Chronický únavový syndrom 2

Honzo, Lenko, dík za reakce.

Dnes jsem poprvé v práci. Po 4 měsících... přijdu si jak v jiném světě. Doufám, že to zvládnu!

Nazdar ty dementní Martino H.,převlečená za Ponožku teda Stonožku. Tys tady ještě chyběla. Kecy pořád stejně debilní!

Když se ti tady nelíbí, můžeš chodit sem:

http://cfids.phorum.cz/forum/index.php

Stonožka: Je zajímavé, že ti benzeodiazepiny tak dlouho pomáhaly, oni sice na jednu stranu působí dobře proti úzkostem, ale způsobují zase ospalost. Za pár měsíců se musí zvyšovat dávka, aby měly stejný účinek. Já si je beru jen občas, když už je úzkost nesnesitelná, protože kdybych je brala dlouhodobě, tak bych musela zvyšovat dávku pro stejný efekt. Ty jsi brala celých 6 let stejnou dávku, nebo ti ji zvyšovali? A jak se ti daří teď? Zvládáš chodit někam do práce?
P.S. Škoda, že sem teď na diskuzi chodí ti blbí anonymové, pak sem už nikdo normální nechce chodit.

http://www.upramene.cz/forum/viewforum.php?f=36

Ponožko, co říkáš jako fanda alternativy na MMS?

Hl. že Ty idiot nejsi :-)))))

:-) Vy jste banda idiotů!

Od začátku mého cfs MNĚ POMÁHALY benzeodiazepiny jako Xanax nebo Neurol, ale po jejich postupném vysazování - asi po 6 letech užívání jsem zkolabovala - nemohla jsem pořádně chodit. Při hopsitalizaci na neurologii mně žádná léčba nezabírala, až 10. den jsem dostala ANTIDEPRESIVUM ZOLOFT A 11. den jsem už mašírovala po svých krásně domů:-) Pak jsem je už užívala jen 1 měsíc a potom už jen stejně tak párkrát. Ale někdo je potřebuje užívat dlohodobě.

ŠÁRÍ, JINAK TEN PSYCHOLOG TI POODKRYL, CO JSI POTŘEBOVALA VIDĚT A NENECHEJ SE ZVYKLAT PSANÍM TADY NA DISKUZI, ŽE JE JAKO SEKTÁŘ. POTŘEBUJEŠ POCHOPIT, CO BYLO V DĚTSTVÍ ŠPATNÉ - TAM JSOU ZÁKLADY NAŠICH NEMOCÍ A FYZIC. PROBLÉMY SE AŽ PAK PŘIDRUŽILY.

A nechtěl by si se mi ozvat na ten email, co jsem tady uvedla, já moc s programem ICQ neumím zacházet.

pišu sem každou chvili kontakt ale nikdo se mi moc neoziva, je mi 21 mam cfs par let zažil jsem maxi stavy byl bych rad, za každého kdo se se stejnými problémy ozve, ted už mi je líp díky bohu...

A jaký máš rybko krevní obraz, vše ok??? Protože to není normální max 2 hodiny něco dělat. Tak mladá holka a tohleto???

Ráda bych si tu našla nějakou kamarádku na dopisování,která je na tom podobně se zdravotním stavem jako já a která se s tím taky nedokáže psychicky vyrovnat, že bysme se mohly navzájem psychicky podporovat, když už okolí nemá skoro žádné pochopení. Já zvládnu tak hodinu, maximálně 2 hod. za celý den něco dělat, a to ještě s přestávkami, zbytek dne musím odpočívat. Jinak je mi 29 let, jsem svobodná, bezdětná. Tak pokud jste na tom někdo podobně a chtěli byste si se mnou psát, tak můj email je: rybka.r"centrum.cz

Nedá mi to, ale po předchozím příspěvku musím i já přispět. Ukazuje se stará pravda, že sytý hladovému nevěří. Šári, nenechte se nikým zvyklat, dejte na své pocity. Když je vám teď lépe, tak jste na nejlepší cestě k úspěchu. Já byla taky odpůrcem léků, a pratože jsem odmítala doktory, sáhla jsem si až na dno. Tělo má určité rezervy, a pokud je člověk vyčerpá, tak to bez léků prostě nejde. Mě nastartoval tel. dokument "To není depka, to je deprese". Pak jsem se odhodlala jít, ale musela jsem chvíli hledat doktora, který mi opravdu pomohl. On je doktor a doktor. Mé dětství taky nebylo jednoduhé-teror na sourozencích, pak před 11 ti lety zahynul syn, dnes by mu bylo 29 let. Pak narkóza, která mi "otevřela" mozek, sny připomínající dětství... No a dnes už jen 1x denně beru Zolloft a je mi fajn. Měla jsem i "únavový syndrom", ale nebudete mi to věřit, byli to blbě udělané brýle!!! Mám astigmatismus -3 cyl, a to musí být brýle opravdu udělané přesně a já měla nejen středy špatně vycentrované, ale i osy o 2°. Díky tomu, že ty oči byly unavené, tak jsem byla už v 11 hod "mrgec". No a tak už 2 měsíce neberu dvoje léky - žádný únavový syndrom to nebyl! Takže to nevzdávejte-podvědomí je neprobádaný prevít! Držím palce!

