RIVOTRIL

Ilonko,dík za okamžitou.....taky držím palečky..

Ahoj Helenko, to ti moc...Ilonko,dík za okamžitou reakci.Jsi jak já.Já taky nosím berličku všude sebou.Bez ní by to mohl být malér.Kofein a nikotin jsou taky moje slabá stránka.Jsme na tom podobně,akorát,že já beru AD a prášek na spaní.No a ten riv. je opravdu těžký svinstvo,bez kterého se neodvážím být.Nutné zlo.Papa.H.

Tak se musím pochlubit.Měla...Ahoj Helenko, to ti moc přeju! Sama jsem nezakusila, co dokáže R. při vysazování, mám jen matnou představu odsud. Absťák znám jen ten nikotinový a kofeinový. Ale musí to být síla. Já jsem už tři roky bez AD, ale berličku mám pořád v šuplíku a vozím ji s sebou všude, použiju jen, když je opravdu zle (nerada se přiotravuju víc, než je nezbytně nutné).

Ilonko,děkuji za příjemné...Tak se musím pochlubit.Měla jsem děsný úzkosti.Šla jsem si místo riv.lehnout a usnula jsem.To nejhorší je zažehnáno bez prášku.Jsem jak zmlácená,ale raadost mám,že jsem to vydržela bez berličky.Ahoj všichni.

Ahoj Helenko, taky v létě...Ilonko,děkuji za příjemné počteníčko o Tobě.Četla jsem si to 2krát,aby mi z toho nic neuniklo.Mám jet k mému milému psychiatrovi,ale v téhle zimě a sněžení se mi strašně nechce.Vozí mě tam manžílek.No budu muset,protože mi dochází antidepresíva.Vždacky si s ním popovídám a odcházím od něj radostná.Jen to odhodlání mi chybí.Zatím se měj móc hezky a zase se někdy ozvi.Napíšu taky ráda.Papa.H.

Dík Tardbasi.Sám...Ahoj Helenko, taky v létě skoro nemám potíže a ráda trávím čas u vody (jen to sluníčko už mi pár let dobře nedělá, tak si vozím slunečník). A teď v zimě mám tu samou tendenci nevylézat, jako ty, i když je to blbost, vzpoura mozku... Někdy je mi ta představa tolik proti srsti, že podlehnu diktatuře šedé kůry a fakt nevylezu, abych nebyla nikým cizím, natož známým viděna. A další den se navleču do dlouhé bundy, nasadím flísový chomout, vytáhnu ho až nad nos, na hlavu narazím lyžařskou čepici až na obočí, navrch ještě kapucu a jdu do mrazu v podstatě inkognito, nebo jako anonymní Eskymák. Se zvonkem u dveří je taky svízel, když nikoho nečekám, neotvírám, pokud jsem sama doma. A telefony mám taky problém brát. Vlastně, v poslední době už jsem natrénovala (odkoukala od chlapa), že to je úplně přirozené, není na tom vůbec nic (jen někdy chvilku trvá, než se při hovoru uvolním a rozmluvím). Ono se dá asi úplně všechno natrénovat :-) A s tím psaním vleže je to tak, že si s notebookem hovím na gaučíčku a jak ho neustále musím vyvažovat, aby mi nesklouzl, a přitom buším do klávesnice, občas mimoděk zavadím hranou dlaně nebo malíčkem o nějaké tlačítko a je vymalováno. Posledně jsem si všechno nechtěně vymazala, a tak mě to sebralo, že znovu píšu až dnes. Humor miluju, ráda si dělám srandu sama ze sebe.

Helenko, drž se a trénuj malé pivko, vycházky, telefonování, nákupy oblečků pro radost a cokoliv, co je pro ostatní úplně přirozené a vůbec se nad tím nepozastaví. Když jsem tak přemýšlela o našich útrapách, např. o problému vyjít z domova na veřejnost, napadlo mě, kolik lidí může mít stejný problém, cítit se venku, jako nahý v trní, jako my. A zase, o to líp se mi kráčelo po ulicích, když jsem si uvědomila, že ne každý, koho potkávám, je zdravý, úplně v pohodě a kráčí se mu naprosto lehce a šťastně...

