Milenec a manžel

Jen se ptám: "proč žiješ v takovém manželství?", Doufám,že nemáš děti. Iva

Ahoj Lucko. Položím ti...ahoj Evelyn. Těžká otázka, nebo minimálně nemám na ni až tak úplně jednoznačnou odpověď. V dané situaci mám jasno, kde jsou priority. Děti a jejich blaho a tam to mám jasně dané. Nedokážu jednoznačně říct, zda bych s mužem zústávala dál i v bezdětném vztahu. Máme za sebou krizi,poměrně hlubokou, jedinou v dlouholetém vztahu. To ostatní předtím byly jen drobnosti na povrchu, tohle zamíchalo dnem. Nedokázali jsme o svém problému komunikovat, říct si, co nám navzájem vadí a stanovit pravidla a hledat řešení a vymstilo se nám to. Ustáli jsme to. Můj kamarád přišel v době, kdy to opravdu neklapalo. Ta krize nás ale paradoxně někam posunula, uvědomili jsme si hodně věcí. Neměla jsem výčitky v té době, ty se dostavily až dnes, kdy si uvědomuju, že ubližuju a stojím před volbou, která má jasný výsledek předem. Ukončím své přátelství s tím druhým. Oba jsme ulítli, manžel i já, ale já si uvědomuju, že pořád z mé strany je tam to podstatné, když zamilovanost dávno zmizela. Velká úcta k otci mých dětí, touha být tolerantní a čestná. Kdyby nebylo dětí, možná by se vše vyvinulo jinak. Manžel mně dost svého času zklamal, ale dovedu to odpustit a on se k věci postavil stejně, protože tuší, že i já jsem měla odskok. Pokud bychom neměli děti a překonali špatné stejně jako za dané situace a on o mně stál dál a já to cítila vnitřně, volila bych jeho. Hodně by záleželo na něm.

Ano,máš pravdu,že...Pepo, tak kdyby mi to manžel takhle vyklopil, tak nevím, co bych udělala. Vždy se dá najít nějaká přijatelná výmluva na chvilkovou nepřítomnost, alespoň u mne to tak funguje. Já nepátrám po tom, zda je mi manžel věrný, nebo ne, to ostatně alespoň v jeho případě moc cenu nemá. Je totiž workholik a tím je to více méně dáno. Mám s ním docela pěkný vztah, tím myslím souznění duší, ale tělesno se z toho tak trochu vytrácí. Možná je to i tím, že je o dost starší. To ale neznamená, že by mi byl lhostejný, jen to tělesno jsem si musela vyhledat jinde. Prakticky jsem dala na radu jedné své kamarádky, i když ani jí se pochopitelně s intimnostmi nesvěřuji. Držím se stále toho, že mé prožitky jsou pouze moje věc a svěřovat se s tím někomu jinému je pouze zadělání na průšvih. Nakonec mám poučení z několika případů, které se staly v mém okolí.

Ahoj Lucko. Položím ti otázku. Co kdybyste děti neměli? Jednala by jsi stejně anebo jinak?

Ano,máš pravdu,že...čtu tvoje poslední příspěvky a rozumím ti. Vím, co postrádáš a že tvé manželství v tvých očích postrádá to, co dává vztahu náboj i náplň. Je velmi těžké v tom žít, máš pravdu. Je to obrovský kompromis a ne každý v něm dokáže žít dlouhodobě. Může navodit pocit, že ti život protéká mezi prsty a ty jen pasivně přihlížíš v touze po změně. Nevěra se většinou provalí-dříve nebo později a vy dva byste si mohli říct-je to jedna jedna, jsme si kvit. Ta nevěra sama o sobě by z mého pohledu nemusela být důvodem k rozvodu. Mnozí lidé cosi zkusí a vrátí se domů s vědomím, že by neměnili a že to byl úlet. Manželství je hodně dlouhé na absolutní věrnost a jsme jen lidé. Ale u vás jde asi o víc, vytratilo se něco podstatného. Mohlo se to stát, i kdyby k žádé nevěře u vás nedošlo.
U nás je muž hodně na služebkách, několika denních, kdežto já pořád doma. U něj je tedy šance k utajení nevěry veliká. Já chodím do práce a z ní a každé zdržení může být otazníkem, na více dní pak tím víc. A já už osud tak jako tak pokoušet nebudu.