No nevim, pekně Ti ten psycholog pomatnul hlavu..na počatku jsi přece tvrdila, že rodiče byli super.. Proč najednou taková změna pohledu. No jo, holka přijde ke cvokaři a cvokař aby ji vyslechl, tak něco nabulikoval, a hele holka se s toho zesypala, že rodiče jsou na houbelec.a vždycky byli. A jen tak dal, choď tam.. Psychologové jsou jak sekta... Zdravého člověka zničí, a hele je na antidepkáčich... Jenom proto, že ma nějakej problém,kt. neni schopny si vyřešit sám. Za něho to vyřeší nějaké tbl. , nebo co. !!!!

Pro Šári:
blahopřejí ke startu znovuzrození.
Je dobré ty "věci pod kobercem", které se vynořují, hodit do popelnice.
Je zapotřebí odpustit a to jak sobě, že jsme je tam schovali, tak druhým že ty bolesti způsobili.
Bez odpuštění není odpuštění.
Bez odpuštění není znovuzrození.
Přejí plnost tělesného, duševního, duchovního a sociálního zdraví.
ok2bng"email.cz

K antidepresivům a psychologům.

Já jsem se také mnoho, mnoho let zaříkala, že prášky jsou fuj a antidepresiva teprv. S doktory jsem byla na kordy a s psychiatry už teprv. U všech psychologů jsem neustále tvrdila, že já si žádné psychické zátěže z dětství nenesu, tím to u mně proto být nemůže a basta, rodiče byli fajn a vzoroví...

Pak jsem se dostala konečně k dobré "alternativní" psycholožce-a najednou jsem viděla věci nebývalé. Rodiče zdaleka nebyli tak fajn, naopak, jejich nevhodná, byť dobře míněná výchova mi dala pěkně na frak, a vůbec se už nedivím, že se přes deset let ploužím životem unavená jak mátoha a nervózní jak pes.

Léčba je náročná a dlouhá. Musím si přiznat všechnu tu hrůzu a bolest, co jsem v dětství musela "strkat pod koberec", abych přežila a nezbláznila se. Od března prožívám nejhlubší krizi, jsem třetí měsíc na neschopence, skoro každý den se vynoří další událost z minulosti, další várka hrůz. o kterých bych ještě před rokem a půl přísahala, že mně se přihodit nikdy nemohly... A při tom mi velmi pomohla antidepresiva-nezbavila mně citů, ale zlepšují mi v současné krizi náladu a pomáhají mi držet hlavu nad vodou. S psychiatrem se najednou docela shodnu. Prý jsem se hodně změnila, říká moje obvoďačka, a asi má pravdu, i s ní si dnes docela rozumím.

Takže, neodepisujte psychology. Zkoušejte hledat, dobří existují. A i antidepresiva můžou mít v léčbě své místo.

já takhle ponocovat,tak jsem taky unavená

Ničí v tom, že aby člověkovi pomohli, tak mu dají léky...a tím pádem je to vyřešeno...kámoška chodila, byla 1 rok na Antidepkáčich, ztloustla 25 kg...a co s toho všeho...jenom nežadoucí účinky, a je to velká berlička...chceš to sypat, sypej to. Kámošce vyzkoušeli různé antidepkáče a výsledek je takový, že tabletky ji nepomohly..teď to vysazuje.je to maras poznáš sama. Budeš ještě více unavenější...takže tu únavu nezažešeneš pryč. Já jsem byla unavená a jsem z nedostatku železa, moje máti z nedostatku hořčíku, jestli vše se znormalizuje..a budu unavena, tak asi začnu sportovat....co jsi vyzkoušela než si zašla za cvokařem. vzala ti doktorka krevní obraz????Začla si jíst zdravě??? Mírně sportovat??? Jestli ano a jsi unavená, vyzkoušela jsi jogu, meditace, různé relaxační techniky na uvolnění.

Nikdy v životě nešáhnu tak na dně a nebudu nikdy v životě na antidepresivech. Stačí být z kámoškou...a je to fakt husté...ale tak business je business... A řeknu kámoška musí změnit život, jinak nikdo nikdo ji nepomůže, a léky nejsou řešení...

zdarec....

Antidepresiva už mám, ale ještě bych potřebovala chápavého psychologa. Že psychologové ničí, to už je dost extrémní názor.