..klídek Helenko - je sice...Dík Tardbasi.Sám vidíš,jak snadno jsem ovlivnitelná,když někdo napíše takový příspěvek.A taky jak umím pěkně spanikařit.Já se řídím tvými radami a celkem to je únosné,až na výjimky které jsem popsala.je mi celkem fajn a čekám,kdy to zas udeří.Přeji hodně dobrého a klobouk dolů,že s tím i chodíš do práce.Pa.H.

Já se po tvém příspěvku.....klídek Helenko - je sice pravda, že doktoři jsou hňupové, když několik let do někoho ládují rivotril, ale lze se ho postupně zbavit. Jen to vyžaduje jinou vhodnou medikaci , vůli a psychoterapii...
Jak píše takyHelena, tak to je spíše vzácný jev - i při pomalém ,,odvykání jsou křeče též přítomny, ale nemyslím si že hrozí epileptický záchvat - je nutno ale dodržet ,,vysazovací schema,, - jež jsem nastínil myslím i v mailu Tobě-ze své vlastní zkušenosti..toto schema je jako mustr pro maximální rychlost- můžeš si zvolit klidně i pomalejší tempo...jinak k tomu odnětí léků v léčebně a následném vypuknutí epilepsie - no co k tomu říci- blbečci doktoři v léčebně!

Helenko, marně...Ještě k tomu vycházení ven.Já v teplém období vycházím podstatně více ven.Mám tak trochu sezoní depky a jak nastane léto,jdu za slunsem.Ráda se opaluju a někdy zajdu do obchodu si něco koupit na sebe.Taky se věnujem s manželem fotbalu a já tam pracuju v kiosku.Ani nevíš,jak mě to těší,když na mě nekdo něco chce a já mu to prodám.ten kontakt s lidmi mi přímo v létě pomáhá.Je divné,že v zimě nasadím kapucu a nechci aby mě někdo viděl.Nebo zrychlím krok aby mě nějaký známý nepotkal.Co bych si s ním povídala?neradši komunikuju přes net nebo telefonem.Jinak jsi mě rozesmála,že píšeš v leže.Musí být s tebou asi sranda a tu já mám ráda,když mi není zle.Tak papa.

Nenávidím Rivotril. Můj...Já se po tvém příspěvku snad i bojím života.Konec je v nedohlednu a taková progngnóza mě děsí.Ilonko děkuji za podporu.Jára už mi dnes řekl kde je a já vyšla.Ovšem všechno je zapeklité.I na malém pivku jsem byla a neudělalo mi to zle.Uvolnila jsem se a přestaly bolesti.Jen vím,že to není řešení.Všechno bedlivě pročítám a pomáhá mi to v čem lítá hodně lidí.Ahojky všichni.Každý trpíme nějak.H.

Nenávidím Rivotril. Můj příbuzný ho dostal na deprese. Bral ho podle doporučení, zíkal silnou závislost a nakonec z toho měl pár záchvatů padoucnice. V Motole řekli, že to je po snižování-vysazení Rivotrilu.Ten mu vzali při léčbě závislosti. Trvalo to asi 6 let,ale je ted bez řidičáku. Změny na mozku nemá, přesto nesplnil požadavek být rok bez záchvatů. Nikdy nebude tím,kým býval. Je prostě jiný. Nechci vás nikoho děsit, nejste-li už závislé, trvejte na změně léku. Je to jeden z nejrizikovějších léků co se týče závislosti, získání epilept. záchvatů apd.
Zlatý zavrhovaný Lexaurin!

Tak, tak nějak to dopadne, když se píše skoro vleže a ještě se k tomu poslouchá nahlas muzika :-). Omlouvám se za zvojtění textu.

