, pokud by prý bylo ale na nich, nechali by si cizí děti. Rodiče holčiček to dnes řekli brněnskému soudu, který se zabývá žalobou na vyplacení odškodného za zámenu.
"Nikolku miluju, Verunku (vlastní biologickou dceru) mám ráda," uvedla s tím. Zdůraznila, že kdyby záleželo jen na ní, nechala by si "bez ohledu na geny" Nikolku - tedy dítě, které původně vychovávala. Obdobně to cítí i Nikolčin otec Čermák.
"Tehdy (v době návratu dětí k biologickým rodičům) jsme chápali nutnost návratu (dětí k pravým rodičům) a vůbec jsme neuvažovali o ponechání holčiček. Dneska už bych uvažoval i o druhé variantě (ponechání si Nikolky Brožové)," uvedl Čermák. Doplnil, že po záměně nedokáže mít rád vlastní děti. Kromě Nikoly mají Čermákovi i mladší dcerku Terezku. Čermák má prý strach, že o ně přijde. Složitě si k dětem buduje citové vazby.
Trojanová zdůraznila, že mateřská láska v ní ve vztahu k Nikolce Čermákové jednoznačně převažuje. K vlastní dceři Verunce měla dlouho vztah takový, jakoby to bylo dítě kamarádky. Nyní se situace podle ní "pomalu lepší, pořád to ale není ono". Obdobně to cítí Jaroslava Čermáková. Když poprvé spatřila svoji dceru Nikolu, mateřský pud to v ní neprobudilo. "Jakoby to byla dcera od sestřenice," uvedla Čermáková. Již při prvním setkání rodičů s jejich skutečnými dětmi přitom všichni zkonstatovali, že fyzická podoba mezi nimi a biologickými dětmi je zcela jasná.
Libor Broža u brněnského krajského soudu řekl, že vrácení Nikolky biologickým rodičům, tedy manželům Čermákovým, nese jeho družka Trojanová těžce. "Partnerka mi vyčítá, že přišla o Nikolku a kdybych testy (otcovství) nedělal, tak by se to nikdo nedozvěděl, a nic by se nestalo," uvedl Broža.
Trojanová vystupuje tak, jakoby byla nadále matkou Nikoly. Tvrdí, že se jí po děvčátku stýská, že se jí zdají sny, v nichž Nikole Čermákovi ubližují a ona nemůže děvčátku pomoci. I když manžele Čermákovy považuje za přátele, není s jejich přístupem k Nikole zcela spokojena. Trojanové se nelíbí, že děvčátko dali na několik dní k prarodičům, protože ona by to neudělala. Na druhé straně Trojanová uvádí, že "do toho nemá Čermákovým co mluvit".
První reakcí Čermákové na informaci, že Veroniku bude muset vrátit biologickým rodičům - Trojanové s Brožou byla ta, že dítě prostě nevydá. Později názor změnila. Vztah mezi oběma rodinami je sice dobrý, Trojanová by si ale přála Nikolku vídat častěji. Čermáková je proti. "Mě to prostě deptá, že paní Trojanová tam má Verunku a vzpomenu si na to, jak jsme ji měli doma. Navíc ani psycholog náš častější kontakt nedoporučil," uvedla Čermáková. Zdůraznila přitom, že citové vazby k Veronice Brožové jsou u ní výrazně silnější, než pouto, které ji spojuje s její Nikolou.
Trojanové se záměna novorozenců patrně nejvíce citově dotkla. Broža ji nejprve podezříval z nevěry, nechal si udělat testy otcovství a později Trojanové vyčítal, že má dítě s cizím mužem a popírá to. Na její adresu padaly v hádkách drsné nadávky. Následně se Trojanová dověděla, že není matkou Nikoly, kterou bude muset předat biologickým rodičům - Čermákovým. Šokem pro ní byla rada psycholožky, aby si doma udělala pomyslný hrobeček. Ten jí měl pomoci zpřetrhat původní pouto k Nikolce.
Přestože jsou již děti u biologických rodičů, s následky záměny holčiček se Broža s Trojanovou potýkají dosud. Stejně jsou na tom Čermákovi. Oba páry popisují, že soužití s partnery se zhoršilo po odhalení záměny. Po vrácení děvčátek biologickým rodičům se ale podle nich situace v žádném případě nezlepšila.
"Připravili mě o rok života s dcerou, neviděl jsme její první krůčky, rostoucí zoubky. Jsem stále ve stresu a stále dochází k hádkám (s partnerkou)," uvedl Broža. Podle svých slov si vyčítá, že družce nevěřil a podezříval ji, že má dceru s jiným mužem.
"Já jsem vždycky snila o tom, že budu mít krásnou rodinu a teď nemáme rodinu žádnou," uvedla ke svému současnému manželskému vztahu Čermáková. Soužití obou párů nyní provázejí hádky. Obě rodiny dokonce připouštějí, že mají vážné problémy.
Rodiny chtějí u brněnského krajského soudu vysoudit po třebíčské nemocnici odškodné ve výši 12 milionů korun. Ta sice pochybení přiznala, nabízí ale jen 600.000 korun.
Vladimír Klepáč - ČTK
Komentáře
Já mít 10 měsíců dítě, tak ho miluju a nedám ho. prostě nedám. Mohli by jí ho vzít naásilím?
Proč si všichni myslí, že ty dětičky i rodiče na těch prvních 10 měsíců života zapomenou? Někde to v nich zůstane! To nejde vymazat! Sakra. Měli je nechat být.
Samy mámy dnes litují, že se ta výměna odehrála.
Jejich finanční nároky nehodnotím, určitou kompenzaci zcela jistě zaslouží, protože si užili dost a rozhodně jim to změnilo život a to ne vlastní vinou.
