Reklama

Prosim o rady - mladá a těhotná

Bubu (So, 22. 9. 2007 - 22:09)

.........dobře:-)

lída (So, 22. 9. 2007 - 20:09)

kiki, taky myslím, že se to teď zbytečně dramatizuje...Když jsme my - generace vašich
matek - maturovaly, jen v naší třídě byly 4 těhotné a po 5 letech na srazu měly 3/4 odrozeno... my ostatní jsme byly mezi 25-30
rokem už považované za staré prvrodičky a tak se vyjadřovali i doktoři :-). Teď je opačný trend, pořád se řeší,
jak je potřeba si užít cestování a kariéry i když si myslím, že o to spoustu holek ani nestojí, rády by se poprostu vdaly
a měly děti jen kdyby měly solidního partnera. Ty ho máš, dítě chceš, tak neřeš, jestli to je či není in :-).
Ovšem že to zvládneš, zvládne to každá (i každá kočka), to už tak příroda zařídila :-).

Petra (So, 22. 9. 2007 - 20:09)

zajímalo by mě jak to s Bubu dopadlo, doufám že dobře:)

kiki (So, 22. 9. 2007 - 19:09)

Zajimalo by me, co je spatneho na tom mit dite v 19...? S pritelem o 15 let starsim ho take planujeme, samozrejme bude vice jak dobre zabezpecene, ale take je mi 19...

Bubu (Čt, 25. 5. 2006 - 16:05)

Děkuju moc za každou radu,za každý názor.

JanaV (Čt, 25. 5. 2006 - 12:05)

Bubu, první dítě se mi narodilo ve 20-ti letech a druhé ve 22-ti letech. Taky jsem to neměla jednoduché. Sice jsem si jejich otce vzala, ale on mě nemiloval, žila jsem pod tyranií několik let, než jsem se z toho osvobodila.
Jsem ráda, že mé děti mám, miluju je z celého srdce a jsem za ně moc vděčná. Je mi 35 let a spousta mých vrstevnic je bez dětí, protože je odkládaly nebo šly prostě na potrat. Teď jsou v těžkých depresích a dávají peníze za psychiatry a sexuology; děti si moc přejí, ale bohužel...
Já už mám děti velké, jsou úžasné a každý den děkuju Bohu za to, že mi dal příležitost naučit je žít. Můžu teď v klidu rozjíždět vlastní firmu, začala jsem dálkově studovat vysokou školu a v žádném případě nemám pocit, že bych v životě o něco přišla.
Nebudu Ti říkat, jak se rozhodnout, ale ať už se rozhodneš jakkoli, ono to prostě nějak půjde. Hlavně se netrap, jen se rozhodni a pak nelituj.
Žádné podmínky kolem nejsou důležité, všechno jde přestát; důležitá je jen láska, kterou dokážeš dát.

Tereza (Čt, 25. 5. 2006 - 12:05)

Bubu, ničeho se neboj, všechno dobře dopadne, s Tebou i děťátkem, uvidíš. Vždycky se v takových situacích najdou lidé, kteří pomohou!

Era (Čt, 25. 5. 2006 - 12:05)

Žádný strach, Bubu. Nic se nejí tak horké... pokud jsi rozhodnutá si mimčo nechat, tak se hlavně nenervuj, věci, které se zezačátku tváří strašně komplikovaně, obvykle dopadnou ve prospěch. Znám spoustu případů,(i tady na doktorce jsou jich určitě desítky), o tom, jak lidi při nejlepší vůli plánují, zvažují všechna plus a mínus, chtějí se vyhnout všem nepříjemnostem, jsou na to tzv. "připravení" a miminko ne a ne se dostavit. Člověk si opravdu mnohé věci v životě nalinkovat nemůže, protože zkrátka není s to dopředu nahlédnout, co je pro něj dobré. Jolča to napsala krásně

Jolča (Čt, 25. 5. 2006 - 00:05)

Bubu, myslím si, že byses měla rozhodnout podle toho, co cítíš sama.Dej pozor, abys nezranila i svoji duši,když bys šla na potrat.Nejsem zastánkyní nechtěných těhotenství,ale nesouhlasím s jednoznačným názorem,že bys měla jít na potrat a plánovat si život svých dětí, jako čas, kdy půjdeš nakoupit rohlíky.Někdy by měl člověk přijmout co mu život přináší, mnohdy to tak má opravdu být.Myslím si, že nejseš až tak mladá.Co když potom nebudeš mít nikdy děti? Kdybys těhotná nebo s dítětem opravdu neměla kam jít,existují domy pro maminky s dětmi,kde ti určitě ochotně poradí, případně připraví na péči o miminko.Dej vědět,jak pokračuješ ve svém rozhodování.Hodně štěstí.

lenka pro Molly (St, 24. 5. 2006 - 23:05)

Dekuji za mily prispevek,moc me potesil,take vam preji vse nej v zivote a hlavne zdravicko.S manzelem jsme si nejprve uzivali,take cestovali a pracovali,no a ted prisel cas na miminko.Moje rodina ma manzela velmi rada a on zase je,takze neni,co resit.

