Duchovní cesta

Příběh lásky:

"Žil jeden muž, který tvrdil, že láska neexistuje. Kamkoli přišel, každému říkal, že láska je pouhým výmyslem básníků či náboženství, které se snaží ovlivňovat slabou mysl lidí, aby je mohlo ovládat. Tvrdil, že láska neexistuje, a proto ji nikdo nemůže najít, i kdyby ji hledal sebevíc.

Jednoho dne se procházel v parku a uviděl na lavičce krásnou ženu, která plakala. To probudilo jeho zvědavost. Posadil se vedle ní a zeptal se, zda jí může nějak pomoci. Pak se zeptal, proč pláče. Neumíte si představit, jak byl překvapený, když žena řekla, že pláče proto, že neexistuje láska. To je zajímavé, řekl si a chtěl se dovědět víc.

"Proč říkáte, že láska neexistuje?" zeptal se jí.

"To je dlouhý příběh. Vdala jsem se, když jsem byla ještě velice mladá. Byla jsem plná iluzí a naděje, že budu sdílet svůj život s jedním mužem. Přísahali jsme si věrnost a založili rodinu. Ale brzy se všechno změnilo. Byla jsem oddaná manželka, starala se o děti a domácnost. Pro manžela byl však důležitější úspěch v zaměstnání než rodina. Přestal si mě vážit a já si přestala vážit jeho. Jeden druhému jsme ubližovali, až jsem si nakonec uvědomila, že ho nemiluji a on nemiluje mě. Kvůli dětem jsem s ním zůstávala, ale nyní už děti odešly z domu a já nemám žádný důvod s ním zůstat. Mezi námi není žádná láska ani úcta. Vím však, že i kdybych si našla někoho jiného, nic se nezmění. Láska neexistuje. A proto pláču."

Muž to chápal velice dobře, objal ji a řekl: "Máte pravdu, láska neexistuje. Nezáleží kolik máme vztahů, každý vztah končí stejně. Proč tedy hledat lásku?"

Muž a žena se stali přáteli, protože si byli velice pdobní. Byl to krásný vztah. Jeden druhého si vážili a nikdy se neuráželi. Kdykoli byli spolu, byli šťastní. Nebyla mezi nimi žádná závist ani žárlivost. Nesnažili se ovládat jeden druhého. Jejich vztah se postupně prohluboval. Trávili stále více času spolu.

Jednou si muž řekl: "Možná k ní opravdu cítím lásku. Ale je to něco jiného než to, co jsem dosud poznal. Nic si od ní neberu, nepotřebuji, aby se o mě starala. Cítíme se spolu dobře, máme se rádi. Respektuji její způsob myšlení a cítění. Láska možná přece jen existuje, ale je to něco jiného, než si lidé myslí."

Nemohl se dočkat, až jí řekne, na co přišel. Když začal mluvit, žena mu řekla: "Vím přesně, o čem mluvíš. Mám stejný pocit. Láska možná existuje, ale je to něco jiného, než jsme si mysleli." A pak se rozhodli žít jako milenci. Bylo zajímavé, že se mezi nimi nic nezměnilo.

Muž byl tak plný lásky, až měl pocit, že se jednou večer stal zázrak. Díval se na oblohu, našel si tu nejkrásnější hvězdu a jeho láska byla tak silná, že se k němu hvězda přibližovala, až mu nakonec přistála v jeho dlani. A pak se stal další zázrak, jeho duše splynula s hvězdou. Muž byl velmi šťastný a nemohl se dočkat, až se vrátí k ženě a položí jí hvězdu do dlaně. Když jí položil hvězdu do dlaně, žena pocítila pochybnosti. Byla to nesmírná láska a v tom okamžiku jí hvězda spadla na zem a roztříštila se na milion kousků.

Dnes chodí po světě jeden starý muž, který tvrdí, že láska neexistuje. A doma ho čeká jedna krásná žena, která pláče pro hvězdu, kterou jednou měla v ruce a kterou v okamžiku pochybností upustila.