Ilonko,děkuji.To byla...Helenko, marně přemýšlím, co jsi provedla? No, přece, nic! Že sis ďobla kousíček prášku? Vždyť, od toho tu je. Nač se trápit víc, než je nezbytně nutné. Jo, lex. prý funguje, jako alkohol, ale já se tak necítím (jako ))

Helenko, marně přemýšlím, co jsi provedla a nic mě nenapadá. Že sis zobla kousek prášku? Vždyť, od toho je. Nač se trápit víc, než je nezbytně nutné. Pravda, říká se, že lex. působí, jako alkohol, ale já se po něm opilá necítím, mě zahání úzkost a načerpám energii (když dopoledne nejsem schopná ani pomyslet na nějakou činnost, třeba na vaření oběda, po lex. jsem schopná tohle udělat a dokonce i víc). Riv. jsem neměla možnost ohodnotit.
S tím vycházením ven by se mělo něco dělat, ne? Je škoda být zavřená doma. A taky tělo potřebuje pohyb, luft, slunce, zeleň... Znám to, někdy s tím mám taky problém, ale jsem na sebe tvrdá, donutím se vylézt, a když opakovaně zjistím, že si mě nikdo neobvykle nevšiml, naopak, všechno fungovalo normálně, beru to, jako zkušenost pro příště. Ale "socfobka" to je. Všimla jsem si, že úzkost mám jen do chvíle, kdy za sebou zavřu dveře, jak vystrčím čumák, venku už je to v pořádku (takže to bude jen záležitost mozku, hraje si se mnou, potvora a mé fantazie - z toho pramení úzkost před vyjitím ven, natož třeba do hospody s přáteli, na nákup). A ještě, pokud jdu ven s chlapem, jsem skoro úplně bez úzkosti. Nezkoušela jsi to taky tak, Helenko?

Ahoj Helenko, úzkosti jsou...Ilonko,děkuji.To byla bystrá reakce.Já to dýchání znám,ale nepomáhá to.jsem okamžitě v panice a ničeho nejsem schopná.Nemám ani trpělivost na jógu.Možná mám taky soc.fobii.Málo vycházím ven a všechno venku za mne obstará můj hodný manžel.Chodila jsem i na brigádu,ale skončilo to a tak zas nedokážu vyjít ven.Statečně dnes vařím a snažím se nemyslet na to co jsem ráno provedla.kdyby se to stalo i zítra zkusím rozdýchat.Pevně věřím, že to tak nebude.je to jednou za čas.Riv. však nemůžu vymýtit.lexaurin mi nikdy nepomohl.Byla jsem po něm jak opilá.ten stav se mi nelíbil.Ještě jednou díky.

Tedy dnes jsem se probudila s...Ahoj Helenko, úzkosti jsou fakt odporný. Já sahám po lexaurinu, pokud v tom stavu jsem schopná si uvědomit, že ho na to mám. A prý pomáhá řízené dýchání. Já to zkouším, soustředím se jen na svůj dech a počítám na tři nádech, na tři zadržet dech a na tři výdech (taky se snažím dýchat do břicha). Okysličí se mozek a vlastně všechno v těle a odvede se pozornost od úzkosti. Už několik let se chystám, že začnu cvičit jógu, ale nemám odvahu někam vstoupit. (Trochu i sociální fóbie mě trápí.)

Tedy dnes jsem se probudila s krutými úzkostmi.Měla jsem V plánu původně jen 0,25,ale nezabralo to mela jsem strach ze záchvatu a tak jsem sáhla po další čtvrtce.Usnula jsem potom jak miminko,ale výčity jsou strašný.Opravdu nevím,kdy to skončí.Jako bych byla tam kde jsem začla.No musím se s tím nějak vypořádat,abych si nezhoršila psych.stav.To by tomu nepomohlo.Ahoky mějte se všichni.