Lucko, tvé názory se mi moc...Děkuju a přeju hezký den.

Takze chronicke kurvenie...ne, dlouhodobý vztah bokem může manželství nezvratně zničit. Já jsem se delší dobu s někým scházela, ale velmi dlouho jen v přátelské rovině, svěřovala jsem se, vyslechla ráda názor, radu. Doma si mně muž nijak nevšímal, moc se doma nezdržoval, bylo mi moc mizerně, trápila jsem se a ten druhý mně hodně podržel. Pak to přerostlo někam jinam a jak jsem psala,není mi z toho dobře a vím o všech negativech takového uspořádání života. Taky vím, že co nechci, aby druhý činil mně, nesmím činit já jemu a to je důvod, proč se musím s kamarádem rozejít a udělám to, i když mi manžel svého času hodně ublížil a i když vím, jak moc mi ten druhý bude chybět. My jsem doma chybovali oba, chodili jsme si povídat o svých problémech jinam, muž s tím začal, ale bylo to krátkodobé-místo, abychom si sedli a probrali vše spolu. Nějak jsme jistou dobu neměli společný jazyk a komunikace nám nešla, prostě krize, nechci dál tu chybu prohlubovat a musím udělat radikální řez, i když zabolí.

Obecně milenci zvládají více čísel atd atd. Je to proto, že je nemáte déle doma a taky že jste pro ně "nové". Po delším soužití společném jejich výkon klesá. Chlap vždy nejlépe funguje s novou, jsou to obrovské rozdíly. Hlavně se to týká výkonu.

Jenom otázka, vy jste se o...Ano,máš pravdu,že zatloukat by se taková věc měla.Ale pro někoho je to jednoduché,pro někoho ne.Vem si že budu mít práci,kdy budu jezdit po služebkách-tak můžu zatloukat x let a partnerka nic nepozná.Pokud budu dělat doma a budu pod větší kontrolou,ta dlouhodobá udržitelnost neprovalení je mizivá.
A ty informace o vlastních bokovkách u nás nikdy nezaběhli do intimností.Nikdy jsem manželce nepředhodil,že milování s milenkou je podstatně lepší než s ní.To je pak už na hranici vzájemné slušnosti.Bylo to zkrátka jen v rovině informovanosti,že když jsem pryč,jsem s někým jiným.

tak to je mi líto, že jste...Takze chronicke kurvenie manzela by bol dovod na rozvod. Ale ked sa kurvis ty, tak to dovod na rozvod nie je. LOL

Hele já už udělal...Jenom otázka, vy jste se o svých bokovkách navzájem informovali? To si myslím je cesta do pekel, která má cenu pouze ve chvíli, když chcete bourat manželství, jako takové. Jestliže ne, potom platí známé Plzákovo - zatloukat a zase zatloukat. Já si nedokážu představit, že bych přišla za manželem a celá rozradostněná mu vyprávěla, jak jsem si užívala s milencem, totéž platí naopak. Ono manželství je hlavně i o vlastnických vztazích, i když si to spousta lidí nepřipouští. Do vlastnických vztahů pochopitelně patří pro manželku manžel a naopak. Viděli jste zloděje, který se dobrovolně přizná ke krádeži. Možná je to pro chvíli polehčující okolnost, ale už se na něj bude vždy koukat přes to, co vyvedl. V manželství je to totéž.