Kdo udělal chybu? Chybu udělal muž, protože si myslil, že může dát ženě své štěstí. Hvězda byla jeho štěstím a on udělal chybu, protože dal své štěstí do ženiných rukou. Štěstí nikdy nepřichází zvenku. Muž byl šťastný díky lásce, která vycházela z jeho duše. Žena byla šťastná díky lásce, která vycházela z její duše. Jakmile však muž učinil ženu zodpovědnou za své štěstí, žena hvězdu upustila, protože nemohla být za jeho štěstí zodpovědná. Vezmete-li své štěstí a dáte-li je do rukou partnera či partnerky, dříve nebo později jej rozbije. Ať někoho milujete sebevíc, nikdy nemůžete být tím, co si druhý přeje. Zakládáme své štěstí na partnerovi, ale tak to nikdy nemůže fungovat. Dáváme sliby, které nemůžeme splnit."

Ahojky všichni!
Zajímá mě, jak na Vás tento příběh zapůsobil, co z něj pociťujete, co si myslíte, že je podstatnou myšlenkou celého příběhu? Dík :-)

Duchovní cesta: www.andele-svetla.cz

Pro Ališ: Mám radost z toho, že s námi tak krásně rezonuješ :-). Neodpustím si ale napsat, že Tvé hodnocení

Pro Ališ: Tak teď jsi mě tak dojala ... srdíčko se mi chvěje teplem a radostí :-), moc děkuji za Tvoje krásná slova. Vždyť my už se sdílíme, tady a teď a Ty s námi :-)))

pro m.aureliana
s.b.je skutečně naše společná kamarádka. objevila jsem ji už před lety a upřímně se přiznám, kdybych si směla znova vybrat maminku, zvolila bych si ji. trochu mě mrzí, že mě odhalila, ani nevěděla, že jsem se trochu nešikovně zapojila do vaší diskuse. děkuji za reflexi na agape, asi mám pocit, že mi nedávají všechny odpovědi a také proto jsem tady. teprve nedávno jsem se začala probouzet z dlouhého težkého snu a jaké je mé překvapení setkat se s tak krásnými a čistými bytostmi. člověk by skoro nevěřil, že existují.
pro evelyn,qellogathi.m.aureliano
obdivuji vás a to, co máte v sobě a k
čemu jste dospěli. nesahám vám ani po kotníky. myslím, že vaše diskuse dospěla až k vyčerpání slov. teď vám možná nezbyde nic jiného než se sdílet. tedy setkat se a vytvořit společenství po společné duchovní cestě jdoucích. myslím, že dobro a láska by se měli sdružovat, jen tak poroste. a jsou lidé, kterým je hodně zima a potřebují zahřát.

Moji milí, i já z Vás ze všech mám radost, jste úžasní.

JEDINÁ SKUTEČNOST JE LÁSKA :-)

Diky. Jsme take radi, kdyz pises sve prispevky.
Jsem prekvapen ze jsi jeste tady.
Uz jsem predpokladal, ze tema vyhasla.

Pro Qellogathi a Evelyn. Mám z Vašich příspěvků radost. Mluvíte mi ze srdce :-)

To co jsi v predeslych prispevcich popwsala staci abych pochopil, ze jdes kvalitne.
Ja sice jsem puvodne trochu nad ideou lasky ohrnoval nos, no zkusenosti mne pak presvedcili, ze kdo POZNAL musi Poznani skutecne milovat celym srdcem. A jinak, to plati i opacne. Kdo uskutecnil LASKU, brzy ziskava Poznani. OBE JSOU TOTOZNE. TVRDIM, ZE KDO PECLIVE NASTAVI V SOBE PODMINKY, T.J. ZE SE DOKONALE SNAZI UMRAVNIT, OCISTI TO JEHO INTELEKT PRO PRIJETI EXTRA JEMNYCH PRAVD, KTERE BY JINAK ZKOMOLIL NA LIDSKY ZPUSOB.

Ach, napsal jsem to velkym a uz se mi to nechce prepisovat..
Nejvyssi poznani je pritom nejvyssi ctnosti.