Helena (St, 24. 5. 2006 - 23:05)

Bubu,taky Ti poradim potrat.Jeste jsi moc mlada a jak pises v rodine to nemas jednoduche.Nejdrive se postarej predevsim sama o sebe.Na deti mas spoustu casu.
Molly to vse vlastne napsala za me.Poslechni tech dobre minenych rad ,nebo toho budes velice litovat.

Molly (St, 24. 5. 2006 - 23:05)

Lenko, presne tak by se mely deti narodit - kdyz jsou chtene proto, aby proste byly, ne proto, ze selhala antikoncepce, chci si udrzet chlapa nebo chci zaplacnout prazdno v mem zivote. A tuhle opravdovou touhu po diteti podle meho nazoru muze zena pocitit az v urcitem, spis pozdejsim veku. A pokud je jeste pripravena i v jinych oblastech, tak to je opravdu idealni situace. Lenko, preju ti krasne tehotenstvi a zdrave a stastne dite. Myslim, ze pro jeho dusicku jsi svym rozumnym rozhodnutim udelala uz ted mnohem vic nez si myslis.

lenka pro Molly (St, 24. 5. 2006 - 22:05)

Pekny prispevek,naprosto souhlasim,me je 28 let a jsem poprve tehotna-teprve ted se citim byt na dite pripravena se vsim vsudy.S manzelem jsem 5 let,dite bych tedy mohla mit uz driv,ale necitila jsem se na to.A mas pravdu v tom,ze pokud rodice toho jejiho pritele nemohou vystat,tak maj k tomu urcite duvody.

Gaba (St, 24. 5. 2006 - 22:05)

Já bych ti byla také tou radou-jdi na potrat,budeš jinak moc nešťastná a sobě i dítěti totálně zkazíš život.

Molly (St, 24. 5. 2006 - 22:05)

Jano, dobra vychova je samozrejme o spoustu vecech, nejenom o penezich, ikdyz ty jsou treba pro me taky hodne dulezite. Sama potrebuju minimum, ale chci, aby moje deti mely vsechno. Nejdulezitejsi je samozrejme optimalni rodinne prostredi, plne lasky, at uz s penezi nebo bez. Pises, ze nemate penize, ale mas skveleho muze a to je obrovska vyhra pro ne i pro tebe. Bubu ale, zda se, nema nic. Je mladinka, bez zkusenosti, pta se, jak rict rodicum, ze je tehotna - tohle je budouci matka, ktera by mela byt diteti stredem vesmiru? Sama je dite, navic ma potize s rodici a myslim, ze jeji pritel bude zhruba stejne stary a nevyzraly jako ona. Pravdepodobne ji driv nebo pozdeji necha ve stychu. Uz jenom to, ze ho rodice "nemuzou vystat" bych nepodcenovala, pravdepodobne velice dobre vi proc a jeste pravdepodobnejsi je, ze maji pravdu. Nevim, jestli Bubu jeste vubec resila kde bude s ditetem bydlet a z ceho bude zit pak, az skonci brigada - tech par korun, ktere dostane od statu neni ani na jidlo. Vis, ja mam ve svem okoli dost smutny pripad, i proto reaguju takhle a jsem pro to, aby si dite nenechala. Skoro kazdy vikend mame u sebe na hlidani chlapecka, jehoz matce je cerstvych 21. Je to sestrenice meho manzela, dite si tenkrat vydupala s argumentem, ze na potrat by nikdy nesla a je pripravena prevzit odpovednost. Prevzala ji prvniho pul roku, dnes je jeji jedina starost kam vyrazit na diskoteku a co si vzit na sebe, aby se tam libila klukum. Ikdyz ma chlapecka rada, nedokaze se o nej postarat. Nakrmi ho a oblece, odvede do jesli a na hlidani k rodine a pratelum. Tim jeji materska uloha konci. Chlapecek ve svych skoro trech letech temer nemluvi, je porad smutny a chova se neuroticky. Kdyby manzel souhlasil, hned bych ho adoptovala, protoze mi drasa srdce kdyz vidim co z neho asi vyroste. Ted si me odsud jak chces, ale ja si myslim, ze by bylo lepsi, kdyby se tenkrat vubec nenarodil nez aby ted zil po ruznych domactnostech, bez jistoty, s takovou matkou. Jsou samozrejme divciny, ktere i v 19-ti letech jsou skvelymi matkami a psychicky se muzou rovnat s leckterou tricatnici. Soude ale podle prispevku Bubu, tak ona k teto kategorii divek urcite nepatri.