Pepo, její návrh bych...Hele já už udělal takových kompromisů a nic :))
Ty jsi velmi hezky popsala ideální situaci,jak by to mohlo fungovat.Máš to v hlavě srovnané a to je dobře.
O mé milence věděla,zrovna tak jak já o jejím milenci.Ještě před tím jsem to nenapsal úplně jasně,těch sedm let bylo od rozchodu s mou milenkou.Jinak s manželkou jsem už osmnáct let.
Mě ani tak nejde o to,že v jejím životě byl někdo jiný,kromě mě.To by určitě nebyl výhradní důvod k rozchodu.Těch důvodů se pochopitelně nabalilo víc než je zdrávo a ten rozvod je jen katarze nastalé situace.
Chápal bych ten,tak říkajíc volný vztah,pokud tam vládne fungující rodinné jádro,které je pevné alspoň v základních věcech tj.směr kam směřujete,úcta,tolerance,sex.O tom jsi koneckonců již psala,ale pokud je to jádro rozdrobené,nemůže to dlouhodobě fungovat bez rovnováhy.A pak už je jen otázka času,kdy se ta rovnováha naruší tolik,že to nejlepší řešení je exit.

Lucko, tvé názory se mi moc líbí a rád si čtu tvé příspěvky. Jsem rád, že ještě existují ženy, takříkajíc se zdravím rozumem. Takže zato máš můj velký DÍK. :-)

No manželka taky...Pepo, její návrh bych hodnotila jako návrh na volné, otevřené manželství. Nevím, zda jsem správně pochopila, že v životě tvé ženy byl jiný muž a ty jsi měl milenku. Ty milenku tedy ano, pak jsi to ukončil, zvolil jsi zodpovědný přístup. Asi i v životě tvé ženy někdo byl ...řekla bych, že ve vaší situaci je už těžké navázat tam, kde to bylo před nevěrou. Tvoje žena asi o tvé milence ví ? Možná je pryč vaše vzájemná důvěra a slepený hrnek je už prostě slepovaný a nic není jako dřív. Přesto se to dá ustát, ale jak píšeš-musejí chtít oba. Otevřené manželství založené na kamarádství, pokud je tam úcta a tolerance, bych nezatracovala docela. Pokud bys měl ženu mimo manželství, kterou miluješ a chceš s ní být, chápu, že to chceš ukončit. Jinak ale volné manželství nemusí být nutně totálně na nic za výše uvedených podmínek. Každý se věnuje svým zájmům, koníčkům, potřebám a společně hospodaří, vychovávají děti a zvládají praktické věci kolem chodu rodiny, pomáhají si. Jsou přáteli. Pojí je děti a společně zbudované a to je hodně. Nechci agitovat za zachování tvého manželství, asi jsi stejně pevně rozhodnutý a víš co chceš a půjdeš si za tím. Je to jen můj názor. Prostě asi nechceš ve vztahu žádný kompromis... manželství je však vždy o kompromisech, ale chápu, že i tady záleží na míře toho kompromisu...

tak to je mi líto, že jste...No manželka taky nechtěla,ale to už je dané tím,že pokud se starám a ona má dobré zázemí,nechce se jí z toho.A to jsem si taky vyslechnul,že spolu dál budeme žít jako kamárádi a každý si dělat co chceme..Ale z toho bych s prominutím zvracel.Jsem už dost starý na to,abych věděl co chci od života.A tohle rádoby manželství rozhodně ne.