Qellogathi, snažím se :-)

Toz ja jsem se take mnohokrat poucil, ze jsem ono septani mel poslechnout.
Ted jsem presvedcen, ze jaksi me vnitrni hodinky jdou pomerne dobre a pri tom nastaveni plati, ze prvni dojem pri setkani se s nejakou veci je proste nejspravnejsi.
Kdyz by se do toho zapletl rozum a mysl nasledne nasla x duvodu pro a x proti, tak tam se to meni a clovek dela preslapy.

Ja jsem puvodne nemel zadneho ucitele krome toho imaginarniho. Dnes uz ctim jenom principy-neprincipy avadhuty.

Muj zivot me dovedl k tomu, ze jsem se prestal identifikovat dokonce s naukami.
Skutecnost nema zadnou barvu, tak proc ji pribarvovat. I tak jsou vsechny jenom iluzi.

Jak se zda, Evelyn, ty jdes cestou spise srdce, ze?

Pro Qellogathi: Vnitřní učitel nás vede vždy tou správnou cestou, jen někdy přeslechneme jeho tichý hlásek, a to je pak průšvih.

Evelyn
napriklad?
- Svedkove Jehovovi (protoze nejsou Jeho svedky)
- katolicismus (ikdyz nekteri verici teto cirkve jsou neobycejne opravdovi a dosahnou krasneho rozvoje vznesenych citu, ktere vedou vysoko nad bezne lidstvi - tedy kdyz pojmou Jezisova slova a ne jeho bezduchy obraz na krizi a kdyz se neztotoznuji s bolesti ale naopak s Laskou az ji realizuji)
No jakozto doktrina je katolicismus uplne mimo puvodni smysl uceni Krista.
-ruzne modifikace americkych typu uceni ani nevim kde zacit...
-fanatismus kazdeho naukoveho a nabozenskeho systemu
-Hlavne povazuji za nespravne nauky ty, ktere maji za ucel v hledajicich roznitit chtivost po ruznych senzacich, po moci a dusevni extravaganci, ktera postupne postizene zbavuje kriticke soudnosti. Vnimam tyto nauky jako marovy pasti a jako sito pres ktere projdou jen ti, co nebyli urceni na "odstrel"...(:

Jiste uhodnes typy uceni, ktere si povazuji pro jejich komplexnost a jednoduse pravdu v sobe obsazenou.
Muze s tim mit problem nekdo, kdo si sam overuje veci a nepotrebuje poradce aby mu radil co je spravne a co ne?

Pro Qellogathi: Mohl bys prosím uvést, které nauky považuješ za nesprávné?

17. 8. 2006 14:53:27, linda
Ahoj Qellogthatti, možná jsem to tady odradila svýma otázkama, které se všem zdají nudné, protože už dávno znají odpovědi :-(
Nicméně Tobě velmi moc děkuju za srozumitelnou odpověď.
Často mi kladeš na srdce, ať pečlivě vybírám nauku nebo směry, které mne povedou po duchovní cestě. Cíl je jeden, ale cest je mnoho, dá se dojít k absolutnu VÍCE cestami, nebo je to tak, že člověk zkouší a zkouší, až nakonec každý musí kápnout na to stejné JEDINÉ správné???

Lindo:
dik za tvou podporu, zabyvam se tim uz delsi dobu a tak jsem problematiku zkoumal z mnoha stran.
Abych vsak odpovedel na dotaz z posledniho tveho prispevku:
nauk je mnoho spravnych a jeste vice nespravnych.
Mnohe spravne jsou dilci a plati pro lidi, kteri chapou relativni, jine zas jsou celkove a chapou svet a vedomi z te nejvyssi mozne urovne.
Tak jako je mnoho lidi a mnoho dusevnich zalozeni. Kdezto cilem vsech vyssich nauk je ona absolutni rovina, kterou se uz tak mnoho lidi snazilo popsat a stale dochazi jenom k popsani indic a navodu jak to uvidet na vlastni oci. My sami.
Tyto popisovane skutecnosti jsou sice fakticke, no subjektivni a neprenosne.
Casto jsem se snazil materialistum vysvetlit jen ty nejjednodussi zaklady o tom, co je kamen urazu ve hmotarskem videni sveta ale vzdy se to konci tim, ze jejich videni je posunuto do jine oblasti.
Skutecne zijeme v oddelenych svetech...