Tardbasi, mám v rodině.....naprosto s Tebou Ilono souhlasím...no jak jsem psal výše - už ,,jedu,, na chemii hoodně let - je naivní si myslet, že mi pomůže nějaká alterna - ale jako menší zlo vidím postupný přechod alespoň na méně návykové léky,než bzd - např. antidepresiva ssri - i když i na tyto léky samozřejmě určitý ,,návyk,, vytvoří též - přece jenom to není těžká droga-jak jsou benzáky - a že to těžká droga je mohu potvrdit z vlastní zkušenosti+zkušenosti Helenky a dalších diskutujících a odborníků přes drogovou problematiku..
Ohledně použití metod ke zmírnění abstinenčního syndromu existuje mnoho dohadů - každopádně s postupujícím časem by se měl umenšovat - samozřejmě to ale nebude hned - navíc jistě ty potíže nejsou jen abst.stav, nýbrž i relaps - návrat původní nemoci v nějaké ,,zmutované,, podobě - takže stejně musím léky dle aktuálního stavu brát - ať je to jak chce....na cipralexu přispívám hodně - klidně napiš - jsou i tam fajn lidi:-)

..ještě k dlouhodobému...Tardbasi, mám v rodině lékárníka a ten nevezme kromě acylpyrinu (a to jen, když je nejhůř, znáš to, rýmička...) do pusy ani zlomek chemie, takže chápu, že moderní trend v medicíně může směřovat k osvobození se od ní.
Doktoři předepisují kvanta léků, nejen proto, že jsou hmotně zainteresováni na zisku farmaceutických firem, které je vyrábějí a distribuují. Taky je to nepohodlnější, nejlevnější... Už je málo těch, kteří se snaží pro své pacienty udělat "něco navíc", vymyslet, doporučit jinou metodu léčení, uzdravování.

Apropos, Tardbasi, nepřemýšlel jsi, že bys zkusil třeba akupunkturu, nebo něco podobného na zmírnění stavů při vysazování R?

P.S.: Asi se přestěhuju na Cipralex, protože sem nikdo nechodí.

..ještě k dlouhodobému (celoživotnímu) braní benzodiazepinů (rivotri)..je zde možnost užívání jisté malé dávky-po celý život - za předpokladu, že doktor je ochoten předepisovat, nezvyšuješ dávky a užíváš k tomu další antidepresivum s anxiolytickýcm účinkem. Pokud ani při této kombinaci se jeví vysazování bzd jako neúnosné-myslím, že je to akceptovatelné i pro většinu doktorů. Bohužel je ale dle mne škoda, že doktoři nás(je nás opravdu hodně) navykli z nevědomosti na tyto nebezpečné léky - v současnosti není důvod tuto medikaci podstupovat - na trhu se objevilo nebo je v psychiatrii nově užíváno hodně léků s anxiolytickým účinkem, které by před prvním nasazením bzd určitě v nějaké kombinaci dokonale kompenzovaly potíže. Jak už jsem psal - po dlouhodobějším užívání bzd už většinou jiné medikace nejsou tak účinné :-(((

..jinak Ilono stojí za povšimnutí ten ,,rebound fenomen,, - což si myslím-podle nářku pacientů že je také dost časté...těžko se dá odlišit od absťáku - znamená horší formu nemoci během a po vysazení, než před jeho užíváním - takže taky nicmoc...
Jak píšeš o antihystaminikách - jsou to bezpečné léky(co se týče návyku) - určitá tolerance se určitě vyvýjí - ale to asi u každého éku braného dlouhodobě - navíc předepisování antihzst. je ,,leg artis, - nemusíš se bát, že by Ti to někd přestal předepisovat - což se o benzodiazepinech říci nedá - povědomí o jejich návykovosti-a velmi těžkých abstinenčních příznacích se dokonce i v naší zemi u doktorů dostalo do povědomí:-))...takže chudáky lidi -co předtím držely na bzd se teď hodně mladých doktorů snaží ,,převést,, na kombinace léků ad,ak,ap - ovše výsledek není vždy uspokojivý - poněvádž kdo jednou ,,propadl,, bzd-už žádný jiný lék mu tak dokonale nezabere :-((
Tardbas - používám tuto přezdívku dlouho - ale zde na diskuzi jsem jeden čas figuroval pod ,,pete,,...