No řekl bych,že Fero tady...tak to je mi líto, že jste manželství neustáli. Pro mně je rozvod totiž poslední nejkrajnější možnost. Taky jsem nedostávala lásku a taky mi chybí mnoho. Jeho čas, zájem, sex doma, city. Proto tam je ten druhý. Je to berlička, náhražka, vím to. Ale první jsou zájmy dětí a pro ně udělám cokoli. Skoro cokoli. Rozvod pro mně by byl jasný v případě partnerova alkoholismu, gamblerství, chronického kurvení, bití, kdyby nemakal a parazitoval na mně a pak z jeho strany ponižování nebo situace, kdy by se ten vztah stal nesnesitelný z důvodu fyzického odporu k němu. Jinak se to pro mně ustát dá. I ten nezájem. Je tady to, o čem píšeš, práce a koníčky a je čím naplnit život. Hodně lidí jde od toho, když si nemají s partnerem co říct a žijí pouze vedle sebe jako cizí lidé-to u mně doma nenastalo, přestože řešíme téměř jen praktické věci. A jsme spíš kamarádi-a mně jako ženě tím pádem cosi chybí. Ale právě to nás spojuje,ty praktické životní věci- snaha postavit děti na vlastní nohy, zajistit jim potřebné a ještě něco navíc. Vytvořit jim dommov, dát jim bezpečí, zázemí a oba vzory pro život-mužský i ženský. Jen proto, že se mnou moc nespí, že má náročnou práci, že ochladl, že má moře zájmů, že se mi věnuje minimálně se rozvádět nechci. Není to pro mně důvod, za situace, kdy zajišťuje spolu se mnou finančně rodinu, kdy se stará o děti, kdy se ke mně chová slušně a nechlastá a nelítá za každou sukní. S každým je to po pár letech stejné a někdy i horší.
Pepo, přeju hodně sil a štěstí.

Takto se ty věci...No řekl bych,že Fero tady trochu tahá za fusekli,tohle se reálně stát,tak ten chlapík sedí na docela dlouho a ani nezmiňuji,co by ho to stálo...
Ale k tomu tématu.
Z mojí strany tohle bylo jen vygradování na milence manželky a zkrátka se stalo.Nebylo to jednání na truc,ale když něco nedostáváš,chybí to a i když se všude mele,jak to mají chlapy jinak,není to pravda.Každý touží po lásce a v té době mi ta láska zkrátka chyběla.A i když moje milenka nebyla dokonalá(taky kdo je...),cítil jsem u ní lásku,porozumění,zájem.Taky jsem měl strach,že to bez ní nevydržím,ale jde to.Ale jak jsem psal,chce to svůj čas a na druhou stranu,mám své koníčky a práci,která mě zabere dost času,takže tohle pomáhalo odprostit se od myšlenek na ní.
Nicméně domácí happy end se nekonal a i když jsem se hodně snažil najít s manželkou společnou řeč a cestu k sobě,nejde to a po sedmi letech se budeme rozvádět.Ale pokud někdo chce zachraňovat vztah,musí na to být dva a mě se nepodařilo vtáhnout jí do téhle snahy.Dnes si říkám,že jsem to měl utnout s manželkou už dávno,ale naděje umírá poslední,kor když v tom jsou i děti.

Téma Milenec a manžel....Takto se ty věci neřeší-jen hodně nevyrovnaní jedinci se sebevědomím na nule. Svým způsobem narušení. Moc toho nevyřešil. Naštěstí takto reaguje málokdo a ta dotyčná nevěrnice asi měla poznat, že žije s hromadou svalů s minimálním osahem mozkové hmoty.

Ukončil jsem to proto,že to...Pepo, klobouk dolů, to máš můj obdiv. Nejsi sobec. Já taky hraju na ty dvě strany, ale já jsem v situaci, kdy muž na mně nemá čas-pro práci a koníčky. takže jsem si to zdůvodnila. Muž měl i úlet, proto u mně nebyly až tak výčitky svědomí. On s tím pak skončil, já ne. Měla bych být šťastná, že mám přítele, který mi lásku dává-ale nejsem. Jsem vnitřně rozpolcená. Ten můj vztah přerostl v něco víc, než byl manželův flirt, který zničila ta jeho dočasná kamarádka svým vlezlým chováním. najednou prohlídl, u mně to tak jednoduché není. Vím, že až tu bokovku skončím, bude ve mně prázdno a bude mi ten člověk chybět.

A co dělá ten soused teď? Bručí v kriminále za ublížení na zdraví? Já bych zavřela až by zčernal!!