Umíte si to vůbec představit, že po deseti měsících u vás někdo zazvoní a řekne vám, že dítě, které jste deset měsíců piplala, kojila, vstávala v noci k němu, radovala se z jeho pokroků, není vaše a ať ho tedy laskavě vrátíte a vezmete si pro vás naprosto cizí dítě, řekne jen sorry stal se omyl a vše půjde dál?!!!! Ty děti si to pamatovat nebudou, maximálně to mají uloženo někde v podvědomí, ale pro ty matky je to na celý život.
Mrzáka srovnávat se zdravými dětmi???Velmi špatné přirovnání.
Jistě, ať dostávají všichni odškodné - za mrtvé a zmrzačené děti a třeba nejen děti a oni ať dostanou akdekvátní část těch, co jsou postiženi víc.
Já nezávidím peníze, nelíbilo by se mi to také. za sebe bych se to radši dozvěděla po 10 měsících než po letech. A jsem pro spravedlivé odškodnění pro každého. ne většina nic a někdo miliony.
A Anno, s tím postiženým chlapcem srovnáváš nesrovnatelné, promiň. To je tragédie. Tady jsou 2 zdravé holky a rodiče místo aby byli šťastní, dělají si z toho obchod, tady by asi bylo srovnání na místě.
Je to celé od začátku divné, od "nepoznání" svých dětí v porodnici, já bych je po prvním dnu poznala i po hmatu:-)
Máš pravdu, že se nenatáčí sami, ale na druhé straně, když někdo nechce aby byl zviditelněn a nemá zájem se svěřovat médiím, tak toho reportéři také moc nezmůžou, dostane se na veřejnost pouze pár informací a pak vše utichne.
Ať se vyjádří někdo, komu se dítě vinou zdravotní péče nevrátilo nebo vrátilo postižené. To je tragédie.
Závidět rodičům toto postiženého chlapce 15 milionů může jen blázen. Do smrti se o něj budou starat a koukat na něj. Oni mají zdravé děti a konečně své. Kolik z vás by radši vychovávalo dál to cizí dítě, kdybyste to zjistily vy? Já ne.
Týno, já taky ne, geny jsou geny a pokud se někdo dozví, že je to jeho dítě musí ho snad milovat i kdyby nechtěl.
O jejich dítě se staral sice rok někdo jiný, ale s láskou. Každé dítě takové štěstí nemá.
Znáte tu pohádku, jak dvě ženy přijdou k panovníkovi a obě tvrdí, že dítě je jejich, aby je rozsoudil. Když panovník řekne : Tak ho rozřízněte napůl, pravá matka řekne : Dejte ho té druhé.
Živé a zdravé dítě je to nejdůležitější. Kdo ho nemá, dal by vše, třeby i svůj život, aby se jeho dítěti vrátilo zdraví nebo život.
Sebrali jim děti? A co pak říkáte na to, když vám opravdu někdo ukradne dítě a už ho nikdy nevidíte ani nevíte zda je živé. A co když někomu sebere dítě pedofil a ublíží mu? Tomu říkám tragédie a hrůza.
Víte, kolik dostávají matky, co se starají o postižené děti? Většinou sami, protože to skoro žádný chlap nevydrží a opouští je. Asi nevíte. Tomu já říkám oběť.
naprosto souhlasím. Moje slova.
Tavovy by zaslouzil nejen nakopat do prdele.
Kdyby jim vadila medializace, tak by vůbec do soudu nešli,ale chápu, že chtějí náplast na to co se stalo, nemohou za to přeci....nikdo z nás by tohle nechtěl prožít....
A jen tak na okraj, děti mám, ale věř, že o to opravdu nejde :-))
Mnohem horším důsledkem jejich kšeftu je fakt, že si na základě tohodle obchodu ani pozitivní vztah k vlastnímu dítěti vytvořit nebudou chtít - vždyť za co by pak měli dostat zaplaceno, že?
Kdyby nechtěli hrát divadlo,normálně se spolu domluvěj a můžou se všichni co nejčastěji vidět. Jenže oni zdá se jsou trošku citově přibrždění!
Hlavně by se neměli rouhat a měli by být štastní,že jsou holky zdravé!Co by za to někdo dal.....
Ale když má člověk rozum zamlžený možností zbohatnout,zřejmě nelze srdci poručit!!
Znova říkám, nejvíc to vadí lidem, kteří jim snad to neštěstí závidí, protože z toho mají peníze ...dnes to u nás tak chodí......lidi záviděli i rodičům toho utopeného chlapce......a to byl hnus a tohle je to samý.....
"..(hihihi)Asi ses poprvé ocitla na forech, tak se snažíš psát spisovně a vyjde ti z toho srandovní paskvil .....
Já bych brala to své, nechtěla bych aby mé vlastní dítě vychovával někdo jiný. Vůbec si nedovedu představit, proč bych měla vysvětlovat dítěti, že není nikomu podobné, až se začně ptát. Musela bych ho brát jako adoptované dítě a ne vlastní. Adoptované dítě vyžaduje přece jen trochu jiný přístup. A co v případě, že by dítě potřebovalo nějakou transplantaci? Vždyť je to nesmysl uvažovat o ponechání si cizího dítěte, když je vedle to mé vlastní. Oni to staví na hlavu. Proč by lidé toužili tolik po valstním a teprve když se to dlouho nedaří přistupovali k adopci? Kdyby bylo lidem jedno, čí dítě mají, šli by pro adoptované hned.
Myslím, že si ti lidé vymýšlí a vymáháním odškodného si sami na sebe upletli bič. Kdyby si je vyměnili a tím to zkončilo, žádné vlekoucí se soudy a medializace, srovnali by se se situací mnohem lépe.
Uznej taky občas názor druhého, děvče!
- Odpovědět
Pošli odkaz