Jana28 (St, 24. 5. 2006 - 21:05)

Molly, trochu se omlouvam za svuj vypad proti Tobe. Ja take vim, co je to vychovavat deti (2), narozdil od Tebe take se skvelym mužem (bohuzel se stredoskolskym ucitelm, v dnesni dobe), takze v v "chudobe". Ale i kdyz jsme na tom byli mnohokrat hodne spatne a byly krize, tak bych v zivote neuvazovala o potratu. Ale stale si myslim,ze tzv "dobra" vychova nema co delat s penezmi....

Molly (St, 24. 5. 2006 - 20:05)

Jano, tohle je muj nazor a ty ho mas jiny, o tom je diskuze.Pravo radit potrat mam a nevim, proc zrovna TY bys mi mela to pravo upirat. Zivotem zklamana vubec nejsem, zivot mam moc krasny a krasny ho maji i moje dve deti. Bubu jsem radila takhle, protoze na rozdil od spoustu lidi, kteri se kategoricky stavi proti potratum, vim v praxi, co to je vychovavat deti, citim za ne velkou zodpovednost a taky mam zdravy rozum. Na rozdil od Bubu mam po boku skveleho manzela a dost penez a i tak je dobra vychova nesmirne narocna vec. Uvahy lidi, kteri jsou proti potratum, casto konci u narozeni ditete, dal uz jejich fantazie ani starosti nesahaji. Bubu se samozrejme rozhodne podle sebe.

Jana28 (St, 24. 5. 2006 - 19:05)

Molly, ty jsi asi hodně životem zklamaná, že píšeš takovéhle věci. Jsi vůbec ženská, že tohle můžeš radit?? Pokud je to Tva osobni zkusenost, tak je mi to lito, ale nemas pravo radit potrat!!Pokud jsem si vsimla, tak Bubu o potratu neuvazuje, za coz si ji v tomhle veku cenim. Chce akorat prekonat a vyresit problemy (bezne), ktere z toho plynou.

Bubu: nicehoho se neboj, Niky ma pravdu. A uvidis, ze az vse reknes, spousta veci se vyresi. Tes se na miminko, protoze kdyz se Ti narodi ted, ve triceti muzes byt na vrcholu kariery, zatimco ostatni okolo Tebe (v tom samem veku) budou rozmyslet, co s nacatym zivotem. Ty uz to sve "pokracovani" budes mit zajistene. Drzim palce

Molly (St, 24. 5. 2006 - 18:05)

Miminko je sice ten nejkrasnejsi dar, ovsem ne v 19 a hlavne ne v tve situaci. Bude z nej chudak a ty si zpackas zivot. Sla bych byt tebou na potrat. Porad lepsi kdyz se dite nenarodi nez kdyz se narodi do takovych podminek a psychicky nevyzrale matce. Rodicum to rekni co nejdriv, budou na to mit stejny nazor jako ja snad se jim podari te presvedcit, ze dite pro tebe fakt neni to prave orechove. Uvedom si, ze dite je obrovska zodpovednost - na cely zivot. Nemuzes ho odlozit, kdyz te prestane bavit, nebudes moct delat uz vubec nic nez byt doma, starat se o nej a pozdeji se pekne ohanet, abys ho uzivila. Rozhodne nejsem zastance potratu, ale jeste vetsi zlo mi pripada privest dite do tehle podminek. Dite se ma narodit z lasky, chtene a pokud jsou mu poskytnuty nejlepsi podminky k zivotu a vyvoji. Deti jako to, ktere chces privest na svet, konci v detskych domovech nebo v lepsim pripade v peci babicek, teticek a personalu jesli. V kazdem pripade z nich pak vyrostou lide s mnoha ranami na dusi. Svoje prvni dite si porid az za par let, az na to budou idealni podminky. Pak verim, ze z nej vychovas stastneho clovicka. Tomuhle diteti vsak stesti nehrozi ani nahodou. Zkus jeste o vsem jednou popremyslet.

Niki (St, 24. 5. 2006 - 16:05)

Bubu, hlavu vzhůru!! Miminko je ten nejkrásnější dar, který můžeš v životě dostat. Užívej a vychutnávej si těhotenství - starosti ti nikam neutečou. Dají se sehnat i brigády u kterých nevadí počátek těhotenství - v kanceláři, v obchodě na podkladně apod., ale nakonec asi opravdu budeš odkázána na socku jako spousta jiných maminek. Držím palečky, hlavně ať jsi ty i mimčo v pohodě a zdrávi.

Reklama

Přidat komentář