Kazdy musi kapnout na to jedine, skutecne, jak rikas, no je to jako s oceanem ve kterem plavou ryby. Vsechny se v nem cvachtaji, ale jedna skupina v oceanskou vodu veri, jina nikoli... jina zas striktne popira a jina zas VI, ze vsechno co ji obklopuje, prinika jeji maso, ji dycha a ji, ze je voda a zas jen voda. A kdyz ryba z teto skupiny, nebo z kterekoli jine, se promeni zas jen ve vodu...

jiste je to velice exaktni popis toho, ze zkratka receno co jime, to vytvari nase vedomi a ovlivnuje jeho kvalitu. Nektera strava pripravuje vedomi aby bylo schopne pro uvedomeni vyssich pravd a nektera tomu brani.
Ja taky beru do uvahy stravu, nejsem ale striknim vegetarianem, jenom se vyhybam masu a tezkym vecem zivocisnym vecem.

Mariano Aureliano: opisujes veci jak se ma.

Pro M. Aureliana: Děkuji, že jsi se s námi podělil o svůj příběh :-) Nevím, jak na ostatní, ale na mě zapůsobil hodně :-)

Pro Lindu: tak jsem třetí v řadě :-) můžu napsat to samé co Ty v posledním příspěvku :-)
Pro Evelyn: pokusím se nějak vyhovět Tvé prosbě abych napsal, proč je pro člověka jdoucího po duchovní cestě vhodné být vegetariánem. Nechtěl bych to příliš zobecňovat, protože každý máme svou cestu po které jdeme. Nechtěl bych ani nikoho přesvědčovat aby se vegetariánem stal, protože to pro mnohé není vůbec významný problém, tak jako to nebyl ještě před několika lety problém pro mě :-). Proto spíš napíšu část svého osobního příběhu, ze kterého vyplynulo mé rozhodnutí stát se vegetariánem.
Asi do svých šesti let jsem pro mé rodiče z nějakého

Evelyn, jsem s Tvou představou zcela stotožněna! Také to tak cítím.

Lindo, já si ty patra představuji jako stupínky ke zdokonalování, k uvědomování si, odkrývání závojů nevědomosti nebo i jako soubor určitých úkolů a zkoušek, které když člověk zvládne může postoupit výš. Nevnímám to jako patra s různými naukami, protože není možné říci, že některá nauka je lepší, pravdivější či správnější než jiná, takže některá že by třeba byla dole, jiná nahoře, tak to necítím. Podle mě se nachází na všech stupíncích spirály, ve všech je obsažena pravda, to jen lidé z ní vnímají jen střípky a přidávají k ní nepodstatný balast, jednota pravdy jim uniká a někdy se už spíše zaměří jen na ten balast, ale věří, že mají tu pravdu v rukou a přesvědčují o tom i ostatní. Takže lidé postupují po stupíncích, na každém odkryjí jen část pravdy, než ji poznají a zrealizují celou. Řekla bych, že nezáleží na délce spirály, tedy já si ji vlastně nepředstavuji jako skutečnou s nějakou délkou, spíše je důležité, jak dlouho se člověk zdrží na jednom místě. Může postupovat ve svém poznávání rychle, takže se rychleji blíží k cíli nebo naopak pomalu, může stagnovat nebo se i propadnout zpět. Každý si musí vybrat tu svoji cestu svým cítěním, ale o tom tu už bylo psáno. Vývoj není něco statického, takže pokud mě dnes něco oslovuje, zítra mě to už nemusí naplňovat a je správné hledat další cestu, která se mnou zarezonuje. Což neznamená, že ta cesta, po níž jsem šla předtím byla nesprávná, pouze jsem si z ní pro sebe vzala to, co jsem v daném okamžiku potřebovala, odkryla pro sebe podstatnou část pravdy, která byla pro můj vývoj potřebná a nyní nazrál čas najít další kousek do mozaiky, třeba v jiné nauce. Takže asi tolik, je to pouze má představa.